Byt v historickém činžovním domě na Masarykově nábřeží, původně navržený architekty Josefem Brzákem a Františkem Weyrem v letech 1903–1905, se dočkal rekonstrukce. Nový přístup současného architekta, Martina Čeňka, zde hledá a nachází rovnováhu mezi původním secesním charakterem a nároky moderního bydlení.
Interiérové dveře vybíráme na dvacet let, a přesto se o nich rozhoduje často až na poslední chvíli podle dekoru v katalogu. Přitom o tom, jak budou sloužit, rozhoduje konstrukce křídla, povrch, typ zárubně a způsob otevírání. Co která varianta umí, kolik stojí a na co si dát pozor při objednávce?
Představa čerstvě utržené snítky bazalky na těstoviny, voňavého tymiánu k pečené zelenině nebo hrsti máty do džbánku se studenou vodou láká nejednoho milovníka dobrého jídla i pití. Založit si vlastní bylinkový koutek na okenním parapetu, balkoně či záhonu je snadné, radost z čerstvé zeleně však nezřídka po několika týdnech vystřídá bezradnost. Lístky začnou blednout, žloutnout, stonky dřevnatí a rostliny ztrácejí své pověstné aroma. Tajemství celosezónního úspěchu přitom nespočívá ve složité alchymii, ale v respektování několika základních zákonitostí, na které tyto aromatické rostliny spoléhají.
Kalanchoe znovu vykvete, když dostane hodně slunce, opatrnou zálivku a na podzim šest týdnů dlouhých a opravdu tmavých nocí, bez kterých nezaloží poupata. Návod krok za krokem ukazuje, jak ji pěstovat v bytě, v květináči i venku, proč někdy jen roste a nekvete a co dělat, když ji okouše kočka nebo pes.
Telefon se v noci přeřídil sám, regulace kotle, týdenní termostat nebo spínací hodiny u bojleru ale dál jedou podle letního času a jsou hodinu napřed. Ukážeme, co se po změně času srovná samo, co je potřeba přeřídit ručně a kde vás posunutá hodina může stát peníze za dražší proud.
Hrozí zákaz plynových kotlů? Co udělají s cenou plynu emisní povolenky? A kdy dává nový kondenzační kotel větší smysl než tepelné čerpadlo? Bohdan Růžička, který se profesně věnuje plynovým kotlům i tepelným čerpadlům, v podcastu ČESKÉSTAVBY.cz prošel tři modelové situace a poradil, na co si dát při výměně kotle pozor.
Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Fádní, obyčejný a nenápadný. Takový byl a navenek zůstal rodinný dům, který v dublinských uličkách snadno přehlédnete. Za vysokou zdí se ale odehrála přelomová změna: přízemí přišlo o dvě stěny a otevřelo se zahradě. Dům se rozrostl, zmodernizoval a vyspěl.
Chryzantémy mají v evropském i celosvětovém květinářském obchodu výjimečné postavení a jejich tradice sahá od posvátných asijských zahrad až po naše dušičkové zvyky. Důvod, proč jsme jim tak bezvýhradně propadli, tkví v jejich neuvěřitelné vytrvalosti, odolnosti vůči sychravému počasí a schopnosti rozzářit zahradu v době, kdy většina ostatních rostlin rezignuje. Skutečným klenotem moderní scény se pak stávají pomponkovité chryzantémy. Jejich dokonale kulatá, hustě vrstvená květenství připomínají roztomilé bambulky a vnášejí do podzimního aranžování svěží hravost i novou estetiku, které propadnete na první pohled.
Devět z deseti Čechů přiznává, že zemědělství nerozumí, přesto k němu chová silný pozitivní vztah. Právě tuto propast mezi laickým vnímáním a realitou moderního hospodaření chce zaplnit nová aliance investorů Orbis Terra. Sdružuje pět významných zemědělských skupin, které dohromady zaměstnávají přes dva tisíce lidí. Jejich cílem je posunout veřejnou i politickou debatu od dohadů o tom, komu jaká dotace prospěje, k věcnému hodnocení dopadů na půdu, krajinu a technologický rozvoj.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Přistálo to u nás na zahradě docela rychle: podomácku splácnutý kurník, pletivem obalená hliníková konstrukce (vlastně voliéra) a po trávníku si začaly vykračovat opeřené chvastounky různého zbarvení i vzrůstu. Donutilo mě to se trochu zahloubat, co to vlastně ten dědek pořídil. Výběr správného plemene slepic totiž určuje nejen počet vajec v košíku, ale i celkovou náročnost chovu, spotřebu krmiva a míru soužití se zbytkem zahrady. Zjistil jsem, že na českém trhu dnes narazíte jak na průmyslově vyšlechtěné nosnice hnané na maximální výkon, tak na pestrou paletu tradičních selských i čistokrevných plemen pro běžný dvůr. Každá skupina přináší odlišné vlastnosti v temperamentu, odolnosti vůči klimatu i schopnosti létat přes plot. Následující přehled detailně představuje nejčastěji chovaná plemena u nás, jejich reálnou užitkovost a specifické nároky.
Komín a kotel hlídají dva různé předpisy s odlišnými lhůtami: komín v běžném rodinném domě se kontroluje jednou ročně, kotel na pevná paliva potřebuje kontrolu technického stavu nejpozději do 36 měsíců od té minulé. Článek nabízí přehlednou tabulku, vysvětluje rozdíl mezi čištěním, kontrolou a revizí, shrnuje aktuální pravidla pro staré kotle a přidává seznam úkonů před prvním zatopením.
Prestižní anketa Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, oslavila své 25. výročí mimořádným ročníkem. Místo tradičního hledání nového favorita se organizátoři rozhodli ohlédnout do historie a uspořádat souboj dosavadních vítězů. V napínavém hlasování, do kterého se zapojilo 13 stromových velikánů z celé České republiky, vybojoval titul Strom čtvrtstoletí čtyřsetletý dub z aleje ve Skaličce v Olomouckém kraji.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
Přírodní barvířství představuje fascinující průsečík botaniky, řemesla a alchymie. Než průmyslová revoluce v druhé polovině devatenáctého století přinesla syntetický anilin, spočíval veškerý barevný svět lidstva v rostlinných pigmentech, zeminách a minerálech. Středoevropská flóra přitom nabízí mimořádně pestrou paletu látek schopných trvale obarvit vlnu, len, konopí či kůži; stačilo pouze porozumět zákonitostem jejich sklizně a chemického zpracování.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Sázavská Huť František, industriální památka s více než stoletou tradicí, vstupuje do zcela nové etapy své existence. Citlivě zrekonstruovaný komplex někdejší slavné sklářské hutě nově nabízí všestranné zázemí pro konference, odborná školení, prestižní galavečery, networkingová setkání i neformální společenské akce. Spojení syrové historické architektury s moderní technikou a promyšlenou variabilitou oslovuje společnosti, které hledají neokoukanou alternativu ke sterilním hotelovým sálům a touží po místě s autentickým lidským příběhem.
Podzimní zahrady často nabízejí pohledy na větve obtěžkané zapomenutými plody a trávníky pokryté tlející úrodou. Zatímco moderní zahradničení dlouho velelo vyčistit každý centimetr čtvereční, ekologický přístup vrací do hry přirozený koloběh živin a potravní nabídku pro živočichy. Ponechání části ovoce svému osudu však představuje tenkou hranici mezi podporou biodiverzity a vytvořením nebezpečného infekčního ložiska, které může zdecimovat úrodu v následujícím roce.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
