Sezóna článků, v jejichž titulku se zrcadlí něco jako „Jak ochladit byt bez klimatizace“ ještě pořádně nezačala. Ale přijde, nebojte se, tak jako každý rok. A možná proto jsme se rozhodli vyrazit trendu trochu naproti. Jen asi jinak, než by se čekalo. Porovnáním, jak moc vlastně všechny ty báječně chladicí metody, tipy a triky, fungují.
Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?
V Evropě byla kdysi tropických skleníků spousta, byť se pochopitelně s jasnou převahou nacházely hlavně v Anglii. Ovšem přes Atlantik na západ jich nikdy nebylo k vidění mnoho. Jen hrstka, a do dnešních dní nepřežily téměř žádné. Právě to činí palmový skleník v Ontariu tak mimořádným. A letos se tento unikátní skleník konečně dočkal citlivé rekonstrukce.
Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
Stavební trh v roce 2026 znovu roste, hypotéky se stabilizovaly a ceny prací i materiálů dál mírně zdražují. Co to znamená pro lidi, kteří chtějí stavět rodinný dům?
S chatou v Alpách, která vznikla před bezmála šedesáti lety, se dá nakládat různě. Můžete její kouzlo uchovat, anebo vylepšit. Architekti ze studia Marianne Tiegen se rozhodli pro to druhé. Původní charakter však nezmizel.
Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.
Může se zdát, že spektrum problémů, u nichž architektura nabídne řešení, je omezené. V případě přírodní laboratoře Witoca, která se usadila v ekvádorském pralese, je ale benefitů dobré architektury až nečekaně mnoho.
Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.
Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.
Obnovitelné zdroje energie, především ty elektrické, mívají jeden velký problém: skladování získané energie. Vyzkoušeli jsme už všechno možné, některá úložiště fungují, jiná se ukazují býti slepými uličkami, další jsou velmi drahá, velmi slibně však vypadá projekt StEnSea, který spočívá ve skladování elektřiny v obrovských betonových koulích na dně moří. A první výsledky projektu naznačují, že jde o řešení levné, čisté, s minimálním dopadem na životní prostředí a hlavně funkční. Proto do něj také investovaly peníze německá i americká vláda.
Když slunce prosvítá střešními okny, podkrovní byt ožívá. Vysoké a vzdušné stropy umožňují vytvoření galerie. Záměrem přitom bylo proměnit tři místnosti ve čtyři. Tato rekonstrukce podkrovního prostoru ukazuje, že i malý byt pod střechou může nabídnout velkorysý pocit volnosti a svobody.
Při projektu „Super Steel“ vědci objevili novou ocel, u které je klíčem k vysoké odolnosti vůči korozi mangan – prvek, který korozi ocelových materiálů naopak zvyšuje. Proč se to děje, to zatím vědci z hongkongské univerzity, kteří objev učinili, nedovedou vysvětlit, byť už proběhly výzkumy na atomární úrovni. Nová ocel pojmenovaná SS-H2 ale může až čtyřicetkrát snížit náklady na získávání „zeleného vodíku“ z mořské vody. A předpokládají se i další možná uplatnění nového materiálu.
Ne každou maličkostí, která na vás vyskočí na internetu, se hned musíte inspirovat. Ale někdy se prostě jiný pohled na věc hodí. Může vám pomoci odhalit možnosti, o nichž jste dosud neměli ani tušení, anebo vám nepřišly reálné. Zhruba tak lze uvést „projekt“ kanadských architektů Picnic Design Inc., který realizovali v Torontu.
Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.
Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.
Nejenže se lidé bojí umělé superinteligence a kvantový počítač dokázal vrátit čas na zlomek vteřiny, ale uprostřed Středozemě oplývající mlékem, strdím, vínem a švestkami se nad městem zjevilo Sauronovo oko. Věž, která oko nese, se jmenuje AZ Tower, a se svými sto jedenácti metry je ideálním místem, odkud může Sauron postupně ovládnout svět. Předtím se však oko různě potulovalo městem a tvrdilo o sobě, že je modelem černé díry, takzvanou Singulónou. 6 metrů velkým exponátem, který dokazuje, že na Moravě mají úplně všechno. Už i černou díru. A Saurona.
Zpomalit na 120 km/h? Možná. Ale ještě efektivnější je vůbec nikam nejet. V době hrozící palivové krize se jako nejlogičtější řešení nabízí návrat k práci z domova, jenže Evropa se k němu stále odhodlává překvapivě váhavě.
Dvorecký most čelil od samého počátku, kdy Ateliér 6 a inženýrská firma TUBES zvítězili se svým projektem v architektonicko-konstrukční soutěži, určitým kontroverzím. Některým Pražanům se nelíbilo, že přes něj nebudou jezdit osobní automobily, magistrátní cyklokomisi pro změnu vadily oddělené pruhy pro chodce a jízdní kola. Provoz chodců a cyklistů je na mostě nakonec smíšený, ale automobilové dopravě se most neotevře. Již po něm však jezdí tramvaje a autobusové linky. Navíc jedna z lamp na mostě osvítí podolské předmostí, nazvána byla lampou-rebelkou, na smíchovské straně vzniká pro změnu zahrada lamp. Proč?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
