Slunná a stinná zahrada

Hra Slunce a stínu zajisté patří do každé zahrady. Někdo může mít pocit, že stinná zahrada je o něco ochuzená. Avšak výběr rostlin pro stín nemusí být tak náročný, jak by se mohlo zdát. Stačí se zamyslet nad tím, kde vídáme v přírodě stín a právě zde hledat inspiraci. 

Společenstva rostlin rostoucí v lese pod stromy, ve stínu i v polostínu (tzv. suchý stín – stromy spotřebují hodně vody), okolo potůčků, seskupení stínomilných rostlin na severních stranách, nebo ve stínu stavení (tzv. vlhký stín – od budov nebo zdí).Většinou to jsou rostliny s velkými výraznými a zelenými listy a světlými květy, se kterými lze dosáhnout velmi pěkných kombinací při výsadbě.

Nejsušší místa najdeme v přírodě na jižních svazích, stráních, okolo cest, na skalnatých svazích s vrstvou štěrku a kamení. Povšimneme si habitu rostlin v těchto společenstvech. Listy jsou přizpůsobené těmto podmínkám - například jsou ztluštělé (slouží jako zásobárna vody), nebo šedé se stříbřitým zbarvením. Půdní podmínky na suchém stanovišti zlepšíme přimícháním jilovité zeminy a zamulčováním kůrou po výsadbě.

Součástí kompozice zahrady jsou také jednoduchá odpočívadla a jednoduché zahradní stavby, které poskytují stín. Proč se v horkých letních dnech schovávat doma a nevyužít své zahrady k posezení s rodinou či přáteli, za deště i silného slunečního záření. Díky zastřešenému odpočívadlu můžeme pít kávu venku i při nepřízni počasí.

Drobné stavby poskytující stín

K příjemnému posezení v horkých dnech poslouží třeba lavička pod korunami stromů, takové řešení je nejjednodušší. Pokud máme lehkou lavičku, můžeme ji přesouvat podle potřeby. Problém nastává, když používá lavičku více lidí a trávník je časem ušlapaný. Proto se nabízí řešení, kdy je zpevněný podklad (kámen, štěrk, přírodní dlažba nebo dřevo). Rozhodující je také četnost návštěv a způsob využití. Tiché zákoutí se zase přesně hodí pro zavěšení houpací sítě. Neznám nikoho, kdo by odolal.

V horkém létě nám zaručeně poskytne stín slunečník. Je možné jej přenášet a rozevřít za nejsilnějšího Slunce a později zase složit. Velikosti slunečníků jsou od průměru 1 a půl metru až do 3 metrů. Velmi oblíbené jsou hranaté konsolové konstrukce, které mají nosnou tyč vedenou mimo střed a tak poskytují mnohem víc místa pro posezení. Samozřejmě klasický kulatý slunečník také splní svou funkci. Materiálem pro konstrukci slunečníku je hliník či jiný kov nebo dřevo. Ovládání rozevírání u větších slunečníků usnadní klika. Důležitá je také pevnost a odolnost textilie, která může po čase začít ztrácet barvy. Pořízení slunečníku není nákladné a výběr je veliký.
Zajímavou stavbou jsou jednoduché zakotvené stany a originálně ukotvené plachty. Mají nevšední řešení tvarů, jsou z materiálů, které jsou rychleschnoucí, prodyšné a zároveň nepromokavé. Jsou napouštěné teflonem a záleží jen na naší investici a její výši, kterou si zaplatíme i kvalitu.

Složitějším a nákladnějším řešením je pořízení markýzy. Jelikož se konstrukce často zabuduje do fasády domu, jedná se už o velkou změnu v celkovém pohledu. Druhy konstrukcí jsou tři - pevné, výsuvné a kloubové. Pevné typy jsou zabudované nastálo a nelze je odstranit. Výsuvné a kloubové konstrukce nám dávají na výběr, zda chceme Slunce nebo ne. Ovládání markýz je ruční a nebo poháněné elektromotorem. Tato varianta je pohodlnější, ale také dražší.

Vhodným zastíněním navazujícím na dům s terasou nebo postaveným dál od domu je pergola. Ve specializovaných obchodech jsou k dostání hotové kostrukce, které vám i za určitý příplatek smontují na místě (zaplatíte si od pěti tisíc korun a výše). Lepším řešením však je pergola zhotovená na míru. Konstrukce pergoly může být zastřešená, nebo pokrytá trámy či latěmi s pnoucími rostlinami. Oblíbené jsou zastřešené pergoly, protože chrání nejen před sluncem, ale také před deštěm (polykarbonátové desky navíc propouští světlo).
Altán patří mezi stavby, které jsou určené nejen pro romantické duše. Propracované dřevěné konstrukce zhotovené podle návrhu jsou ideální na místa vzdálenější od hlavních pohledů. Specializované firmy jsou schopné postavit altán podle vašeho projektu, nebo vám projekt sami vypracují.

