Plánujete zásah do azbestocementové střechy? Pozor na vysoké pokuty, když to předem nenahlásíte

Změna a zpřísnění pravidel vychází z novely zákona č. 167/2023 Sb. o ochraně veřejného zdraví, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb. Dále z navazující vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli v platném znění od 1.1. 2026. Další související legislativou je vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací; zákon č. 309/2006 Sb. (BOZP), nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (ochrana zdraví při práci) a vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích (vztahuje se i na azbest).

Legislativa neřeší vlastnictví azbestu, ale riziko jeho uvolnění. Pokud tedy azbestová střecha, deska či izolace drží na místě a nikdo do nich nezasahuje, stát mlčí. Jakmile se ale s výrobky z azbestocementu začne manipulovat, vzniká povinnost hlášení, jelikož vdechnutá azbestová vlákna ohrožují zdraví. Přitom jsou nepozorovatelná lidským okem ani čichem, hned nedráždí a nic nezpůsobují. Ovšem s odstupem až desítek let mohou způsobit rakovinu plic, pohrudnice nebo hrtanu. V plicích také způsobují zjizvení a záněty (azbestóza). Velmi častým onemocněním je tzv. mezoteliom, což je zhoubný nádor pleury (hladké membrány, kterou jsou obaleny plíce).

Od 1. ledna 2026 prostě musí každá práce, při které může dojít k expozici azbestu, projít hlášením na příslušnou Krajskou hygienickou stanici. Nežádáme přitom o povolení, ale máme povinnost informovat kde, kdy a jak plánujeme s azbestem pracovat, jak budou pracovníci chráněni a bude s materiálem naloženo po skončení práce. Pokud je vše popsáno správně, práce může začít. Žádné razítko na dokument hygienici nedávají. Rozhodující přitom není rozsah prací, ale jakýkoli zásah, manipulace s azbestovými výrobky. Stačí i pouhé čištění a mytí, které jsou nezbytné před renovačním nátěrem, nebo krátkodobé odmontování a výměna někde uskladněného dílu atd.

Případné sankce přitom opravdu nejsou symbolické, fyzickým osobám hrozí za neohlášení byť drobných prací pokuta v řádu desítek až stovek tisíc korun (v závislosti na okolnostech a míře ohrožení), podnikatelům a firmám až v řádech milionů. Hygiena může práce navíc okamžitě zastavit a nařídit nápravná opatření. Další postihy hrozí za neoprávněné nakládání s azbestem, třeba černé skládky. Zde jde navíc i o trestní odpovědnost.

Správná likvidace azbestu byla důsledně řešena již ve stávající legislativě. Materiál, který azbest obsahuje, musí být demontován tak, aby se co nejméně prášilo. Musí být zabalen do neprodyšných obalů, označen a odvezen na specializovanou skládku. Pracovníci musí být při práci důsledně chráněni včetně ochrany dýchacích cest. Cena za takovou službu se u střechy běžného rodinného domu pohybuje v desítkách tisíc korun, jde však jen o zlomek peněz, o jaké může jít v případě porušení zákona. A neomlouvá ani neznalost, tedy fakt, že spousta lidí vůbec netuší, že azbest doma má. Podle statistik se azbest vyskytuje na statisících objektů postavených nebo rekonstruovaných před rokem 1990. Nejčastěji se z azbestem setkáme v podobě eternitových střech, fasádních desek, stoupaček a izolacích. Pokud si nejste jisti, je možné si nechat udělat odborný rozbor, který vyjde na jednotky tisíc korun.

Mohou ale nastat i situace, které jsme nepředvídali. Například silný vítr strhne část azbestocementové krytiny, dům je včetně střechy poškozen povodní, stará ruina už je v takovém stavu, že se střecha z téhož propadne apod. I v těchto případech kontaktujte Krajskou hygienickou stanici a konzultujte následný postup, pokud nejde o práce související s odstraněním následků vzniklé kalamity, které koordinuje státní správa (např. obecní úřad po povodni či tornádu).

