Vzpomínáte ještě na svůj první letní tábor? Noci v chatkách provoněných dřevem a plísní, spaní ve stanech s podsadou, první přespávání pod širákem? Časy se mění, stejně jako nároky dětí a jejich rodičů. A nová realizace dětského tábora, školy v přírodě z Číny, teď ukazuje budoucnost.
Pár souvislostí na úvod
K tomuto projektu se hodí zmínit pár souvislostí. Třeba lehce bulvární informaci, že se nachází nedaleko předměstí Wuhanu – ano, přesně toho města, o němž jsme v roce 2020 tolik slyšeli. Což možná vysvětluje i nebývalý tlak na vznik nové školy v přírodě, hlavně že je na čerstvém vzduchu. Jisté je, že škola v přírodě v našem tradičním smyslu k běžným věcem v Číně nepatří.
Inspirace z Evropy
Čína k průkopníkům kempování, trampování nebo skautingu historicky nepatří. Současně tu ale žije jedna z nejpočetnějších populací „městských dětí“, které jsou o zážitky z pobytu v divočině ochuzeny. Tedy až dosud. Navržená škola v přírodě má dětem umožnit kontakt s přírodou v její nejživější podobě. Pro domácí architekty tu vyvstal menší problém: jak má takový dětský tábor vůbec vypadat? V Číně jde o nový fenomén, a tak se tvůrci inspirovali kempy, chatami a sruby ze severu Evropy – těmi stavebně nejpokročilejšími, čemuž odpovídá i výsledek.
Jak se žije v lese?
Stan s podsadou byste tu hledali marně. Polootevřená učebna, třída pod širým nebem, provozní zázemí jídelny s kuchyní a ubytovací kapacity dohromady pokrývají 660 metrů čtverečních pod vzrostlými stromy a skalkami v cípu místního národního parku. Všechny stavby jsou dřevostavby, ovšem s maximálními nároky na komfort, vzdušnost, přirozené prosvětlení, tepelnou izolaci a moderní design. Je to trochu hotelový styl ubytování nastavený na standardy městských dětí: učit se o přírodě, biologii a historii, ale v pohodlí. Objekty jsou roztroušené v krajině a propojené štěrkovými cestičkami, vše je ohlazené a bezpečné.
Ano, je to tábor pro pohodou zmlsané mastňáky. Pro ubytované děti je to ale jedno z nejšťastnějších míst na Zemi: místo, kde nejezdí auta ani metro, roste zelená tráva, na které je ráno rosa, a na větvích sedí ptáci, které je i slyšet. Pro děti z měst odtržené od přírody je tenhle kemp plný překvapení. Architekti dbali na to, aby žádná chata nenarušila své okolí a byla od ostatních lehce odloučená; děti si tak mohou užít jistou minimální izolaci „v přírodě“ – zkušenost pro ně dosud neznámou.
Zážitky, které se nedají digitalizovat
Volný čas lze trávit i v dalších doplňkových stavbách: lesní knihovně, klubové čajovně a malém „útulku lesních zvířátek“, kde se děti učí péči o zvířata a kontaktu s nimi. Areál je navržen na celoroční provoz od jara přes horké léto a podzim po zimní sněhovou nadílku, proto jsou chaty vybaveny kamny, v nichž si ubytovaní mohou zatopit. Mohou si tak alespoň v náznacích vyzkoušet život svých předků a začít si vážit maličkostí. Třeba tepla a horké vody.
O silných zážitcích pak poreferují až doma, protože s výjimkou učebny v areálu nefunguje wi-fi. I když je tohle podání divočiny poněkud instantní a s tím, co zažívají naše děti na letních táborech, má jen málo společného, čínské děti odtud odjíždějí spokojené a plné nových zkušeností.
Materiály: Advanced Architecture Lab (AaL)
Foto: Ting Wu, Yanjun Pan


