Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Za nejdražší houbou světa nemusíte do Périgordu ani do Piemontu. Podmínky pro pěstování lanýžů máme i tady u nás — a klimatické změny je paradoxně zlepšují. Co všechno obnáší založit si vlastní lanýžárnu na zahradě, nám v podcastu vysvětlil Miro Hofmann, kterému kamarádi neřeknou jinak než Trüffelmann.
Přiznejme si to: pro většinu z nás je pohled na pampelišku v anglickém trávníku osobní urážkou. Bereme do rukou motyky či různé vytrhávače plevele, ladíme strunové sekačky a někteří tasí i těžkou chemii. Jenže co když ti zelení vetřelci nejsou divocí nájezdníci, ale spíše bezplatní zahradní konzultanti a přírodní záchranáři?
Hongkong je světovým rekordmanem v počtu výškových budov. Jeho panorama však skrývá řadu paradoxů: většinu území zabírají hory, zatímco miliony obyvatel se tísní na nevelké zastavěné ploše. A právě v tomto městě plném mrakodrapů se dodnes překvapivě používá tradiční stavební technologie: lešení z bambusu.
Příprava záhonů po sklizni nebo na jarní osev patří k fyzicky nejnáročnějším částem zahradničení. Hodiny strávené s rýčem v ruce znamenají bolest zad a rozlámané tělo. Moderní technika ale nabízí elegantní řešení. Akumulátorové kultivátory, označované také jako aku motyčky nebo minirotavátory, zažívají obrovský boom. Zkypří půdu, zapracují kompost a jiná hnojiva, zlikvidují plevel bez námahy, bez benzínového zápachu a bez otravných kabelů.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Zlatavé paprsky babího léta, ranní mlha a v ní třpytivé pavučiny zachycující první kapky rosy. Přelom léta a podzimu přináší na zahradu neopakovatelnou atmosféru. S koncem sezóny však mnoho zahradníků podlehne pokušení dát vše do „pořádku“ – vytáhnout nůžky, ostříhat trvalky až u země a pohrabat každý spadlý list. Chyba lávky!
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
V roce 2025 získala tato stavba z Plzeňského kraje titul Stavba roku. Na přípravě a realizaci novostavby rodinného domu v Nové Vsi u Plzně se podílelo studio LUNI architekti (Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Pavel Janout) a stavební společnost Saportan s. r. o. vedená Zdeňkem Wienerem a Bohumilem Hrnčířem. Projekt oslovil porotu soutěže především tím, jak citlivě propojuje moderní estetiku s tradičním venkovským charakterem okolí. Cena tedy byla udělena za architektonické a stavební řešení rodinného domu. Uznejte sami.
Snímky zasněžené krajiny v okolí tohoto víkendového domu vypadají za letního horka spíš jako nemístná legrace, ale míněny tak určitě nebyly. Projekt Woods Retreat, který stojí v lesích státu New York, a jsou za něj odpovědní architekti z ateliéru BE_Design, navíc skutečně vznikl jako reakce na vedro.
Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Čtyři roky víkendové práce, pečlivé plánování a exaktní představa o tom, jak má vypadat ideální domov. Na okraji brdských lesů v západních Čechách vznikl propracovaný bungalov, jehož investoři dokázali vlastní prací ušetřit kolem dvou milionů korun. Ušetřené peníze ale nepovažovali za slevu, investovali je zpět do stavby – konkrétně do špičkových stavebních materiálů, které domu zajišťují dlouhou životnost a nízké provozní náklady.
Rozlehlý byt v brazilské Curitibě byl navržen jako společný domov matky a dcery. Světlý interiér o rozloze 237 metrů čtverečních propojuje otevřenou společenskou část, dostatek úložných prostorů i místa určená ke čtení a odpočinku. Jeho nejzajímavějším prvkem je soukromá knihovna, kterou lze pomocí skládacích stěn spojit s hlavní ložnicí, nebo naopak úplně skrýt.
Na pomezí zvlněné krajiny nedaleko Brdské vrchoviny, pouhých čtyřicet kilometrů od Prahy, vznikla stavba, která dokonale naplňuje představu o úniku z městského shonu. V obci Krámy vyrostl víkendový dům, jehož hlavním úkolem je poskytnout svým majitelům a jejich čtyřnohému doprovodu plnohodnotné soukromí a bezprostřední kontakt s okolní přírodou. Návrh pochází z dílny ateliéru Anna Koukolová architekti a jeho autorkami jsou Anna Koukolová a Marcela Koukolová.
Rodina žila ve svém manhattanském bytě téměř čtrnáct let. Jak děti rostly, prostor o rozloze 149 metrů čtverečních začal být příliš těsný a ve hře bylo stěhování. Nakonec se však majitelé rozhodli jinak. Architektonické studio Worrell Yeung původní loft v historickém domě kompletně otevřelo a navrhlo znovu. Výsledkem je vzdušný byt s další ložnicí a koupelnou, množstvím úložných míst a překvapivě flexibilním interiérem.
Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Letošní léto bylo suchem i teplotami extrémní. Na otázku, zda se bude něco takového opakovat i napřesrok, zatím nikdo jistou odpověď nemá. Ovšem šance, že příští prázdniny budou podobně vyprahlé, je značná. Dá se na to vůbec nějak připravit? Určitý recept na sucho slibuje takzvaná spárová zahrada. Péči jí věnujete hlavně při pracném zakládání, ale pak už se o sebe umí postarat sama.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
