Proč si udělat živý plot z hlohu Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Nejenže jde v případě hlohu obecného o dřevinu ideální pro živé ploty pro jeho nádherný vzrůst, květy i plody, ale též jím získáme velmi zdravé a léčivé plody. Ovšem jedno riziko s sebou hloh nese, pokud jej pěstujeme vedle ovocných stromů a keřů – spálu růžovitých, kterou rozšiřuje. Jistou analogii můžeme najít v pěstování jalovců příliš blízko hrušní, na kterých přezimuje rez hrušňová, načež se po zimě šíří svými spórami (dvoudomá houba Gymnosporangium sabinae).

Hloh obecný (Crataegus laevigata, případně Crataegus oxyacantha), česky také hloh dvousemenný nebo ostrotrnný. Tento trnitý, opadavý, listnatý keř a nebo nízký strom, který je rozšířen především v Evropě (částečně i v severní Africe a Asii), je schopen dosáhnout výšky až 5, ale i 8 metrů. Na jaře se hloh rozsvítí záplavou nádherných bílých květů, na podzim zahřeje oči svými rudými plody, které milují ptáci. Je to však též báječná léčivá rostlina.

Ve volné přírodě u nás roste pouze hloh obecný, nazývaný též hloh dvousemenný nebo ostrotrnný. Známý je u nás také jednosemenný. Jinak ale najdeme v Evropě, severní Africe a Asii až 50 druhů hlohu.

Na tenkých, šedých větvích hlohu rostou v paždí trnů střídavě postavené laločnaté listy velké 3 až 5 cm. Trny hlohu jsou dlouhé až 2,5 cm. Květy má hloh pětičetné, bílé až růžové, velké cca 1,5 cm, rostoucí v chocholících po pěti až deseti. Oč jsou květy krásnější, tím nepříjemněji zapáchají. Plodem hlohu jsou červené kulovité malvice, které obsahují dvě nebo tři semena a dozrávají v září až říjnu.
Listy hlohu jsou zelené a lesklé, navíc jsou léčivé stejně jako květy a plody. Květy hlohu obsahují silice, flavonoidy, aminopuriny, saponiny a třísloviny, plody obsahují vitamín C, vitamín B, karoteny, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, pektiny a cukry.

V přírodě najdeme hloh nejčastěji v polostínu, na okrajích lesů a podél potoků. Nejraději má propustné půdy a často tvoří houštiny, což dokazuje jeho vhodnost právě pro živé ploty. Hloh navíc výborně snáší řez a tvarování, další předností jsou jeho trny, díky kterým je těžko propustný i pro zvířata. Ovšem hloh jako vzrostlá dřeviny též poskytne v zahradě stín a stane se výrazným solitérem. Pro tento účel je ideální hloh obecný (Crataegus laevigata) odrůda Paul’s Scarlet (má kulovitou korunu ) a odrůda Crataegus crus-galli (má přirozeně deštníkovitě tvarovanou korunu, říká se mu též hloh kuří noha). Tyto odrůdy si navíc přirozeně drží svůj tvar i bez pravidelného řezu.
V zahradnictvích jsou hlohy roubovány či očkovány na vlastní semenáče či semenáče hrušní, zatímco ve volné přírodě se hloh šíří semeny. Jestliže se nespokojíte s tradičními bílými květy hlohu, lze si koupit odrůdu Crataegus laevigata Crimson Cloud s růžově červenými květy s bílo žlutým středem.

Hloh není nijak náročný na pěstování, vyhovuje mu stanoviště v polostínu i na plném slunci, humózní, dobře propustná půda, ale snese i půdu chudší.

Nejznámější jsou léčivé účinky sušených květů hlohu obecného, ze kterých se připravuje odvar zlepšující srdeční činnost (prevence před infarktem stejně jako doplňková léčba po infarktu), snižující krevní tlak, ale též zklidňující a potlačující nespavost. Hloh zlepšuje průchodnost cév a tepen, načež zlepšuje prokrvení celého těla. Pokud jsme vystaveni velkému stresu, není též lepší přípravek jak odvar z hlohu. Účinně také tlumí nepříjemné účinky menopauzy u žen a je dobrým močopudným prostředkem při léčbě ledvinových a močových kamenů. Musí se však používat dlouhodobě. Nejde o jednorázově použitelný „zázračný“ lektvar. Ještě lepšího léčebného účinku dosáhneme, když kombinujeme hloh s rakytníkem řešetlákovým. A pozor - šlechtěné odrůdy hlohu nemají žádné léčebné účinky, což ostatně platí pro většinu léčivých rostlin včetně bylin.
Obdobné účinky mají i zralé bobule hlohu, jejich využití je však méně známé. „Těch červených bobulí se prostě většina lidí bojí, že jsou jedovaté.“ Z plodů hlohu můžeme připravit různé pokrmy včetně marmelád a šťáv (sirupů), stejně tak si připravíme i čaj stejně jako z květů.

Květy hlohu sbíráme v květnu, listy na jaře a plody těsně před úplným dozráním v srpnu až září. Pokud jste ale hloh nikdy neužívali, je dobré poradit se předem s lékařem, nikoli kvůli nebezpečnosti hlohu, nýbrž proto, že pouhá léčba hlohem nemusí stačit. V každém případě ale hloh není toxický a nemá žádné vedlejší účinky.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org