Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Fádní, obyčejný a nenápadný. Takový byl a navenek zůstal rodinný dům, který v dublinských uličkách snadno přehlédnete. Za vysokou zdí se ale odehrála přelomová změna: přízemí přišlo o dvě stěny a otevřelo se zahradě. Dům se rozrostl, zmodernizoval a vyspěl.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Prestižní anketa Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, oslavila své 25. výročí mimořádným ročníkem. Místo tradičního hledání nového favorita se organizátoři rozhodli ohlédnout do historie a uspořádat souboj dosavadních vítězů. V napínavém hlasování, do kterého se zapojilo 13 stromových velikánů z celé České republiky, vybojoval titul Strom čtvrtstoletí čtyřsetletý dub z aleje ve Skaličce v Olomouckém kraji.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Sázavská Huť František, industriální památka s více než stoletou tradicí, vstupuje do zcela nové etapy své existence. Citlivě zrekonstruovaný komplex někdejší slavné sklářské hutě nově nabízí všestranné zázemí pro konference, odborná školení, prestižní galavečery, networkingová setkání i neformální společenské akce. Spojení syrové historické architektury s moderní technikou a promyšlenou variabilitou oslovuje společnosti, které hledají neokoukanou alternativu ke sterilním hotelovým sálům a touží po místě s autentickým lidským příběhem.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
Opuštěná malířská dílna v centru Budapešti dostala novou podobu, aniž by přišla o své kouzlo. Na ploše pouhých 50 metrů čtverečních vzniklo příjemné zázemí pro práci, odpočinek i příležitostné přespání. Původní okna a litinové radiátory tu doplňuje starý nábytek z Karpat, průmyslové vybavení a světlá podlaha, která celý interiér sjednocuje.
Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Dům je díky své poloze na parcele nepřehlédnutelný a proporcemi odhalený okolí ze všech stran. Co si přála početná rodina s odrostlejšími dětmi? Trochu víc soukromí. A jak toho architekti dosáhli? Nečekaně – větším, ne menším množstvím oken.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Jsou informace, které nutně k životu nepotřebujete. Obohatí vás jenom tím, že jsou zajímavé. Následující text o dubajské Burj Khalifa, jednom z novodobých divů inženýrské praxe a stavitelství, je jich plný.
Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Při koupi starší nemovitosti bývá zahrada často vnímána jako komplikace plná přerostlých křovin, náletů a zdánlivě dožívajících stromů. Prvotní nutkání povolat těžkou techniku (nebo si nějakou rovnou koupit) a začít na zelené louce je sice lákavé, ale připravuje majitele pozemku o to nejcennější, co penězi nelze koupit – vzrostlý ekosystém, mikroklima a nenapodobitelnou atmosféru již dříve někým založeného a udržovaného místa. Citlivá rekonstrukce staré zahrady je procesem postupného odkrývání vrstev, nikoli radikální destrukce. Pokud k prostoru přistoupíte s pokorou, získáte jedinečnou oázu, jejíž stín a kouzlo byste při založení nové zahrady budovali celá desetiletí.
Úsporná rekonstrukce nemusí znamenat kompromis v pohodlí ani nevýrazný interiér. Kompaktní mezonetový byt pro pár s dítětem ukazuje, jak výrazné proměny dosáhnout pomocí dvou hlavních materiálů, dobře navrženého nábytku a cílených zásahů do dispozice. Mořená březová překližka dodává místnostem teplý tón, zatímco nerezová ocel přináší střídmý kontrast. Výsledkem je bydlení, které propojuje rodinný život, práci z domova i dostatek úložných prostor.
Kolik místa potřebujete k bydlení? A kolik místa potřebuje město, aby se do něj vešel další dům, totiž právě ten váš? Jsou to dvě otázky, ale úzce spolu souvisí. A australští architekti ze studia Carter Williamson na ně mají jednu společnou odpověď.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Děti na zahradě v jednom kuse něco staví – domečky, úkryty, hnízda i hrady. Většinou si vystačí samy, tu a tam si vyžádají pomoc rodičů. Co se stane, když se rodiče do takové stavby pustí z gruntu, s architekty a profesionálními tesaři?
Příchodem chladnějších říjnových dnů se naše ložnice stávají oázou klidu a odpočinku. Ústředním bodem každé takové místnosti je bezpochyby postel. Společnost ASKO – NÁBYTEK, přední odborník na vybavení domácností, přináší praktické tipy, jak vybrat správné dvoulůžko a sdílí své dlouholeté zkušenosti z českých prodejen.
