Sdílet
 

Proč pěstovat angínovník?

Datum vydání: 05.12.2017 | autor:

Angínovník (Belamcanda chinensis, syn. Iris domestica) je nádherně kvetoucí okrasná rostlina, která však zároveň zaručeně pomůže při bolestech v krku, tedy při začínající angíně. A není ani třeba žádná zvláštní příprava, stačí chvíli žvýkat kousek jeho palčivého listu. Angínovník tak pomůže se začínajícím zánětem, ale též urychlí léčbu angíny.

Angínovník Angínovník
Angínovník
Angínovník můžeme pěstovat v bytě i v zahradě, dorůstá až jednoho metru a jeho nádherné liliovité, skvrnité květy inspirovaly k mnoha synonymům, například též tygří lilie. Pravým pokladem angínovníku jsou však jeho mečovité listy se svými silně antiseptickými účinky a schopností potlačovat zánět. Tato rostlina přitom vypadá pěkně, i když zrovna nekvete.

Angínovník čínský je trvalka pocházející z východní Asie, kde se vyskytuje zejména v tropických oblastech. Kromě mnoha českých synonym, která mají obdoby i v jiných jazycích, má i mnoho názvů latinských (
Belamcanda chinensis, Belamcanda domestica, Epidendrum domesticum, Vanilla domestica, Pardanthus chinensis, Gemmingia chinensis, Ixia chinensisMorea chinensis). Angínovník sice pochází podle svého druhého jména z Číny, roste ale i ve Vietnamu, Japonsku, Indii a na Filipínách.
Angínovník Angínovník
Angínovník
Angínovník je typický svými mečovitými listy, které tak trochu připomínají kosatce. Na rozdíl od nich však vyrůstají vstřícně nad sebou z pevné lodyhy. Celá rostlina proto může dosahovat výšky až 1 m. Z vrcholů pak vyrůstají drobnější, ale velmi působivá květenství, složená ze šestičetných kvítků nejčastěji žluté až oranžové barvy. Nápadné jsou jejich skvrny připomínající jistou kočkovitou šelmu (leoparda). Po odkvětu se objevují na konci stopek tobolky se spoustou tmavých dužnatých semínek o průměru kolem 5 mm.

Léčebné účinky angínovníku

Kromě žvýkání čerstvých listů lze také připravit nálev z drcených lístků. Stačí jich jen lžička na jeden šálek vody, načež nálev použijeme jako kloktadlo. Účinnost kloktadla zvýšíme posolením.
Můžeme také přidat lístky šalvěje a pro osvěžení dechu máty. V případě angínovníku je ale třeba dát pozor na dávkování, jelikož je mírně toxický, šalvěje též přidáme jen trochu, dovede zničit střevní mikroflóru. Není záhodno užívat více jak 3 cm listu za den, navíc jej žvýkáme maximálně šestkrát denně a pouze nejvýše 1 minutu, načež list vyplivneme. Stejně tak je třeba vyplivovat kloktadlo. Po užití nesmíme bezprostředně jíst ani pít, aby lék účinkoval. A očekávejte dočasné a lehké pálení (stejně jako v například po požití nálevu ze zázvoru), což je daň za účinnost léku. Nepříjemností může být alergická reakce v podobě otoků u citlivějších lidí, ti by měli s léčbou angínovníkem, pokud se alergie projeví, okamžitě přestat. Asiaté užívají i oddenek angínovníku v podobě odvaru, který pomáhá při onemocnění trávicího a močového ústrojí a při revmatismu. Podle čínských receptů též pomáhá proti horečce, zácpě, ale také hadímu uštknutí. 
Angínovník Angínovník
Angínovník

Jak pěstovat angínovník

Angínovník je choulostivější rostlinou, která vyžaduje zimování za nižších teplot a při omezené zálivce. Na záhonech vydrží pouze mírné zimy. Na druhou stranu ale vydrží celoroční pobyt v teple jako pokojová rostlina, kterou můžeme úspěšně letnit v mobilní nádobě.

Angínovník vyžaduje dostatek světla a nevadí mu ani přímé slunce. I v zimě vyžaduje rostlina pěstovaná v teplém bytě co nejsvětlejší stanoviště, pomůže dokonce i umělé osvětlení se zdrojem světla s denním spektrem. Toto osvětlení umožní rostlinám asimilovat, přičemž má osvětlení malou spotřebu elektřiny a světlo je příjemné i nám samotným. A za dobrých podmínek nám angínovník nejen krásně vykvete, ale bude i plodit.

Substrát je třeba stále udržovat mírně vlhký, ale ne vyloženě mokrý, přemokřený, aby neuhnívaly kořeny. Ideální je propustný substrát s drenáží na dně nádoby, zde se nemusíme obávat hojné zálivky, drenáž je prostě základ. 
Plody angínovníku se semeny Plody angínovníku se semeny
Plody angínovníku se semeny
Vlastní substrát si lze namíchat z kvalitního, vyzrálého kompostu a listovky. Jako drenáž na dně nádoby poslouží jemný štěrk, písek, perlit, keramzit, ale třeba i drť z dřevěného uhlí. Hnojíme zásadně hnojivy určenými pro bylinky a nebo zeleninu, případně tradičními organickými hnojivy. Výborný je třeba silně naředěný výluh z kopřiv. Do substrátu též lze přimíchat rohovinu a nebo granulovaný hnůj. Výborným hnojivem jsou také tekuté koncentráty organických hnojiv smíšené v rozumném poměru se zálivkovou vodou. Pozor však na hnojení v zimě, to lze pouze za předpokladu, že rostlině dopřejeme dostatek umělého osvětlení. Během aktivního růstu hnojíme jedenkrát za dva měsíce, v období květu i častěji.

Množení angínovníku

Jelikož se angínovník výborně rozmnožuje oddenky, provádíme množení dělením trsů a to nejlépe při jarním přesazování. Angínovník lze též množit semeny. Ta vyséváme od února do března při pokojové teplotě. Za dva týdny nám vyklíčí a poměrně rychle vyrostou. A již po čtyřech měsících budou kvést.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Proč pěstovat angínovník?"

Buďte první a napište komentář k  "Proč pěstovat angínovník?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE