Češi „krmí“ energetické giganty více než před energetickou krizí, alespoň to tvrdí analýza společnosti bezDodavatele. Podle ní elektřina sice na velkoobchodním trhu zlevnila a tento pokles se promítl i do cen zákazníkům, přesto však Češi platí velkým distributorům spoustu peněz nevíc. Proč? Obchodní přirážka (čili marže) činí v případě dominantních dodavatelů elektřiny na trhu v průměru více jak 500 Kč za každou MWh. Pokud domácnost ročně spotřebuje 10 MWh, činí to v součtu více než 5000 korun. Analýza proto nedoporučuje upisování se konkrétnímu dodavateli fixací na více let, natož udržovat staré smlouvy na dobu neurčitou.
Nejvyšší marže za posledních 10 let
Analýza ukázala, že mezi třemi největšími dodavateli elektřiny v naší zemi byla letos průměrná marže u tarifů nasmlouvaných na dobu neurčitou 814 Kč/MWh, v případech, kdy aplikovali postupný nákup v průběhu 12 měsíců před dodávkou. A pozor, to je ve skutečnosti průměrně o 568 Kč víc než rok předtím. Dokonce nejvíc za posledních 10 let. Přestože jsou mezi cenami tří největších dodavatelů rozdíly (ne vždy malé), vážený průměr mezi jejich maržemi u produktů na dobu neurčitou ukazuje za poslední roky jasný trend. Rostou. Krátce sice tento trend „zchladila“ energetická krize, již letos však průměrná obchodní přirážka vyskočila na své historické maximum. A situace bude podobná i v příštím roce.
Na burze přitom cena silové elektřiny padá
Je to paradox, protože na burze cena silové elektřiny padá. Dominantní dodavatelé to sice zohledňují v cenách tarifů na dobu neurčitou, jejich průměrná marže však zůstává s hodnotu 568 Kč/MWh vyšší, než byla před krizí. Tarify na dobu neurčitou tak zůstávají jedněmi z nejdražších na trhu, zákazníci na nich přeplácejí od roku 2023 miliardy.
)
„Dodavatelé silovou elektřinu zákazníkům neprodávají za stejnou cenu, jako ji koupí na burze, ale přidají k ní obchodní přirážku známou jako marže. Nejde přitom jen o měsíční poplatek. Součástí celkové marže je i rozdíl mezi cenou koncovou a cenou, za kterou ji dodavatelé nakoupili na burze. Výše marže záleží čistě na dodavatelích a u fixací a starých tarifů na dobu neurčitou ji nevidíte. Zákazníci můžou jen podle koncové ceny usuzovat, zda je nevyhnutelná, nebo lze na trhu najít levnější alternativu např. u dodavatelů, kteří mají jiný obchodní model a nespoléhají na tak vysokou obchodní přirážku,“ vysvětlil Libor Holub, CEO společnosti bezDodavatele.
)
Fixace zametá zlevňování elektřiny pod koberec
Menší obchodní přirážku přitom mají tarify s fixací, jejichž marže se pro rok 2026 pohybuje mezi tržními dominanty okolo 457 Kč/MWh, v případě fixací na roky 2026 a 2027 dokonce okolo 114 Kč/MWh. Evidentně jde o součást obchodní strategie. Alespoň to tvrdí Libor Holub: „Vyšší marže u produktů na dobu neurčitou spotřebitele motivují k přechodu na tarif s fixací. To ale není plnohodnotné řešení, zákazník se tím totiž smluvně váže k danému dodavateli a po dobu fixace ztrácí možnost snadno přejít ke konkurenci s lepší cenou. Lepší cena se přitom nejspíš objeví, protože elektřina od roku 2023 zlevňuje a bude se to dít i v následujících letech, na což ostatně při naceňování fixací dodavatelé spoléhají.“
Zarážející souvislosti
„Zaráží mě, že se na jedné straně instalují do domácností statisíce chytrých elektroměrů u spotřeb nad 6 MWh proto, aby mohli zákazníci upravovat svou spotřebu flexibilně podle ceny a pomohli tak sobě až o 30 % lepší cenou a aspoň částečně vyrovnávali výrobu a spotřebu. V době, kdy se kvůli povolenkám odstavují uhelné elektrárny, instalujeme obnovitelné zdroje a nové flexibilní plynové zdroje ještě nestojí, fixují dominantní dodavatelé domácnosti nejlépe na tři roky. Zákazníci s fixní cenou pak nemohou pomoci ani sobě, ani energetické síti a její stabilitě,“ řekl Libor Holub.
)
Existuje alternativní obchodní model?
Podle analýzy bezDodavatele je lepší alternativou obchodní model, který vůbec nemusí pracovat s tak vysokou marží a vlastní energie je při této alternativě dlouhodobě nejlevnější. Například je možné nakupovat elektřinu pro zákazníky po měsících, ne na rok dopředu, což není tolik rizikové. Další možností jsou spotové tarify účtované podle ceny elektřiny v daný okamžik. Ty navíc výrazně pomáhají vyhladit spotřební špičky a tím stabilizovat síť. Spotové tarify jsou pro spotřebitele v domácnostech vůbec dlouhodobě nejlevnější a pro síť více než potřebné. Obě tyto alternativy na trhu existují i se smlouvou na dobu neurčitou, čímž domácnosti neztrácejí možnost dodavatele rychle změnit. Jednoduše si mohou dodavatele srovnávat a vybírat podle marží a kvality služeb i bez srovnávačů.
)
Analýza marží
BezDodavatele analyzoval výpočtovou výši marží u společností ČEZ, E-ON a Pražská energetika, které jsou co do počtu odběrných míst největšími dodavateli elektřiny v ČR. Analýza zahrnovala ceny tarifů na dobu neurčitou a tarifů s fixacemi na jeden, dva a tři roky, a to v sazbách D01d a D02d určených pro maloodběratele typu domácnost. Marží (obchodní přirážkou) se v analýze rozumí rozdíl mezi obchodní cenou dodavatele a cenou profilu pro domácnosti, což je cena BASE LOAD navýšená o 7 %. Průměrná výše marže byla vypočítána jako průměr vážený podle počtu odběratelů, které jednotliví dodavatelé zásobují.
Zdroj: bezDodavatele
