Plánujete podlahové vytápění a uvažujete o topných fóliích? Správná skladba podlahy je u elektrického podlahového topení zásadní pro jeho maximální účinnost, dlouhou životnost i komfort používání. Každá vrstva má svůj přesný význam – od izolace až po finální krytinu. V tomto článku vám ukážeme, jak správně navrhnout podlahu pro suchý i mokrý proces.
Ve vyúčtování energií může být chyba. Bohužel. A právě na začátku roku dostává velká část domácností vyúčtování za odběr elektřiny a plynu. Můžete být šťastlivci, kteří se těší z vyššího přeplatku, můžete si ho dokonce plánovat, i když je to zbytečné. Vaše peníze se bezúročně někde „válí“ až rok. Ale co když to nevyjde a zjistíte, že vám dodavatel energií nevrátí nic? Počítali jste špatně? Nebo oni? A co když vám v e-mailu či poštovní schránce přistane neuvěřitelný nedoplatek? Jak se bránit, když máte pocit, že to nemůže být pravda?
Především smlouvy s dodavateli elektřiny na dobu neurčitou v sobě ukrývají velice nevýhodné tarify, takové smlouvy však má polovina českých domácností. Evropa se přitom vydala úplně jiným směrem, motivuje k pružné spotřebě, aby lidé neplatili zbytečně přemrštěné ceny. Jak se to dělá? Používají se takzvané modely chytré spotřeby, což znamená přizpůsobení spotřeby a dodávky přebytků do sítě hodinovým cenám spotového trhu.
Češi „krmí“ energetické giganty více než před energetickou krizí, alespoň to tvrdí analýza společnosti bezDodavatele. Podle ní elektřina sice na velkoobchodním trhu zlevnila a tento pokles se promítl i do cen zákazníkům, přesto však Češi platí velkým distributorům spoustu peněz nevíc. Proč? Obchodní přirážka (čili marže) činí v případě dominantních dodavatelů elektřiny na trhu v průměru více jak 500 Kč za každou MWh. Pokud domácnost ročně spotřebuje 10 MWh, činí to v součtu více než 5000 korun. Analýza proto nedoporučuje upisování se konkrétnímu dodavateli fixací na více let, natož udržovat staré smlouvy na dobu neurčitou.
Vláda rozhodla 16. prosince 2025 o navýšení dotace na regulované ceny elektřiny ze státního rozpočtu tak, aby pokryla náklady na podporu POZE v plné výši. Přenesla tím financování POZE na stát a hned ten samý den ERÚ zahájil povinný veřejný konzultační proces ke změnovému cenovému rozhodnutí. Změnový cenový výměr, kterým upravuje regulované ceny na rok 2026, ERÚ vydal právě dnes 29.12. Regulované ceny za nízké napětí klesnou domácnostem a podnikatelům o 15,1 %, za vysoké napětí o 21 % a za velmi vysoké napětí o 34,2 %.
Cena silové elektrické energie v současné době klesá, distribuční poplatky stoupají. Má tedy smysl si pořídit fotovoltaickou elektrárnu?
Vláda rozhodla 16. prosince 2025 o navýšení dotace na regulované ceny elektřiny ze státního rozpočtu tak, aby pokryla náklady na podporu POZE v plné výši. Přenesla tím financování POZE na stát a hned ten samý den ERÚ zahájil povinný veřejný konzultační proces ke změnovému cenovému rozhodnutí. Změnový cenový výměr, kterým upravuje regulované ceny na rok 2026, ERÚ vydal právě dnes 29.12. Regulované ceny za nízké napětí klesnou domácnostem a podnikatelům o 15,1 %, za vysoké napětí o 21 % a za velmi vysoké napětí o 34,2 %.
Češi „krmí“ energetické giganty více než před energetickou krizí, alespoň to tvrdí analýza společnosti bezDodavatele. Podle ní elektřina sice na velkoobchodním trhu zlevnila a tento pokles se promítl i do cen zákazníkům, přesto však Češi platí velkým distributorům spoustu peněz nevíc. Proč? Obchodní přirážka (čili marže) činí v případě dominantních dodavatelů elektřiny na trhu v průměru více jak 500 Kč za každou MWh. Pokud domácnost ročně spotřebuje 10 MWh, činí to v součtu více než 5000 korun. Analýza proto nedoporučuje upisování se konkrétnímu dodavateli fixací na více let, natož udržovat staré smlouvy na dobu neurčitou.
Především smlouvy s dodavateli elektřiny na dobu neurčitou v sobě ukrývají velice nevýhodné tarify, takové smlouvy však má polovina českých domácností. Evropa se přitom vydala úplně jiným směrem, motivuje k pružné spotřebě, aby lidé neplatili zbytečně přemrštěné ceny. Jak se to dělá? Používají se takzvané modely chytré spotřeby, což znamená přizpůsobení spotřeby a dodávky přebytků do sítě hodinovým cenám spotového trhu.
Bude to vypadat jako typicky letní dovolenkový článek. Ale pozor, s překvapivým zvratem. Týká se toho, co teď mnozí z vás prožívají. Co byste dost možná nejspíš prožívat nemuseli. O tom, co byste možná naopak neměli opomenout. Je o penězích, úsporách. A utrácení. Takže se v tom čtení možná dočista ztratíte. Nebo se v něm naopak poznáte.
Dělá to velká část z nás, aniž bychom si své konání uvědomovali. Cesta na dovolenou znamená hlavně sbalit věci, všechno zkontrolovat a na půli cesty na letiště zjistit, že jsme si zapomněli cestovní pasy nebo i letenky. A když se pro ně vrátíme, opět nám nedojde, že naše zapomnětlivost vůbec nezaznamenala jednu důležitou věc, totiž spotřebu energií za dobu, co nebudeme doma. A také třeba riziko pořádné faktury za vodu, kdyby něco prasklo. A riziko požáru, kdyby něco chytlo. Alespoň to potvrdil nový průzkum společnosti epet, který se zaměřil na návyky Čechů před odjezdem na letní dovolenou.
