Unikátní solitér, který inspiroval i básníky

Skutečně, jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je řazen mezi jehličnany, byť má dvoulaločné listy. Ty jsou totiž přechodem mezi jehličím a listy a spíše se kloní k jehličí. Na první pohled však dvoudomé jinany vypadají jako stromy listnaté. Tyto statné solitéry dorůstají do výšky 30 až 40 metrů a jejich větve téměř vodorovně odstávají od kmenu. Číňané považují tento strom za národní, jeho mystika a původ však nahrávaly i evropským básníkům.

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Čeleď patří do fylogeneticky prastarého řádu jinanotvaré, který má právě jen tuto jedinou čeleď.

Tento dlouhověký strom roste pomalu a vyžaduje spoustu místa, ale až časem. Historie tohoto pravěkého stromu sahá až do prvohor a zajímavostí například je, že jeho list se stal symbolem Tokia. V Japonsku dokonce najdeme jinan, který je starý 1200 let. Ovšem nejstarší doložený jinan je starý dokonce okolo 4700 let a roste v Číně, provincii Guizhou, v okresu Changshun. Patří tedy k nejstarším dřevinám světa.

Zkamenělé listy druhu Ginkgo digitata byly nalezeny v permské hornině staré 300 až 270 milionů let, první jinany tedy byly současníky trilobitů a primitivních plazů, dinosauři přišli až dávno po nich. V Juře (200 milionů let) zabíraly jinany téměř celou severní polokouli. Později nastal jejich úpadek a dnes jsou jinany nejhojnější právě v Číně, pro Evropu byl jinan objeven na malém území jihovýchodní Číny, kam byl postupně vytlačen jinými druhy. A právě odsud se začal znovu rozšiřovat do světa. Je zřejmé, že nejvíce jinanům ublížilo milión let trvající období střídajících se dob ledových, které zasáhly právě severní polokouli.

Z básnických a jiných uměleckých inspirací připomeňme báseň J. W. Goetheho Ginkgo biloba, ve které list jinanu symbolizoval přátelství a jednotu dvou milujících se bytostí:

Tento list východního stromu
svěřeného mé zahradě
tajemství odhaluje tomu,
kdo přemýšlí o každé záhadě.

Představuje on bytost jednu,
jež sebe rozdělila
či jsou to dvě, rozhodnuvše se v nedohlednu
stát hvězdou, jež by zazářila?

Odpověď hledav já,
našel jsem smysl pravý:
což mysl nerozpozná tvá
v mém zpěvu, že jeden jsem i dva?
(pravda, existují i zdařilejší překlady, pozn. red., zdroj: internet)

V české literatuře se pak jinan dvoulaločný objevil například v knize Jaroslava Foglara Stínadla se bouří, kde jedna ze skupin Vontů zvaná Uctívači ginga užívá listy Ginkga jako odznak své příslušnosti.

Jde o dřevinu prehistorickou, mystickou, dlouhověkou, magickou, kultovní a léčivou. Latinský název Ginkgo biloba napovídá významu tohoto stromu ve zdravotnictví. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Například z listů se získává koncentrát k výrobě léků vhodných na podporu paměti, zlepšení prokrvování, k prevenci infarktu, proti degenerativním onemocněním, která jsou spojena se stárnutím. Odvar z listů posiluje paměť, pomáhá při astmatu, kašli, zažívacích potížích a urychluje hojení popálenin. I v tradiční čínské medicíně je jinan využíván k léčbě kašle, astmatu, tuberkulózy, senility, zažívacích potíží a omrzlin. Podle ajurvédy byl jinan dokonce součástí bájného nápoje dlouhověkosti – sómy.

Při pěstování jinanu dvoulaločného je třeba dodržet několik zásadních podmínek. Za prvé mu vyhovuje teplejší stanoviště, vyloženě nesnese stín, mrazové kotliny a zamokřenou půdu. Jinak ale výborně odolává i průmyslovým exhalacím a nejsou známé nemoci ani škůdci, co by dokázali strom zahubit. Mráz snese až více jak -20 °C. Pro svou odolnost jsou jinany vyloženě ideální do průmyslových oblastí, kde je vzduch silně znečištěn.

Co nám péči o jinany usnadňuje, to je absence řezu. Jinany necháváme růst přirozeně, nezasahujeme jakkoli do jejich růstu. Každý strom je pak originálem. Umělé tvarování jinanům navíc vůbec neprospívá. Netvarovaný jinan roste rychlostí cca až 30 cm za rok.

Jinany lze množit výsevem a nebo řízky zasazenými do teplého pařeniště. Lze též roubovat semenáče a využít můžeme i hřížení větví. Jelikož je jinan dvoudomý strom, často se provádí vedle sebe výsadba samčí a samičí rostliny.

Jinany jsou vhodné k vysazování do parků velkých měst, protože nejsou náročné na půdu, snesou i silné znečištění vzduchu (viz výše) a snesou i mráz, byť ne vyloženě extrémní, statné stromy ale přežijí i ten. Je na škodu, že s jinany se právě u nás dosud setkáme jen výjimečně a většinou v arboretech, zámeckých a některých městských parcích a církevních zahradách. Přitom se právě tento strom stane vynikajícím solitérem velké zahrady, pod jehož stínem se budou před sluncem ukrývat minimálně desítky generací.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, kaduceus.cz