Pěstujeme cibulnaté a hlíznaté rostliny

V tomto dílu se budeme věnovat zvláštní skupině, kterou tvoří hlíznaté a cibulnaté rostliny. V podzemní části (v cibulích, oddencích, hlízách, v tlustých dužnatých kořenech) si ukládjí zásobní látky, které slouží pro přežití v nepříznivém období (extrémní zimy a nebo naopak teplo a sucho).

Základní přehled rostlin

Začneme stromy a keři. Je jedno, jestli se jedná o stálezelené či opadavé druhy. Všechny mají zdřevnatělé kořeny, kmeny a korunu. V zimním období dominují zahradám.

Podíváme-li se na trvalky, ty svou nadzemní část v zimě ztrácejí a v zemi přezimují kořeny i s pupeny, které na jaře znova vypučí a vytvoří se z nich nová rostlina. Trvalky se množí semeny nebo dělením.

Jednoleté rostliny poznáme tak, že žijí jen jedno vegetační období. Vysévají se koncem zimy nebo začátkem jara do skleníku. Později na jaře se mohou vysévat přímo na venkovní záhon. Jednoleté rostliny jsou většinou bohaté na květ a dobře se vysemeňují. Na podzim končí jejich období a celá rostlina odumírá.

Dvouleté rostliny se vysévají v létě, kdy se v témže roce vytvoří listy. Vykvétají až vpříštém roce a po vytvoření semen odumírají. Rostliny se tímto způsobem drží na stanovišti po mnoho let bez věší péče.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipány
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipány
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), lilie
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), lilie

Cibule

V cibuli je schován potenciál celé rostliny. Jsou zde ukryty zárodky budoucích listů i květu. Ve spodní části cibule je zkrácený stonek s květním pupenem obklopený dužnatými listy tzv. šupinami nebo listy. Některé cibule jsou pokryté papírovitou slupkou, která brání vyschnutí (tulipán, narcis, okrasné česneky). Cibule, které ochranou slupku nemají, snadno vyschnou. Proto se musí zasadit co nejdříve po nákupu (lilie, dřepčík). 
Mezi sukénkami cibule vyrůstají pupeny, ze kterých se později vyvinou nové cibule. Po výsadbě vyrostou ze spodní části cibule kořeny. Proto si musíme dávat pozor, abychom vysadili cibule, které kvetou v brzkém jaru a tedy včas, aby vůbec stačily vykvést. Cibule, které nejsou mrazuvzdorné a jsou ke koupi až začátkem roku, vysazujeme tak, aby nadzemní část vyrostla nad povrch země až po „ledových mužích,“ a to zhruba v polovině května.
Některé cibulek se snadno rozmnožují, protože vytvářejí v hojném množství dceřinné cibulky, takzvané bruty. Tyto cibulky jsou vhodné ke splanění. Například cibule tulipánů se nerozmnožují tak snadno. Ani mateřská cibule v sobě neudržuje mnoho zásobních látek, proto je cibule tulipánů, mimo několik botanických druhů a pár výjimek, nejlépe vyrýt a potom je znova vysadit na stejné místo.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), narcis
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), narcis
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), okrasný česnek
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), okrasný česnek
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipán
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipán
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipán
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tulipán
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kuchyňská cibule
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kuchyňská cibule

Hlízy

Také hlízy slouží jako zásobní orgán pro celou rostlinu. Živiny a zásobní látky se ukládají do masivní stonkové nebo kořenové hlízy.
Stonkové hlízy - nové hlízky se tvoří na svrchní straně mateřské hlízy. Jedná se především o hlíznaté begónie, mečíky, bramboříky, krokusy. U těchto rostlin vyrůstají z pupenů listy i květy, které se nacházejí v horní části hlízy. Kořeny se nacházejí ve spodní části hlízy. V průběhu vegetačního období se živné látky dostávají do stonkové hlízy, na níž se vytvoří nové hlízky. Původní hlíza potom zcvrkne.

Kořenová hlíza - na kořenech rostlin se vytvoří silné dužnaté útvary, hlízy. Ty v sobě nesou zárodky pupenů, které po zasazení vyraší. Typickým zástupcem jsou jiřinky, topinambury a také brambory.

Oddenek

Oddenky jsou silné, téměř zdřevnětělé, vodorovně protáhlé kořeny. Velmi názorným příkladem je kosatec zahradní. Oddenkaté rostliny jsou velice často k zakoupení u pěstitelů trvalek.

Dužnaté kořeny

Rostlina si do silných zdužnatělých kořenů ukládá zásobní látky. Zdužnatělé však nejsou všechny kořeny, ale jen některé z nich. Mnoho rostlin s dužnatými kořeny se přiřazuje k trvalkám, v mnoha případech se o zařazení vedou spory.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), begónie
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), begónie
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), gladioly
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), gladioly
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), gladioly
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), gladioly
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambořík
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambořík
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krokus
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krokus
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), topinambur
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), topinambur
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambor
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambor
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambor
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), brambor

Původ

Je jeden z hlavních faktorů, ze kterého se dá vyčíst, jak je rostlina odolná proti mrazu. Jestliže se na příbalovém štítku dočteme, že rostlina pochází například z jižní Afriky, pak bude mít mnoho problémů s přečkáním "naší" zimy. Naopak třeba rostliny původem ze severní Číny nebo Balkánského poloostrova si povedou lépe.

