Pomněnky v zahradě vykouzlí nejen modré úsměvy, vysaďte si je Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

Jak pěstovat v zahradě pomněnky, kam je vysadit, jak rychle se nám budou po zahradě šířit a v jakých barvách než modrých můžeme obdivovat jejich drobné kvítky?

Trocha pomněnkové poezie a květomluvy

Pomněnka, vzpomínka, tedy vzpomněnka. Možná dával chlapec darováním svazečku natrhaných pomněnek dívce najevo, aby si na něj vzpomněla. A nebo naopak dívka chlapci. Možná, ty kvítky modré jako modré oči. Pomněnka, jistě má tento český název drobné luční, ale i mokřadní květiny, svou symboliku. Pomněnkám se daří na lukách, v mokrém terénu i na skalách, vydrží opravdu hodně. V zahradách se po výsadbě dokonce chovají dosti invazivně. Za pár let jsou i tam, kde byste je vůbec nečekali. Ale pomněnky jsou invazivní tak nějak drobně, svým růstem se nad jiné nevyvyšují. A navíc je ta invaze dosti půvabná, jako když mladému muži vtrhne do života dívka jako voda, ne až tak divoká, ale jemná, zamyšlená a stálá. A také z našich zahrad vysazené pomněnky jen tak nezmizí. V každém případě byl tento „drobný kvítek“ zařazen do květomluvy, podle které má milencům skutečně připomínat jejich druhou polovičku.

Však se též podívejme na německé a anglické jméno pomněnek: das Vergissmeinnicht a forget-me-not, což znamená doslova „nezapomeň na mne“. A třeba slovensky se této květině říká nezábudka lesná. Prostě nezapomeň!

Drobné kvítky, přesto dominují

Pomněnky nám pokvetou od jara až po horké léto a začátek podzimu, záleží jen na skladbě druhů. Prodávají se navíc šlechtěné kultivary v různých barvách kvítků. Nikoli jen v syté světle modré, ale též odstínech růžové a také s kvítky bílými, případně tmavěji modrými až nafialovělými a nebo naopak hodně světle modrými, až bledými. Pomněnky jsou prostě drobně kvetoucí zázrak, který i přes drobnost kvítků a subtilní růst nepřehlédnete. Listy totiž také nemají zrovna velké a navíc je těch kvítků mnoho, proto z celku vyzařují, dominují.

Pomněnky porostou prostě všude

Na severní polokouli je v přírodě rozeseto cca osmdesát druhů pomněnek (Myosotis), na našem území je jich pak domácích několik. Z nich nejznámější je pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa) a pomněnka rolní (Myosotis arvensis). První druh je typicky jarní, zbylé dva nám vykvétají postupně až do září, proto budou zdobit naše záhony po celé léto až do začátku podzimu. V teplejších oblastech nám též vykvétá brzy na jaře pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta) a až do podzimu pak pokvete pomněnka bahenní (Myosotis palustris). Pomněnka bahenní má větší, výraznější květy a spolu s ní najdeme na vlhčích místech také pomněnku trsnatou (Myosotis caespitosa). Naopak na suchých, kamenitých stráních, se daří pomněnce různobarevné (Myosotis discolor). Prodávají se také kultivary pomněnky vysokohorské (Myosotis alpestris).

Pomněnky se prostě podle druhu přizpůsobily různým typům stanovišť. A co víc, tyto velice odolné rostlinky nepotřebují v našich zahradách žádnou zvláštní péči. Všechny druhy pomněnek jsou dvouleté, ovšem ochotně se v zahradách dále rozšiřují především vysemeňováním. V prvním roce (tedy v červnu) vysejete zakoupená semínka, předpěstujete si sazeničky a na podzim je vysázíte tam, kde se jimi chcete kochat. Zahradní druhy pomněnek je lepší umisťovat do polostínu či stínu, výživné půdy a je jim třeba poskytovat dostatečnou zálivku. Mohou též jít do půdy vlhčí či třeba na okraje jezírek. Pomněnky také můžeme nechat růst divoce, například jako podrost pod jehličnany, kde budou tvořit půvabný barvený podklad. Ochotně v zahradách vysemeňují a proto zde rostou takřka „nezmarně“ a stále se šíří dál. Mnohý zahrádkář nakonec musí sáhnout až k pletí pomněnek a nebo darování trsů sousedům, známým a příbuzným. V dobré půdě a při dostatečné zálivce pomněnky snesou i plné slunce. Vynikajícím hnojivem je pro pomněnky kvalitní kompost.

Kolem pomněnek je dobré pravidelně plít půdu a sbírat spadané listí, často jsou napadané padlím, v takovém případě použijeme vhodný přípravek. Prevencí je nezalévat pomněnky na listy.

Odrůdy pomněnek v našich zahradách

V zásadě platí, že většina u nás prodávaných zahradních druhů pomněnek byla vyšlechtěna z pomněnky lesní. Jejím křížením pak bylo dosaženo různých barev květů, jejichž sytost vyniká především při hustější výsadbě. Představme si komerční názvy některých odrůd:

  • White Ball (zářivě bílé květy)
  • Carmine King (tmavě růžové květy)
  • Ultramarine (tmavě modré květy)
  • Victoria Rose (jemně růžové květy)
  • Blue Ball (modře kvetoucí kultivar pomněnky vysokohorské, vhodný na skalky)
  • Snow Queen (bíle kvetoucí kultivar pomněnky vysokohorské, vhodný na skalky)

Pomněnky však nemusí být jen na záhonech, skalkách, u jezírek a jako podrosty dřevin. Můžeme je s úspěchem pěstovat i v květináčích a truhlících například na přistíněné terase, ale i v bytě. Obzvláště když pomněnkami osázíme nějaké velmi pěkné nádoby, vynikne obojí, výsadba i předměty. V pozadí pomněnek je pak dobrá tmavší zelená barva, ať již jakéhokoli původu. Třeba barva listů břečťanů.

Dokonce se prodává i suchomilná Myosotis albo-sericea, která nabízí žluté kvítky a je ideální do interiérů. Pochází z Nového Zélandu a u nás je spíše známa v sušené podobě coby součást květinových aranží. Vyhledávána je pro tento účel, jelikož si dlouho drží sytou žlutou barvu kvítků. Velmi oblíbené jsou pomněnky v anglických zahradách, proto jimi vdechneme své zahradě tak trochu anglický styl.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com