Znáte omyly a mýty při budování základů?

Nosné zdivo je totiž možné v případě běžných základů stavět pouze na základové pasy. Betonem vylitá plocha mezi nimi je jen nenosnou podlahovou konstrukcí přízemí. Mýtů a omylů je však v oblasti budování základů ještě víc.

Rozdíl mezi běžnými základy a plovoucí základovou deskou

Mylně nazýváme jakékoli základy novostavby rodinného domu základovou deskou. Jde jen o vžitou obchodní terminologii, jako betonová deska totiž vypadají každé základy nepodsklepeného domu. Před vybudováním základů nového rodinného domu, respektive už při jeho projektování, nás ve skutečnosti čeká zásadní otázka. Postačí základové pasy, které zatížíme nosným zdivem, nebo musíme vybudovat plovoucí základovou desku, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoli?

Pokud budujeme základové pasy, je vybetonovaná plocha mezi nimi jen nenosnou podlahou přízemních obytných místností a technického zázemí, případně garáže. Pro běžné rodinné domy nejčastěji budujeme základové pasy a finančně mnohem náročnějšímu řešení plovoucí základové desky se vyhneme. Má-li však náš pozemek málo únosné podloží, bude řešení nejčastěji opačné a musíme tedy počítat s vyšší investicí - zhutnělý jíl, suť, kamenivo a štěrk jsou zde betonem nahrazené v celé tloušťce vrstvy základové desky. 

Další omyly a mýty

Běžné je také nesprávné označení betonů. Běžné betony se totiž nemají označovat písmenem B (B15, B20, …), ale písmenem C a s lomítkem (C12/15, C16/20, C20/25). Označení písmenem B je obchodním zjednodušením směřujícím na běžné uživatele. Pokud tedy přijedete do stavebnin a budete požadovat beton B15, odvezete si beton s označením C12/15.

Dalším omylem je všeobecně rozšířené tvrzení (laicky a často i mezi odborníky), že na základové pasy vystačí beton B15 (resp. C12/15) a na nenosnou plochu mezi nimi a ztracené bednění na základových pasech beton B20 či B25 (resp. C16/20 a C20/25). Základové pasy totiž budou nejzatěžovanější konstrukční částí domu. Kromě maximálního tlaku shora na ně působí i voda v podloží, mrazy, živé organismy a tah. Proto platí, že na jejich životnosti bude závislá životnost celé stavby domu.
Důvodem pro neopatrné používání méně kvalitního betonu na vylití základových pasů jsou finanční úspory. Opak je ale pravdou. Když do základových pasů použijeme kvalitnější beton (třeba C20/25), bude cena každého kubíku oproti betonu C12/15 jen o zhruba 12% vyšší. Přitom bude jeho odolnost v tlaku vyšší o cca 40% (číslo za lomítkem ve značení druhu betonu vyjadřuje právě odolnost v tlaku v megapascalech).

Pokud chcete uspořit, pak to lze pouze použitím kvalitnějšího betonu, a to i u plovoucích základových desek či výplně nenosných ploch běžných základů mezi ztraceným bedněním. Lze zde totiž snížit tloušťku betonové vrstvy, přitom navýšení ceny za každý kubík je jen mírné. Zároveň ušetříme i za dopravu menšího objemu materiálu a na spotřebě stavebního dřeva pro bednění (pokud samozřejmě nepoužijeme dnes nejčastěji používané ztracené bednění z tvárnic).

Vrstvu betonu a jeho třídu by však měl vždy určit projektant (nebo statik na základě statického a geodetického průzkumu) a zanést tyto informace do projektu domu. Rozhodnout se svévolně pro druh betonu a tloušťku nenosné vrstvy základů či základové desky by bylo velmi nemoudré.

Další chyby při budování základů

Vyhloubené spáry pro vylití základového pasu je třeba nejprve pořádně očistit a zbavit srážkové či podzemní vody. Poté je až můžeme vylít betonem konkrétní třídy.

Pro ztracené bednění uložené na základové pasy je nezbytné použití ocelové armatury, která je v pravidelných rozestupech kotvena do základových pasů. Stejně tak je nutné vyztužit nenosnou betonovou plochu či základovou desku kari sítěmi.

Do betonové vrstvy základů a vylité betonové plochy zásdně nevkládáme kameny, natož pak cihly. Byla by tím narušena pevnost a celistvost základů, byť se nám může na první pohled zdát, že třeba kámen „je pevnější než beton.“ Nepodléhejme mýtům a ptejme se odborníků.

Ztracené bednění se zásadně ukládá na dostatečně vyzrálé základové pasy. Základové pasy musí být založené do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm), skutečnou hloubku však určí projektant či statik. Běžně to může být i 1,2 metru. Běžná šířka základových pasů činí 40 cm.

Nepodceňujte izolaci základů

Nepodceňujte izolaci základů (hydroizolaci a případně i izolaci proti radonu). Nejčastěji se používají asfaltové pásy (oxidované i modifikované asfalty). Pokud hrozí riziko tlakové vody, používají se dvě vrstvy těchto pásů a pokud ještě navíc hrozí zvýšené riziko radonu, je nutné použít pouze k tomu účelu vhodný typ asfaltových pásů.

Izolace se ukládají na rovinný povrch, který je předem opatřen penetračním nátěrem. Přesah ukládaných pásů musí být alespoň 100 mm (optimálně 150) mm) a pozor na provedení detailů – prostupů inženýrských sítí a ohybů.

Základy lze izolovat i stěrkovými hmotami (uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace a vlhkost pak nemůže prostoupit) či PVC fóliemi - měkčené PVC o tloušťce 1 nebo 1,5 mm (1,5 mm při riziku tlakové vody), aplikuje se vždy v jedné vrstvě. Známé jsou i nopové izolace, vhodné pro obvodové izolace domu v kombinaci s izolací tepelnou. Jsou velmi odolné vůči agresivní vodě.
Základové desky s.r.o. Poslat poptávku