Chcete si vypěstovat vlastní brambory, tu „obyčejnou“ zeleninu, která kdysi nasytila Evropu a sytí dodnes, loni však natolik zahýbala svými cenami, že se právě brambory staly luxusním zbožím? Pak je třeba začít správnou výsadbou, abychom měli co konzumovat a případně i uskladnit. A bez ohledu na tržní ceny.
Původně okrasná květina, která zachránila hladovějící Evropu
Jestli chcete opravdu více brambor a nejlépe i na uskladnění, chce to dost místa, vlastně pořádně velký záhon a nebo raději menší políčko, záhumenek. Tento fakt již přímo vybízí k otázce, jak takovou plochu obdělávat. Alespoň zahradní mechanizace se určitě hodí, ale není levná. Na vsích však lze o zorání a přípravu a zahrnutí řádků požádat třeba souseda s traktůrkem, určitě neopovrhne odměnou za službu, ať již v jakékoli podobě. Ovšem paradoxem brambor je, že když doputovaly z Ameriky do Evropy, bylo to kvůli jejich nádherným květům (byly pěstovány v okrasných zahradách a parcích) a trvalo velice dlouho, než pomohly právě brambory v Evropě vyřešit hladomor. Dnes si tuzemskou kuchyni nedovedeme bez brambor ani představit, a když jejich cena raketově vyroste, doslova šílíme, nadáváme .. a šetříme – právě na bramborách. Již si nikdo neuvědomuje, že jde o plodinu, která dříve sytila chudé. O to více se však brambory vryly do našeho podvědomí, chuťových pohárků, tradice i kultury. A stále jsou považovány za jednu ze základních plodin.
)
Výsadba brambor v kostce
Pro výsadbu jsou ideální sadbové brambory s narašenými klíčky dlouhými jeden až dva centimetry. Někdo krájí brambory vejpůl, čímž snižuje investici do sadby, ale nedoporučujeme to. Hrozí hniloba. Hloubka vyhloubených řádků by pak vždy měla být nejvýše o jeden až dva centimetry větší, než je výška vysazovaných hlíz. Je proto důležitá i podobná velikost sadby, různě velké brambory budeme v jedné řádce „ideálně“ vysazovat opravdu těžko.
)
Rašící brambory je potom třeba průběžně přihrnovat. Podpoříme tím vývin hlíz a znemožníme růst plevelů. Každým přihrnutím ty vyrašené „pohřbíme“. Jinak vlastně není pěstování brambor nijak složité, potřebují však dostatek vody a právě to je největší problém posledních let. A jelikož se brambory pěstují na větších plochách, jejich zálivka není snadná a to v jakémkoli smyslu včetně potřeby dostatku vody. Pěstování brambor jinak vlastně bez potíží zvládne i začínající zahrádkář.
Doba výsadby brambor je každoročně závislá na počasí a odrůdě. Obvykle se pohybuje od konce března až do druhé poloviny května. Půda by v době výsadby měla mít v hloubce cca 1 centimetr teplotu alespoň 6 až 8 stupňů Celsia. Zároveň nesmí být příliš vlhká. Vhodnou vlhkost půdy poznáme tak, že se po stlačení v ruce rozpadne a také se nelepí na nářadí. Ve výše položených oblastech lze výsadbu uspíšit prohřátím půdy pomocí černé netkané textilie a nebo fólie.
)
Vybíráme sadbu brambor
Ať vás ani nenapadne vysazovat běžné konzumní brambory. Ty jsou totiž ošetřovány retardačními přípravky bránícími klíčení brambor. Tyto přípravky prodlužují skladovatelnost a tedy dobu konzumovatelnosti hlíz. Jedině kvalitní certifikovaná sadba vám přinese kýžený úspěch. A nabídka je opravdu široká, v naší zemi najdeme šlechtitelské stanice i výzkumné ústavy, zaměřující se právě na brambory. Obvykle si můžeme vybrat z až sto šedesáti druhů brambor.
