Praha má svou slavnou nejužší uličku, kterou se kvůli nedostatku místa prochází na semafor. Jenže ve srovnání s jednou nenápadnou uličkou v Německu je to široký bulvár. Nejužší ulice světa totiž měří v jednom místě pouhých 31 centimetrů. A kdo se do ní vydá bez rozmyslu, může mít docela vážný problém dostat se ven.
V Praze najdete nejužší uličku Na Čertovce
Pokud zavítáte do Prahy, je v ní vždycky plno. Dokonce tu jednosměrnou pěší dopravu řídí semafor. Jen trochu zamrzí, že ta nejužší ulička našeho hlavního města, vedoucí z ulice U Lužického semináře na Malé Straně až do dvora restaurace Na Čertovce, je bohužel bezejmenná. A samozřejmě, nejde ani o pořádnou ulici.
Je to jen tzv. „požární ulička“, jaké se v Praze začaly budovat po velkém požáru v roce 1541. Vytvářely minimální mezeru mezi stavbami – a hlavně jejich střechami – aby plameny nepřeskakovaly z jedné dřevěné budovy na druhou. Návštěvníky, kteří k ní zavítají poprvé, náležitě ohromí. A ne nutně svou patnáctimetrovou délkou. To, co ji činí mimořádnou, je její „šířka“ okolo sedmdesáti, v extrému pak padesáti centimetrů.
Pražané (tedy alespoň ti, kteří o ní vědí – což u Pražanů nutně pravidlem nebývá) jsou na ni náležitě hrdí. Klidně jsou schopni tvrdit, že tahle bezejmenná ulička, v níž se dva lidé jen stěží vyhnou, je nejužší v Evropě. Ale i když to může patrioty zabolet, tenhle rekord si Česko skutečně nárokovat nemůže. Míří jinam. Do německého městečka Reutlingen. A pokud ji snad spatříte na vlastní oči, pochopíte, že tamní Spreuerhofstraße je skutečně bez konkurence.
Do té se totiž ani turisté lačnící po selfie moc neženou. Nemuseli by z ní vyjít.
Podobný příběh, jiný osud
Tahle německá ulička ve starém městě se zapsala i do Guinnessovy knihy. Pražská bezejmenná z Malé strany vedle ní vypadá jako čtyřproudá dálnice. Tato „ulice“ má totiž průměrnou šířku pouhých 40 centimetrů. A to se ještě větví, vznikají z ní dvě větve. Ta západní má pak na šířku jednatřicet centimetrů. Byť tedy tento úsek je dlouhý všehovšudy jen 3,8 metru, na přesvědčivý rekord to rozhodně stačí.
K onomu rekordu jí přitom napomohlo, že se Spreuerhofstraße nachází na městském pozemku. A tudíž je skutečnou ulicí, součástí veřejné sítě, a mohla se o titul ucházet.
Najdete ji vedle domu s číslem popisným 9, přitom je spojnicí Mauerstraße a Metzgerstraße. Její historie je poměrně dobře zmapovaná. I ona vznikla po městském požáru, jen tedy v roce 1726. Ten tehdy zničil 80 procent obytných domů v Reutlingen a většinu veřejných budov. Poté už se taky stavělo „volněji“ a s mezerou. Jméno si ale vysloužila. Od roku 1820 byla již vedena jako místní průchod. „Spreuerhof“ byl původně sýpkou patřící reutlingenskému špitálu a ulička pravděpodobně sloužila jako úniková cesta.
Od zápisu do knihy rekordů se Spreuerhofstraße stala v Reutlingenu turistickou atrakcí; traduje se dokonce, že jí prošel i Chu Ťin-tchao, který v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta Čínské lidové republiky. Kolem roku 2010 vyšlo najevo, že sousední historický dům je ve zchátralém stavu. Kvůli trouchnivějící dřevěné konstrukci se stavba stále více nakláněla, čímž se průchod uličkou ještě více zúžil – mezera mezi střešním okapem a sousední budovou se zmenšila na méně než jeden centimetr.
Památka, kterou si město nenechalo vzít
Vzhledem k tomu, že majitel neměl zájem o rekonstrukci a budova nebyla památkově chráněna – což znamenalo, že její případná demolice by ohrozila její status rekordmana – město Reutlingen dům v říjnu 2013 odkoupilo a okamžitě zahájilo restaurátorské práce.
Následující rok, po dokončení oprav, byla ulice znovu otevřena, přičemž si zachovala své původní rozměry. Na svou rekordní nejužší uličku na světě tu zkrátka nedají dopustit.
Ještě jeden rekord nakonec
Ještě jeden rekord, který se téhle kuriozity týká, se ale vyplatí zmínit. Na kraji této ulice stojí vysvětlující cedule s vícejazyčným popiskem místa, varováním a s měřítkem. To aby si návštěvníci mohli vyzkoušet, zda se nejužším místem skutečně protáhnou, ještě než do něj vstoupí. Ta cedule, respektive její předchozí verze, odtud ale mizí. Sběrači suvenýrů si nedají pokoj, a tak by mohla aspirovat i na nejčastěji zcizovaný objekt v Reutlingenu. Ukradli ji i dvacetkrát za sezónu.
Zdroj: Wikipedia.org, Unusualplaces.org, Reutlingen.de


