Hobby, bydlení, zahrada - ČESKÉSTAVBY.cz

Nejudržitelnější budova je ta, která už stojí: Fenomén adaptivního znovuvyužití v architektuře

Stavební průmysl prochází největší transformací za poslední půlstoletí. Éra velkolepých novostaveb na zelené louce a bezhlavého bourání starých objektů ustupuje novému globálnímu imperativu: adaptivnímu znovuvyužití (adaptive reuse) a cirkulární architektuře. Tento trend, který rezonuje od Londýna po Tokio, se naplno usadil i v České republice a mění způsob, jakým přemýšlíme o identitě a budoucnosti našich měst.

Není to hotel. Vilky na japonském ostrově připomínají spíše chrámy zasvěcené meditacím

Pokud se zajímáte o architekturu světového formátu, o dánském studiu BIG – tedy Bjarke Ingels Group – jste už někdy nejspíš slyšeli. Jejich projekty se počítají k těm, které je velmi nesnadné přehlédnout anebo o nich někde něco jenom nezaslechnout. Jejich nový projekt z Japonska je však v mnoha ohledech jiný. Usiluje totiž o to nebýt viděn.

Fenomén nového chataření: Jak zachovat romantiku, neproměnit chatu ve vilu a finančně se nezničit

Nízkonákladová rekonstrukce téměř stoleté chaty v Davli od studia The Builders ukazuje směr, kterým se vydává nová generace chalupářů a chatařů. Touha po autenticitě a skromnosti střídá éru opulentních přestaveb.

Dům, co připomíná palác. Nesoupeří s terénem a proto zvítězil

Zapomeňte na malé sny a malé stavby. Xingu je skutečně velký projekt, byť vlastně slouží jen malému počtu obyvatel. Spíš než velikášské parametry ale zaujme svým celkovým provedením. Zjevného luxusu tu nebylo dosaženo na sílu a architekti respektovali i komplikovaný, svažitý terén lokality a její přírodu.

Nový život pro domek zahradníka: Jak se rodí moderní bydlení v historickém Liebiegově městečku

Tento projekt je fantastickou ukázkou toho, jak se dá skloubit historické dědictví s nároky na moderní rodinné bydlení, aniž by jedno parazitovalo na druhém. Studio atakarchitekti (Jana Medlíková, Michaela Doležalová) zde předvedlo lekci z architektonické pokory a sklidilo za to zaslouženou nominaci mezi 25 nejlepších staveb České ceny za architekturu 2026.

Výš už to nešlo. Hilltop stojí na skále, čímž se chrání před lesními požáry

Ne každý dům potřebuje dokonale rovnou stavební parcelu. Někdy se tím nejcennějším stane právě skála, prudký svah nebo výhled, kterému se architektura podřídí. Kanadský Hilltop House vznikl bez zbytečných terénních úprav a ukazuje, že kvalitní bydlení může vyrůst z krajiny, aniž by ji muselo měnit.

Když architektura mizí v krajině: Dům Truhlík a fenomén skromného českého bydlení

Představa o ideálním úkrytu před shonem moderního světa se v posledních letech radikálně mění. Éra okázalých, na sílu prosazených satelitních vil pomalu ustupuje diskrétnímu luxusu. Ten nespočívá v počtu stovek metrů čtverečních, ale v tom, jak dokonale dokáže stavba splynout se svým okolím. Skvělým příkladem tohoto trendu je Dům Truhlík z dílny renomovaného studia A69 – architekti, který ukazuje, že ty nejlepší nápady obvykle vznikají jako reakce na nečekané překážky.

Našli jste obří housenku s očima? Nejspíš jde o lišaje, který jen předstírá malého hada

Je velká, má nápadné „oči“ a při vyrušení zatáhne hlavu, takže připomíná malého hada. Srpnový nález na fuchsii, vrbovce či svízeli ale obvykle není důvodem k panice: nejspíš jste potkali housenku některého z lišajů.

