Živý plot - přirozená součást zahrady

Živé ploty lze rozdělit do dvou základních skupin - na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Další dělení je možné podle velikosti - na nízké (do 1 m výšky), střední (1 až 2 m) a vysoké (2 až 3 m).

Výběr dřevin pro tvarované živé ploty je omezen. Vhodné rostliny jsou dobře regenerující, otužilé, odolné proti škůdcům a chorobám. Odnožující dřeviny se do živého plotu nehodí. Při výběru jehličnanů musíme dávat pozor na druhy, kterým se pod tíhou sněhu rozklesne koruna a jsou potom znehodnocené (Thuja occidentalis „Ellwangeria“, Taxus media „Hicksii“).

Stříhané živé ploty (udržované do pravidelných tvarů) jsou vhodné do menších zahrádek, kde není moc místa a zútulňují prostředí. Je dobré kombinovat jehličnaté a listnaté dřeviny, protože živý plot jen z jehličnanů působí monotónně. Pro oživení předsadíme jehličnany nižšími kvetoucími keři nebo trvalkami. Při výsadbě umisťujeme rostliny tak, že na klidnější strany pozemku umístíme listnaté dřeviny a na hlučnější část jehličnany a stálezelené dřeviny.

Volně rostoucí živé ploty (neupravujeme do pravidelného tvaru) patří do většího prostoru, kde je místo pro jejich přizený růst. Dřeviny hodící se pro živé ploty jsou kvetoucí, plné barev, mají zajímavé olistění, a pokud se nám podaří správná kombinace druhů, není třeba je předsazovat. Kvetením pak ozdobí zahradu od časného jara až do pozdního podzimu. Velikostí bychom měli vybírat keře podobné a s obdobnými nároky na prostředí. K docílení pěkného efektu vysazujeme stejný druh vždy alespoň po několika rostlinách.

Dřeviny pro stříhané živé ploty

Výška živého plotu do 1m

Opadavé keře: mochna křovitá (Potentila fruticosa), pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“),dřišťál a jeho kultivary (Berberis thunbergii), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“)

Stále zelené keře: zimostráz obecný (Buxus sempervirens a  „Suffruticosa“), cesmína (Ilex crenata), mahoniodřišťál (Mahoberberis aquicandidula), skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var. Cochleatus), dřišťál zimostrázový (Berberis buxifolia „Nana“)

Jehličnany: zerav západní (Thuja occidentalis – zakrslé kultivary), jedlovec (Tsuga canadensis) – zakrslé kultivary, cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana „Nana“ a  „Minima“), tis červený (Taxus baccata „Fastigiata“ a „Repandens“), smrk ztepilý (Picea abies) – nerozložité a zakrslé

Výška živého plotu 1 až 2 m

Opadavé listnáče: Šeřík čínský (Syringa chinensis), svídy (Cornus mas, alba, sericea), zlatý déšť (Forsythia intermedia), javor (Acer campestre), dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary („B. Vulgaris“), slivoň trnka (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), meruzalka (Ribes alpinum), čimišník stromovitý (Caragana arborescens), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium a vulgare „Atvirens“), tavolník (Spirea vanhouttei, cinerea), zimolez (Lonicera tatarica a coerulea), habr obecný (Carpinus betulus), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), skalník špičatolistý (Cotoneaster acutifolius), (C. Lucidus a dielsianus).

Stálezelené keře: hlohyně (Pyracantha), dřišťál (Berberis julianae), zimostráz (Buxus), cesmína (Ilex aquifolium, opaca)

Jehličnany: jalovec (Juniperus virginiana a chinensis) a vzpřímeně roustoucí druhy, smrk ztepilý (Picea abies), zerav západní (Thuja occidentalis), jedlovec (Tsuga canadensis)

Výška živého plotu 2 až 4 m a více

Opadavé listnáče: habr obecný (Carpinus betulus), svídy (Cornus mas), zimolez (Lonicera tatarica), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), javor (Acer campestre), slivoň myrobalán (Prunus cerasifera „Atropurpurea“)

