Trávník musí být kraťoučký, bez kvítku - bez života. Kde se vzala posedlost dokonalým trávníkem? (Foto: Rémi Müller/Unsplash) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Sekačky hučí každý víkend, před domy i rekreačními chalupami. Trávník musí být kraťoučký, bez kvítku - bez života. Kde se vzala posedlost dokonalým trávníkem?

Historie trávníku se vrací až do pozdního středověku a je spjata s anglickou a francouzskou šlechtou

Pěstování trávníku u vchodu do soukromých sídel se totiž zrodilo na zámcích francouzských a anglických šlechticů. Trávníky symbolizovaly vysoký status. Zjednodušeně řečeno šlo o okázalé plýtvání prostředky, dokazování nadřazenosti nad poddanými.

Jakákoli dostupná a kvalitní půda byla totiž určená pro obživu. Buď se na ní pěstovaly plodiny, nebo sloužila jako pastvina. Jen ten nejbohatší si mohl dovolit nechat ji bez užitku, a ještě plýtvat vodou a prací na udržování trávníku.

Zahrada plná barev a tvarů (Foto: Adam Anderson/Unsplash)
Zahrada plná barev a tvarů (Foto: Adam Anderson/Unsplash)

Zkrátka, trávník byl způsobem, jakým šlechtic dával najevo, že je víc než ostatní. A hlavně že má víc než ostatní. Něco podobného jako dnes třeba létání soukromým tryskáčem.

Střední třída se chce taky ukázat

V moderní době se pak trávníky rozšířily z pozemků nobility do předzahrádek střední třídy, která vždy kopírovala životní styl bohatých. Obyčejní lidé na vsi nebo ve městech své zahrádky využívali k obživě ještě v nedávné minulosti, určitě si pamatujete své babičky a jejich zeleninové záhony, slepice na dvorku a králíkárny.

Po celé Evropě a Severní Americe, a de facto po celém světě, pečují miliony rodin o svůj trávník s cílem ukázat svým sousedům – co přesně? Že mají dost prostředků na údržbu, že to mají hezké, že to mají hezčí než soused. Že jsou spořádaní lidé, že mají rádi pořádek, „čistotu“.

Je tohle prostředí, ve kterém chceme žít? (Foto: Hanbang Yang/Unsplash)
Je tohle prostředí, ve kterém chceme žít? (Foto: Hanbang Yang/Unsplash)

A tak vznikají zelené pouště, plochy, které lidé vlastně vůbec nevyužívají a lidská noha na ně vkročí jen když před sebou tlačí sekačku. Tato půda nepodporuje žádný život, stojí enormní množství peněz, vody a energie a majitelé do ní pumpují hnojiva a jedovaté pesticidy přímo pod okny svých obydlí. 

Ale lidem se to líbí...

Je snadné pochopit, proč je upravený trávník spojen s pojmy jako úspěch a stabilita. Relativní zdraví a přitažlivost trávy na našem pozemku se stává barometrem pro náš život jako celek. V tomto smyslu nám pěstování zdravého, pečlivě posekaného trávníku pomáhá přesvědčit ostatní, že se nám daří. Toto potvrzuje průzkum z roku 2013, ve kterém lidé nejvíce uváděli, že atraktivní trávník na ně působí "pozitivně".

Jde ale téměř o čistě estetické měřítko. Vymydlený trávník připomíná koberec v obýváku, je dokonalý, bez poskvrnky. Naproti tomu rozkvetlá louka už obsahuje nesymetrický „zmatek“, stébla jsou různě dlouhá a mají různé tvary a barvy, navíc je tu hmyz, a člověk nevidí, co se děje na zemi, možná tam dokonce žije nějaký brouk nebo slepýš… 

Kvetoucí zahrada láká hmyz, to někomu vadí (Foto: Łukasz Nieścioruk/Unsplash)
Kvetoucí zahrada láká hmyz, to někomu vadí (Foto: Łukasz Nieścioruk/Unsplash)

Divokost a nepřehlednost vzbuzuje v lidech strach. Les, kde leží staré mrtvé stromy roste nepropustné houští, je „neuklizený“ a potřebuje „vyčistit“. Houštím zarostlý potok je „bordel“ a musí se prosekat. A s ním vše živé, co je na přirozený ekosystém navázané. A pak je tady domnělý společenský tlak: co by tomu řekli lidi, že nemáme posekáno!?

Zarostlá, neupravená příroda lidi znervózňuje (Foto: Serghei Savchiuc/Unsplash)
Zarostlá, neupravená příroda lidi znervózňuje (Foto: Serghei Savchiuc/Unsplash)

Zkusit aspoň mozaiku

Pečlivě střižený trávník nemá žádnou hodnotu, jen vysoké náklady. Neochrání před suchem, prakticky nechladí v horku. Přitom stačí ho nechat jen trochu být, nemrzačit ho každý týden břity sekačky a on oživne. Zkuste to, nechte ho být. Nebo aspoň kousek, zkuste mozaikovou seč. Vaše zahrada se tak může stát domovem živých tvorů.