Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.
Prahu a Brno v našem kvízu nečekejte, stejně tak ani ostatní velká krajská města. Zaměříme se na městečka menší, vůbec to však nemusí znamenat, že mladší. Současnou optikou totiž nemůžeme poměřovat města, která vznikala a prosperovala ve středověku. Vždyť vlastně úplně prvním královským městem byl Bruntál a svého času po Praze druhým největším Jáchymov. Kde je dnes těmto „titánům“ v českých měřítkách konec, že? Jenom tak je navštívit jako turista napadne málokoho. A hledat zde práci, uplatnění, bydlení? Pro někoho třeba z Prahy, Brna a Plzně bláznovství. V kvízu jsme zvolili města a městečka v zimním hávu, protože právě ten je mění k nepoznání. Tím jsme vám kvíz ztížili.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Není to omyl, i když se většinou říká: „Pojedeme z kopce.“ O mostu mezi japonskými prefekturami Šimane a Tottori si ale lidé zvykli smýšlet jako o jedné velké klouzačce. I když tedy neprávem. K vizuální senzaci údajně nejstrmějšího mostu Asie totiž přispěla reklama.
Kvalitu práce by se skutečně mohly od stavebníka, pana Vladimíra, učit i mnohé stavební firmy. Na tom, že se rozhodl podstatnou část stavebních prací na svém domě realizovat sám, přitom není nic převratného, šetří tak spousta lidí. Nebýt však zásadní pointy, od svých dvaceti let je pan Vladimír slepý. Místo srdceryvné eseje o překonání vlastního osudu však čekejte pohled optimistického čtyřicátníka se zdravě sarkastickým pohledem na svět. A k čemu jiní potřebují oči, to vyřešil pomocí hmatu, intuice a neotřelých řešení.
Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.
Mladý pár si přál změnit zanedbaný byt v nájemním domě z 60. let v moderní, světlý a společenský domov. Chtěli odstranit nahromaděný nábytek, otevřít dispozici a vytvořit prostor, který bude esteticky svěží, ale současně útulný. Zásadních změn se dočkala nejen kuchyň a obývací část, ale i vstupní zóna a propojení jednotlivých místností. Výsledkem je harmonický interiér, který propojuje funkčnost, komfort a neotřelé barevné řešení.
Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.
Přemýšlíte o změně? Potřebuje váš interiér nový nádech? Dekorativní obklady z přírodního kamene jsou správnou volbou. Jedná se o nadčasové řešení, které vnese do jakékoli místnosti charakter, styl i pocit útulnosti. V našem videonávodu z projektové dílny HORNBACH vám krok za krokem ukážeme, jak na to. Snadno, prakticky a s výsledkem, který vás bude těšit dlouhá léta. Vyhrňte si rukávy a pusťte se do práce!
A je to tady znova. S promarněnou šancí na digitalizaci stavebního řízení spojenou s podobně zpackanou novelou stavebního zákona se po nových parlamentních volbách kurz zase otáčí. Propad stavebnictví a klesající počet stavebních řízení mají ukázat na neschopnost předchozí vlády a nastolit staronový návrh řešení. Sloučení stavebních úřadů do jednoho centrálního superúřadu. PR obsah na toto téma se začíná množit a je podkládán statistikami, tabulkami a grafy z osvědčených zdrojů, nejlépe Českého statistického úřadu. Jaká je ale skutečnost? Veskrze česká.
Jak postavit nový domov, aniž by člověk přerušil pouto s minulostí? V Mesão Frio našla jedna rodina řešení: svůj dům nechala vyrůst přímo uvnitř ruiny, která kdysi patřila jejich předkům. Architekti tak vytvořili jedinečný projekt, kde se vzpomínka proměňuje v prostor k životu. A kde minulost není překážkou, ale základem nového začátku.
To si takhle Martin, Marek a Josefína postavili na Křivoklátsku místo chaty maringotku. Po čase ale zjistili, že jim již nevyhovuje. Nechali si proto navrhnout a postavit hned vedle maringotky chatku, ale ne jenom tak ledajakou. Vlastně jde o starou halu, která však má většinu svých původních vlastností zakrýt, načež se stane chatou. A maringotka? Ta bude sloužit pro uměleckou hudební tvorbu. Na pozemku zůstane.
Bydlení pro celou rodinu za cenu chytrého telefonu? Tak se dá ve zkratce popsat projekt architektů ze studia Blue Temple. Lidem postiženým přírodními katastrofami dávají levné domky novou šanci na důstojný život.
Bez recepce, bez personálu, ale s maximálním komfortem. Hotel Hi Inn Self-Service v čínském Ningbo představuje nový typ ubytování, který spojuje nízké náklady s vysokou efektivitou. Architekti ze studia Vermilion Zhou Design Group vsadili na modulární princip a samoobslužnost. A ukázali, že jednoduchost se vyplácí.
V nadmořských výškách, které Sněžku překonávají dvakrát, se nároky na prostor snižují. A naopak vzrůstá poptávka po udržitelných řešeních a soběstačnosti, ochota s přírodou spolupracovat a obdivovat se jí. Právě tento dům tyto jednoduché principy vystihuje.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.
Původní dům inspirovaný španělským obrozením dostal po desetiletích novou podobu. Architekti ze studia Current Interests se rozhodli pro radikální, ale promyšlené řešení: nahradili klasickou omítku fasádou z ručně vyráběných terakotových dlaždic. Tradiční materiál se tak stal základem současné architektury.