Jelikož do půdy patří sadbové brambory s narašenými klíčky, které jsou dlouhé jeden až dva centimetry (delší by se při výsadbě snadno ulámaly a nové rašení by sadbu vysílilo), vybíráme pouze tu nejlepší sadbu. Sadba též nesmí mít bělavý povlak, chodbičky a jiné viditelné poškození. Ať již mechanické způsobené manipulací, poškození způsobené škůdci a nebo chorobami.
)
Nároky brambor na výživu
Brambory jsou na živiny poměrně náročné, vyžadují hnojiva organická i minerální. Z minerálních hnojiv se osvědčuje síran draselný nebo klasický Cererit. Z organických hnojiv dobře rozleželý hnůj a nebo kvalitní kompost. Ideální je hnojení již na podzim, ovšem lze to zachránit ještě na jaře před přípravou půdy na výsadbu. A udělat je to třeba co nejdříve. Ideální je v tuto dobu poházet hnojivo nebo granulovaný hnůj a do půdy ručně zapravit. Za měsíc již můžeme vysazovat. Bramborám nijak nevadí přítomnost hnoje v půdě. A přesvědčit se o tom můžete jednoduše, dejte jich pár do ještě zrajícího kompostu a klidně i hlouběji. A uvidíte.
)
Příprava půdy pro sadbu
Plochu pro výsadbu brambor je třeba zbavit plevelů a zároveň zrýt. Nejméně pak alespoň prokypřit do hloubky 15 až 20 centimetrů. Brambory vyžadují půdu kyprou a dobře propustnou. Hned po vypletí a nakypření je třeba připravit brázdy. Ty buď vyoráme a nebo připravíme motyčkou. Oblíbená je též metoda hrobkování, kdy vykopeme jen jednotlivé hrůbky, čili jamky.
Brázdy děláme 65 až 70 centimetrů od sebe a brambory vysazujeme v řádku 20 až 30 cm od sebe. Takovýmito vzdálenostmi zajistíme rostlinám dostatek místa, světla a vzduchu. To samé platí pro hrůbky. Hloubka výsadby by měla být nejvýše o jeden až dva centimetry větší, než je výška hlíz.
)
Výsadba brambor až po první zálivku a přihrnutí
Vrchol očka každé brambory musí při výsadbě směřovat vzhůru. Při opačné výsadbě bychom hlízu zbytečně vyčerpávali a oddalovali bychom začátek růstu rostlin. Z ideálně umístěných oček sadby nám začnou rychle růst rostlinky.
Po výsadbě zahrnujeme osázené řádky (brázdy) do výšky 7 až 15 centimetrů. Zahrnutí by přitom mělo být rovnoměrné po celé délce brázd. To samé platí i pro jednotlivé hrůbky. Ihned po zahrnutí záhon poprvé zalijeme a půdu pak udržujeme stále mírně vlhkou. Brambory díky tomu velice rychle naklíčí. Poté, co se venku objeví rostlinky a začnou sílit, provedeme první přihrnutí. Podpoříme tak vývin hlíz a znemožníme růst plevelů.
)
Boj s plevelem
Přihrnování brambor je vlastně nejen ideálním, ale i jediným smysluplným způsobem boje proti plevelům. Postřiky proti plevelům jsou ve vegetační době brambor nevhodné. Než ale vždy začnete s přihrnováním, kterým zároveň likvidujete plevele, je třeba ručně odstranit plevele vytrvalé. Čili pýr, pampelišky a jiné „hity“ zahrad musí ven i s kořeny. Pokud jejich kořeny jen posekáte, naopak tím plevele rozmnožíte.
)
Kvíz: Co všechno víte o bramborách?
Brambory. Odkud k nám přišly, kdo je pěstoval jako první, kdy se dostaly do Evropy, proč je Evropané nechtěli dlouho jíst, kdo je největší producent, jaká je nejdražší odrůda, jak vzniklo české slovo brambory, jaké části brambor jsou jedovaté a další otázky a odpovědi na ně. Kaši, nebo vařené? To až podle odpovědí kvízu.
