Stromky, které si samovolně vyraší tam, kde je nikdo nesázel? Tak to jistě bude nějaký nepěkný dřevitý plevel, pajasan nebo škumpa, že? Ale kdepak. Scenérie z metropole se sedmi a půl miliony obyvatel vyprávějí trochu jiný případ. Stromy vyrůstající přímo ze zdí se skoro dají považovat za jeden ze symbolů Hongkongu.
Potřeby lidí se mění. Pro mladou generaci je skoro nemyslitelné vydat se někam, kde není Wi-Fi a dostatečné pokrytí signálem. A za největší kvalitu veřejného prostoru často považují, že si mají kde dobít telefon. Některé věci ale naštěstí zůstávají stejné. Lidé jsou pořád ještě rádi, když si mohou při procházce rozpáleným městem sednout někam do stínu.
Koupit pozemek, postavit dům, natáhnout pletivo a podél něj narazit špalír zeravů západních. Český národní sen o okamžitém soukromí proměnil satelity i venkov v přehlídku sterilních zelených zdí, které spíš než rozkvetlý ráj připomínají urnový háj. Než ale vyrazíte do hobbymarketu pro další paletu těchto jehličnatých vojáků, měli byste vědět jedno: na svůj pozemek si právě dobrovolně instalujete ekologickou poušť, chronického žíznivce a časovanou finanční bombu, která vám dřív nebo později zrezaví před očima.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Betonovaly, svařovaly, obsluhovaly jeřáby. A nakonec postavily jeden z nejslavnějších londýnských mostů. Jenže když přišlo na slavnostní projevy, na ženy se jaksi zapomnělo. Příběh Waterloo Bridge je tak nejen připomínkou pozoruhodného stavitelského výkonu, ale i jedné poněkud trapné historické nespravedlnosti.
Města nás pohlcují. Nabízejí veškerý komfort velkých sídel, ale žádají si za to naše soukromí, anonymitu a vynucenou nahloučenost. Co s tím? Netradiční recept nabízí dům z Hanoje s dvojitou cihlovou kůží.
V Hamburku za druhé světové války vznikla neobvyklá pohřebiště. Ležely na nich tisíce kostelních zvonů svezených z Německa i okupované Evropy. Nacisté je zabavovali kvůli cennému bronzu, který potřebovali pro válečnou výrobu.
V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.
Pohodlně se natáhnout na lehátko a pozorovat město. Právě takové přání stálo na začátku návrhu dvoupokojového bytu v bratislavském rezidenčním projektu Sky Park. Majitel chtěl minimalistický, ale účelně zařízený interiér, ve kterém si bude moci vychutnávat panoramatický výhled. Autorky návrhu, architektky Kristína Poržoltová a Ivana Paľková ze studia KIVVI architects proto pracovaly s neutrálními barvami, světlým dřevem a nábytkem jednoduchých tvarů. Výsledkem je bydlení, jehož klidnou atmosféru oživuje několik pečlivě zvolených detailů.
Vlny letních veder, dlouhá sucha střídaná přívalovými srážkami i vyčerpaná půda už dávno nejsou abstraktními hrozbami, ale každodenní realitou. Osmý ročník prestižní soutěže Adapterra Awards, pořádané Nadací Partnerství, ukázal, že česká krajina i města se dokážou na klimatické výkyvy adaptovat s neuvěřitelnou nápaditostí. Ze 71 přihlášených děl vybrala odborná porota 18 finalistů a slavnostní vyhlášení v Praze představilo projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro celou zemi.
Dům číslo 86 byl po generace součástí obchodní tepny českokrumlovského Latránu. V jeho přízemí se prodávalo zboží, později zde fungovala prodejna Pramen i rodinný bufet Koptových. Na začátku 21. století však objekt zůstal opuštěný a postupně chátral. Nový život mu dala až rozsáhlá rekonstrukce zahájená v roce 2021, díky které vznikla za historickými zdmi Rezidence Latrán 86 se sedmi apartmány, konferenčním sálem, wellness a soukromou zahradou.
Ne každá lidová architektura se dokáže udržet v éře moderního stavitelství. Třeba takový severoamerický dogtrot by se mohl zdát dobře sto let přežitým modelem bydlení. Jenže s určitou mírou inovace se mu teď podařilo prorazit až na daleký sever, do Ontaria.