Včera poslanci schválili novelu energetického zákona, která má ambice změnit zásadním způsobem českou energetiku. Uzákoněno by mělo být ukládání energie do baterií, které nejsou připojeny ke zdroji, navíc má novela ulevit síti i dalšími způsoby. Vlastně má více ochránit spotřebitele i firmy, stejně jako dodavatele energií. Byla to ale docela divočina.
Riziko prasklého vodovodního potrubí se týká domů obydlených a vytápěných i zazimovaných rekreačních objektů, kde je vlastně riziko ještě vyšší. Jednoduše už jen proto, že v nich trvale nebydlíme a vysokého úniku vody si můžeme všimnout až za velice dlouhou dobu. Bohužel dodavatel pitné vody z veřejného vodovodního řadu se pak neptá, proč se co stalo. Jednoduše odečte čísla na vodoměru. A vy zaplatíte. A možná i stovky tisíc korun navíc. Bohužel.
Velmi jednoduše a přehledně nám svůj problém s vysokou cenou elektřiny popsal čtenář, který chce zůstat v anonymitě, řekněme tedy například pan X. Vysvětlil nám, že po kratším pátrání zjistil, že bude pro jejich rodinu nejjednodušší a přitom nejlevnější si přehazovat "titul" odběratel elektřiny jako horký brambor. "Dosud já, nyní žena a za dva roky zase já," napsal. Jak se takového nápadu dobral?
1.7. letošního roku konečně vstoupily v platnost paragrafy nového energetického zákona týkající se komunitní energetiky. A jak se zatím zdá, může to spustit do cela slušný “fičák“. Dodavatelé fotovoltaických elektráren totiž registrují až deseti násobný zájem ze strany správ bytových domů. Právě střechy bytových domů jsou navíc ideálními místy pro instalace FVE a následné využívání elektřiny vyrobené sluncem obyvateli těchto domů. A pozor, legislativní úlevy mají bytové domy v tomto směru již od roku 2023.
Komunitní energetika je pojmem, který už delší dobu rezonuje českým mediálním prostorem. A 1.7. letošního roku to konečně propuklo. Na konci roku 2023 byla definitivně schválena netrpělivě očekávaná novela zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která zavádí do českého právního řádu právě takzvanou komunitní energetiku, výrazný krok vedoucí k částečné decentralizaci celé energetiky. Novela zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2024 a právě sdílení elektřiny, které je novelou řešené, nabylo účinnosti k 1. 7. 2024.
Ve světě vynikáme v lecčem, třeba v hokeji, což je docela drahý sport. Když připočteme, kolik vše stojí od útlého věku malého hokejisty, přes vysokou investici však není zaručen úspěch. Máme však ještě dražší záliby, třeba právě bazény. Nebudete tomu věřit, ale v počtu bazénů na počet domácností hrajeme první ligu. Jsme první na celé planetě. Je to ale vůbec dobře? Vždyť bazén patří k nejrozmařilejším věcem, jaké si vůbec můžeme koupit. Obrovská spotřeba vody, drahý provoz, při dohřevu vody solárně termickými panely se pořizovací a provozní náklady ještě zvyšují...
Vyrábět čistou a obnovitelnou energii přímo v místě spotřeby se jeví jako docela rozumný nápad. Který ovšem naráží na to, že zrovna ve městech nejsou pro solární nebo dokonce větrnou energetiku ty správné podmínky. Francouzský projekt stromů s mikroturbínami se to pokouší změnit. Vcelku úspěšně.
Již od 1.1. 2024 musí majitelé bytů vybavených dálkově odečitatelnými měřidly umožnit provedení odečtu spotřebovaného tepla a teplé vody na dálku, pokud jejich ITN (indikátory topných nákladů) vysílají signál na vzdálenost větší než 250 metrů. To samé se bude týkat i spotřeby teplé užitkové vody. Co to znamená?
Pokud to bude nakonec tak, jak bylo nyní Energetickým regulačním úřadem rozpočítáno, nepůjde zdaleka o jednotky procent, jak včera uklidňoval na breafingu premiér Petr Fiala (ODS). Některé domácnosti mohou pocítit nárůst až o více jak 20 %, zásadně pak regulovaná složka cen energií dopadne na firmy. Počínaje malými podnikateli a konče energeticky náročnou výrobou. Připlatí si též obce za veřejné osvětlení.
Psal se rok 2021, když se celá planeta po pandemii koronaviru začala pomalu vracet do starých kolejí. Probouzející se ekonomiky však narazily na nový problém: ceny energií. Zatímco poptávka rostla, klíčový dodavatel plynu do Evropy se rozhodl nechat kohoutky utažené, což zapříčinilo vzrůst cen. A tak přišlo na řadu vypořádávání se s novou krizí, tentokrát energetickou.
Vládní zastropování cen energií ztrácí smysl. Někteří dodavatelé představují nové ceníky elektřiny a plynu. A ceny mohou být hluboko pod vládou stanoveným stropem, ale i pod cenami některých konkurentů.
Bez ohledu na výši spotřeby nabízí nový dodavatel energií SCONTO ENERGY a.s. elektřinu na první 3 měsíce zdarma, zemní plyn na 2. Poté si účtuje ceny, které odpovídají třetině vládou zastropovaných částek, v případě nízkého tarifu elektřiny dokonce šestině. Jak je to možné?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
