Manželé Alena a Mirek vyměnili byt za nízkoenergetický bungalov na Vysočině. Chtěli bydlet bez schodů, blízko rodině, mít zahradu a nízké provozní náklady. Dřevostavba od DOMY DNES jim splnila všechna očekávání.
Gabionový plot, opěrná zeď, květináče nebo obložení betonu – gabiony jsou dnes jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak dát zahradě i domu charakter. Jenže ne každý gabion je stejný. GabionyLemon vyrábí gabiony od roku 2007 a firma má za sebou přes 30 000 spokojených zákazníků z celé Evropy.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Poetická pocta krystalicky čistému brutalismu, nejkrásnější dům na světě, nebo nejbrutálnější možné popření architektury? Casa Brutale provokuje ve všech směrech, jde totiž o bohatě prosklený betonový kolos, který se má zaříznout do skály. Má, protože dosud nebyl postaven, existuje pouze v plánech a vizualizacích. Co si o tom domě myslíte vy?
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
Přestály záplavy, zemětřesení i lidské konflikty a stále stojí. Jaké příběhy ukrývají nejstarší mostní stavby světa a proč dodnes budí obdiv architektů i cestovatelů?
Ve starém Egyptě nebyly daně vnímány jako nutné zlo, ale spravedlivý odraz vůle bohů. Jejich výše se odvíjela od úrodnosti půdy, kterou určovaly záplavy Nilu. Klíčovou roli v tomto systému sehrávaly nilometry, důmyslná zařízení, jež pomáhala proměnit přírodní cykly ve férový daňový model.
Domov není jen střechou nad hlavou. Je to místo, kde hledáme pohodlí, harmonii a osobitý styl. A právě koupelna si zaslouží vaši pozornost. Představujeme nový koupelnový nábytek EZARA, který spojuje moderní design a kvalitní zpracování.
Anhydritová podlaha je moderní řešení, které má oproti tradiční zavlhlé betonové směsi mnoho předností. Funguje to ale i naopak, žádná moderna není samospásná, stejně jako žádná klasika. Prostě existuje spousta důvodů a míst aplikací, kde je volba betonu mnohem výhodnější. Hlavní předností betonových podlah je odlišná práce s vlhkostí včetně způsobu vysychání, vhodnost do vlhčích a trvale vlhkých prostor, stejně jako prostor ohrožených vlhkostí. Betonovou podlahu lze navíc spádovat, zatímco anhydrit se aplikuje jako samonivelační vrstva, tedy dokonale vodorovná, ale litá. A podlahové topení? Anhydrit je pro ně skvělý, důsledně obalí trubky bez vzduchových bublin, ale beton má pro změnu mnohem vyšší tepelnou setrvačnost.
Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Poškozená železobetonová konstrukce mostu, přes který je vedena významná komunikace v Teplicích, vyžadovala opakovaný sanační zásah. Jedná se o most převádějící směrově rozdělenou komunikaci o více jízdních pruzích. V místě přemostění překážky most tvoří dvě mostní konstrukce, které jsou uloženy vždy na jedné podpěře spodní stavby.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Sklo dnes formuje podobu moderní architektury. Jeho obliba roste a s ní i rozsah prosklených ploch, které se stávají klíčovým designovým prvkem budov. Tento trend však přináší nové technické výzvy: velké zasklení musí nejen minimalizovat tepelné ztráty, ale také chránit interiér před přehříváním. Nároků na velkoformátové prosklení je ale daleko více a zdánlivě drobné výrobní nuance promlouvají silně do výsledné kvality.
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
Dva stejné pokoje, jeden rozdíl: v jednom jsou klasické dveře o výšce 197 cm, v druhém jsou vysoké minimálně 210 cm nebo rovnou sahají až ke stropu. Ten druhý okamžitě působí vzdušněji a elegantněji. Vysoké dveře patří k nejúčinnějším trikům, jak opticky zvětšit interiér a nemusíte kvůli nim nutně bourat. Odborníci ze SAPELI vám ukážou tři osvědčené cesty, jak na to.
VEXTA 101 je moderní patrový dům s dispozicí 4+kk, chodbou se schodištěm, dvěma koupelnami a technickou místností. Na velmi malém půdorysu (9.96 x 6.96 m a zastavěná plocha pouhých 69.3 metrů čtverečních) nabízí dostatek prostoru pro pohodlný život čtyřčlenné rodiny. Ložnice a dva samostatné pokoje v patře zajišťují dostatek soukromí, rozlehlý obývák s kuchyňským koutem je společenským centrem a zároveň přechodem do zahrady přes terasu.
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
