Při výběru bydlení dejte pozor i na zátěž okolního prostředí. Poradíme, kde sehnat informace Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

Chcete si pronajmout byt, koupit dům nebo se jen rozhlížíte po zajímavé stavební parcele? Kousek od přírody, blízko do práce, škola a obchod v místě? Krása. Nezapomeňte, ale prosím, že stejně důležité jako zhodnocení stavebně-technického stavu nemovitosti a třeba obslužnosti celé lokality je i to, co se nachází v okolí. Znečištění, kterého si možná na první pohled nevšimnete. Tíživá minulost ekologické zátěže, netušený původce zápachu. Zdroj nečekaných komplikací, které nakonec možná vysvětluje podezřele nízkou cenou.

Znečištění hlukem: silnice, železnice, ale také infrazvuk

Hlukové znečištění je co do vážnosti považováno za evropskou dvojku v pořadí škodlivosti. Působí, zrovna tak jako znečištěné ovzduší neblaze na naši psychiku i fyzickou schránku. Konstantní hluk znamená stres a podrážděnost, ztrátu pozornosti, poruchy spánku, hormonální odchylky, problémy s příjmem potravy a narušení trávení, obligátně poškození sluchového aparátu. 

Může vám to přijít jako prkotina, protože si na vyšší decibely v pozadí umíme zvyknout. Ale ne se jim trvale přizpůsobit. Takže možná stojí za vaší cukrovkou, obezitou nebo špatným srdíčkem to, že jste nepřemýšleli o hluku v místě svého bydliště. 

Základní normou pro obytné prostory a stavby občanské vybavenosti je limit 40 dB, pro venkovní prostory 50 dB.  Bydlení u silnice umí z těchto norem udělat trhací kalendář, frekventovaná silnice je totiž asi nejčastějším zdrojem hluku. 

Pro inspiraci se podívejte na interaktivní hlukovou mapu. Nenechte se odradit tím, že je z roku 2017, Ministerstvo zdravotnictví ji zpřístupnilo teprve loni. 

A podívejte se, jestli náhodou zrovna vaše silnice u domu není z těch, po kterých projede přes 3 miliony vozů za rok. Není to dobré místo k bydlení. U železničních nebo tramvajových kolejí je to podobné. 

Raději nezabrousíme ani do fyziky, abychom tu řešili hlukovou podstatu vibrací. Jen doplníme, že při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku. Hluk nemusí přicházet vždy a ze všech směrů. A hodí se vědět i něco i časovém rozložení hluku v průběhu dne: třeba u seřaďovacího nádraží nebo blízko velkoskladu s překládkou zboží bude přes den snesitelná, ale výrazně vyšší v noci. Když byste nejspíš chtěli klidně spát. 

Ne zrovna okrajovou zajímavostí jsou také nízkofrekvenční zdroje hluku a infrazvuku. Třeba průběžně běžící kompresory chladících zařízení v nedaleké fabrice, nákupním centru. Případně turbíny větrných elektráren. Odborníci zatím jejich škodlivý vliv spíše popírají, respektive nenachází argument pro jejich závadnost, ale uživatelská zkušenost se od tohoto postoje liší. 

Smogová situace? Jsou místa, kde si na ni musíte zvyknout

Smog charakterizují příhodné podmínky pro vznik ne zrovna příhodné situace. V případě zimního, redukčního smogu, jde o přízemní inverzi, situaci, kdy teplota vzduchu v dolní vrstvě atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. A relativně teplý vzduch, dohromady s mlhou a kouřem, vytvoří smogovou cosi jako pokličku. Nad městem, ale klidně třeba celým regionem. 

Zdrojem kouře může být automobilová doprava nebo lokální topeniště. Komíny továren po odsíření už spíše nikoliv. U nás je typicky zimní smog spojen s Ostravskem, ale nevyskytuje se jen tam. 

Je tu ještě smog letní, který má oxidační povahou. Jde o znečištění vzduchu, které vzniká v městských oblastech vlivem působení slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu. Výsledkem je vzduch dráždivý. 

Podstatné je, že zimní ani letní smog nikomu neprospěje, a ten letní patří mezi škodliviny, které v České republice dlouhodobě ohrožují nejvíc lidí. 

Dobré zprávy? Ke vzniku smogové pokličky musí existovat příhodné podmínky, a to nejen znečištění, teplota nebo tlak vzduchu. Potřebujete mělký nízký „kotel“, uzavřený pahorkatinou. Místo, kde vítr smog hned tak nerozfouká. A takových míst zase tolik v ČR není. Tedy, teoreticky bychom je našli na 30 % území. 

