Sekání trávníku (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Právě v září a říjnu je ideální doba na podzimní přípravu trávníku před zimou, jeho zazimování. Pokud je podzim mírný a teplý, trávník v tuto dobu roste jako z vody a pokud i dost prší, je potřeba jeho sekání častá. Určitě jej pak nesmíme nechat před zimou přerostlý. Zazimování trávníku, to však zdaleka není jen jeho sekání.

Co v článku najdete

Univerzální podzimní údržba relativně kvalitního trávníku

Kromě pravidelného sekání je také třeba z trávníku průběžně vyhrabávat tlející listí. Minimalizujeme tak riziko napadení trávníku chorobami, především těmi houbovými. A po posledním posekání je také dobré trávník postříkat Ortivou (20 ml na 10 litrů vody) a nebo Dithanem. Při provádění postřiku by venkovní teplota neměla být nižší jak 10 °C a vyšší jak 25 °C. Na podzim je také vhodné trávník prořezat (vertikutace), provzdušnit (aerifikace) a odstranit z něj plsť složenou ze zbytků posekané trávy, odumřelých rostlin a mechu. Plsť dovede vytvořit nepropustnou vrstvu, která brání trávníku v dýchání a přijímání vody. Navíc tak předcházíme především nebezpečné plísni sněžné (Microdochium nivale), která způsobí, že se nám na jaře v trávníku objeví holá místa.

Masivní napadení plísní sněžnou (Foto: Shutterstock)
Masivní napadení plísní sněžnou (Foto: Shutterstock)

Minimum dusíku (N), co nejvíce draslíku (K)

V žádném případě již nesmíme trávník hnojit hnojivy s vysokým obsahem dusíku (N), pouze bychom tím podporovali jeho růst, my jej však musíme naopak připravit na období vegetačního klidu. Dusíkem smíme trávník pohnojit nejpozději v srpnu. Na podzim pak používáme hnojiva určená k podzimnímu hnojení, která mají vysoký obsah draslíku (K) a obsah dusíku (N) naopak minimální. Draslík umožní vyzrání a zesílení rostlinných pletiv před zimou, růst rostlin však nepodporuje.

Všechna zmíněná opatření zabrání takzvanému „vyzimování“ trávníku, kdy se nám na ploše na jaře objeví holá místa, která musíme ošetřit a dosít. Vyzimování může být způsobeno mnoha chorobami, zdaleka nejde jen o napadení plísní sněžnou, ta je pouze nejčastější a nejznámější.

Hnojení trávníku (Foto: Shutterstock)
Hnojení trávníku (Foto: Shutterstock)

Začneme kontrolou trávníku, opatření pak volíme podle jeho stavu

Vraťme se ale ještě na začátek. Než vůbec začneme trávník na zimu připravovat, musíme důkladně zkontrolovat jeho stav. Jinak zasáhneme v případě vyschlého trávníku, pokud je suchý podzim, který nedokázal napravit následky horkého a suchého léta, jinou péči vyžaduje trávník přemokřený. Výše popsaný postup je univerzálním řešením pro trávník v relativně dobré kondici. Pokud na vašem trávníku začínají růst houby a je dokonce slabě potažený bílými a nebo hnědými fleky, je nezbytný okamžitý zásah.

Provzdušňování trávníku (Foto: Shutterstock)
Provzdušňování trávníku (Foto: Shutterstock)

Trávník posekáme na výšku 5 cm a poté provedeme vertikutaci a provzdušnění (aerifikaci). Je třeba použít takový vertikutátor, který travní plochu nejen prořeže, ale také pročeše a zbaví hub. 

Poté provedeme postřik proti houbám a houbových chorobám (Ortiva nebo Dithane). Při postřiku nesmí být venkovní teplota nižší jak 10 a vyšší jak 25 °C. Počasí musí být slunné a alespoň 3 hodiny po postřiku nesmí pršet. Déšť by postřik smyl. 

Údržba přemokřeného trávníku

Poslední posekání trávníku pak provedeme zhruba v půlce října, záleží však na počasí. Provzdušněním trávníku vytvoříme do půdy otvory, který se vsákne voda a následně budou moci kořeny rostlin dýchat.

Posekaný trávník je třeba důkladně vyhrabat (Foto: Shutterstock)
Posekaný trávník je třeba důkladně vyhrabat (Foto: Shutterstock)

Údržba vyschlého trávníku

Vyschlý trávník je třeba samozřejmě zalévat a po provedení vertikutace dosít. Při lokálním poškození doséváme pouze vyschlá místa, při plošném provedeme dosev na celé ploše. Pokud je poškozeno méně jak 60% plochy, lze dosev provést na podzim, při větším poškození je lepší počkat až na jaro. Před vertikutací, provzdušněním a dosevem posekáme usychající trávník na výšku 6 cm. Osivo pak používáme výhradně v podobě směsi určené pro dosévání trávníků (Obnova či Dosev). Pokud s dosevem počkáme až na jaro, můžeme použít původní osivo, jako by šlo vlastně o nový výsev.

Vertikutace vyschlého trávníku (Foto: Shutterstock)
Vertikutace vyschlého trávníku (Foto: Shutterstock)

V případě lokálního dosevu je třeba použít méně osiva, aby nebylo vyrůstající trávy příliš. Ta by se zapařila a začala trpět houbovými chorobami. Osivo lehce zahrábneme hráběmi a dosev nakonec zaválcujeme či přimáčkneme lopatou. Další možností je poházet po ploše kvalitní kompost či jinou humózní zeminu a trávník zválcovat. Dosev provádíme za teplot 5 až 25 °C a zaléváme pouze tak, aby byla zemina lehce vlhká. Pokud průběžně prší, je zálivka bezpředmětná.

A pozor, jestliže nemáte po dosevu čas pravidelně zalévat a neprší, raději dosev nezalévejte vůbec. Semínka by jen nabobtnala a pro nedostatek vláhy by uschla a nevyklíčila. Prostě nechte vše na přírodě. 

Pokud je váš trávník již v dobré kondici, posekejte jej naposledy cca v půlce října (podle počasí) na výšku alespoň 6 cm a nechte již být. Příliš nízký trávník by mohl v zimě vymrznout. Pouze vyhrabujte listí, pokud ze stromů ještě nějaké padá.

Hrabání listí (Foto: Shutterstock)
Hrabání listí (Foto: Shutterstock)

Kvíz: Trávníky. Jaké rostliny rostou na travních plochách nejčastěji? A jaké naopak nechceme?

Foto: Shutterstock
Dříve tato travina představovala hlavní složku travních osiv, dnes podíl tohoto rodu většinou klesá, byť konkrétně jeden druh urychluje zapojení trávníku po výsevu a později z porostu částečně ustupuje. Jak se jmenuje?
Jílek vytrvalý
Bér zelený
Ježatka kuří noha
1/16