Představujeme vám drobnou dřevostavbu, ve které se dokonale propojuje krása dřeva s pohodlím. Dřevěná fasáda a masivní okna v elegantní antracitové barvě jsou současným trendem. Prostorná terasa s bazénem je ideální pro víkendový relax, tedy grilování, plavání, posezení s přáteli a odpočinek.
Ve dnech 2. a 3.října 2026 budou prostory Sportovní haly DATART ve Zlíně sloužit jako výstavní a poradenské fórum pro všechny, kdo přemýšlejí nad úsporami energie, výměnou topení za úspornější variantu nebo se chystají stavět či rekonstruovat - akce pod názvem VELETRH ÚSPOR – STAVBA, TEPLO, ENERGIE se v tomto místě představí poprvé a naváže na tradici stavebních veletrhů ve Zlíně.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
Přijmout, co je nevyhnutelné. Ať už jde o horko nebo svažitý terén, tato rodinná rezidence se s obojím vyrovnává po svém. Z toho, co by se zdálo být komplikací, pak umí udělat svou přednost.
Baja California je ráj surfařů, ve vnitrozemí ale vyprahlá poušť, kde letní teploty šplhají ke čtyřicítkám ve stínu. Bez klimatizace se tu bydlí těžko – a její provoz bydlení prodražuje. Rodinný dům TLP House od studia T38 ukazuje, jak vedro zvládnout hlavně architekturou: rozdělením do tří hranolů, orientací a betonem.
Starý kamenný dům v portugalské Orce dostal nový život. Přestavba a rozšíření mu přidaly prostor, výhled do zeleně i komfort. Projekt od architektů ze studia dbA tím názorně dokládá, že není třeba zdánlivě neužitečné staré domy bourat, abyste se dobrali moderního bydlení.
Existují materiály, o kterých se v zahraničí už dávno nemluví jako o novince, protože jsou naprostým standardem. U nás si ale cestu na stavby teprve hledají — pomalu, postupně, ale o to jistěji. Přesně takovým materiálem jsou cementovláknité desky.
Na první pohled může působit nenápadně, přesto v sobě rodinný dům v Epsomu v hrabství Surrey, na jihozápadním okraji Londýna, ukrývá řadu chytrých architektonických řešení. Jeho autoři místo výrazného solitéru navrhli stavbu, která přirozeně reaguje na okolní zástavbu, využívá tradiční materiál a současně nabízí uvnitř překvapivě velkorysý prostor.
O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
Není to jen zahrada a není to ani klasický památník. Rozsáhlý komplex na ostrově Awaji vznikl na místě, které člověk ovlivňoval tak dlouho, až tu příroda ovlivnila člověka – přírodní katastrofou. Dnes zde betonová geometrie, stovka terasovitých zahrad a výhled na Ósacký záliv vytvářejí působivou krajinu, v níž se příběh tragédie mění v téma obnovy.
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to asi bylo obývat malý domek přímo na pobřeží? Užívat si toho prosoleného povětří a každý večer se nechávat ukolébat šuměním vln? Příběh z Norska vás možná z těch romantických představ vyvede.
Na statek u Tálinského rybníka jezdí jeho majitel odpočívat. Když mu sousedova novostavba zastínila výhled na oblíbený kopec, tři roky váhal a pak oslovil Huť architektury Martina Rajniše. Výsledkem je prosklená dřevěná přístavba s odsouvacím lamelovým pláštěm, v níž má dnes vlastní hvězdárnu i pozorovatelnu.
Betonpres je rodinná firma z jižních Čech, která vyrábí střešní krytinu už od roku 1993. Dnes má za sebou desítky tisíc realizací a stále se drží stejného principu – hledat rovnováhu mezi tradicí a inovací. Kombinace těchto dvou přístupů stojí i za novou generací střešních tašek, které spojují klasický design s moderní technologií.
Ještě před pár lety byly bidetovací toalety vnímány jako luxusní koupelnový prvek. Dostupnost a nabídka se ale v posledních letech výrazně proměnily. Technologie, která byla doposud běžná především v Japonsku nebo Jižní Koreji, si proto postupně nachází cestu i do evropských domácností. Za rostoucí popularitou bidetovacích toalet není jen široká nabídka funkcí, ale nástup nového standardu denní hygieny.
Benátky se topí, Jakarta se propadá a Peking klesá kvůli tomu, že z jeho okolí mizí podzemní voda. Tři světové metropole, tři různé podoby stejného problému: půda pod městy přestává být spolehlivou oporou. Zatímco v Benátkách jde především o záchranu unikátního historického dědictví, v Jakartě a Pekingu jsou ve hře osudy desítek milionů lidí.
Mladý pár se přestěhoval z Portlandu do New Yorku, konkrétně do Brooklynu. Spolu s nimi dorazili také dva velcí psi a vybavení z celého domu. Slunný brooklynský loft se jim zalíbil na první pohled, brzy však bylo jasné, že mu chybějí dvě zásadní věci: samostatná ložnice a dostatek úložných prostor. Architekt Brandon Dean však našel řešení v jediném velkém prvku z březové překližky.
Jiný kraj, jiný mrav. Co k tomu dodat víc? Snad jen to, že zatímco jinde by tomu říkali naprostý a bulvární kýč, v Rusku je to považováno za vrchol vybraného vkusu. A snad pro tento názorový kontrast se tato realitní nabídka dostala i na stránky magazínů po celém světě jako hodně špatný příklad toho, jak si zařídit bydlení.
Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.
Stovky pohádkových zámečků, které měly nabídnout luxusní bydlení klientům z Perského zálivu, dnes stojí opuštěné v turecké krajině. Projekt Burj Al Babas měl být městem snů, místo toho se proměnil v bizarní město duchů. Příběh jeho vzniku a krachu přitom ukazuje, jak snadno se může představa o luxusu změnit v architektonický kýč a velkolepý záměr v developerský propadák.
Hotový dům ukazuje to, co má zaujmout na první pohled – fasádu, okna, střechu, dispozice, interiér i celkovou architekturu. To nejdůležitější už ale většinou vidět není. O skutečné kvalitě dřevostavby se rozhoduje mnohem dříve – v projektu, konstrukci, výrobě a detailech, které po dokončení zakryjí finální povrchy. Právě uvnitř stěn, ve spojích a napojeních se skrývají detaily, které rozhodují o tom, jak bude dům fungovat. Nejen při předání, ale i za deset, dvacet či třicet let. Pojďte s námi nahlédnout pod pokličku kvalitní dřevostavbě.
Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
