Když ani výška nestačí. Rekordní čínský mrakodrap zůstává nedokončený, neobydlený
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Mateřská škola v Lubně u Frýdlantu nad Ostravicí sloužila od padesátých let a už dávno nestačila – ani kapacitou, ani technickým stavem. Místo demolice ji město kompletně zrekonstruovalo a přistavělo novou třídu. Výsledkem je školka s dvojnásobnou kapacitou, tepelným čerpadlem, nádrží na dešťovou vodu a zahradou, kde se děti v horkých dnech schovávají pod stínicí plachty. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.
Odchod dospělých dětí může být začátkem úplně nové životní etapy. Majitelé střešního bytu v kanadském Montréalu se rozhodli, že svůj domov neopustí, ale přizpůsobí ho tomu, jak chtějí žít nyní. Původně členitý interiér proto prošel zásadní rekonstrukcí, která mu přinesla více světla, volnosti i osobitosti. Hlavní roli v něm hraje dubové dřevo, pečlivě vybraný nábytek, umělecká díla a klavírní křídlo, které se stalo skutečným srdcem bytu.
Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.
Co může být důmyslného na domě z hlíny? Třeba to, že vydrží staletí. A také to, že se dokáže přizpůsobit klimatu, pro které původně nebyl určen. Hliněné domy v saúdskoarabské vesnici Al Khalaf ukazují, že tradiční lidová architektura nemusí být primitivní ani neměnná.
Chata nebo chalupa se zařizuje jinak než byt. Přes zimu často promrzne, na jaře v ní bývá vlhko a většinu roku do ní nikdo nechodí. Venkovský styl proto není jen estetika - masivní dřevo, kamna a co nejméně věcí jsou tady především praktická volba. Poradíme, na co při zařizování myslet.
Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Za nejdražší houbou světa nemusíte do Périgordu ani do Piemontu. Podmínky pro pěstování lanýžů máme i tady u nás — a klimatické změny je paradoxně zlepšují. Co všechno obnáší založit si vlastní lanýžárnu na zahradě, nám v podcastu vysvětlil Miro Hofmann, kterému kamarádi neřeknou jinak než Trüffelmann.
Přiznejme si to: pro většinu z nás je pohled na pampelišku v anglickém trávníku osobní urážkou. Bereme do rukou motyky či různé vytrhávače plevele, ladíme strunové sekačky a někteří tasí i těžkou chemii. Jenže co když ti zelení vetřelci nejsou divocí nájezdníci, ale spíše bezplatní zahradní konzultanti a přírodní záchranáři?
Hongkong je světovým rekordmanem v počtu výškových budov. Jeho panorama však skrývá řadu paradoxů: většinu území zabírají hory, zatímco miliony obyvatel se tísní na nevelké zastavěné ploše. A právě v tomto městě plném mrakodrapů se dodnes překvapivě používá tradiční stavební technologie: lešení z bambusu.
Příprava záhonů po sklizni nebo na jarní osev patří k fyzicky nejnáročnějším částem zahradničení. Hodiny strávené s rýčem v ruce znamenají bolest zad a rozlámané tělo. Moderní technika ale nabízí elegantní řešení. Akumulátorové kultivátory, označované také jako aku motyčky nebo minirotavátory, zažívají obrovský boom. Zkypří půdu, zapracují kompost a jiná hnojiva, zlikvidují plevel bez námahy, bez benzínového zápachu a bez otravných kabelů.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Zlatavé paprsky babího léta, ranní mlha a v ní třpytivé pavučiny zachycující první kapky rosy. Přelom léta a podzimu přináší na zahradu neopakovatelnou atmosféru. S koncem sezóny však mnoho zahradníků podlehne pokušení dát vše do „pořádku“ – vytáhnout nůžky, ostříhat trvalky až u země a pohrabat každý spadlý list. Chyba lávky!
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
V roce 2025 získala tato stavba z Plzeňského kraje titul Stavba roku. Na přípravě a realizaci novostavby rodinného domu v Nové Vsi u Plzně se podílelo studio LUNI architekti (Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Pavel Janout) a stavební společnost Saportan s. r. o. vedená Zdeňkem Wienerem a Bohumilem Hrnčířem. Projekt oslovil porotu soutěže především tím, jak citlivě propojuje moderní estetiku s tradičním venkovským charakterem okolí. Cena tedy byla udělena za architektonické a stavební řešení rodinného domu. Uznejte sami.
Snímky zasněžené krajiny v okolí tohoto víkendového domu vypadají za letního horka spíš jako nemístná legrace, ale míněny tak určitě nebyly. Projekt Woods Retreat, který stojí v lesích státu New York, a jsou za něj odpovědní architekti z ateliéru BE_Design, navíc skutečně vznikl jako reakce na vedro.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?