Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Jaké stavby patří do krkonošského prostředí?
„Do Krkonoš patří stavby s mohutnými, strmými střechami umožňujícími kdysi přežít dlouhé zimy. Se seníkovými vikýři, asymetrickým nasazením střechy na nízkém roubení vytvářejícím zápraží, s deštěním ve štítech. S kamennými podezdívkami a dispozičním trojdělením. Právě takovou jsme chtěli vrátit na místo, kam patří,“ obhajovali svůj návrh architekti Jana Zoubková, Petr Moráček, Pavel Matyska a Eliška Vinklárková.
Právě stavby s mohutnými strmými střechami, které nejlépe odolávají místnímu drsnému klima, se do krkonošského prostředí hodí i svým vzhledem, stylem, architekturou. Hlavním záměrem autorů proto bylo vytvořit autentickou atmosféru původní chalupy, ale bez toho, že by se návrh uchyloval k historizujícím prvkům bez jakékoli skutečné historické hodnoty. Architekti se ale také nepokoušeli vtěsnat do tradičního objemu (tvaru a dispozic) současné prostorové principy. Navrhli moderní stavbu, která vychází svým uspořádáním i vzhledem z historie, ale každý na první pohled pozná novostavbu.
Srdcem chalupy je světnice jako vystřižená z historie, přitom současná
Když vstoupíte dovnitř, otevře se před vámi světnice svým uspořádáním dosti podobná těm původním, starým, tradičně krkonošským. Taková, která si uchovává atmosféru uzavřeného, bezpečného a intimního prostoru. Minulost pak v interiéru připomíná zachovaný trámový strop, který definoval světlou výšku místností a jejich celkové proporce. Citlivě k tradiční architektuře byla navržena i kombinace otvíravých a bezrámových zasklení. Ta vlastně zachovávají rytmus původních staveb zvenčí i uvnitř. Přitom je ale oproti starým chalupám interiér více otevřen výhledům do krkonošské krajiny.
Místo nánosů, přílepků a fušeřiny nová stavba
Jednoduše řečeno: na místě nánosů různých přestaveb, přístaveb a přílepků, neodborných, fušerských oprav a umakartových obkladů, které původní chalupu postupně zaplevelily a zničily, byla postavena chalupa nová. Z původní chalupy už vlastně nebylo co zachraňovat, v podstatě zbyly k dalšímu využití pouze původní cenné trámové stropy.
Ohromný prostor, který překvapí
Nová chalupa má užitnou plochu 306 m2, což je oproti původním stavbám hodně velkorysý komfort, ovšem jde o požadované komfortní prostory pro pobyt rodiny a jejích přátel. Tradiční uspořádání vychází ze světnice v přízemí, která má pohodlné sezení pod okny a velký stůl. Kromě světnice byl do objemu původní chalupy vložen také pokoj pro hosty a schodiště do podkroví. Z toalet, které byly před rokem 1989 přistavěné, se stala sauna se zázemím.
Vložené skladové a technické zázemí, kam se vejde úplně všechno
Mezi svah a původní objem chalupy bylo také vloženo skladové a technické zázemí. Vejde se sem vlastně úplně všechno, co můžete na horách potřebovat, a co se vám může hodit. Spíž, prádelna, vybavení pro lyžování a cyklistiku, dílna, technická místnost a umývárna pro psa i jízdní kola v jednom. A třeba televizor? Co s ním, místo televize zde mají vlastní hospodu. Tak totiž vlastně působí prostorná horská světnice v přízemí. Prostě řečeno, proměna staré krkonošské chalupy po předcích doslova bere dech.
Podkroví je v duchu původních podstřešních prostor
Podkroví bylo vybaveno v duchu původních podstřešních prostor. Je velkoryse otevřeno, přitom ale poskytuje dostatek soukromí všem členům rodiny. A obzvláště pokoje ve štítech nabízejí nádherné výhledy na zvrásněné hřebeny Krkonoš. Samozřejmě v podkroví především voní dřevo, které je pro místní horské prostředí typické jako stavební i obkladový materiál.
Co možná nejjednodušší a přitom maximálně funkční řešení provozu
Jedním z hlavních záměrů architektů přitom nebyla demonstrativní technologická soběstačnost, nýbrž co možná nejjednodušší a přitom maximálně funkční řešení provozu. Chalupa sice stojí v krajině dosti osamocena, přesto je ale (a byla i dříve) napojena na elektrickou rozvodnou síť. Proto také byla hlavní volbou energetických technologií elektřina spolu s tepelným čerpadlem země – voda s geotermálním vrtem. Vodu si obyvatelé chalupy berou z nedaleké studánky, splašky a odpadní vody putují do vlastní čističky odpadních vod. Do přírody je to pár kroků, za nevlídného počasí ale chalupa ukryje a pohltí každého, komu se nechce ven.
Co o svém návrhu říkají architekti
Autoři ze studia Mimosa architekti k chalupě uvádí na svých stránkách: „Ve stráni nad krkonošskou vesnicí Strážné kdysi stávala roubená chalupa. Pohltila ji doba hromadné rekreace, společně s umírajícím socialistickým respektem k vlastnictví, řemeslu, lidem, věcem a přírodě. Z původní chalupy nezbylo k záchráně téměř nic. Cílem se tak spíše než zachování matérie stalo znovuobjevení duše stavby. Do Krkonoš patří stavby s mohutnými, strmými střechami umožňujícími kdysi přežít dlouhé zimy. Se seníkovými vikýři, asymetrickým nasazením střechy na nízkém roubení vytvářejícím zápražím, s deštěním ve štítech. S kamennými podezdívkami a dispozičním trojdělením. Právě takovou jsme chtěli vrátit na místo, kam patří. Nesnažili jsme se do tradičního objemu vměstnat soudobé prostorové principy, ale spíše naopak – vytvořit soudobou stavbu při využití tradičních prostorových principů. Světnici proto zůstala zachována atmosféra uzavřeného, bezpečného a intimního prostoru, zatímco podkroví bylo navrženo v duchu původních podstřešních prostor, které jsou velkoryse otevřeny a poskytují dechberoucí výhledy na hřebeny Krkonoš.“
Zdroj: Mimosa architekti, idnes.cz
Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz


