Ne každému je dopřáno, aby bydlel na zámku. Ale pokud vás srdce táhne někam do Anglie, můžete se tomuto ne zrovna skromnému snu alespoň trochu přiblížit. Jak? To názorně ukazuje přestavba domu zvaného Guildford Lodge. Zámek to sice úplně není, ale nemá k němu vůbec daleko.
Co všechno v červnu na užitkové zahradě děláme? Které ovoce a která zelenina nám dozrávají? Jak jednotlivé užitkové rostliny ošetřujeme a kterou zeleninu ještě můžeme vysévat a vysazovat? A kterou zase můžeme pěstovat i v obyčejném truhlíku za oknem?
Mulč neboli nastýlka je jeden z nejjednodušších způsobů, jak v zahradě zadržet vláhu. Vrstva posekané trávy, listí, slámy, štěpky nebo kompostované kůry chrání půdu před přehříváním, omezuje růst plevelů a postupně zlepšuje její strukturu. Stačí ale dodržet několik pravidel, protože příliš silná vrstva čerstvé trávy, plevel se semeny nebo mulč nahrnutý ke kmenům mohou nadělat víc škody než užitku.
Dřív stačil rýč, motyka, kompost a zdravý rozum. Dnes se po zahradách prohánějí slova jako foodscaping, rewilding, no-dig nebo upcycling. Jsou to jen módní anglické nálepky, nebo za nimi opravdu něco je? Zkuste si náš kvíz a zjistěte, jestli se v moderní zahradnické hantýrce vyznáte.
Česká republika dlouhodobě čelí pověsti evropské velmoci v oblasti psích množíren. Obrovský byznys postavený na anonymitě internetu, maximalizaci zisku s minimálními náklady, touze lidí po levných štěňatech oblíbených plemen bez průkazu původu (PP) a utrpení zvířat však dostává zásadní legislativní zásah. Od července vstupuje v platnost povinná Centrální evidence psů. Řešení má mnoho příznivců, ale také odpůrců.
Mnoho bytových domů řeší, jak dál s vytápěním. Ceny energií, nejistota do budoucna i tlak na úspory nutí SVJ a bytová družstva přemýšlet o alternativách. Jednou z nich jsou tepelná čerpadla. Jenže kolem nich se točí spousta otázek: Vyplatí se i ve starším domě? Nebudou hlučná? Zvládnou mrazy? A je lepší technologii vlastnit, nebo jen odebírat teplo jako službu? Mluvili jsme o tom v podcastu a známe odpovědi.
Evropa chce šetřit energii, snižovat závislost na dovozu a stavět úspornější budovy. Jenže při hodnocení jejich energetické náročnosti často pracuje s údaji, které mají k realitě stejně daleko jako průměrná hloubka řeky k bezpečnému brodění. O skutečném chování budov rozhodují detaily, zatímco výpočty stále stojí na tabulkách, odhadech a průměrných hodnotách.
Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.
V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
Přestály záplavy, zemětřesení i lidské konflikty a stále stojí. Jaké příběhy ukrývají nejstarší mostní stavby světa a proč dodnes budí obdiv architektů i cestovatelů?
„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“
Ve starém Egyptě nebyly daně vnímány jako nutné zlo, ale spravedlivý odraz vůle bohů. Jejich výše se odvíjela od úrodnosti půdy, kterou určovaly záplavy Nilu. Klíčovou roli v tomto systému sehrávaly nilometry, důmyslná zařízení, jež pomáhala proměnit přírodní cykly ve férový daňový model.
Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.
Myslíte si, že s červnem už sezóna výsevů končí? Právě naopak. Do záhonů stále můžeme vysévat saláty, kopr, rukolu, čekanku, hrách, fazole, mrkev i zeleninu pro podzimní a zimní sklizeň. A na své si přijdou také milovníci květin – čas je ještě na některé letničky i dvouletky.
Léto už je za dveřmi a s ním tropické dny, dovolené i čas, kdy se do větších oprav nikomu nechce. Právě teď je poslední vhodná chvíle zkontrolovat dům, techniku i zahradu a vyřešit drobnosti, které by se během prázdnin mohly nepříjemně připomenout.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Vlastnit garáž nebo vyhrazené parkovací stání začíná být ve větších českých městech opravdovým symbolem luxusu. Ceny těchto malých nemovitostí v posledních letech rostou raketovým tempem a často kopírují nebo dokonce překonávají tempo zdražování starších bytů. Při detailnějším pohledu na trh a statistiky dokonce zjistíme, že garáže se staly jedním ze segmentů s nejrychleji rostoucími cenami vůbec. Řidiči, kteří nedosáhnou na koupi vhodného způsobu ustájení svého oře, si musí sáhnout hluboko do kapsy i při placení nájmu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
