Klimatické změny neohrožují jen živé. Ve Švédsku mohou sesuvy půdy, eroze a vydatnější srážky zasáhnout také hřbitovy – a tím narušit klid tisíců zesnulých. Nová studie vědců z Umeå upozorňuje na problém, který je ve švédské společnosti mimořádně citlivý: co dělat, když bude nutné lidské ostatky přemístit?
Vybrat ideální rodinné bydlení znamená najít rovnováhu mezi pořizovacími náklady, budoucími provozními výdaji a praktickým uspořádáním interiéru. Titul Domu měsíce pro listopad 2026 získává přízemní dřevostavba Klára od společnosti Ribes holding s.r.o. Tento jednopodlažní nízkoenergetický dům s dispozicí 4+kk a integrovanou garáží osloví především rodiny, které hledají komfortní, moderní a technicky vyspělé bydlení bez zbytečných kompromisů a se zárukou kompletního servisu.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Na severním okraji Kodaně stojí stavba, kterou si lze snadno splést se středověkou katedrálou. Její monumentální průčelí připomíná obří varhany. Snad ani ne ty kostelní, ale vytvořené geologickými silami z vyvřelých hornin. Vypadá to jako gotický monument. Přesto je majestátní Grundtvigův kostel stavbou vzniklou teprve ve 20. století.
Zateplování starších staveb je vnímáno jako univerzální recept na energetické úspory a snížení emisí. V praxi však existuje nezanedbatelná skupina budov, kde je instalace kontaktního zateplovacího systému technicky riziková, legislativně nepřípustná nebo ekonomicky nesmyslná. Snaha obalit každý dům vrstvou polystyrenu či minerální vaty často naráží na limity stavební fyziky a památkové péče, přičemž neodborný zásah může stavbu nenávratně poškodit.
Tak jako každý rok, i letos organizace EIU zhodnotila takzvanou obyvatelnost vybraných měst světa. A jako každý rok se z těch přepočítaných indexů vytvořily nejrůznější žebříčky a toptény visící na internetu. A jako každý rok se teď pod nimi v diskuzích do omrzení řeší, jak že se ti šampioni vlastně dostali do první desítky, nebo proč je Kodaň už zase první. Pojďme se tedy na onen přeslavný průzkum podívat trochu víc zblízka.
Lví město Singapur je rozlohou jen o něco větší než Praha, ale žije tu sedmkrát víc lidí. Nedostatek místa je největší místní problém, a přesto se tu obyvatelé nechtějí vzdát tropické zeleně – v bytech ji považují za nejvyšší kvalitu. Apartmán Green House ji rozvíjí mistrně.
Z padesáti finalistů soutěže Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu 2026 byli zvoleni vítězové. Nejvyšší ocenění si odnesla multifunkční Horácká aréna v Jihlavě z dílny ateliéru CHYBIK + KRISTOF. Porota složená z mezinárodních expertů ocenila nejen odvážný urbanistický přístup v těsné blízkosti historického centra města, ale také zapojení veřejného prostoru v podobě střešního oválu. Slavnostní galavečer v pražském Cubex Centru představil celou škálu mimořádných realizací v jednotlivých podkategoriích od novostaveb až po urbanismus.
Koupit pozemek, postavit dům, natáhnout pletivo a podél něj narazit špalír zeravů západních. Český národní sen o okamžitém soukromí proměnil satelity i venkov v přehlídku sterilních zelených zdí, které spíš než rozkvetlý ráj připomínají urnový háj. Než ale vyrazíte do hobbymarketu pro další paletu těchto jehličnatých vojáků, měli byste vědět jedno: na svůj pozemek si právě dobrovolně instalujete ekologickou poušť, chronického žíznivce a časovanou finanční bombu, která vám dřív nebo později zrezaví před očima.
Zatímco řada klientů architektů touží po bydlení na klíč s co nejmenší námahou, mladý pár z Tasmánie na to šel jinak. Zkušenosti se stavbou neměli, a tak si nechali poradit od profesionálů. Dům snů si ale postavili vlastníma rukama.
Stačila jediná fotografie na sociálních sítích a z chátrajícího středověkého domu se přes noc stala senzace světového formátu. Turisté za ním začali jezdit zdaleka, historici zkoumali jeho stáří a místní radnice přehodnotila plány na demolici. Internetová sláva mu možná zachránila život.
Když se staví rodinný dům, příběh mívá až příliš často podobný scénář: po měsících či letech náročného plánování, koordinace řemeslníků a vyčerpávajícího financování sice stojí hotová hrubá stavba nebo zkolaudovaný dům, majitelům ale nezbývá energie, síla a mnohdy ani finance na jeho úplné dokončení. Obyvatelé nového rodinného domu na Kutnohorsku se však rozhodli jít zcela jinou cestou. Od samého počátku měli jasno: chtějí mít domov kompletní, promyšlený do posledního detailu, včetně interiéru a navazující zahrady.
Malý dům, který může vyřešit docela velkou otázku: jak bydlet blízko sebe, ale přitom každý ve svém. Tvrdonický Výminek navazuje na tradiční model vícegeneračního bydlení, kombinuje ho s prefabrikovanou dřevostavbou a na kompaktním půdorysu ukazuje, kolik prostoru lze získat chytrou dispozicí, světlem a promyšlenými detaily.
Z dovolené si nemusíte přivézt jen fotografie a pár suvenýrů. Mladý pár si z cesty do Maroka odvezl také inspiraci pro podobu svého sedmdesátimetrového bytu. Jeho uspořádání připomíná spletitou strukturu starého města, zatímco výrazná červená stěna propojuje jednotlivé místnosti. Interiér doplňují sytě modrá, přirozená kresba dřeva a nábytek s příběhem.
Cihla patří k tradičním a prověřeným stavebním materiálům, po kterém stavebníci sahají pro jeho bezkonkurenční životnost, vysokou akumulaci tepla i schopnost vytvářet přirozeně zdravé vnitřní klima. Aby však moderní hrubá stavba fungovala jako harmonický, energeticky stabilní celek bez technologických slabin, vyžaduje masivní stěnový systém stejně kvalitního partnera také v horizontální rovině. Právě takové řešení přináší společnost CZP STROPY, s.r.o. se svými keramickými stropními panely CZ JW. Spojení tradiční keramiky s precizní průmyslovou prefabrikací představuje cestu, jak postavit dům s vynikajícími užitnými vlastnostmi a zároveň výrazně zkrátit dobu výstavby.
Byt v historickém činžovním domě na Masarykově nábřeží, původně navržený architekty Josefem Brzákem a Františkem Weyrem v letech 1903–1905, se dočkal rekonstrukce. Nový přístup současného architekta, Martina Čeňka, zde hledá a nachází rovnováhu mezi původním secesním charakterem a nároky moderního bydlení.
Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Fádní, obyčejný a nenápadný. Takový byl a navenek zůstal rodinný dům, který v dublinských uličkách snadno přehlédnete. Za vysokou zdí se ale odehrála přelomová změna: přízemí přišlo o dvě stěny a otevřelo se zahradě. Dům se rozrostl, zmodernizoval a vyspěl.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Prestižní anketa Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, oslavila své 25. výročí mimořádným ročníkem. Místo tradičního hledání nového favorita se organizátoři rozhodli ohlédnout do historie a uspořádat souboj dosavadních vítězů. V napínavém hlasování, do kterého se zapojilo 13 stromových velikánů z celé České republiky, vybojoval titul Strom čtvrtstoletí čtyřsetletý dub z aleje ve Skaličce v Olomouckém kraji.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