Možností, jak si v zahradě vytvořit stín, který je tak potřebný v letních měsících, je mnoho. Snažme se při výběru používat mozek, protože některá z řešení jsou trvalá a cenově nákladná. Mě osobně nejvíce láká pověsit si houpací síť mezi dva kmeny a usnout ve stínu stromů.

Stín na námi projektované zahradě

Samozřejmě dostatek rostlinstva doplněného o vodní dílo podporuje příjemné mikroklima zahrady. V naší navrhované zahradě zatím není jisté, že se někdy vodní plocha zrealizuje. Ovšem stín nám poskytne jednoduchá zastřešená pergola s bohatou okolní výsadbou, která zpříjemní venkovní posezení. V této části zahrady jsou původní vzrostlé stromy, kterých si ceníme právě kvůli stínu. Pro mladou rodinu je určitě důležité venkovní kryté zázemí.

Osázení jižního svahu na naší zahradě

Jak již bylo řečeno, svah, který budeme osazovat, prochází napříč skoro celou zahradou. Na délku má okolo 32 m a na šířku něco málo přes 3 m. Majitelé zahrady chtějí, aby svah vypadal udržovaně po celý rok, ale zároveň nemají moc času na práci v zahradě. Proto jsme vybírali ze stálezených plazivých keřů, nízkých jehličnanů a vytrvalých, ale nenáročných trvalek, které postupně kvetou od jara do podzimu. Jako zajímavost jsme na kraj svahu navrhli juku, zvláštní rostlinu svým větším a masivním vzrůstem.

Požadavek na zpevnění svahu splní kořeny stálezelených a jehličnatých dřevin, skalniček a velké kameny. Až se rostliny rozrostou a zapojí do výsadby, nebudou mít velké nároky na údržbu.

Rostliny vhodné pro jižní svah

  • skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var. Cochleatus) - dorůstá do výšky 50 cm, keř je široce rozložitý, bohatě plodící, kvete v květnu, nejvíce plazivý stálezelený skalník
  • jalovec plazivý (Juniperus horizontalis) - zcela plazivý růst „Hughes“ (rychle rostoucí do šířky)
  • jalovec obecný (Juniperus communis) - sloupovitý růst „Hibernica“, přirozeně doplní společenstvo vřesů, jalovců a janovců
  • konifery - nízké skalničkové jehličnany, které se zaštipují a tím je můžeme jemně tvarovat a zahušťovat
  • hebe Armstrongovo (Hebe ochracea) - stálezelený, hustý polokulovitý keřík s olivovou barvou, vysoký až 50 cm, kvete v červenci až srpnu bílými květy (umístěný v mírném polostínu)
  • „japonské azalky“ - nízký, široce plochý vzrůst, husté a jemné větvení, listy jsou jemné a poloopadavé, kvetou v květnu záplavou květů, velká škála barev
  • břečťan popínavý (Hedera helix) - popínavá dřevina, přichytává se pomocí příčepivých kořínků na kmenech a větvích stromů, kde se pne až do výšky 20 metrů, má rád vlhko, zvláštní využití má jako náhrada za trávník do stinných i polostinných míst v zahradě
  • barvínek menší (Vinca minor) – přízemní polokeřík rostoucí do výšky 15 cm, pokrývající půdu a vytvářející hustý porost, kvete v dubnu až květnu drobnými světlými květy, nejlépe se mu daří v polostínu, je otužilý, výborná náhrada za trávník
  • čilimník raný (Cytisus x pracox) – nízké keře nebo polokeře s metlatými a často zelenými větvičkami, kvete žlutě a často i bíle vonnými květy
  • vřesovec pleťový (Erica carnea) – druh, který se hojně pěstuje, rozprostřené keříky vysoké 20 až 30 cm, rozkvétají v dubnu bíle, růžově i červeně, květy vydrží celou sezónu, je jedním z nejcennějších druhů 
  • levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) – hustý, polštářovitý, aromatický polokeřík, který dorůstá do výšky až 50 cm, květy jsou fialově modré, medonosné, sestaveny v klasnatých květenstvích, kvete v červenci až srpnu, dobře snáší sucho
  • čechrava (Astilbe chinensis) – nízký skalničkový vzrůst „Pumila,“ kvete v létě karmínově růžově, dorůstá do 30 cm a rozrůstá se až do 45 cm
  • tařička (Aubrieta deltoidea) – bohatý růst, listy vytrvávající přes zimu, nenáročné pěstování, začíná kvést v březnu a kvete až do začátku června, základní druh se nepěstuje, ale jeho kříženci například „Alix Brett“ (plnokvětá, karmínová)
  • hvozdík, karafiát (Dianthus deltoides) – polštářová skalnička, kvetoucí v červnu až září, poměrně otužilá rostlina
  • mydlice (Saponaria ocymoides) – polštářová skalnička dorůstající do 10 cm a rozšíří se až do 60 cm, kvete v červnu až srpnu růžovými květy
  • rozchodník (Sedum spathulifolium) – je stálezelený, velice oblíbený druh na svažitá místa a do skalek, tvoří stříbřitě šedé hvězdice se žlutými květy, vykvétají koncem léta
  • kamejka (Lithodora) – skalnička rozšiřující se pomocí plazivých stonků, půdokryvná, rozšiřuje se až do 60 cm a dorůstá do 15 cm, kvete přes léto krásně modrými květy
  • juka (Yucca filamentoza) – mrazuvzdorný druh, u nás nejčastěji pěstovaný, dlouhé, tuhé listy až 75 cm, bílé zvonkovité květy nese dlouhá lata, rostlina kvete uprostřed a koncem léta, nejsou mrazuvzdorné
  • mateřídouška (Thymus serphyllum) – bylinka, kobercově rostoucí skalnička, dobře se rozrůstá až do 60 cm a je vysoká 3 až 8 cm, kvete v květnu až červenci drobnými kvítky, v barevných odrůdách je velký výběr, výborně snáší sešlapání, výsadba u schodů rozvoní celou zahradu
  • dobromysl (Origanum vulgare) – nízká skalnička kolem 8 cm a rozrůstá se až do 15 cm, květy většinou růžové, různé druhy mají odlišné zbarvení listů, příjemně voní
  • kontryhel (Alchemilla mollis) – růžice z laločnatých, pýřitých listů tvoří kopeček, uprostřed listů se drží kapka rosy, užitečně pokrývá půdu, květy má jemné, žluté, dají se použít do aranžmá
  • okrasné trávy (Festuca) – modrá a jemná tráva vzpřímeného vzrůstu