Kde je hledat? Pro inspiraci se podívejte třeba na Index kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Najdete místa, kde je smog docela často přítomen. Index v rozpětí 1-5 vám napoví, kdy je možné vykonávat venkovní činnosti bez omezení, případně, kdy je rozhodně lepší omezit jakékoliv namáhavé činnosti. Protože už opravdu jde o zdraví.

Znečištění ovzduší je všudypřítomné. Někde ale horší

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem kvality života, a smogovou situací jsme komplikovanou a obsáhlou problematiku jen decentně nakousli. Z hlediska závažnosti je to (nejen) celo-evropská jednička. K životu ve znečištěném ovzduší totiž můžeme připojit skoro cokoliv: problémy dýchacích cest, srdeční onemocnění, rakovinu. 

Nejsme sice v Indii, aby nás znečištěný vzduch přímo na jeden nádech zabil, ale jde o jeho dlouhodobé negativní působení.  Obecně mezi největší zdroje nečistot patří tepelné elektrárny a těžký průmysl (plošný efekt), automobilová doprava (liniový efekt), lokální vytápění uhlím nebo spalování odpadu (bodové zdroje znečištění). 

Každý zdroj se přitom od ostatních trochu liší konkrétní kontaminací a povahou znečištění. Někdy jde spíš o polétavé prachové částice, jinde o troposférický ozon, oxidy síry či dusíku. Detailnější přehled si můžete dopřát na ČHMÚ, kde jsou prezentovány aktuální Informace o kvalitě ovzduší v ČR

Nakouknout můžete také na aplikaci Windy, která dává dohromady informace jak o aktuálním počasí, tak i o znečištění ovzduší

V zásadě se ale dá říct, že z těchto map a tabulek nevyčtete nic, co už byste netušili. Ne, u frekventovaných silnic, na předměstích obkroužených dálničními okruhy, u aglomerací s průmyslovými zónami, skutečně čisté ovzduší není. Není ani ve velkých městech s přehuštěnou dopravou, což jsou prakticky všechna krajská a většina okresních. 

Je tedy venkov z hlediska kvality ovzduší výhrou? Zase špatně. Své nehezké tam dělají lokální topeniště. Vybrali jste lokalitu k bydlení v uctivé padesátikilometrové vzdálenosti od tepelné elektrárny? Pokud bude převládat větrné proudění vaším směrem, nepomohli jste si. Smutná pravda je taková, že ovzduší v ČR nestojí za mnoho nikde. 

Ne zrovna málo to souvisí s tím, jakým způsobem získáváme energii. Podívejte se třeba na populární Electricity Map. Dokud se něco nezmění v téhle oblasti, výrazně čistší ovzduší u nás prostě nebude.

Světelné znečištění vás nenechá vyspat

Světelný smog? Ano, nezní to jako zrovna vážný problém. Ale rozptyl světla nad velkými městy, sportovišti nebo fabrikami může pořádně komplikovat život. Nejde o to, že už neuvidíte hvězdnou noční oblohu. Ale když nic jiného, v noci má být tma a klid na spaní, a umělé světlo se postará o to, že se kvalitně nevyspíte. 

Není to úplně kritický faktor, ale komplikující určitě. Tak, jako se při smogové situaci naučíte nevětrat, si na světelné znečištění pořídíte tmavé závěsy. Ale pohoda vašeho bydlení je tím narušena. 

Kde je situace vážná? Podívejte se třeba na interaktivní mapu Umělého jasu noční oblohy (výřez vidíte níže).

Ano, v Praze, Brně, Ostravě či Olomouci a jejich okolí je to plošný problém. Někdy ale může mít dost lokální podobu. Prohlídky nemovitostí v nabídce realitních kanceláří se zpravidla realizují za dne. Nestojí ale právě naproti vašemu budoucímu domu osvětlený billboard? Nebo lampa veřejného osvětlení přímo před oknem? Neklidné spaní vám může přinést také nasvícená památka.

Znečištění kulturním a společenským vyžitím? Paradox, ale bolavý

Určitě pro to existuje nějaký sofistikovanější termín, ale v principu je to jasné. Vámi vybraná lokalita je jistě perfektní, tedy dokud se nezačne v obci nebo městě dít nějaká kultura. Tradiční jihomoravské Hody (Hodky, Předhodové zpívání, Svěcení vína, Vinobraní, průvody) vás nenechají veselím za okny vyspat celé týdny. Pokud nejste skalní fandové lidového folkloru, je to víc než náročné. Nestravitelné. 

Blízkost nonstop baru odhalíte hned, ale co když se hodláte se usadit u plácku, kde každoročně vyroste pouť nebo kolotoče? Protože pokud ano, stěžovat si už nemůžete. Takhle to tu funguje po generace. 

