Vánoční nadílka (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Štěstí a pohoda, sváteční atmosféra míru a pokoje, radost z okamžiků strávených s drahými nejbližšími, trocha toho potěšení z obdarovávání a přijímání. Že to jsou nedocenitelné momenty, prožitky, na něž se nedá nalepit visačka s cenovkou? Omyl.

Na kolik tak zhruba různě po ve světě přijdou Vánoce, to se dá spočítat docela snadno. O peníze jde totiž vždy až v první řadě. Například takový pohřeb, to je vlastně taková svatba bez dortu. Minimálně když přijde na vyčíslení nákladů potřebných k uspořádání akce. A podobně cynicky se dají položkově rozepsat výdaje spojené s oslavou promoce, padesátin, stříbrné svatby, Velikonoc. Anebo právě teď tolik aktuálních svátků vánočních.

V jejich případě se náklady obecně dělí do tří nestejně velkých množin: suma peněz, která jde do výzdoby a dekorace; peníze vydané na zajištění občerstvení – do cukroví po štědrovečerní hostinu. A samozřejmě, je tu nemalá cena spojená s nákupem dárků.

Vánoce něco stojí (Zdroj: Shutterstock)
Vánoce něco stojí (Zdroj: Shutterstock)

Jsou Vánoce komerční svátky?

Na to existuje velmi snadná a nepotěšující odpověď. Stačí se podívat na to, zda se víc utrácí za výzdobu a dekorace (těmi si děláte pro sebe a pro své okolí tu správnou atmosféru, ukazujete tím, že slavíte) anebo jestli se víc utrácí za dárky a poživatiny. A ejhle, z globálního srovnání je patrné, že přes 60 % s Vánocemi spojených výdajů na kus žvance a dárky.

Denní rozpis svátečních výdajů pak nese ještě syrovější výpověď. S oslavou Božího hodu vánočního anebo koledním Štěpánem máte jen zlomek výdajů, než s Vánoci. Kolem 85 % vydaných peněz se pojí se Štědrým dnem, a tehdy to také je skoro ze 75 % za dárky. Schválně si sami porovnejte, kolik bylo třeba investovat do nákupu dárku/jídla/výzdoby na 25. a kolik na 24. prosince.

Ale abychom s tím cynismem trochu brzdili, ne všude ve světě se za trojici výzdoba/jídlo/dárky utrácí proporčně stejně. Například v Libanonu, na Filipínách, v Ugandě, Nigérii, Ghaně, je polovina i víc vánočních výdajů domácností spojená s nákupy jídla a přípravou té správné hostiny na Štědrý den. Najíst se aspoň jednou za rok dosyta je tu skutečně oslavou a mimořádností.

V zemích jako je například Kanada, Kolumbie, Kamerun, Guatemala, je nadpoloviční položkou vánočních výdajů výzdoba a dekorace. Zvláštní zmínku si zaslouží Dominikánská republika, kde jde 77 % veškerých nákladů spojených s vánoci do výzdoby. Tam je zjevně vytváření atmosféry velmi zásadní součástí oslav. A v kterých zemích se proporčně nejvíc utrácí za dárky?

Vánoční nákupy nejsou levné (Zdroj: Shutterstock)
Vánoční nákupy nejsou levné (Zdroj: Shutterstock)

Žebříček je dost těsný, o světové prvenství se totiž přetahuje Německo, Spojené státy americké a Fidži. Tady všude se s nákupem dárků pojí více než 70 % výdajů. A teprve za nimi se řadí Dánové, Nizozemci, Francouzi, Rakušané, Španělé…

Každá zábava něco stojí

Vánoce jsou jednou za rok, a snad proto si troufneme popustit uzdu vrozené spořivosti. Jinými slovy, utrácíme jako diví. Pochopitelně, že v jiných cifrách se budou pohybovat účty za svátky v rodinách milionářů, a trochu jiné to bude v Africe. Ale kolik se tak zhruba a průměrně na jednu domácnost utrácí ve světě? Pro přehlednost to rovnou přepočítáme na koruny.

Například jedna rodina v Ugandě vydá za trojici výzdoba/jídlo/dárky přibližně 1400 korun. A zrovna se nerozšoupnou ani v Indii (pochopitelně tam, kde Vánoce slaví). Jejich rozpočet oslav je kolem 3300 korun.

