Snad není národ na světě, který by nebyl proslavený nějakou libůstkou, pro kterou by si z něj ostatní mohli utahovat. Země vycházejícího slunce, Japonsko, už za léta těch podivností nasbírala docela dost. A momentálně tu obří popularitu - hraničící místy až s posedlostí – zažívají mechy.
Jarní čerpání mízy z břízy se dnes stalo přímo masovou záležitostí. Věcí spojenou s honbou za zdravým životním stylem, trendy novinkou. Zkrátka, výplodem komerce. Se všemi neduhy, které se s tím pojí. Pro lidi a hlavně stromy.
Ani ta nejkrásnější zenová zahrada nebude nikdy poklidným místem k odpočinku, pokud bude pohodu v ní neustále narušovat lomoz a rámus z okolí. Naštěstí – když už nejde takovému hluku jinak zamezit – pořád se dá trochu utlumit, rozptýlit či odvést a přesměrovat jinam.
Zaujmout a poutat pozornost, a přitom nenabízet vůni ani pestrobarevné květy? Dotvářet atmosféru a dominovat stinným a vlhkým koutům, ve kterých se ničemu jinému moc nedaří? Kapradiny nám dokazují, že to jde.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Bude i letos v létě sucho? Pohled do křišťálové koule nepřináší na zahradníkovu otázku odpověď, budoucnost je zamlžená. Anebo se ten krám zase rozbil. Pokud ale nechcete čekat na předpověď jasnovidců a budete raději připravení než překvapení, máme pro vás pár tipů.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.
Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Tis roste v naší přírodě odpradávna, ovšem lesní hospodářství s ním tak nějak nepočítá a do zahrad po něm také nesaháme příliš často. V zahradách vítězí především zeravy ve všech možných kultivarech, v lesích pak dřeviny s nejlepšími produkčními schopnostmi. Přitom právě tis je skvělou volbou, tedy hlavně pro naše zahrady, a je jen velkou škodou, že nebýt parků a hřbitovů, skoro bychom na něj již zapomněli.
Mluvit o budoucnosti produktů z konopí si žádá pohled do minulosti. Ne zrovna krátká ale nesmírně cenná lekce z historie Spojených států amerických si totiž zaslouží připomenutí. Proč sem taháme stát na jiném kontinentu? Inu, právě tam se totiž zrodila temná legenda o zlém konopí. Což byl příběh, který svět do té doby ještě neslyšel.
Existuje krásně pravdivé úsloví, že zahradníkovo jaro začíná loni na podzim. V případě cibulovin to platí téměř dokonale. Do země většinou putují na podzim, ke konci října anebo na začátku listopadu. Co dělat, když jste to nestihli? Zkusit nasadit v lednu není zase tak marné.
Čekáte pohlazení opojnou vůní, ale místo ní přijde rána přes nos, která vás usadí na hranici bezvědomí. Co to tu tak strašně páchne? Představují se unikátní květinky, které lidem prostě nevoní.
Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.
Kdybych měl v zahradě vilíny, právě teď v zimě by mi kvetly. Ne, není třeba házet flintu do žita, už za rok to může být jiné. A svými květy budou zdobit vaši zahradu až do prvních jarních kvítků deroucích se z půdy. Navíc jsou tyto keře dokonce i zdravotním zázrakem.
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Vysledovali jsme světová „nej“ zdobených stromečků a kuriozity sváteční výzdoby, abyste si mohli užít Vánoce bez spěchu a zbytečné honby za lehce nesmyslnými rekordy. Světoví šampioni se totiž skutečně nebojí přehánět, a zápolit s nimi vám klidné svátky nepřinese.
Ceny potravin rostou, inflace dobývá nová maxima. Cesta k udržitelným Vánocům o to bude letos snazší, protože ekologické oslavy svátků jsou současně i ekonomické. O to víc, bez zbytečností a pozlátka, bude času na společné hledání toho pravého smyslu Vánoc.