Zapomněli jste si včas odebrat řízky svých oblíbených muškátů a nemáte podmínky na jejich vhodné zazimování? Není třeba na jaře kupovat nové sazenice, stačí si nové rychlit. A čas na výsev je právě nyní. Vysévat přitom lze až do konce února, abychom měli statné sazeničky včas.
Opuncie jsou zjednodušeně řečeno kaktusy, které přežijí i mráz. Zatím u nás nejsou příliš rozšířené, ale je to tak trochu škoda. Třeba v Maroku na ně narazíte i ve vyšších polohách pohoří Atlas, kde v zimě pravidelně mrzne. Přitom jsou zcela nenáročné, stačí jim půdy chudé na živiny a suché, péči nevyžadují prakticky žádnou. A jako bonus poskytují chutné plody. Ne však v našich podmínkách.
Stálezelená mahónie, chlouba zahrad, která se bude na vhodně zvoleném stanovišti rozrůstat mnoho desítek let, některé zdroje uvádějí až 60 a více. Znám konkrétní keř, který roste na svém místě již více jak 60 let a nezdá se, že by chtěl končit svou existenci.
Je to vlastně velmi jednoduché, výraz pereny je počeštěné latinské slovo perennae, což znamená vytrvalý. Logicky jsou proto pereny vlastně dobře známými trvalkami, čili víceletými nedřevnatými rostlinami. Některé z nich jsou krátkodobé (dožívají se méně jak 4 nebo 5 let), běžně se trvalky dožívají 5 až 8 let, některé však mohou být vyloženě dlouhověké, dožívající se až desítek let.
Když se řekne orchidej, většina lidí si představí tropické deštné lesy a na stromech epifytně rostoucí krasavce, orchideje ale rostou dokonce i v naší přírodě a najdeme je také výše v Himalájích, rozšířené jsou vlastně po celém světě. A v chladnějším (mírném) klimatickém pásmu najdeme dokonce až 52 druhů střevíčníků, čili pozemních orchidejí.
Letničky můžeme začít předpěstovávat výsevem již v lednu, například gazánie, begonie, pantoflíčky, lobelky, otočníky, petúnie, nestařce, balzamina, iberky, laskavce, hvozdíky, ostálky, šalvěje a verbeny. Díky včasnému výsevu se můžeme těšit z jejich květů již na konci jara až začátku léta. Výsev samozřejmě provádíme v teple, pokud nám to podmínky dovolí. A pokud ne, nezbude nám nic jiného, než si později včas zakoupit sazenice. Výsevem však ušetříme mnoho peněz.
Okrasné aktinidie jsou krásné rostliny obsypané po odkvětu pohlednými okrasnými plody, které jsou oproti velkoplodým druhům aktinidií o poznání menší. Něco jako okrasná jablíčka a nebo hrušky. A skutečně jsou z okrasného hlediska dropnoplodé druhy aktinidií zajímavější. A nejen to. Květy (někdy i listy) omamně voní a plody jsou dokonce chutnější a sladší než u nejznámějších produkčních druhů a jejich kultivarů.
Abélie rozhodně dovede oživit zahrady, obzvláště když vykvete. A přitom je dosti podobná vajgéliím, se kterými se výborně doplňuje. Oba druhy keřů mají květy trubkovitého tvaru a barev bílé, růžové a načervenalé, jež jsou uspořádány v koncových svazcích. Navíc lze tyto keře tvarovat do podoby živých plotů, krásně však vypadají i solitérně a ve skupinách.
Záplevák podzimní vypadá báječně v zahradě i ve váze, rozzáří trvalkový záhon i stůl s vázou a výborně vypadá v kombinaci s jinými druhy trvalek, kterým se také daří na plném slunci. Na druhou stranu však může tvořit i solitérní seskupení různých barev květů.
Panašování rostlin je bezesporu velmi atraktivní, dekorativní, nejčastěji jde o bílou až krémovou a nebo žlutou barvu, která doplňuje zelené listy. Šlechtěny jsou přitom jak panašované odrůdy určené do zahrad, tak odrůdy rostlin pokojových. A dlužno říci, že rostliny mají panašování ve své přirozenosti, již jsme je tak našli v přírodě.
Děláte si ke konci roku inventuru svých pokojovek a přemýšlíte, čím svou sbírku rozšířit, ozvláštnit? Bokarnea tlustokmenná, takzvaná sloní noha, rostlina z čeledi chřestovité, vám domů vnese trochu z atmosféry horkého, sluncem rozpáleného Mexika.
Čínský pepř roste v tropech přírody asijské a jihoamerické. A jelikož se bohatě větví a nabízí drobnější, lesklé a tmavě zelené listy, neunikl pozornosti pěstitelů bonsají. Odpovídají tomu dokonce i nároky na teploty v bytech, neměly by být vyšší jak 22 stupňů Celsia a v zimě mohou klesnout i na 16 stupňů. Pro pěstování v interiérech je čínský pepř jako stvořený.
Voděnka (Tradescantia) je latinsky pojmenována po anglické zahradníkovi, Johnu Tradescantovi staršímu, který tak byl poctěn, Ovšem do Evropy přivezl mnoho různých rostlinných druhů a dlužno říci, že mnohem významnějších. A také kuriozit, z nichž založil muzeum. Navíc měl neméně významného syna, který se prosadil ve stejném oboru. Oba přivezli do Evropy více významných rostlin, které by si zasloužily nést jejich jméno.
Udržet estetickou hodnotu zahrady na výši, i když už se o slovo přihlásil zima a sníh, není úplně snadné. I v lednu ale může být zahrada plná barev, a dokonce i vůní, plodů a květů. Nevěříte?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Vánoce bez stromečku prý nejsou Vánoce. Ne každý to tak ale vidí. A než si vybírat mezi umělým, řezaným a živým stromkem v květináči, dávají občas lidé přednost nejrůznějším alternativám. Šetří tím místo, čas, peníze a třeba i vlastní nervy.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
Smrky vynikají hustotou krátkých jehlic, množstvím větviček, plnější korunou. Borovice nese v každém svazečku jen pár jehlic, ale dlouhých. Produkuje tedy méně odpadu a také o dost déle vydrží. Jedle kombinuje kompaktnost smrku s odolností borovice. Je ale z této trojice nejdražší. Po dvou až třech Vánocích a shánění stromků si snadno spočítáte, že by vám vyšel levněji stromek umělý. A jaké jsou další výhody a nevýhody?
K rybolovu lidé používali a používají kdejaké prostředky. V civilizaci je tento lov regulován platnou legislativou, to však vysvětlete domorodým kmenům. Velká semena některých druhů stromů rodu baringtonie totiž drtí na prášek, vyjedou s loďkou na stojatou vodní plochu, prášek nasypou na hladinu, nějakou chvíli počkají a z hladiny posbírají omráčené a nebo mrtvé ryby. Pro nás je však nejzajímavější fakt, že právě zástupci rodu baringtonie mohou ozvláštnit sbírku našich pokojových rostlin.
Pochází z východní Afriky a vyšlechtěna byla v Kostarice, o Turcích ani zmínka. Netýkavka turecká je oblíbenou letničkou, kterou si můžete naplánovat na příští sezónu. Ohřejte se pohledem na tuto kvetoucí krásku právě nyní, na začátku zimy.
