Uvádí se, že luskoviny dovedou obohatit jeden hektar půdy až o 40 kg dusíku (ale i mnohem více), což je ohromné množství. Mohou za to hlízkové bakterie, které se vyskytují na kořenech rostlin čeledi bobovité, s nimiž žijí v symbióze.
Lantana má velice pozoruhodné květy a jelikož pochází z tropů, lze ji v našich podmínkách pouze letnit a tedy pěstovat jako rostlinu přenosnou. Pěstujeme ji v podobě menších keříků a nebo na kmínku ve větších nádobách.
Zahrada je vizitkou zahradníka. A že nejspíš máte co dočinění se skutečným profesionálem, poznáte nejlépe podle jeho zahrady podzimní. Do jejího vzhledu se totiž propíše nejen zkušenost pěstitele, ale i fantazie tvůrce a schopnost plánování. Laicky řečeno, létem u dobrého zahradníka sezóna nekončí a v jeho zahradě pořád něco roste a kvete.
Správně růže křídlatoostnitá je jednou z oblíbených velkých sadových růží, pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje, kde se vyskytuje v subalpínském pásmu, čili ve výškách od 3000 do 3600 metrů nad mořem.
Na skalky, do záhonů, suchých zídek i do mobilních nádob. Hvozdíky se prostě hodí všude. Jejich drobné, něžné kvítky, vyzdobí záplavou nálad každé místo, kam hvozdíky vysadíme. A jelikož obvykle nedorůstají větších rozměrů (větší výšky) a též kvítky mají drobnější, je třeba s nimi počítat v popředí a nebo na jinak výrazných místech.
Pukolu se nesprávně říká kadeřavá myrta pro jeho zkadeřené okvětní plátky a listy. Jinak se správně jmenuje lagerstrémie a jde o skutečně dlouholetou (věkovitou) rostlinu, která miluje letnění. A dokonce byly vyšlechtěné i mrazuvzdorné variety pro naše okrasné zahrady.
Chcete dodat své zahradě smaragdový lesk, vyplnit zelení stinné kouty? Dodat omezenému prostoru hloubku a vytvořit kulisu neproniknutelné džungle? Pokrýt nevzhledné stěny, přidat patrovitost a vertikální vegetaci? Společnou odpovědí na tyto a mnoho dalších otázek je břečťan popínavý.
Žanovec, tento poměrně malý okrasný keř dorůstající výšky 2 metry vyžaduje pravidelný řez. Odvděčí se nám však bohatou záplavou květů, jakoby na něm hodovaly tisíce motýlů.
V pohádce Dařbuján a Pandrhola si léčící havíř přál, aby na stromech rostly jitrnice. To však strom jménem zmarličník by se vlastně měl jmenovat buchtovník, voní totiž na podzim jako pekáč horkých buchet. Tedy ne on sám, ale jeho již lehce tlející opadané listy. Jak neobvyklá vůně hniloby!
Šrucha velkokvětá je teplomilnou a světlomilnou rostlinou, která otevírá své květy pouze za plného slunce. Stejně jako třeba gazánie. Vydrží přitom i ta největší vedra a sucha, jelikož dovede svými dužnatými stonky a lístky zadržet dostatek vody. Umí šetřit! A nám tak usnadňuje pěstování. Vlastně nepotřebuje skoro nic.
Invazivnost, divoký růst, obtížná likvidovatelnost, ale i nebezpečná jedovatost včetně možných poškození pokožky a alergických reakcí. To jsou charakteristické rysy některých rostlin, které by bylo lepší v některých případech do zahrady vůbec nepořizovat. Představme si některé z nich.
Bazén je tím, co váš dvůr nebo zahradou činí v parném létě skutečnou oázou pohody. Jenže i takové oázy uprostřed vyprahlé pouště jsou obklopeny zelení vegetace. A tady začínají problémy. Jaké křoviny, dřeviny a další okrasné rostliny zvolit, jako ten nejvhodnější a nejpřirozenější doprovod pro váš vodní zázrak?
Vysadit si v zahradním jezírku vodní hyacint je v mnoha oblastech světa dosti nebezpečné. Tato rostlinka tropických a subtropických vodních ploch je totiž označována za nejinvazivnější vodní rostlinu na světě. A můžete ji mít i vy na hladině své malé zahradní plochy, díky mrazům se však úniku do přírody bát nemusíte.
Tato ovíjivá liána je dnes jedním z pokladů filipínských deštných pralesů a bohužel je považována za poklad mizející. O to více se stala oblíbenou atrakcí botanických zahrad.
Halézie rostou na východě Asie (především v jihovýchodní Číně) a východě Severní Ameriky (jižní Florida, východní Texas, jižní Ontario, Kanada). Do Evropy byly tyto dřeviny dovezeny v roce 1756 a v Čechách se poprvé objevily v roce 1844 v pražské Královské oboře. Skvěle se tato okrasná dřevina vyjímá všude, kam ji postavíte. Ideální jsou halézie vedle rododendronů a azalek, tedy nižší druhy, nikoli halézie stromovitá.
Rostliny kvetou od jara do podzimu a některé dokonce i v zimě, tedy především ty pokojové a nebo umístěné ve vytápěných sklenících a zimních zahradách. Některým je však třeba poté, co jejich květy postupně odkvetou, květy a květenství odstranit a u jiných to děláme dokonce průběžně. Proč a které to jsou? Zaměříme se na okrasné dřeviny.
Představujeme rostlinu, která je vlastně negativem slova pěstovat. Nikdy nepěstovat!!! Dovede totiž člověka přivést až k šílenství, pokud jej požahá. A nebo rovnou zabít, sice ne ona sama, ale požahaný sám sebe. Zaznamenaných případů je dostatek.
Finance na letošní nové výsadby a ošetření stromů, které míří do nejpostiženějších regionů, mají putovat od státu, firem i soukromých zdrojů. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo na obnovu zeleně a malých vodních prvků 100 milionů korun. Veřejné zdroje doplní i soukromé sbírky.
Národní květiny, symbolika, která nemusí být nutně politická, ovšem často právě je. Věděli jste, že například každý stát v USA má svou státní květinu, kterou si lidé vybrali na začátku minulého století? A že například v Kanadě a Španělsku má taktéž rostlinný symbol každá provincie? Stejně jako v Anglii (svou rostlinu zde má každé hrabství)? Jaký má vůbec taková symbolika smysl a jak je to s rostlinnými symboly u nás?
Máte rádi jméno Zuzana a ještě k tomu vás fascinují černooké děvy? Pak je liána lidově zvaná černooká Zuzana trefou do černého právě pro vás. Jinak se ale oficiálně jmenuje thunbergie, což je slovo, které pro změnu asociuje jinou dívku, švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Prašť jako uhoď, každopádně kdyby rostliny byly ženami, určitě by se staly ekologickými aktivistkami.