Video: Pěstování rajčat v domácnosti
Rajčata doma: semena, osvětlení, substrát a hnojení na balkóně. Tipy pro chutnou sklizeň i v bytě.
Rajčata doma: semena, osvětlení, substrát a hnojení na balkóně. Tipy pro chutnou sklizeň i v bytě.
Aby vydržela, můžete je zavařovat, mačkat a pasírovat, sušit. Anebo si na nich můžete pochutnat vcelku. Čerstvých, zralých. I měsíc nebo dva po sklizni. Jak? Naložte je do popela podobně, jako do písku schováváte mrkev. V Burundi zjistili, že to funguje. A to tam mají ještě o dost tepleji než my.
Na zahradě nám stojí bytelný skleník a okurkoviště (okurkárium, „domeček“ pro okurky), které se jenom rychle „spíchlo“ ze starých oken, prken a trámků. Jenže za veder je třeba jejich prosklení nějak stínit. Obcházeli jsme se ženou okolní zahrádky a narychlo načmárané pruhy a různé klikatiny štětkou namočenou ve vápně, případně pravidelnější vlnovky, nebo větší zabarvené plochy, nás neuspokojily. Nabídka e-shopů také ne. Řešení se ale našlo rychle.
Vyvýšené záhony jsou oslavovány jako nefalšovaný hit sezóny. Možná jste na ně letos vsadili i vy. A dost možná právě zjišťujete, že vám to s nimi nejde tak, jak jste si představovali. Mají totiž spoustu kladů, ale pojí se s nimi též několik neduhů.
Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.
Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!
Naučte se pěstovat okurky: správný výsev, vyvazování na síť, pravidelná zálivka a hnojení pro bohatou sklizeň zdravých, křupavých plodů celé léto. Více ve videu, podívejte se.
Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.
Melouny jako z jihu: předpěstování, fóliovník, opylování a hnojení. Tipy pro sladké, šťavnaté plody v českém létě.
Objevte pěstování dlužich: polostín, propustná půda a dělení trsů. Tipy pro sytě zbarvené listy a dlouhé kvetení.
Vypěstujte si vlastní dýně: výsev, bohatá půda, opylování a sklizeň. Rady pro velké plody i dlouhé skladování.
Ja na pěstování květáku? Kvalitní sadba, rovnoměrná vláha, přistínění a ochrana proti škůdcům. Více ve videu, podívejte se.
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Česká kuchyně to s česnekem sice nepřehání, ale úplně se bez něj neobejde. Místo kvantity sázíme na kvalitu, a to si žádá čerstvé zboží. Když se trochu inspirujete, vydržíte s dobře naskladněnou zásobou až do další sklizně. Jak to tedy udělat, aby česnek vydržel co nejdéle v plné síle? A třeba i jako účinný prostředek proti pověstným upírům z říše fantazie?
Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?