Když se rodina rozroste, často nezbývá než hledat větší bydlení. Tak už je to zkrátka zavedené. Ale co když se do většího stěhovat prostě nechcete? V kanadském Torontu se rozhodli tento problém vyřešit jinak.
V exkluzivním švýcarském středisku Svatý Mořic (St. Moritz) vyrostla rezidenční stavba, která na první pohled připomíná mimozemské plavidlo či obří dřevěný zámek organicky položený na horském svahu. Vzhledem k počtu oken může někoho i napadnout, že by mohlo jít o ubytovací zařízení. Projekt Chesa Futura, dokončený v roce 2004 pod vedením britského architekta Normana Fostera, propojuje nejmodernější digitální parametrické navrhování s hlubokou úctou k tradičnímu švýcarskému stavitelství. Název, který v překladu z rétorománštiny znamená „Dům budoucnosti“, dokonale vystihuje dialog mezi staletými horskými postupy a vizionářským pojetím architektury 21. století. A využití budovy? Privátní rezidenční objekt s deseti docela luxusními bytovými jednotkami.
Po pohledu na dům z vesničky Muros před rekonstrukcí by měl člověk chuť zamířit kamkoli, hlavně rychle pryč. Po rekonstrukci se mu odtud nebude chtít. Tak velká je to změna.
Jak postavit horskou chatu, která ctí tradice švédských srubů, ale současně obstojí v náročných klimatických podmínkách a nabídne veškerý komfort moderního bydlení? Architekti ze studia Claesson Koivisto Rune našli odpověď v projektu Van Peborgh Lodge.
Klimatické změny neohrožují jen živé. Ve Švédsku mohou sesuvy půdy, eroze a vydatnější srážky zasáhnout také hřbitovy – a tím narušit klid tisíců zesnulých. Nová studie vědců z Umeå upozorňuje na problém, který je ve švédské společnosti mimořádně citlivý: co dělat, když bude nutné lidské ostatky přemístit?
Vybrat ideální rodinné bydlení znamená najít rovnováhu mezi pořizovacími náklady, budoucími provozními výdaji a praktickým uspořádáním interiéru. Titul Domu měsíce pro listopad 2026 získává přízemní dřevostavba Klára od společnosti Ribes holding s.r.o. Tento jednopodlažní nízkoenergetický dům s dispozicí 4+kk a integrovanou garáží osloví především rodiny, které hledají komfortní, moderní a technicky vyspělé bydlení bez zbytečných kompromisů a se zárukou kompletního servisu.
Na severním okraji Kodaně stojí stavba, kterou si lze snadno splést se středověkou katedrálou. Její monumentální průčelí připomíná obří varhany. Snad ani ne ty kostelní, ale vytvořené geologickými silami z vyvřelých hornin. Vypadá to jako gotický monument. Přesto je majestátní Grundtvigův kostel stavbou vzniklou teprve ve 20. století.
Zateplování starších staveb je vnímáno jako univerzální recept na energetické úspory a snížení emisí. V praxi však existuje nezanedbatelná skupina budov, kde je instalace kontaktního zateplovacího systému technicky riziková, legislativně nepřípustná nebo ekonomicky nesmyslná. Snaha obalit každý dům vrstvou polystyrenu či minerální vaty často naráží na limity stavební fyziky a památkové péče, přičemž neodborný zásah může stavbu nenávratně poškodit.
Tak jako každý rok, i letos organizace EIU zhodnotila takzvanou obyvatelnost vybraných měst světa. A jako každý rok se z těch přepočítaných indexů vytvořily nejrůznější žebříčky a toptény visící na internetu. A jako každý rok se teď pod nimi v diskuzích do omrzení řeší, jak že se ti šampioni vlastně dostali do první desítky, nebo proč je Kodaň už zase první. Pojďme se tedy na onen přeslavný průzkum podívat trochu víc zblízka.
Lví město Singapur je rozlohou jen o něco větší než Praha, ale žije tu sedmkrát víc lidí. Nedostatek místa je největší místní problém, a přesto se tu obyvatelé nechtějí vzdát tropické zeleně – v bytech ji považují za nejvyšší kvalitu. Apartmán Green House ji rozvíjí mistrně.
