Řez tújí (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 9 fotek

Túje, poslední dobou předmět věčných debat a sporů. A mnozí zahradníci doslova radí: túje nevysazujte, živé ploty mohou dokonce i půvabně kvést a také plodit. Túje jsou prostě mnohými vnímány jako nutné zlo. Nejvíce sluší snad jen hřbitovům a stálezelené dřeviny mohou být i listnaté (např. střemcha, slavný zimostráz a hlohyně). Pro živé ploty ideální řešení, je jich ale mnoho.

Minuta nenávisti vůči tújím

Pro pouhé nízké optické oddělení zahrady, nikoli tedy živý plot, který zaručuje soukromí, se pro změnu hodí třeba mahonie, cesmíny a kaliny. Navíc túje nejsou zdaleka jedinými jehličnany, které mohou živý plot tvořit. Využít lze tisy, jedlovce, modříny, smrky, cypřišky a cypřišovce. Třeba rychle rostoucí a statný cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii) opravdu překvapí. Oproti tomu listnatý neopadavý zimostráz poroste extrémně dlouho. Výběr dřevin vhodných pro živé ploty je ale o mnoho širší, kdo se do problematiky ponoří, zjistí, že si vybere jen těžko.

Túje, prostě nuda, usychající části vzhled jen zhoršují (Zdroj: Shutterstock)
Túje, prostě nuda, usychající části vzhled jen zhoršují (Zdroj: Shutterstock)

Túje, stále nejpoužívanější rostlina k tvorbě živých plotů

A přesto přese vše jsou túje, správně zeravy (Thuja), nejpoužívanější rostlinou k tvorbě živých plotů. Tedy alespoň u nás. Svou oblibu si získaly rychlým růstem a jednoduchou péčí. Stačí řez na konci léta či na podzim. Někomu je živého plotu z tújí dokonce již jen líto, vždyť je tu tak dlouho. A právě to je jeden z problémů, nudí. Stal se všedností. Nezbytná proto bude minimálně podsadba z jiných okrasných dřevin a trvalek. Plot bude působit zajímavěji, přitažlivěji.

Pro období sucha existuje mnoho vhodnějších druhů dřevin pro živé ploty (Zdroj: Shutterstock)
Pro období sucha existuje mnoho vhodnějších druhů dřevin pro živé ploty (Zdroj: Shutterstock)

Radikální změna

Pokud se však rozhodnete pro radiální změnu, například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) doroste až do dvou metrů, nějakou dobu si ale počkáme. Odmění se nám však až geniálním přístupem k tvarování, nakonec právě z oblíbených buxusů se lze prostříhat až k tvarům třeba zvířat. Výšky dvou metrů doroste též dřišťál (Berberis) nebo hlohyně (Pyracantha).

Když túje, pak ve vhodné kompozici (Zdroj: Shutterstock)
Když túje, pak ve vhodné kompozici (Zdroj: Shutterstock)

Další možností je třeba střemcha (Prunus laurocerasus), která sice roste pomaleji než túje, je však též stálezelená a pěkně kvete. Pěnišníky (Rhododendron) pro změnu dorostou až tří metrů, mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) pouze metru. Sice nic pro vytvoření soukromí, ale docela pěkně kvete, vypadá báječně a později v sezóně ji zdobí pohledné modrofialové plody, které jsou dokonce jedlé.

Túje, trn v oku mnoha zahradníků

Dokonce lze říci, že túje jsou mnoha zahradníkům trnem v oku, přesto je však prodávají. Důvodem je jejich obliba a s tím související zisk. Túje jsou ekonomickou jistotou. Ovšem v průběhu roku se nijak nemění a když začnou rezavět, není to vůbec pěkný pohled. Jde o dřevinu statickou, neměnnou, unifikační, která vytvoří v kombinaci s dokonale střiženým anglickým trávníkem jen o trochu lepší prostředí než betonová dlažba.

Túje - velký byznys (Zdroj: Shutterstock)
Túje - velký byznys (Zdroj: Shutterstock)

Odpor zahradních architektů

Při projektování zahrad se již trend odporu vůčí tújím projevil tak, že zahradní architekti navrhují živé ploty z listnatých keřů, které se během roku mění. Kromě výše zmíněných lze sáhnout též po muchovníku (Amelanchier), plodícího chutné plody podobné i chuťově borůvkám, aronii čili temnoplodci (Aronia) a rakytníku (Hippophae), přičemž oba druhy též mají jedlé a zdravé plody. Dalším řešením jsou hlošiny (Elaeagnus), dříny čili svídy (Cornus), kdoulovce (Chaenomeles) růže velkoplodé (Karpatia), kaliny (Viburnum) a komule lákající rodinu motýlů (Buddleia). Jednotlivé dřeviny lze navíc v živých plotech vhodně kombinovat. Vůbec není od věci vysadit stálezelené dřeviny tam, kde chceme co nejvíce soukromí a opadavé na místa, kudy může v zimě někdo nakouknout.

U zahradních architektů túje nenajdou slitování (Zdroj: Shutterstock)
U zahradních architektů túje nenajdou slitování (Zdroj: Shutterstock)

Řešením je též ruj vlasatá (Cotinus coggygria), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium Aurea), pámelník (Symphoricarpos) a nebo svída bílá (Cornus alba) s výrazně rudou kůrou. Z opadavých listnáčů můžeme využít třeba i buky (Fagus), habry (Carpinus) a rychle rostoucí jilm sibiřský (Ulmus pumila).

Dřeviny vhodné pro živé ploty najdete také zde:

Řez túje, mnoho nepořádku (Zdroj: Shutterstock)
Řez túje, mnoho nepořádku (Zdroj: Shutterstock)

Ovocné vychytávky

Výše jsme zmínili některé ovocné keře nesoucí méně známé ovoce, vysadit však lze i rybízy (Ribes), angrešty (Grossularia uva crispa), josty (Ribes x nidigrolaria), zimolezy kamčatské (Lonicera caerulea var. Kamtschatica), maliny (Rubus idaeus), ostružiny (Rubus) a malinoostružiny.

Živý plot ze zimolezu (Zdroj: Shutterstock)
Živý plot ze zimolezu (Zdroj: Shutterstock)

Živé ploty a spory

Túje, ale i jiné dřeviny pro živé ploty (a nejen pro ně), abychom tújím až tolik nekřivdili, jsou dokonce i častou příčinou sousedských sporů. Obzvláště pak výsadba na hranicích pozemků. Pokud pak má pěstitel tújí záměr vytvořit hradbu vysokou, bude sousedovi též neúměrně stínit. Dřeviny však mohou také prorůstat klasickým plotem, ořechem problému může být i potřeba pravidelného řezu.

Řez živého plotu z tújí (Zdroj: Shutterstock)
Řez živého plotu z tújí (Zdroj: Shutterstock)

Nový občanský zákoník přitom přinesl některé změny. Pomůže každému, komu vadí prorůstání sousedova živého plotu jeho plotem tradičním, stínění živým plotem, ale i jinými dřevinami, poškozování zídek, ale i stěn domu kořeny dřevin. Ošetřuje, jak daleko od společné hranice pozemků lze vysazovat dřeviny (pro stromy dorůstající obvyklé výšky platí vzdálenost alespoň 3 metry, pro ostatní 1,5 metru). Na druhou stranu se ale sousedé mohou vždy dohodnout, pak ale nejlépe písemně.