Zajímavé je i srovnání Fidži-Kolumbie-Rwanda. V podstatě tři kontinenty, tři různé světy. O Fidži už víme, že fandí nakupování dárků, o Kolumbii, že se neobejdou bez výzdoby. Rwanda pak balancuje s výdaji hezky po třetinách, rovnoměrně na výzdobu/jídlo/dárky. A proč je tahle trojice zajímavá? Inu, i když mají naprosto rozdílný model proporčního utrácení, všichni v průměru utrácí na jednu domácnost nápadně podobnou sumu. Přibližně 6500 korun.

Obchody jsou před Vánoci plné zboží (Zdroj: Shutterstock)
Obchody jsou před Vánoci plné zboží (Zdroj: Shutterstock)

Občany Velké Británie bychom za chudé jistě neoznačili, ani popsat Mexičany jako bohaté. Přesto domácnosti v těchto ekonomicky nesouměřitelných zemích utrácí za Vánoce podobně. Oslavy je téměř shodně vyjdou na 24 600 korun. A jak to mají tam, kde se opravdu rozšoupnou? Druhé nejnákladnější vánoce, v přepočtu na domácnost, mají v Libanonu. Přijdou je na 47 000 korun. A nejvíc do oslav investují Kanaďané, kteří v tom jsou za bezmála 50 000 korun.

Kolik to tak hodí v součtu? Celková globální bilance pokulhává, není dostatek dat. Spokojit se musíme s tím, že například Číňané za Vánoce (které oficiálně neslaví, ale tak trochu je zase slaví) utratí kolem 25 miliard dolarů, Němci 80 miliard dolarů, Britové 94 miliard dolarů. A největším světovým vánočním trhem jsou Američané, které svátky vyjdou na 465 miliard dolarů. To je jinak asi polovina jejich celoročního federálního rozpočtu (a jen asi o třetinu méně, než kolik tvoří jejich rozpočet na obranu).

Vánoční utrácení nad limit

I když se Kanaďané, Američané nebo Němci nedrží ve vánočním utrácení zrovna zkrátka, většinou neutratí nad 65 % svých měsíčních příjmů. Holt na to mají. Zhruba v třetině zemí světa se výdaje spojené s oslavou Vánoc pohybují ve výši jednoho celoměsíčního příjmu rodiny. A ti ostatní? Tam je to ještě horší. Průměrná bilance jejich útrat totiž činí 156 % měsíčních příjmů. Tedy cirka 1,5 měsíce výdělků, které pak investují do výzdoby, jídla a dárků pro druhé.

Což nás vlastně dostává k tomu, jak se vlastně „hraje na Vánoce“. Když se jednou rozhodnete je slavit, chce to pořídit dárky. Proč? Inu, hned 93,4 % lidí Vánoce slavící to tak dělá. Je taky třeba posílat přáníčka, pohledy a gratulace. To je vlastní 56,3 % těch, kteří Vánoce slaví. Neobejde se to ani bez vánočních SMS zpráv, e-mailů a virtuálně rozesílaných vánočních fotek (39,3 %).

Při nakupování dárků si lidé obvykle (v 67 % případů) nastaví nějaký limit, rozpočet. Aby ho pak 64 % případů nedodrželi, a utratili víc, než plánovali. Výsledkem oslav jsou pak – v 21,5 % případů – červená čísla na bankovním výpisu, přečerpané úvěry a dluhy. Paráda.

Za co se tak utrácí? Když to seřadíme od těch položek, za které se globálně vydává nejvíc peněz, je jedničkou na seznamu oblečení a kosmetika. Za ním pak následuje elektronika a příslušenství, dárkové kartičky a všemožné poukazy, vybavení do kuchyně, hračky pro děti, věci související se zájmy a koníčky, zdravotní a wellness drobnosti.

Co se vyplatí vědět? Tedy kromě toho, že v povánočním výprodeji pořídíte věci o 10-30 % levněji, než před Vánoci? Například ještě to, že zhruba 15 % z veškerého objemu rozdaných dárků obdarovaným radost neudělá a 10 % obdarovaných není schopno si plně vzpomenout, co všechno vlastně dostali.

Zdroj: WorldRemit.com, IGN.com, SMH.com, Bankrate.com