Jehličnany: zerav západní (Thuja occidentalis) a kultivary (T. plicata), cypřiše (Chamaecyparis lawsoniana a nootkatensis), (Cupressocyparis), jalovec (Juniperus chinensis), jedlovec (Tsuga canadensis), smrk (Picea abies, pungens, omorica), tis (Taxus)

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty

Výška živého plotu do 1m

Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“), trojpuk (Deutzia gracilis, rosea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), ořechokřídlec clandonský (Caryopteris clandonensis), růže (Rosa) – záhonové mnohokvěté, vrba (Salix purpurea „Gracilis“), tavolník (Spirea japonica)

Stálezelené keře: dřišťál (Berberis „Nana“), (B. Verruculosa, candidula), skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus), zimostráz obecný (Buxus sempervirens a  „Suffruticosa“), mahoniodřišťál (Mahoberberis aquicandidula), mahon (Mahonia aquifolium), levandule (Lavandula)

Jehličnany: smrk (Picea abies „Gregoriana“, „Nana Compacta“, „Nidiformis“, „Gregoryana“, „Echiniformis“), tis (Taxus baccata „Repandens“), zerav západní (Thuja occidentalis „Little Gem“, „Tiny Tim“), jalovec (Juniperus sabina, squamata „Blue Star“).

Výška živého plotu 1 až 2 m

Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, svídy (Cornus alba, seriecea „Flaviramea“), skalník (Cotoneaster divaricatus, lucidus, dielsianus), hortenzie (Hydrangea arborescens, paniculata), pustoryl (Philadelphus lemoinei), meruzalka (Ribes alpinum), tavolník (Spirea cinerea „Grefscheim“, arguta, vanhouttei), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“), růže (Rosa) - remontující keřové aj., trojpuk (Deutzia lemoinei), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii, orbiculatus), vajgélie (Weigela hybrida)

Stálezelené keře: dřišťál (Berberis julianae, gagnepainii), skalník (Cotoneaster salicifolius), hlohyně (Pyracantha coccinea), vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus), kalina (Viburnum pragense), dřišťál (Buxus sempervirens)

Jehličnany: cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana „Nana“), zerav (Thuja occidentalis „Globosa“, „Compacta“ a „Pumila“), smrk (Picea abies „Pygmaea“, „Nana“), jalovec (Juniperus chinensis „Kaizuka“, media „Pfitzeriana Old Gold“, virginiana „Grei Owl“), tis (Taxus cuspidata), borovice (Pinus mugo „Gnom“, „Kobold“, a P. Sylvestris „Argentea Compacta“)

Výška živého plotu 2 až 4m

Opadavá keře: zlatice (Forsythia intermedia), svída (Cornus sanquinae), kdoulovec (Chaenomeles speciosa), hroznovec (Exochorda), zimolez (Lonicera tatarica, maackii, korolkowi), slivoň trnka (Prunus spinosa), růže sadové (Rosa), pustoryl - většina původních druhů (Phyladelphus), ptačí zob (Ligustrum vulgare a „Atrovirens“), tavola (Physocarpus), klokoč (Staphylea), šeřík čínský (Syringa chinensis), kalina (Viburnum farreri, opulus, lantana), vajgélie (Weigela florida), kolkvície (Kolkwitzia)

Stálezelené keře: hlohyně (Pyracantha coccinea), cesmína (Ilex aquifolium), kalina (Viburnum pragense, rhytidophyllum)

Jehličnany: tis (Taxus baccata „Adpresa“, „Fastigiata“, „Washingtony“), borovice (Pinus mugo, sylvestris „Waterí“), jalovec (Juniperus media „Pfitzeriana“ a  „Hetzii“, J. virginiana)

Založení živého plotu

Jelikož se dají zakoupit rostliny v nádobách, můžeme živý plot zakládat od jara až do podzimu. Již při nakupování rostlin si všímáme jejich zdravotního stavu a vzhledu. Pokud rostliny přesazujeme, musíme si dát pozor na kořenový bal, který musí být co největší a nepoškozený. Snažíme se, abychom co nejméně porušili kořeny včetně kořenového vlášení, kořenový systém nesmí zaschnout (vysazování živého plotu neprovádíme v horkých dnech). Připravenou jámu obohatíme substrátem vhodným pro daný druh (kompost, zahradnický substrát, substrát namíchaný s rašelinou, organické hnojivo, pomalu rozpustné hnojivo).

