Dánsko vyrostlo o 300 hektarů. Ze dna, které vykopali pro nejdelší ponořený tunel světa

Dánsko je o kus větší. U přístavu Rodbyhavn na jihu ostrova Lolland vzniklo zhruba 300 hektarů nové země, což je podle investora stavby, dánské společnosti Femern A/S, plocha asi 450 fotbalových hřišť. Celá je z mořského dna, které stavbaři vybagrovali z 18 kilometrů dlouhé rýhy pod průlivem Fehmarnbelt. Do ní teď spouštějí betonové díly tunelu do Německa, který bude zdaleka nejdelším ponořeným tunelem na světě. Z vytěženého materiálu se postupně stává pobřežní příroda s tůněmi, stezkami a plážemi. První kus o rozloze 30 hektarů otevřeli lidem 1. září 2026.

Rýhu pro tunel hloubila flotila až 70 plavidel skoro tři roky, hotovo bylo v dubnu 2024. Z mořského dna vytěžila kolem 15 milionů metrů krychlových zeminy a kamení. Podle Femern A/S je to objem šesti Cheopsových pyramid nebo 6 000 olympijských bazénů a zdaleka největší bagrování v dějinách Dánska. Jeden z největších žulových balvanů z doby ledové, které stroje ze dna vytáhly, vážil 70 tun a dnes je vystavený u staveniště (tisková zpráva Femern A/S).

Většina materiálu skončila za hrázemi v moři před Rodbyhavnem. Nový materiál přitom není nouzové řešení pro přebytečnou hlínu. Počítá s ní přímo dánský zákon o pevném spojení přes Fehmarnbelt z roku 2015, který vedle tunelu jmenuje jako druhou část projektu „vybudování nového území na dánském teritoriu u Rodbyhavnu“. Sypat novou pevninu do moře přitom lidé umějí odedávna, jak připomíná náš článek Umělé ostrovy nejsou nic objevného.

První otevřený úsek nové země leží na východ od továrny na tunelové díly. Je to členitý pobřežní terén se stezkami a třemi tůněmi pro obojživelníky, hmyz a ptáky, stavitelé doufají i ve vznik slanisek. Navrhli ho tak, aby vydržel silný vítr, vlny i mořskou sůl. Rostliny a živočichové sem mají přijít sami z okolí. Pomoct jim má ornice se semeny, kterou stavbaři sejmuli a uložili před stavbou továrny a teď ji po novém území rozprostřeli. „Na novém území je skvělé, že přírodu můžete sledovat úplně od začátku,“ říká Ditte Hjort, projektová manažerka pro přírodní opatření ve skupině Sund & Baelt, pod kterou Femern A/S patří (Femern A/S).

Otevřených 30 hektarů je teprve první z několika nových ploch, podél pobřeží má celkem vzniknout sedm kilometrů pobřežní přírody. Patří k ní i umělý útes vysoký až 7 metrů, který stavbaři na podzim 2023 začali navážet z materiálu z plavební dráhy a z rozebírané dočasné hráze. Vymodelovali ho podle přírodních útesů na jihu Dánska. Vlny ho budou postupně omílat a uvolněný písek bude doplňovat okolní pláže.

Ponořený tunel se neraží pod dnem jako metro. Jeho díly se odlévají z betonu v továrně na břehu u Rodbyhavnu, pak je odtáhnou na moře a speciální ponořovací plavidlo je spustí do vybagrované rýhy, která leží místy až 40 metrů pod hladinou. Standardní díl je 217 metrů dlouhý, 42 metrů široký a váží přes 73 500 tun. Uvnitř má pět tubusů: dva pro dálnici se dvěma pruhy v každém směru, dva pro elektrifikovanou železnici a jeden technický.

První díl spustili na dno v květnu 2026, samotné ponoření trvalo asi 14 hodin. Koncem září ležel na dně čtvrtý díl a hotových bylo skoro 900 metrů tunelu (Femern A/S). Celkem jich bude 89: 79 standardních a 10 kratších speciálních se suterénem pro technologie, vždy zhruba po dvou kilometrech. Speciální díl je velký jako čtyřpodlažní dům.

Proč „zdaleka nejdelší“? Tunel pod průlivem Öresund, kudy vede dálnice a železnice z Kodaně do švédského Malmö, má ponořenou část dlouhou 3,5 kilometru. Tunel pod Fehmarnbeltem bude zhruba pětkrát delší.

Tunely na severu Evropy umějí stavět i Češi. Prorazili třeba silniční tunel na Faerských ostrovech nebo tunel Grenland v Norsku. A Norsko chystá ještě větší kuriozitu, tunel pro nákladní lodě.

Původně se mělo tunelem jezdit od roku 2029. Stavba na dánské straně je ale podle Sund & Baelt zhruba dva roky ve skluzu, hlavně kvůli potížím se speciálním plavidlem, které díly spouští na dno. Ztracený čas se těžko dohání, protože německé povolení přísně omezuje hluk pod vodou i to, kdy a kde se smí v německých vodách pracovat. Německé ministerstvo dopravy navíc v červenci 2025 oznámilo, že navazující železniční stavby na jeho straně kvůli zdlouhavým povolovacím řízením v roce 2029 hotové nebudou. Tunel se proto otevře ve dvou etapách, nejdřív silnice, železnice později. Auta jím podle dánské tiskové agentury Ritzau projedou nejdřív v roce 2032 (Kristeligt Dagblad).

Až se otevře, potrvá cesta pod průlivem autem 10 minut a vlakem 7 minut. Proti trajektu ušetří cestující asi hodinu v každém směru a vlak z Kodaně do Hamburku pojede místo čtyř a půl hodiny dvě a půl, uvádí Femern A/S. Na rozdíl od trajektu tunel nezastaví vítr ani počasí, otevřený bude nonstop.