Nejsou vidět, ale zastávají důležitou roli. Podomítkové instalační systémy jsou podstatným funkčním prvkem, který ovlivňuje design a celkový vzhled koupelny, její praktičnost, uživatelský komfort a úroveň hygienu. Podomítková řešení se přitom nevyužívají jen v případě instalace toalet, kde jsou dnes už standardní součástí, ale také pro montáž baterií.
Fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách průmyslových objektů zažívají v posledních letech obrovský rozmach. Zejména montované haly představují ideální kombinaci velké střešní plochy, vysoké vlastní spotřeby elektřiny a dlouhodobé ekonomické návratnosti. Než však začnete počítat očekávané úspory, je potřeba vyřešit několik zásadních otázek – nosnost střechy, možnosti připojení do distribuční sítě a skutečný výkon, který lze na halu instalovat.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Poetická pocta krystalicky čistému brutalismu, nejkrásnější dům na světě, nebo nejbrutálnější možné popření architektury? Casa Brutale provokuje ve všech směrech, jde totiž o bohatě prosklený betonový kolos, který se má zaříznout do skály. Má, protože dosud nebyl postaven, existuje pouze v plánech a vizualizacích. Co si o tom domě myslíte vy?
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
Někdy i ty nejpodivnější úkazy regionální architektury mohou mít docela prosté vysvětlení a mohou sloužit jako velmi praktická ukázka stavební adaptace. Zrovna takhle to platí v případě ikonických „stupňovitých“ vápencových stříšek domů z Bermudského souostroví. Proč to, proboha, tak stavějí?
Na okraji půvabní obce v Posázaví leží pozemek, který má za sebou dlouhý rodinný příběh. A také nečekanou proměnu – místo nevyhovující staré vilky totiž nově shlíží do krajiny architektonicky mimořádně kultivovaný dům poskytující svým majitelům opravdu příjemné bydlení.
Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.
Pandemie covidu-19 je už za námi, ale ty neradostné časy karantén, sociální izolace a nejrůznějších experimentů máme pořád ještě v živé paměti. A jejich dozvuky jsou stále patrné. U kontejnerového bydlení Marfa, které vytvořili američtí architekti ze studia Rhode: Partners, se vlastně staly ústředním motivem celého projektu.
Jakou běžnou chybu dělají nakupující, kteří budují novou koupelnu? Našlo by se jich hodně, ale poslední dobou stojí za povšimnutí tento trend: lidé přestávají uvažovat o koupelně jako o celku, kde musí harmonicky ladit všechny jednotlivé součásti. Je to daň za blahobyt moderní doby, kdy máme na výběr z tisíce produktů. Lidé nakupují výrobky izolovaně, protože se nechávají snadno okouzlit jejich designem nebo výhodnou cenou. A tak jim v domácnosti vzniká koupelna, kde jednotlivé prvky vypadají líbivě, ale kde to celé dohromady nedává jaksi smysl.
Když se řekne moderní energeticky úsporný dům, většina lidí si představí krabici oblepenou polystyrenem a osázenou solárními panely. Belgické studio BLAF Architecten ale k problému přistupuje zcela odlišně. Místo dogmatického lpění na tabulkových hodnotách zkoumají fyzikální zákony, historii materiálů a skutečné potřeby obyvatel. Domy Reet a gjG jsou zářnými příklady toho, jak může architektura reagovat na výzvy 21. století, aniž by ztratila svou duši a estetickou hodnotu.
Zatímco turisté obdivují tajemné obrazce vyryté do peruánské planiny Nazca, skutečný technický zázrak se skrývá přímo pod jejich nohama. Důmyslný systém šachet, tunelů a kanálů přiváděl vodu z podzemních toků na pole a umožnil rozvoj zemědělství tam, kde ročně spadne jen minimum srážek.
Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?