• Hlavní povinností je hlášení: Písemné hlášení příslušné Krajské hygienické stanici (KHS) nejméně 30 (nebo 3 pro zadavatele/zhotovitele) dnů před zahájením prací
• Kontrolované pásmo: Je nutné zřízení a označení prostoru, kde se pracuje s azbestem, pro omezení vstupu nepovolaných osob
• OOPP: Zajištění osobních ochranných pracovních prostředků (respirátory, ochranné oděvy)
• Evidence: Vedení evidence expozice zaměstnanců po dobu 10 let (platí pro firmy)
• Školení: Povinnost absolvovat školení o prevenci rizika azbestu (platí pro firmy)
• Technologické postupy: Použití postupů, které zabraňují uvolňování prachu (např. mokré metody)

Azbest byl v prvopočátcích přimícháván do cementu, čímž se stal součástí různých výrobků. Dodnes je znám pojem azbestocement. Obliba materiálu byla značná obzvláště z důvodu jeho nehořlavosti, ale také trvanlivosti. Vzniklo též slovo eternit, dlouho běžný obchodní název azbestocementových šablon a vlnovek určených pro pokrývání střech, ale i fasádní obklady. Slovo Eternit bylo odvozeno z latinského slova aeternus, což znamená věčný. Ovšem zdravotní rizika spojená s azbestem jsou známa již dlouho. Poprvé v historii byl pro poškození zdraví azbestocementem uznán právní nárok na kompenzaci v roce 1926 továrnímu dělníkovi v USA. A v dnešní době jsou výroba a používání azbestu ve většině zemí světa značně regulovány anebo dokonce zakázány. Azbest prostě musí z našich budov pryč, ale nikdo nepřikazuje, že hned. Postupně, hlavně však šetrně. A právě to si mají lidé s novou povinností (a bičem pokut nad hlavou) uvědomit.

V Československu se azbestocementové stavební materiály včetně střešních krytin vyráběly až do 90. let minulého století. Kromě střešních krytin byl azbestocement běžný i v případě odpadních kanalizačních trubek anebo elektrické a tepelné izolace. Rozhodně nebrousit, neřezat, nevrtat. Azbest se snadno dostane kromě vašich plic i do bytových textilií a oblečení. A odsud zase do plic spolu s běžným prachem.

Zdroj: zakonyprolidi.cz, ČESKÉSTAVBY.cz

Vyhláška č. 432/2003 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

Aktuální znění od 1.1. 2026

§ 5

Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu

(K § 41 zákona)

(1) Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, musí obsahovat

a) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, u podnikající fyzické osoby její jméno, případně jména a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, a u fyzické osoby její jméno, případně jména a příjmení, datum narození, adresu místa bydliště,

b) počet exponovaných osob, jejich jmenný seznam, včetně doložení osvědčení o absolvování školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem u všech exponovaných osob a u každého zaměstnance datum vydání posledního lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci,

c) místo výkonu prací, jejich povahu, termín započetí prací a pravděpodobnou dobu jejich trvání, druh a množství azbestu, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění místa výkonu prací proti vstupu nepovolaných osob,

d) technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu,

e) technická a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu,

f) vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich čištění, praní a kontroly jejich funkčnosti po použití, popřípadě způsob jejich likvidace,

g) rozsah a způsob uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice azbestu,

h) způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště,

i) identifikační údaje poskytovatele pracovnělékařských služeb v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

j) jméno a příjmení a kvalifikace osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

k) způsob zajištění dokumentace o evidenci expozice jednotlivých osob azbestu,

l) způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší.

(2) Podává-li hlášení osoba uvedená

a) v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci14), v hlášení neuvádí

1. údaje podle odstavce 1 písm. b) týkající se data vydání posledního lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a

2. údaje podle odstavce 1 písm. i) až k),

b) v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci14), v hlášení neuvádí údaje podle písmene a) a dále nedokládá osvědčení o absolvování školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem podle odstavce 1 písm. b).

Vyhláška č. 394/2006 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací

Aktuální znění od 9.8. 2006

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává právo Evropských společenství1) a stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací.

§ 2

Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu

(1) Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se za podmínek § 3 považují práce

a) související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály,

b) spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu, nebo

c) při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu.

(2) Za práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí se považuje i měření koncentrací azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu.

§ 3

Postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu

Práce uvedené v § 2 odst. 1 se považují za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu za předpokladu, že z hodnocení rizik a z určení expozice zaměstnanců azbestu v podmínkách práce vyplývá, že přípustný expoziční limit2) nebude překročen. Přitom lze použít výsledky měření koncentrace azbestu v pracovním ovzduší, která byla provedena již dříve na jiných pracovištích, při obdobném druhu a podmínkách práce a obdobných materiálech obsahujících azbest.