Severní výsadba u domu

Toto stanoviště je orientováno na sever a je jedním z nejvlhčích míst v zahradě. Vede zde hlavní přístupová cesta. Místo před vchodem do domu upoutá každého návštěvníka jako první. Proto jsme se pokusili o přirozené seskupení rostlin, kterým vyhovuje vlhký stín od domu a na první pohled působí sladěným dojmem. Především to jsou rostliny s velkými a výraznými listy a světlými květy. Seskupením zeleno bílé kombinace působí velice harmonicky.

Pro velké množství krásných bílých květů jsme vybrali „japonské azalky.“ Jako dominanta vynikne kroucená vrba, která má nevšedně nostalgický růst, spodní patro bude pokrývat jemnými lístky barvínek v kontrastu s velkými okrouhými listy bergénie. Kapradiny svým charakterem listu výsadbu provzdušní.

Kvůli lepší propustnosti upravíme substrát tím, že námícháme díl písku s rašelinou (kompostová zemina) a promícháme jím původní vrstvu půdy. Zakůrováním hotové výsadby vyřešíme problém s rostoucími plevely. Záhon ohraničíme od trávníku zajímavými kameny.

Rostliny vhodné pro severní výsadbu u domu

  • rododendrony, azalky (Rhododendron) - vybírat budeme z „japonských azalek“- jsou poloopadavé, nižšího rozložitého vrůstu, bohatě kvetou v květnu
  • rododendron  (Rhododendron) – stálezelené, kožovité, celokrajné listy, nahloučené na konci větviček, květy jsou různě zbarvené, nálevkovité až zvonkovité, uspořádané v okoličnatých hroznech, kvetou v květnu až červnu, vyžadují chráněné stanoviště, humózní a mírně kyselou zeminu, k udržení vlhkosti použijeme mulč
  • kroucená vrba (Salix „Tortuosa“) - zajímavý kroucený habitus, úzké kopynaté listy, většinou stříbřité, jehnědovité květenství, vyžaduje vlhčí stanoviště, přirozeně doplní výsadbu u jezírka
  • čechrava (Astilbe „Snowdrift“) - vysoká trvalka, jemné bílé (růžové, nachové, světle fialové i červené) květy v latách se objevují v létě, pěstují se i menší druhy
  • kapradiny – odolné druhy, daří se jim na vlhkých a stinných místech, krásné vykrajované listy odlehčí výsadbu
  • břečťan (Hedera helix) – patří mezi nejpoužívanější stálezelené rostliny do stínu, je půdokryvný a přichytává se na kmeny stromů a kamenné zídky i ploty
  • bergenie (Bergenie) - záhonová trvalka, dobře se rozrůstá pod keři, listy se během roku vybarvují, na jaře se objevují hyacintová květenství (s bílými „Silberlicht“), růžovými, červenými a purpurovými květy
  • bohyška (Hosta sieboldiana „Elegans“) - trvalka, která na zimu ztrácí listy, přes sezónu je ozdobná hlavně listem, který má mnoho variant vybarvení, květ se objevuje v létě
  • barvínek (Vinca minor) – přízemní polokeřík vysoký asi 15 cm, velice dobře kryje půdu a dobře se hodí jako náhrada trávníku, kvete jemnými kvítky v dubnu až květnu (někdy se květy objevují i v létě)