Těsně po výsadbě keře lehce zastřihneme výhony tak, abychom poměrově vyrovnali nadzemní a podzemní části rostliny (omezíme výpar vody a usnadníme rostlině zakořenění). U prostokořenných rostlin zkrátíme výhony až o jednu polvinu (běžně o jednu třetinu). Jámu s rostlinou zahrneme substrátem a udusáme. Nakonec vše pořádně zalijeme. Než se rostliny přijmou, může to chvíli trvat, proto pravidelně zavlažujeme a kontrolujeme jejich stav. Čím větší rostliny zasazujeme, tím déle trvá jejich ujmutí.

Živý plot sázíme tak, abychom nezapříčinili poškození sousedova majetku. Po několika letech si totiž rostliny vytvoří mohutný kořenový systém, který dokáže pohnout se sousedovým plotem a přerůstat jej. Pozor proto na vzdálenost od takového plotu. Výsadba s ním nesmí těsně sousedit.

Následná péče

Stříhaný živý plot se od začátku udržuje do jednoho tvaru. Listy by měly být už od země a tvar u vrcholu by měl být o 10 procent užší než u základny, (pokud začne živý plot ve spodní části vyholovat, musíme provést radikální zmlazovací řez, kdy keř zase pěkně obroste). Tím předejdeme škodám způsobeným sněhem a větrem. Silný sestřih vytvoří silný porost. Nejlepším termínem pro střihání je jaro ještě před začátkem rašení, což platí pro jehličnany i pro listnaté dřeviny.

Volně rostoucí živý plot, který má přirozený růst, se stříhá minimálně. Odstraňujeme suché dřevo a lehce umírňujeme růst. Pokud si nejsme jisti, jak prořezávat, nemusíme pospíchat a provedeme řez později. Keře kvetoucí na jaře (na loňských výhonech) se stříhají hned po odkvětu (jaro), aby přes léto narostly nové výhony, na kterých jsou květní pupeny. Pokud bychom je ostříhali na podzim, odstraníme květy budoucího jara (dřišťály, kdoulovec, zlatice, rakytník, mahon, wajgela). Keře kvetoucí na letošních výhonech se stříhají na jaře při začátku rašení, dosáhneme tak krásně rozvětvených a kvetoucích rostlin (komule, hortenzie, levandule, třezalka…). Některé keře nevyžadují skoro žádnou pozornost. Jen občasné probírky a tvarování (hebe, pěnišník, skalník, skimie, dřišťál Thunbergův).

Živý plot v námi projektované zahradě

V minulém dílu seriálu jsme si řekli, že plot ohraničující spodní část zahrady postavíme z drátěného pletiva, které předsadíme volně rostoucím živým plotem. Ten poskytne majitelům zahrady vytoužené soukromí a zpříjemní prostředí. Zároveň je třeba podotknout, že provedeme rokonstrukci živého plotu (stará výsadba je z pámelníku). Původní rostliny kompletně vyměníme za nové. Nová výsadba bude složena ze stálezelených listnatých druhů a jehličnanů, i z opadavých listnáčů.

Pro rekonstrukci původního živého plotu nás zaujaly tyto druhy:

Okolo horní části zahrady bude dřevěný plot, proto zde vysadíme jen pár keřů od každého vybraného druhu. Nepůjde tedy o souvislý porost. Navíc budou tyto keře v pozadí dominovat půdokryvné skladbě rostlin zpevněného svahu při pohledu ze zahrady směrem vzhůru do svahu.

• rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) - vysoký keř trnitého charaktaru, je dvoudomý (nutno pamatovat na pořízení samčí i samičí nrostliny), velice okrasný, na podzim jej zdobí krásné drobné oranžové peckovičky, které na keři zůstávají i v zimě 
• přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata) - samopnoucí loubinec, který krásně kryje nepěkná místa