Radikální řešení, jak otevřít dům světlu. Odbourat zadní stěnu a rozšířit skleník zimní zahrady. (Foto: Evan Joseph) Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

Podzim je tu a s ním i pošmourné deštivé počasí, sychravá rána a dopolední mlhy, které utne až časnější příchod večerního šera. Hříchy léta jsou rázem zapomenuty a slunce v domácnosti se znovu stává vítaným jevem. Že z vás ještě letní vedra úplně nevyvanula? Dejte tomu pár dní. A pak teprve naplno oceníte zimní zahradu u newyorského domu.

Co v článku najdete

Předáno na začátku září 2026

Z historie toho domu v newyorském Westchesteru zmíníme jen dvě data. To první - 1929 - jen udává rok, kdy byl tento dům v původně koloniálním stylu vystavěn. Druhé datum je přesnější a nám bližší: začátek září 2026. Tehdy totiž lidé z ateliéru Archi-Tectonics odevzdali svým klientům nové dílo, zkolaudované a opravené. K plné spokojenosti majitelů, kteří tolik toužili po rekonstrukci už poněkud zašlého domu.

Navenek asi dům z Westchesteru nemá čím překvapit. Je to rezidence v koloniálním stylu. (Foto: Evan Joseph)
Navenek asi dům z Westchesteru nemá čím překvapit. Je to rezidence v koloniálním stylu. (Foto: Evan Joseph)
Že jde o něco „nóbl“, to naznačí už schodiště. V roce 1929 nepůsobilo o nic méně luxusně. (Foto: Evan Joseph)
Že jde o něco „nóbl“, to naznačí už schodiště. V roce 1929 nepůsobilo o nic méně luxusně. (Foto: Evan Joseph)
Architekti z newyorského ateliéru Archi-Tectonics pochopitelně schodiště v plánech zachovali. (Foto: Evan Joseph)
Architekti z newyorského ateliéru Archi-Tectonics pochopitelně schodiště v plánech zachovali. (Foto: Evan Joseph)
Ovšem k „druhé polovině domu“ zdaleka tak šetrní nebyli. Tady se bouralo a přestavovalo jinak. (Foto: Evan Joseph)
Ovšem k „druhé polovině domu“ zdaleka tak šetrní nebyli. Tady se bouralo a přestavovalo jinak. (Foto: Evan Joseph)

Z čeho to jejich nadšení plynulo? Majitelé domu totiž chtěli něco, co běžně možné úplně není. Chtěli uchovat historizující charakter toho bezmála stoletého domu. Ale rovněž prahli po tom, aby bydlení vynikalo energetickou úsporností a efektivním provozem. Usilovali o to, aby jejich bydlení bylo prosvětlené, vzdušné a prostorné. Což jsou vlastnosti, které z principu ve starém domě koloniálního typu jdou proti sobě a dohromady většinou nefungují.

Radikální řešení do staré situace

Musí se ale nechat, že architekti z ateliéru Archi-Tectonics si v tom zadání našli cestičku. Tedy spíše dálnici, protože jimi zvolené řešení bylo neočekávaně radikální.

Čelní stranu domu, tedy to, co lze vidět z příjezdové cesty, ponechali v minulém století. Omezili se na běžné postupy, zateplení a izolace. Fasáda je pohledově pořád totožná s historickou předlohou. Jenže zhruba v polovině domu učinili řez. Tam, kam už z příjezdové cesty neuvidíte, začali přestavovat dům do nové moderní podoby. Doslova překopali plány téhle rezidence a do její týlové části vsadili úplně nový objem. Tedy, on „úplně nový“ nebyl. Prosklená zimní zahrada už tam totiž stála.

I v koupelně proběhla rekonstrukce. Ale v kontextu změn v přízemí to byla jen maličkost. (Foto: Evan Joseph)
I v koupelně proběhla rekonstrukce. Ale v kontextu změn v přízemí to byla jen maličkost. (Foto: Evan Joseph)

Přestavěná zimní zahrada

Architekti ji ovšem přestavěli, rozšířili a co do výšky natáhli přes dvě podlaží. Vytvořili z ní novou plynule napojenou část, která přímo osvětluje celý segment společenských místností interiéru. Skleník s dvojitou výškou je tak novým prostorovým a funkčním středem domu. Nachází se v něm velký obývací a jídelní pokoj s krbem a rozlehlou otevřenou kuchyní, stejně jako galerie ve druhém patře, která umožňuje úchvatný výhled do zahrady.

Více světla, více prostoru, vzdušnosti. Za cenu radikální proměny týlové části domu. (Foto: Evan Joseph)
Více světla, více prostoru, vzdušnosti. Za cenu radikální proměny týlové části domu. (Foto: Evan Joseph)
Dvojitá výška stropu navazuje na tu přístavbu masivního skleníku zimní zahrady. (Foto: Evan Joseph)
Dvojitá výška stropu navazuje na tu přístavbu masivního skleníku zimní zahrady. (Foto: Evan Joseph)

Technická odpověď už je dnes možná

Taková „prosklená díra do domu“ by před sto lety energetické bilanci rozhodně neprospěla, ale dnes už se pracuje s jinými materiály a technické možnosti jsou odlišné. Takže ten skleník (tedy zimní zahrada) nepůsobí jako zasklený otvor ve fasádě, ale jako vysoce funkční prvek. V zimních měsících poskytuje pasivní solární vytápění, které v kombinaci s vysoce účinnými tepelnými čerpadly, podlahovým vytápěním, novými izolovanými okny a maximální izolací celé budovy výrazně zlepšuje energetickou náročnost a udržitelnost domu.

Prosklený skelet týlové části domu, s významně rozšířenou zimní zahradou. (Foto: Evan Joseph)
Prosklený skelet týlové části domu, s významně rozšířenou zimní zahradou. (Foto: Evan Joseph)
Ze strany zahrady dnes působí díky prosklení dům z Westchesteru docela jinak. Efekně. (Foto: Evan Joseph)
Ze strany zahrady dnes působí díky prosklení dům z Westchesteru docela jinak. Efekně. (Foto: Evan Joseph)

Otevření a prosvětlení přístupu do haly

Součástí práce bylo i otevření a prosvětlení přístupu do haly, v níž se nacházelo efektní točité schodiště. Domu ve Westchesteru tedy styl rozhodně nechybí. A dojem z proskleného týlu je fantastický. Je to radikální, ale maximálně funkční, protože se tahle stoletá domácnost rozhodně nezdá být jakkoliv šerá a stísněná.

Možná by se vám takové masivní prosklení domu nezdálo příhodné, kdybyste o něm četli v horkém létě – kdy jste se přes sluncem snažili spíše schovávat – ale teď na podzim vypadá řešení z Westchesteru jako skvělý nápad.

Zdroj: Archi-Tectonics

Foto: Evan Joseph