Kdo se kdy vypravil na dovolenou na Kanárské ostrovy, určitě tuto rostlinu zná. V angličtině se jí říká věž klenotů (Tower of Jewels) a skutečně tak i vypadá. Když totiž ve druhém roce vykvete, nese tisíce drobných kvítků podobných šperkům. A přitom jako celek působí jako opravdová věž. Jako by patřila do nějakého sci-fi filmu.
Zahrada, která je krásná i užitečná. A nejen nám, ale také živým tvorů z okolí, zejména ptáčkům. Jaké stromy a keře jim nabídnou potravu a přilákají je právě na naši zahrádku?
Medonosným rostlinám se také říká včelařské a mnozí včelaři za nimi dokonce putují se svými „úly na kolečkách“. Jde tedy o ty rostliny, které poskytují včelám dostatečné množství pylu (výživa včel), nektaru a nebo medovice (tvorba medu) a pryskyřice (tvorba propolisu). Zároveň jsou však včely pro rostliny, které jim poskytují prostřený stůl, velmi užitečné, jelikož zajišťují opylování a tedy generativní rozmnožování rostlin (tvorbu plodů se semeny).
Konvalinky jsou krásné, nízké, půvabně kvetoucí, se zdobnými listy a rychle vytvoří díky oddenkům souvislý porost, který vytlačí plevele. Ovšem to je zároveň jejich stinná stránka, pokud vám totiž zaplevelí proti vaší vůli zahradu, bojuje se s nimi opravdu těžko.
Chystáte vlastní okrasnou zahradu? Pak zvažte výsadbu okrasných tvarovaných stromů. Tvarované okrasné jehličnany spojují tradici dálného východu a moderní západní trendy a vaší zahradě dokážou vtisknout atmosféru, kterou vám budou sousedé závidět. Inspirujte se skutečnými okrasnými zahradami ve videu.
Když se řekne „předzahrádka“, většinou si hned neuvědomíme, že tudy denně opakovaně procházíme, a že tudy (a nebo okolo ní) prochází všichni kolemjdoucí a naše návštěvy. Do své zahrady pustíme jen toho, koho chceme a pokud je dostatečně chráněna před všetečnými pohledy, je tak trochu tajemstvím. „Tajemná zahrada“. Zato předzahrádka se prostě před domem pyšní, fintí, je okázalá, ale nemusí vypadat vůbec luxusně, může být i skromná. A tradiční.
Voňavá a krásná jedlička když v zahradě povyroste, je radost se na ní dívat. Proč zvolit právě jedli kavkazskou, která je spíše známa v podobě vánočních dekorací z nařezaných větviček a nebo vánočních stromků krásného, kompaktního tvaru?
Žádný učený z nebe nespadl, chyby tu a tam děláme všichni. I na zahradě. Problémem je, když se z vlastních omylů nepoučíme a nasekáme je znovu. Takže jakých zbytečných pochybení se letos opravdu vyvarovat, když přijde na vysazování nových rostlin do půdy?
Banánovník lotosový, jinak též čínský žlutý banánovník a nebo zlatý lotosový banánovník skutečně připomíná svým květenstvím těsně před jeho otevřením lotosový květ. Ne náhodou pochází z asijských končin, kde je lotos takřka posvátný a dokonce z míst, kde můžeme na vodních plochách (ovšem v nižších a teplejších polohách) najít právě i lotosy. Možná se jimi inspiroval. A nebo matka příroda? I největší mistři umění se někdy tak trochu opakují.
Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
A kdyby jen mateřídouška, spolu s ní totiž musíme zmínit i jejího bratříčka, tymián. Mateřídouška patří spolu s tymiánem ke dvěma nejznámějším druhům rodu Thymus z čeledi hluchavkovitých.
Delonix královská je neuvěřitelný strom hořící šarlatově rudými květy po celé léto. Ne nadarmo se jí říká „strom ohňový“. Jako endemický druh pochází z Madagaskaru, dnes je však pěstován v subtropech a tropech celého světa jako okrasný. Pro tropický původ si však můžeme jeho květů u nás užívat pouze v podobě pokojové rostliny (ovšem až třímetrové) a nebo bonsaje.
Když se noha Neila Armstronga poprvé dotkla měsíce, prohlásil „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ A právě takový malý krůček právě učinil Ústavní soud ve prospěch drobných pěstitelů například psychotropních rostlin. A to třeba jen pro okrasu a potěchu oka a čichu při vstupu na zahradu. Zrušil totiž část trestního zákoníku, kterým vlády určovaly omamné rostliny i jejich množství. Změní se ale v praxi vůbec něco? Jde skutečně o onen pověstný malý krůček?
Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům. Co nás však u živých plotů zajímá nejvíce, je rychlost růstu dřevin a tedy rychlost vytvoření neprostupné bariéry.
Orchidejí můžeme pěstovat ohromné množství druhů, v přírodě je najdeme doslova ve všech částech světa snad jen s výjimkou Antarktidy. A některé se dokonce (a dlužno říci jakožto vzácné) vyskytují i v naší přírodě. Je tedy zřejmé, že různé druhy orchidejí prosperují v různých životních podmínkách, ovšem většinu z těchto druhů lze v našich interiérech včetně zimních zahrad a ve vytápěných sklenících pěstovat. Jaké jsou hlavní rozdíly a na co se zaměřit?
Nekróza kaštanů je nemocí, která ničí jírovce po celé Evropě. A boj s ní je marný. Příroda útočí na nádherné kvetoucí svícny, ale také plody, ze kterých děti rády vyrábí svá zvířátka a jiné roztodivnosti. Navíc jsou kaštany významnou potravou pro zvěř. Tedy kaštany, stromy se správně jmenují jírovce, kaštany říkáme pouze jejich plodům.
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Kosatce, tyto vytrvalé pozemní byliny s oddenky, cibulemi a nebo hlízami najdeme v naší přírodě dokonce v počtu sedmi druhů, jeden druh (osmý) je již považován za vyhynulý. Zato v zahradnictvích a zahradních centrech je nabídka kultivarů kosatců nepřeberná. Kde kosatce rostou, jak se jednotlivé druhy liší a jaké si do zahrady vybrat?
Kotvičník zemní je poslední dobou hojně skloňovanou bylinkou pro svou schopnost zvýšit hladinu testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů (androgenů). Označován je za zelenou viagru. Co je na tom pravdy, jak kotvičník pěstovat a jakou roli může hrát v zahradě?
Nabídka podpůrných konstrukcí, nabízející oporu okrasným i užitkovým rostlinám, je opravdu široká. K čemu se hodí, které jsou opravdu užitečné a jaké si zvládnete vyrobit sami?
