Krechty nejsou zdaleka jen historickým způsobem skladování zeleniny, někde se krajově dokonce praktikuje dodnes. A proč? Jde o nejjednodušší možný a přitom velice účinný způsob uskladnění. Co je to krecht? Jednoduše řečeno vlastně jáma v zemi.
Magické slovo mandragora zná asi každý, mezi magické rostliny opředené nádechem tajemna ale patří i mnohdy zcela běžné bylinky a dřeviny. Tedy alespoň dříve lidé v jejich magickou moc věřili. Tyto rostliny chránily bezpečí rodiny, odháněly zlé síly a neštěstí, měly nám naopak přinášet štěstí, lásku a také pevné zdraví.
Náš imunitní systém nás chrání před různými příčinami onemocnění včetně virů, bakterií, plísní a alergenů. A pokud je naše imunita oslabená, choroboplodné zárodky napadají naše tělo a způsobují různá onemocnění. Existuje však mnoho způsobů, jak tomu zabránit. Kromě bylinek přitom podpoří naše tělo i úplně obyčejné návyky.
Kdo si pěstuje byliny v květináčích na terase či balkóně, má to snadnější. Stačí nádoby na podzim přenést do interiéru, ovšem ne všechny bylinky budou po uplynulém vegetačním období v bytě dále prosperovat. Jak pěstovat bylinky v bytě?
Kvalitní a výživné výpěstky, produkované velmi blízko spotřebitelům, v podmínkách, které by třebas konvenčnímu zemědělství nevyhovovaly. Hydroponie je fajn. Nesmí se ale zapomínat na to, že ono hydro znamená vodu, a ponos práci. Ty podcenit nemůžete. A jaké jsou tedy výhody a neduhy hydroponie?
Od pokojovek očekáváme krásu, radost z kousku živé přírody uvnitř domácnosti. Ale užitečnost, prospěšnost zdraví? Překvapivě, i to je možné. S příchodem zimy určitě doceníme, když nám květináče nabídnout asistenci zelené lékárny, pohotovou pomoc proti nemocem a prevenci nachlazení. Které rostliny to dokážou?
Příprava svátečních oslav, vykřesávání té správné nálady ze zimní ne-nálady, může být někdy dost vyčerpávající. Fyzicky i psychicky. Občas se proto vyplatí, v zájmu zachování nekonfliktně pohodové atmosféry a zdraví ostatních členů domácnosti, trochu zvolnit tempo a dopřát si zklidnění. Třeba nad šálkem bylinkového čaje.
Spěch se nevyplácí, ale ne vždy je důvod čekat. Sklizeň vydatné úrody si můžete dopřát v rekordní rychlosti, pokud včas vysadíte ty správné plodiny. Které patří k těm, co přirůstají skutečně závodní rychlostí?
Hledíky nikdy nezklamou a pokud plánujete pro příští sezónu něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, hledíky určitě nic nepokazíte. Lze je pěstovat na trvalkových i letničkových záhonech, ale i v mobilních nádobách. Pokud si chcete připadat jako herec na jevišti, hlediště vám množství hledíků vytvoří dokonalé. A z jak pohledných diváků!
Kdo by řešil rajčata v prosinci! Teď už jedině koupit, případně využít zavařené čatní, lečo a jiné způsoby konzervace této lahodné zeleniny (spolu s jinou), která je mnohými zaměňována s ovocem. Však se také plodům ne nadarmo říká rajská jablka, což evokuje synonymum “jablka z rajské zahrady“. Jenže právě rajčata můžeme sklízet ještě nyní i bez vytápěného skleníku a přesto, že denního světla je minimum, ostatně nejkratší den v roce se blíží tempem sprinterským. Jak listopadové a prosincové sklizně rajčat dosáhnout?
Aby pěstitelé dosáhli sklizně vanilky, musí rostliny kvítek po kvítku opylovat ručně. Najatí pracovníci dovedou za jednu směnu opylovat až tisíc kvítků a to s notnou dávkou jemnosti a trpělivosti, i když to na první pohled vypadá trochu brutálně. Květ je třeba poškodit.
Vlaštovičník větší, v zahradách plevel, přitom vlastně báječná léčivá bylina. I když zároveň i nebezpečná. Tak je to ale se všemi drogami, v míře více než hojné ublíží, v míře rozumné pomohou. S vlaštovičníkem a takzvanou „vlaštovčí vodou“ se však pojí i jedna zajímavá stará pražská pověst až faustovského charakteru.
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Libavka (jinak také líbavka) je vřesovištní rostlina, která upoutá vaši pozornost v zahradách, truhlících i na hřbitovech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné se hodí do truhlíků a další zase do skalek. Navíc jde o rod zahrnující mnoho půdokryvných druhů.
Dělají radost, voní a chutnají. Jenže co s bylinkami v záhoncích a květináčích, když se přihlásí podzim? Opravdu se jich musíme všech zříct? Ne. Některé mohou zimu přečkat, jiné se musí přestěhovat za teplem. A všechny si zaslouží poděkování péčí.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.