Dobrý byt či dům, situovaný přímo na náměstí? Co volební mítinky, pojízdné prodejny, pravidelný prodej chlazené drůbeže z kamionu s ampliony? Překrásná vilka v klidné čtvrti? A jak daleko je od fotbalového stadionu, amfiteátru letního kina, proslulého nejen večerním sledováním filmů, ale také metalovými koncerty?

Jsou to jen maličkosti, ale pokud kultura znehodnotí vaši pohodu hlukem, brouzdajícími popůlnočními opilci, odpadky, máte po radosti. Komplikace mohou vyplývat i z života v turisticky vděčné lokalitě. Starousedlíci se tu mezi davy výletníků cítí poněkud vykořenění. 

A další podobné téma, o kterém se nemluví? Třeba squaty, vysídlené budovy dočasně obývané lidmi s přepestrou minulostí. Samozřejmě, že problémy bezdomovectví a drogové závislosti v ČR mají hluboké kořeny a velmi složitá řešení, ale spíš než ta vás jako nového majitele nemovitosti bude zajímat, jestli nebudete své děti vodit do školky kolem pospávajících rváčů pod vlivem, a pod rohožkou se vám nebudou hromadit použité injekční stříkačky. 

O tom, jak skutečně se v daném místě žije a jak je opravdu klidné, se nehodí promlouvat s realitním makléřem, ale spíše s budoucími sousedy. Možná budete překvapeni, co se o svém potenciálním bydlišti ještě dozvíte. Třeba zjistíte, že bydlíte jen kousek od perníkové chaloupky. Ne té pohádkové. 

Chaloupka na samotě u lesa? A na jak dlouho?

Změna je konstantním rysem lidského života, ale zdaleka ne každá je příjemná. Jak to souvisí s kvalitou bydlení? Uznáváme, že pročítání veřejných vývěsek před radnicí nebo zasedání obecního zastupitelstva nepatří v Čechách mezi oblíbené kratochvíle, ale právě tam se řeší docela zásadní věci. Územní plán, přeložky silniční dopravy, projekty stavebních činností. 

Vy jste si možná vybrali ideální místo pro bydlení, ale třeba jste přehlédli, že kolem vaší samoty má do pěti let vyrůst nová čtvrť. Nebo nákupní centrum s obřím parkovištěm a čtyřiadvacetihodinovým provozem. Nebo spalovna odpadů, nový kravín. Změny, o kterých jste nevěděli a které vás nepotěší. 

Je dobré, než někde podepíšete kupní smlouvu na pozemek/stavební parcelu, se poptat na příslušném úřadě, jaké má s okolím tohoto místa do budoucna plány. V zásadě nikdo nezpochybňuje užitečnost třídíren komunálního odpadu, kompostáren, sběrných dvorů, solárních farem. Ale prakticky každý sám za sebe razí tzv. politiku NIMBY („not in my backyard“, tedy ne na mém dvorku). 

Platí, že když už máte někde bydlet, je užitečné být také informovaným občanem. Ne každá (negativní) změna vypadá na počátku špatně. Třeba současný trend gentrifikace měst, při kterém se z nehezkých a vyloučených čtvrtí větších měst stávají čtvrtě po všech stránkách vzhledné, moderní. S parky, cyklostezkami, apartmány, alternativními loftovými byty. 

Z míst, kde bylo bydlení spíše za trest, se stává velmi reprezentativní adresa. Paráda? Jenže s tím také rostou průměrné nájmy, mění se obslužnost celé lokality. Takže vaši univerzální a vždy otevřenou večerku časem nahradí fitko s power-jógou nebo veganský zeleninový bar. Padesátikorunové holičství nahradí pětistovkový barbershop nebo pětitisícové hair-style studio. 

Nakonec zjistíte, že i když okolí vašeho bydlení teď vypadá mnohem lépe, než před lety, sami si tu už život dovolit nemůžete. Byli jste gentrifikováni. Ptejte se tedy s předstihem – kam směřuje vaše čtvrť? 

Nahlédněte do územního plánu

I proto je dobré územní plán, který je pro rozvoj města či vesnice závazný, podrobně prostudovat. A ještě pár dalších map. Protože například ze stavby na hranicích nebo uvnitř pásem jedné z šestadvaceti Chráněných krajinných oblastí vychází řada funkčních omezení. 

A co třeba krátký pohled do mapy Povodňových oblastí, nebo poněkud uživatelsky nevlídného, ale systematičtějšího Průvodce pro zjištění nebezpečí výskytu povodně? Ne že by pozemky v nich byly vyloženě nezastavitelné, ale cena pojištění nemovitostí je tu násobná. A nakonec nezapomínejme na to, že někam stoletá voda umí přijít bez pozvání i třikrát za desetiletí.