Tomu projektu architekti ze studia Stanaćev Granados začali říkat Dům prarodičů, protože je oslovil německý pár v důchodu, který chtěl postavit dům poblíž místa, kde žijí jeho vnoučata v Chile, a který by mu umožnil užívat si jejich společnosti v různých měsících v roce.
Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.
Málokteré město dokáže propojovat historickou noblesu se špičkovým současným designem tak elegantně jako Milán. Skvělou ukázkou tohoto umění je projekt Casa di Fantasia, situovaný v prestižním činžovním domě z roku 1923 postaveném v haussmannovském stylu v samém centru lombardské metropole módy a designu. Libanonsko-francouzské designérské studio David/Nicolas (David Raffoul a Nicolas Moussallem) zde vytvořilo interiér, který je fascinujícím dialogem mezi minulostí, přítomností a decentní vizí budoucnosti.
Doručovatelské služby se tu prodraží, ale hlavně speditérům samotným. Zvlášť když si připlatíte za doručení zásilky „až za první dveře“. Jinak ale domu, který je už po několik let za sebou stálicí realitní nabídky státu Connecticut, není vlastně co vytknout. Tedy pokud máte rádi příběh o Robinsonovi.
Studentské koleje bývají vnímány jako samozřejmá součást univerzitního života a zároveň jako služba, která se bez veřejných dotací obejde jen těžko. V Amsterdamu ale už před více než šedesáti lety přišli s modelem, který funguje jinak.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A vojenští inženýři, ve dvouletém předstihu asistující při tvorbě plánů pro Den D, zoufalí skutečně byli. Úspěch Operace Overlord, jak bylo označeno připravované spojenecké vylodění v Normandii, totiž závisel na jednom stavebně-technickém řešení. Řešení, které ovšem dosud ještě neexistovalo.
Představit si domov, na který budoucí majitelé čekali dlouhých 11 let, znamená mluvit o splněném snu, kde se neustupovalo z vysokých nároků na kvalitu ani estetiku. Titul Dům měsíce července 2026 si na portálu ČESKÉSTAVBY.cz odnáší impozantní patrová dřevostavba Srub Everest od společnosti Sruby Pacák s.r.o. Tento dům s dispozicí 5+1 a velkorysou užitnou plochou 189 m² úspěšně boří mýty o tom, že masivní sruby musí působit těžkopádně, tmavě nebo výhradně starosvětsky. Spojuje totiž tradiční tesařské řemeslo a výstavbu z beskydské jedle s moderním, prosvětleným interiérem a špičkovými technologiemi pro mimořádně úsporný celoroční provoz. Luxusní srub Everest ukazuje, že masivní dřevostavba nemusí být tmavá ani rustikální.
Zapomeňte na suché paragrafy a právní teorie. V polovině roku 2026 je okolo stavebního zákona pořádně rušno. Celá situace se točí kolem dvou hlavních témat: velké novely stavebního zákona, která právě prochází finálním schvalováním v Parlamentu, a zásadního odkladu digitalizace, kterou ministerstvo kompletně reorganizuje. Reálných legislativních změn se ale můžeme dočkat nejdříve od Nového roku 2027. Zatím všechno běží podle poslední novely stavebního zákona.
Současný interiérový design stále častěji propojuje estetiku s praktičností. Důkazem je kompaktní byt v Kyjevě, který na pouhých 42 metrech čtverečních nabízí vše potřebné pro pohodlný život mladého páru. Interiér vznikl s důrazem na maximální využití prostoru, dostatek denního světla a výrazný vizuální charakter. Inspirací se stal umělecký směr suprematismus, jehož geometrické tvary a výrazné barvy se promítají do celého návrhu. Přestože se jedná o relativně malý byt umístěný v patnáctém patře moderního domu, působí vzdušně, otevřeně a překvapivě prostorně. Klíčem k tomuto řešení bylo odstranění většiny původních příček a vytvoření otevřeného dispozičního uspořádání. Vzniklo tak moderní bydlení inspirované uměním.
Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