Výsadba

Doba výsadby je závislá na odolnosti druhu. Většina cibulnatých a hlíznatých rostlin kvete časně z jara - tulipán, narcisy, sněženky, krokusy, hyacinty a mnoho jiných se zasazují do země koncem září. Podzimní výsadba dodá potřebný čas na přijmutí, pomocí zimní vláhy se lépe vztřebávají živiny a rostliny pak vykvétají v brzkém jaru. Nemrazuvzdorné rostliny zapravujeme do země koncem dubna až začátkem května, abychom měli jistotu, že je nepoškodí noční mrazíky. Jsou to například jiřiny a gladioly a jiné. Kromě těchto základních druhů existují také cibulnaté a hlíznaté květiny kvetoucí v létě. Tyto druhy se můžou sázet na jaře i na podzim. Například lilie. V obchodech jsou k sehnání právě na jaře a na podzim a právě v tomto "prodejním" období je třeba je i zasadit. Při výsadbě si musíme dávat pozor na extrémní podmínky. Nikdy nevysazujeme, pokud je horké a suché počasí, nebo naopak mrazy.

Hloubka výsadby

Řídit se budeme hlavně podle druhu a velikosti. Například pro cibuli sněženky postačí 5 cm, pro ocún nemusí stačit ani 15 cm. Důležité je, že u některých rostlin ovlivňuje hloubka výsadby také způsob jejich růstu. Pokud si tedy nejste jisti, poraďte se rovnou při nákupu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), výsadba tulipánů
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), výsadba tulipánů
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), výsadba kuchyňské cibule
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), výsadba kuchyňské cibule
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Rozmístění na záhonu

Jako první si musíme uvědomit velikost každé rostliny, Velké rostliny můžeme bez větších problémů sázet jednotlivě i do skupin. To však neplatí pro drobné rostliny. Nikdy bychom nedosáhli chtěného efektu s jednou samostatně vysazenou sněženkou. Vždy vysazujeme alespoň jeden metr čtvereční. 
Pokud vysazujeme menší druhy, je lepší si připravit větší plochu a jen tak tam malé cibule rozhodit. Nic nerovnáme do pravidelných sponů, spíše máme snahu, aby výsadba působila přirozeně. Poté cibule zahrneme ze záhonu předem odebranou zeminou. Snažte se nesázet rostliny v zákrytu tak, aby působily pravidelně, ale naopak přirozeně. Střídáním skupinek meších a větších druhů, a to blíž k sobě. 
U větší druhů můžeme vysadit jednoho jedince stranou od skupiny, ale ne moc daleko od  ostatních. Je vhodné sázet cibulnaté a hlíznaté rostliny do skupin trvalek, protože po odkvětu mohou mít nevzhledné listy, které pomocí trvalek splynou. 
Drobnější druhy kvetoucí v brzkém jaře, například sněženky, talovín, ladoničku a krokus, je lepší vysazovat na větší plochy, aby vynikly v době květu.
Při rozmisťování cibulnatých a hlíznatých rostlin musíme mít také na paměti, že se rostliny točí za Sluncem. Známé jsou tím lilie a narcisy. Může se vám stát, že ze své terasy orientované na jih uvidíte květy jen z jejich zadní strany.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krokus
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krokus
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), jiřina
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), jiřina
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), ladonička
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), ladonička
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kosatec
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kosatec
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hyacint
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hyacint
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), jiřina
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), jiřina
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), prvosenka jarní - petrklíč
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), prvosenka jarní - petrklíč

Nákup zdravých hlíz a cibulí

Pro nákup platí určitá pravidla. V první řadě je dobré se ujistit, že je na obalu uveden pěstitel. Pokud nakupujeme v klasickém nákupním centru, musíme dávat pozorn na přeschlé hlízy a cibule. Naopak v zahradním centru zase velmi často trpí hlízy a cibule plísní následkem vysoké vlhkosti. Ideální je balení cibulí a hlíz, které je z igelitového sáčku, opatřeného kvůli prodyšnosti otvory. Sáček je naplněn rašelinovou drtí nebo dřevitou vlnou, aby se cibulky či hlízky nepoškodily. V každém případě si přepočítejte kusy.

Rozkvetlý trávník

Po dlouhé zimě nás potěší rozkvetlý trávník. Nejčastěji se vysazují sněženky. Už jejich český název napovídá, že tyto drobné rostlinky vyrůstají ještě pod křikrývkou sněhu. Rostlinu opylují včely a motýli, proto mají květy zvláštní barvu, která je pro naše oko nepostřehnutelná. Bílé květy odrážejí UV složku slunečního záření a opylovači je proto vidí i na bílém sněhu.
Sněženky velmi snadno zplaňují, proto můžeme mít poměrně rychle zahradu plnou květů. Důležité je, aby se cibule sněženek po odkvětu zatáhly, jestli chceme v příštím roce znovu rozkvetlý trávník. Proto nespěcháme s prvním sečením trávníku a počkáme do zatažení listů prvních cibulovin.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kolokázia (taro)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kolokázia (taro)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), sněženky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), sněženky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Cibulnaté a hlíznaté rostliny v námi projektované zahradě

V celkovém osazovacím plánu zahrady nemáme mnoho cibulnatých a hlíznatých rostlin. Celou zahradu na jaře pokryje sněženkový koberec, který je potěchou pro oko. V létě, na straně svahu, rozkvete majestátná juka, se svými krásně bílými, zvonkovitými květy. U vchodu do domu poroste hosta, která je zajímavá různými kultivary podle zbarvení listů. 
Mnoho druhů cibulnatých a hlíznatých rostlin musíme na zimu vyrýt a dočasně uskladnit pro přezimování. Majitelé domu jsou momentálně pracovně zaměstnáni a nemají moc času na šlechtění zahrady, proto jsme rozhodli, že pro jarní květ budou vhodné rychlené, hrnkové rostliny.
Do truhlíků na severní stranu u vchodu do domu jsou vhodné hlíznaté begónie. Podle druhu oplívají rozmanitostí barev květu i plností.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), juka
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hosta
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hosta