Stará ekologická zátěž jako smutné dědictví

Při myšlenkách na bydlení se často upínáme k budoucnosti. Bude se nám tu dobře žít? Bude se tu líbit dětem, mají si kde hrát? Jsou tu školy, školky, obchody, lékař?  Jsou to naprosto logické a správné postoje. Jen bychom neměli zapomínat na „minulost“ takové lokality. Třeba z hlediska ekologické zátěže. Byť se dnes stavební pozemek nebo novostavba na klíč tváří úplně v pořádku, co tu bylo dříve? 

Stavby na brownfieldu jsou z hlediska využití/neplýtvání půdním fondem užitečné, ale nestavíme náhodou na pozemku bývalé obalovny drtě, skládky, zinkovny, u odkaliště? Přehled můžete získat z mapy kontaminovaných míst. Jde o to se orientovat v tom, proč zrovna váš stavební pozemek je tak levný. Třeba nemá zrovna hezkou minulost. 

Tady něco nevoní…

Zápach je hodně obtěžující až paralyzující záležitost. Většinou se jeho intenzita mění v závislosti od zdroje, směru větru, vlhkostí. Někdy je to jen lehce nepříjemný odér na pozadí, jindy je to důvod odstěhovat se. Univerzální rady moc neplatí, jen se pro jistotu podívejte po okolí své potenciální budoucí adresy

Je tu nějaký velký potravinářský závod, jatka s porážkou kolem 50+ tun za den? Co zpracování ryb, pekárny, sušárny vajec, čokoládovny, masokombinát s udírnou? A když se nebavíme o jídle: nedochází tu ke zpracování dřeva, není tu papírna, nevyrábí se tu pryž nebo laky, barviva? Co třeba čistírna odpadních vod? To vše jsou bezpochyby užitečné, ale rozhodně nevonící provozy. Které vás přinutí mít okna zavřená a nevětrat.

Pozor na radon

Bez zápachu, chuti, barvy. Radon je vlastně dost nudný plyn. O jeho účincích na lidské zdraví se to ale rozhodně říct nedá. Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny plic. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé. Ty jsou na rozdíl od radonu kovy a po svém vzniku tvoří shluky s aerosolovými částicemi nebo například s vodní párou, a můžeme je vdechnout. Což je problém. 

Jednou z geologických pozoruhodností ČR je, že podloží je tu z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami, s vyššími koncentracemi uranu a následně i radonu, který je do budov s narušenými základy „jakoby komínem“ z půdy natahován. 

Měření radonu by nás mělo zajímat všude, byť někde je to aktuálnější. Třeba v trojúhelníku mezi Olomoucí, Prostějovem a Šumperkem bych to rozhodně nepodceňoval. Radon může unikat i ze staršího stavebního materiálu. Třeba škváry. Jaká je situace s radonem se můžeme podívat na mapách Radonového programu ČR.

Škodlivost, o které se dříve nevědělo

Čímž se elegantně dostáváme ke kontaminovaným stavbám. Co by mohlo přispět k jejich znečištění? Třeba azbest, který už dnes patří mezi zakázané. Ale u starších domů? Je sice hezké udělat zákonem tlustou dělicí čáru, ale po desetiletích používání jen tak nezmizí. 

A dál? Co například formaldehyd. Dnes jasně toxická látka s prokazatelným rakovinotvorným efektem. Jen tato užitečná informace jej ale neodstraní ze starých překližek, izolací a dřevotřískových desek, do kterých byl po generace přidáván. Využíván byl i jako přídavek k lepivým směsím. Takže ano, starý koberec drží u podlahy nejspíš i něco s formaldehydem. 

Nezapomínejme ale ani na staré olovnaté barvy, historické tapety ošetřené arzénem (to už je opravdu spíš kuriozita), všudypřítomné zpomalovače a zhášeče hoření, nebo polychlorované bifenyly.

Zmínit by se jistě vyplatilo i tzv. Syndrom nezdravých budov, který se týká i novostaveb. Pod-normované parametry obytných místností, nevhodné složení stavebních materiálů, neoptimální orientace místností ke světovým stranám. Jsou to jen maličkosti, které se mohou promítnout do toho, jak se vám uvnitř bude dýchat, zda se nebudete potýkat s vlhkostí a plísněmi, přehříváním nebo promrzáním interiéru. Rozhodně si přitom vyplatí pohlídat systém větrání/klimatizace. Tam, kde je zajišťován uměle, je pravděpodobnost nemocného domu vyšší.

Prakticky každý starší dům je podobných nedobrot plný, protože dřív se o negativních účincích těchto látek nevědělo, a vnímána byla jen jejich průmyslově-přínosná stránka. 

Chcete si pronajmout byt, koupit dům nebo se jen rozhlížíte po zajímavé stavební parcele? Pátrejte po okolí, v mapách a ověřených zdrojích. Třeba se tím ušetříte velkého zklamání. 

Zdroje a mapy, které se vyplatí sledovat