Ticho hor, to je skutečný luxus bydlení. Rezidence Seijaku ho přináší

V americkém Boulder County ve státě Colorado vznikl rodinný dům, který jde proti současnému trendu okázalé architektury. Rezidence Seijaku, dokončená v roce 2023, nestaví na efektních tvarech ani snaze zaujmout za každou cenu. Její největší předností je naopak nenápadnost, klid a ticho.

Kulturní horizont: Jak se unikátní projekt korejské opery probouzí k životu

Coby „První opera v druhém největším městě Jižní Koreje“ se projekt má jednou stát určující kulturní památkou a rozšiřovat svůj význam daleko za hranice jeviště. Projekt, který v Pusanu realizují architekti ze studia Snøhetta, je předurčen k tomu, aby se stal unikátem.

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Japonské zahrady nejsou tiché, sází na zvukové efekty

Japonskou zahradu si zpravidla představujeme jako hluboce meditativní prostor. A přijde nám, že na takovém místě by jakýkoliv zvuk působil až nepatřičně, buřičsky. Jenže to je omyl. Japonská zahradní architektura pracuje se zvukem, a to docela záměrně. Bez něj by nebyla kompletní.

Srpnový restart jahodiště: Rádce zahradního stratéga, který chce příští rok rekordní úrodu jahod

Pro běžného zahradníka končí sezóna jahod ve chvíli, kdy zbaští poslední sladký plod. Pro zahradního stratéga je však srpen nejdůležitějším měsícem celého jahodového cyklu. Právě teď, v pozdním létě, se totiž hraje o to, kolik misek naplníte příští rok. Jak je to možné?

Těžká váha. Rumunský Palác parlamentu je nejtěžší budovou světa

Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.

Obří černomodrá včela působí hrozivě. Drvodělka je ale samotářská a člověka nepronásleduje

Hluboké bzučení, téměř černé tělo a křídla s fialovým leskem mohou vyvolat obavy. Drvodělka patří k největším evropským včelám, přesto není agresivní. V zahradě hledá květy a suché mrtvé dřevo, do něhož samice vyhlodává chodbu pro potomstvo.

Přehled motýlích výtečníků, se kterými se zaručeně potkáte v srpnových zahradách

Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).

Postav si svůj vlastní tunel. Čína je napřed i ve svépomocném budovatelství

Vadí vám výmoly na silnici? Nejste spokojeni s chybějícím kruhovým objezdem za vsí? Zkrátka, nelíbí se vám kvalita dopravní infrastruktury ve vašem okolí? Nestěžujte si a raději se ostatním staňte vzorem. Svépomocí. Alespoň tak to v posledních dekádách řešila socialistická Čína. Dobře to dokládá i tunel Guoliang.

Mezi betonem a stébly trav: Jak Dům umění v Ústí nad Labem (DÚUL) definuje moderní syrovost

Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.

Syndrom Dětí z Bullerbynu. Něco, co Švédy opravdu štve na Němcích

Nesprávně se tomu říká Syndrom Bullerbyho. Jako kdyby snad existoval nějaký profesor toho jména. Ale pokud jste znalí kdysi tolik populární dětské literatury, v omyl tu neupadnete. Jde o Syndrom Bullerbynu. Tedy švédské obce, kterou proslavily knihy spisovatelky Astrid Lindgrenové.

Když barvy ustoupí tvarům: Jak prožít nejkrásnější srpnové noci v zahradě

Tradiční zahradní design se dlouho soustředil na barvy a velikost květů jako na hlavní parametry. Styl, který proslavil Piet Oudolf, však barvu staví až na druhé místo. Nejdůležitější je životní cyklus, tvar, textura a vytrvalost. V srpnu, kdy vrcholí horké léto, tento přístup exceluje: záhony nepůsobí zvadle, ale naopak monumentálně a dynamicky. A to díky těm nejvytrvalejším trvalkám.