Nezapomeňte na vynikající kopr Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Kopr (Anethum graveolens) se může mnohým z nás jevit zbytečným pro pěstování v zahradě. Není ani nijak hezký a dá se přece levně koupit. Jenže – ono to tak není. Za prvé lze velké množství kopru velice snadno zamrazit a používat pak až do další sklizně, za druhé není v obchodech vůbec levný (ve srovnání s jinými bylinkami a zeleninou), za třetí zabere v zahradě minimum místa, přičemž jej lze i dosít mezi různé druhy zeleniny, ale i okrasných rostlin (zde pak vypadá jako závojíček) a za třetí tak nádherně voní, že to ucítíte takřka z jednoho konce zahrady na druhý.

A co víc, kopr nám na místě, kde byl pěstován, vysemení (pokud zde samozřejmě necháme nějaké rostliny vykvést a vysemenit) a v příštím roce se již nemusíme starat o výsev.

Kopr (Anethum graveolens) je jednoletá bylina neobyčejných vlastností. Pěstován je mnoho tisíciletí, již ve starém Egyptě a v Přední Asie byl léčivou bylinou (drogou) a dokonce byl natolik cenným a uznávaným, že se jím platily daně. Ve starém Řecku byl kopr užíván proti škytavce, ve středověku pro změnu chránil před čarodějnicemi, nebo byl naopak využíván při magii, přidáván byl také do vína, aby zvýšil vášeň, v Americe žvýkaly děti jeho semena při církevních obřadech, odvar ze semen byl však také používán proti nespavosti a žvýkání semen též napomáhalo trávení při hostinách. No a dnes? Dnes je kopr především velice oblíbeným kořením. A to jak v podobě čerstvých či mražených stonků s listy, tak v podobě sušených semen.
Kopr výborně odolává nízkým teplotám a toleruje krátké dny, proto patří k nejčasněji vysévaným rostlinným druhům. Pokud již vyséváme hlávkový salát a ředkvičky, vysejeme i kopr. Kopr roste velice rychle a proto jej můžeme sklidit dříve, než potřebujeme provést výsadbu hlavních plodin na konkrétním záhonu. Kopr tedy vyséváme od dubna do července přímo do půdy, přičemž právě červencové výsevy sklízíme až na podzim. Kopr vyséváme hustě v řádcích vzdálených od sebe 20 cm a sazenice zásadně nejednotíme. Vyroste tak hustý porost, který můžeme průběžně protrhávat podle potřeby do polévek, salátů, omáček a podobně. Na 1 m2 osévané plochy potřebujeme 1 až 1,5 gramu semen kopru (1 gram osiva obsahuje cca 500 titěrných semínek). Z jednoho metru čtverečního pak získáme až cca 1,5 kg čerstvého kopru.

Kopr není nijak náročný na zeminu, vystačí si s běžnou zahradní, která nemusí být nijak bohatá na živiny. Nesmí ale být příliš těžká a přemokřená. Za takových podmínek je zpomalen růst kopru, rostliny rostou nestejnoměrně a mají tendenci podehnívat. Kopr má rád slunné, ale závětrné stanoviště a přiměřenou zálivku.
Na svém stanovišti kopr spolehlivě vysemení, pokud mu tedy přidělíme kousek záhonu, nemusíme se o nic starat, pouze necháme vždy dostatek rostlin vykvést a vysemenit na ploše. Semena jsou odolná, přežijí do jara, kdy se nastartuje jejich klíčení. Semena rostlin z jarního výsevu taktéž vyklíčí a rostliny vyrostou v průběhu léta. Kopr vůbec nemusíme přihnojovat, čili na stálém stanovišti nám poroste velice dlouho. Pokud chceme uskladnit sklizená semena, udrží si klíčivost až 5 let.

Vegetační doba kopru je 65 až 75 dnů a pokud vsadíme na postupný výsev, dosáhneme téměř celoroční sklizně. Pokud chceme získat zelenou nať, sklízíme rostliny vysoké cca 20 cm (průběžně ale i menší, výsev v řádcích je velmi hustý), pokud chceme kopr jako koření do sladkokyselých nálevů, necháme jej vykvést.

Jestli kopr něco nesnáší, je to chlór. Pokud jste tedy na konkrétním záhonu použili hnojivo, které chlór obsahovalo, kopr sem nesejte. A samozřejmě je vyloučena zálivka neodstátou chlorovanou vodou z vodovodního řádu.
Co se týká snášenlivosti kopru s jinými rostlinami, jeho nejlepšími sousedy jsou okurky, salát a zelí. Nakonec ono je to stejné i při konzumaci kopru. V rajčatovém salátu není tak dobrý, ale v okurkovém a listovém je vynikající, stejně jako ve sladkokyselých nálevek, ve kterých okurky nakládáme a zavařujeme. Vyloženě se však nehodí ke konzumaci v kombinaci se zelím, ať už jakýmkoli. Kopr dokonce v sousedství uvedených rostlin napomáhá jejich růstu a zdraví.

Vyloženě nevhodný je výsev kopru vedle fenyklu, jelikož pak ztrácí své typické aroma, je prostě mnohem slabší. Výborný je i v nakládaném květáku a jiné nakládané zelenině – kromě již zmíněného zelí, ale také třeba leča či čalamády. Do nálevů se hodí květy, ovšem nikoli s již vyzrálými semeny, ty ztrácí svou aromatičnost. Kopr je ovšem možné nakládat i v podobě natě s listy, ale samostatně. Stačí pak jedna 100 ml sklenička takto naloženého kopru a uvaříme koprovou omáčku pro četnou rodinu.
Rostliny kopru tvoří větvené, rýhované, duté lodyhy, ze kterých vyrůstají vonné, pochvovité, mnohonásobně zpeřenými niťovité listy, vyrůstající střídavě z lodyhy. Rostliny dorůstají až jednoho metru. Kopr kvete od června do září. Jeho květy jsou malé, žluté, složené do velkých okolíků, ve kterých dozrávají semena (dvounažky).

Pokud utrhneme čerstvý kopr, vydrží ve sklenici s vodou až několik dnů. Pokud však kopr vložíme do mikrotenového sáčku, vydrží v lednici ještě déle a pokud tento sáček vložíme do alobalu, kopr vydrží čerstvý až měsíc. Kopr lze též zamrazit (samostatně i v ledu), usušit (za teploty do 35 oC, aby nezhořknul), naložit v octovém nálevu a též naložit v soli.
Kromě kulinářství a bylinkářství najde kopr uplatnění třeba i v koupelně, v podobě koupele ze semen. Žvýkaná semena kopru pro změnu zlepšují dech, ovšem v době žvýkaček … Jako bylinka napomáhá kopr při žaludečních potížích, nespavosti a kolice, například v podobě „koprové vody,“ která se vyrábí z rozdrcených semen kopru.

Z odrůd kopru jsou u nás nejčastěji pěstované následující: Hanák (výnosná odrůda s jasně zelenými listy), Moravan (bohatě olistěná odrůda, do květu vybíhá později, je tedy ideální pro sklizeň natě), Hanles 8 (poloraná odrůda, má dobré výnosy), Bio Plan (světle zelená odrůda), Compact MINI (ideální do truhlíků a jiných mobilních nádob, dorůstá menší výšky).
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com