Bydlení pro celou rodinu za cenu chytrého telefonu? Tak se dá ve zkratce popsat projekt architektů ze studia Blue Temple. Lidem postiženým přírodními katastrofami dávají levné domky novou šanci na důstojný život.
V nadmořských výškách, které Sněžku překonávají dvakrát, se nároky na prostor snižují. A naopak vzrůstá poptávka po udržitelných řešeních a soběstačnosti, ochota s přírodou spolupracovat a obdivovat se jí. Právě tento dům tyto jednoduché principy vystihuje.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.
Původní dům inspirovaný španělským obrozením dostal po desetiletích novou podobu. Architekti ze studia Current Interests se rozhodli pro radikální, ale promyšlené řešení: nahradili klasickou omítku fasádou z ručně vyráběných terakotových dlaždic. Tradiční materiál se tak stal základem současné architektury.
Projekt House 64 se netýká ani tak domu, jak by jeho název napovídal. Je ale o jednom bytě, který se v tom domě na předměstí madridského Carabanchelu nachází. Skromně zařízenému interiéru z 60. let zde architekti vdechli nový život.
Pod tlakem developerů se veřejné projednávání jejich projektů může změnit v nerovný boj, kde jsou zneužívány zákonné mezery, používají se metody manipulace, falešné participace i zastrašování. Seznamte se s 25 nejčastějšími praktikami, které se opakují napříč developerskými kauzami. Poznejte je, pojmenujte je a nenechte se zastrašit! Seznam praktik připravila na základě svého výzkumu organizace Arnika, která spojuje od roku 2001 lidi usilující o lepší životní prostředí.
Alej dubová, platanová, březová, sakurová, lipová, javorová, břestová, jírovcová a jiné? Prastará nebo nedávno vysazená? Celkem bylo v letošním 15. ročníku ankety Alej roku nominováno 59 alejí ze čtrnácti krajů České republiky. Kterou z nich si vyberete? Hlasovat pomocí online formuláře můžete ZDE.
Státní fond životního prostředí České republiky dočasně uzavřel 8. a 10. listopadu 2025 příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem bylo zajistit postupné snižování energetické náročnosti budov a tím zlepšit stav životního prostředí a výrazně stimulovat ekonomiku státu podporou stavebnictví. Dostupné finanční prostředky však byly vyčerpány. Došly a nové se ještě nenašly. Uzavření příjmu žádostí bylo sice označeno jako dočasné, není však jasné, kdy dojde k obnově fungování programu. Odborníci se pouze shodují a považují za potřebné, aby tento program i nadále pokračoval bez dlouhého přerušení a s potřebným finančním zajištěním. Co k tomu kdo řekl?
Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.
Je mi velkou ctí vyprávět vám příběh bělohradského pískovce, jehož kouzlo každý den zas a znovu objevuji. Kouzlo, kterým kamenný prostor přitahuje nejen mě, ale i všechny ostatní svým nezaměnitelným géniem loci.
Konec novodobé Babylónské věže? Financial Times právě referovaly o konci saudskoarabského snu Muhammada bin Salmána o utopickém městě Neom a projektu The Line (Čára). Co tento sen ničí? Především zákony fyziky a financí. Ovšem také špatná příprava a představy o možné realizaci pouze z vizualizací, nikoli studií proveditelnosti. Práce tisíců architektů, inženýrů a jiných odborníků přichází nazmar. Něco se nakonec postaví, ale co to bude?
Začneme návodnou otázkou. Jak byste postupovali, pokud byste měli sami vymyslet způsob, jak nejlépe osvětlit neznalým turistům něco z historie vašeho města či vesnice? Jakou metodu, prostředky, byste k tomu asi zvolili? Možností se nabízí hodně. V litevském Šilutė vás ale donutí koukat se při cestě městem pod nohy.
Památkově chráněný secesní dům v pražském Karlíně z roku 1909 prošel citlivou rekonstrukcí. Domu na adrese Sovova 3 byly obnoveny původní detaily, architekti se totiž inspirovali původní podobou budovy a jejími prvky. Především však byly zrekonstruovány společné prostory i byty a dokonce přibyly 2 nové byty mezonetové. Představíme si na fotografiích i textem jeden z nich, prostorný 4+kk, který propojuje kouzlo starého domu s komfortem moderního bydlení.
Naše představa génia bývá obvykle spojena s rovnicemi a experimenty. Ne s betonem a okny. Přitom právě architektura nás obklopuje každý den. Slovutný architekt Le Corbusier byl jedním z těch, kteří ji dokázali proměnit v manifest moderního myšlení. A zároveň nám ukázal, že i génius se může pořádně mýlit.
Barva je jedním z nejsilnějších nástrojů architektury v interiérech. Dokáže definovat prostor, ovlivnit jeho vnímání a proměnit náladu místnosti bez nutnosti fyzických zásahů. Ve světle současného minimalismu, který často spoléhá na neutrální paletu, představuje práce s výraznými odstíny způsob, jak vrátit interiérům identitu a individualitu. Dobře zvolená barva může nahradit zdi, zvýraznit funkční zóny nebo prostě přinést každodenní radost.
V Liberci není mnoho možností, kam se vydat k vodě. To Liberečtí dobře vědí. Přitom bylo jenom kousek od Liberce torzo někdejšího koupaliště lesního. Znovu otevřené sice bylo v roce 2018, ale bez potřebného zázemí a 2 suché roky po sobě přinesly zhoršení kvality vody i snížení jejího množství. Na koupaliště lidé opět zanevřeli. Než se v roce 2020 našlo pár nadšenců, kteří začali doslova na koleni a s minimem prostředků koupaliště zvelebovat a stavět novou budovu plovárny. Výsledek vidíte na fotografiích, je nádherný, přitom jednoduchý a levný. Práce však ještě nekončí, v plánu jsou další realizace, například dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího.
Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.
Na věčné časy a nikdy jinak? To už v Česku dobře známe. Ovšem to bratrské přátelství, z něhož se mezi Čínou a Sovětským svazem vyvinula vražedná paranoia, mělo o dost jiný průběh. A vyústilo i v docela jiná opatření. V podzemí Pekingu vyrostla síť propojených krytů, doslova celé město pod městem.
Sluneční lázně v Luhačovicích získaly za svou geniální rekonstrukci již více ocenění. Titul Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku, titul Stavba roku Zlínského kraje 2024, Hlavní cenu Lázeňská inspirace 2025 a nyní dokonce titul STAVBA ROKU 2025. Projekt obnovy Slunečních lázní i precizní péče o celou rekonstrukci přinesly ovoce. Nyní je však hlavně areál někdejších Slunečních lázní, postavených podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče, opět otevřen veřejnosti. A to je ovoce nejlahodnější. Především „chaloupka“ Vodoléčebného ústavu působí na první pohled jako ta perníková z pohádky, ale je převážně ze dřeva. A lidé ji milují.
