Vyzkoušejte netradiční druh křenu jménem wasabi. Jak jej pěstovat? Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Jak pěstovat wasabi, neuvěřitelně pikantní „asijský křen“, který je nabitý chutí a zdravím? Není to vůbec nic snadného, ale kdo rád experimentuje ...

Wasabi se dnes správně jmenuje eutrema japonská (Eutrema japonicum), dříve však tato rostlina nesla název Wasabia japonica a nebo Eutrema wasabi. Tato vytrvalá bylina rodu Eutrema pochází z Japonska, u nás známe její oddenky, které právě nazýváme wasabi a nebo japonský křen. Z Japonska byl tento rostlinný druh rozšířen nejprve na Tchaj-wan, poté do Koreje a odsud na ruský Dálný východ. Dnes se wasabi již pěstuje i v USA (západ USA) a na Novém Zélandu. Rostlině se daří v zemích původu při teplotách 8 až 18 °C nejlépe na stinných březích horských řek. Je totiž důležité, aby voda omývala kořeny wasabi.

Wasabi je vytrvalá rostlina o výšce 20 až 60 cm, která roste z cca 3 cm širokých, hrubých oddenků. Bazální listy wasabi rostou v růžici, mají dlouhé řapíky a srdčité až ledvinovité čepele délky 6 až 15 cm a šířky 6 až 18 cm. Na obvodu jsou listy jemně vroubkované a zvlněné, na konci zaoblené. Střídavé lodyžní listy mají kratší řapíky, čepele vejčité až srdčité, velké 2 až 4 cm, dlanitě žilnaté, jemně zubaté a na konci špičaté. Květenství wasabi je hroznovité a je sestavené z oboupohlavných čtyřčetných květů. Stonky květů se po odkvětu prodlužují a květenství se rozvírají. Plodem wasabi je podlouhlá, až 2 cm velká, pukající tobolka. V ní najdeme oválná, cca 1,5 mm velká semena.

Oddenek wasabi se konzumuje jemně nastrouhaný. I vzhledem k podobnosti užívání našemu křenu selskému se tomuto oddenku v praxi také říká kořen. V japonské kuchyni se však na rozdíl právě od křenu selského nastrouhaný oddenek wasabi mísí s vodou a používá se tak jako přísada především do typických japonských pokrmů (suši, sašimi a nudle). A co víc, podobnou chuť jako oddenek mají i listy, proto se používají jako voňavá dekorace.

Eutrema japonská je na farmách pěstována ve štěrkovité půdě na zavlažovaných terasovitých polích (podobně jako rýže), případně vyloženě hydroponicky. Pokud však chce wasabi znalec, neuznává rostliny uměle pěstované, ale vyžaduje ty z přírody, tedy z břehů horských říček. Wasabi z farem považuje za druhojakostní.

K sushi se například přidává štiplavá zelená pasta z wasabi, listy se přidávají do salátů a nebo používají jako ozdoba talířů. Ovšem kromě chuti má wasabi i vynikající léčivé účinky. Každopádně ale platí, že pro gurmány nahořklá a lehce pálivá chuť wasabi výborně doplňuje chuť jemně nakyslé rýže. Wasabi se přidává i k sashimi (ke kouskům čerstvé ryby), ale také se pastou s wasabi obalují burské oříšky. Nasekané listy wasabi lze naložit do slaného nálevu a přidat třeba do sójové omáčky. Obecně platí, že jsou vynikající přílohou k zelenině a polévkám.

Co se týká zdravotních účinků wasabi, jde o přírodní antibiotikum a doslova životabudič. Jako přírodní antibiotikum potlačuje růst některých bakterií, plísní a kvasinek, posiluje imunitní systém a je silným antioxidantem. Uvádí se, že jde též o prevenci různých druhů rakoviny, a že dovede zpomalovat či zcela zastavit toxické účinky chemoterapie.

Jak pěstovat wasabi?

Pěstovat wasabi ze semen a nebo ze sazenic? V každém případě je wasabi u nás již delší dobu běžně dostupné, přičemž cena za jednu sazenici se pohybuje od cca 100 do 200 korun. Pokud ale chcete ušetřit, můžete začít semeny. Za 10 semínek dáte cca 30 korun, ovšem jejich pořízení je dosti obtížné. Semena totiž musí být skladována ve vlhku, v žádném případě nesmí vyschnout, protože by nevyklíčila. V přírodě se šíří po potocích a říčkách, než se uchytí někde u břehu. Semínka vyséváme ve druhé půlce podzimu v domácím prostředí. Ihned po nákupu udržujeme semínka stále ve vlhku a vysadíme je do 48 hodin od koupě. Nejlépe ale ihned. 

Večer před výsevem dáme semínka do malé misky a zalijeme je destilovanou vodou. V noci nabobtnají a jejich obal změkne. Semínka vyséváme 2,5 až 5 cm od sebe. Každé semínko lehce vmáčkneme do substrátu, který musí být stále vlhký, ani na chvíli nesmí proschnout. Mladé rostlinky pak musíme stále zalévat, ale nesmíme je přelít. Samotné přelití jim nevadí, ovšem jsou háklivé na plísně a nemoci. Ideální je proto zavlažování rozprašovačem a to i dvakrát či třikrát denně.

Jelikož wasabi odolává mrazům nejvýše cca -12 oC, umístěte rostliny raději do přenosných nádob a na zimu je schovejte před mrazem. Nádoby musí být prostorné na šířku, ale hlavně hloubku, aby měl oddenek dostatek místa a mohl se pořádně rozrůst. Rostliny dejte do stínu, přičemž substrát volte humózní (výživný). A nebojte se velké a hluboké podmisky, ve které bude stále voda. Zálivku přitom neomezujeme ani v zimě. Platí totiž, že v době, kdy má wasabi minimum světla a okolní teplota se pohybuje okolo 8 až 12 oC, začne wasabi nádherně růst a tvořit krásné listy. Tomu pak odpovídá i růst oddenků. Ovšem na své výpěstky si počkáte minimálně 2 roky. Až za tuto dobu dosáhne zralosti a získá svou typickou chuť. Rostlina vyroste za tu dobu do výšky okolo 60 centimetrů a do šířky cca půl metru. Oddenky sklízíme, když dosáhnou délky cca 18 až 20 centimetrů.

Pokud si pořídíte drahé sazenice a nikoli semena, opět si počkáte minimálně 2 roky. Je tedy nasnadě raději sehnat semínka a čekat na svých až 10 sazenic získaných za 30 korun o něco déle.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, pixabay.com, shutterstock.com