Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?
Chválit katastrofy, které vymažou z mapy celá města, pochopitelně nebudeme. Musí se ale nechat, že v případě německého města Freudenberg zprostředkoval požár sídlu vlastně dobrodiní. Když nenasytné plameny uhasly, na spáleništi bylo vystavěno mnohem hezčí město.
Velikonoce jsou významným jarním svátkem nejen křesťanským, ale i lidovým. Pestrá směs pohanských tradic spojených s vítáním jara, plodností a koncem zimy je o Velikonocích kombinována se zvyky a tradicemi křesťanskými. Křesťané slaví 50 dní, mylně je období křesťanských Velikonoc laiky vnímáno jako 4 dny od Zeleného čtvrtku do Velikonoční neděle (Hodu božího), zatímco vrcholem lidových tradic a veselic je Velikonoční pondělí. O rostlinách a květinách sice velikonoční zvyky přímo nehovoří, přesto s nimi však máme Velikonoce přímo spojované. Které to jsou a proč?
Být připraven na věci příští, nachystat se zavčasu na období nedostatku. To je věc pudů, které v sobě máme evolucí ještě pořád pevně zakořeněné. Jenže vytvořit si vrstvu tuku v podkoží dřív, než přijde tuhá zima, je něco trochu jiného, než nabrat si pohonné hmoty do zásoby, protože teď podražilo.
Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.
Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.
Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.
Ruská invaze proměňuje Kramatorsk v město plné ruin. Stovky civilních domů se staly terčem raket a dělostřelby. Je to zvláštní, ale domu č. 7 v ulici Mariji Pryjmačenko škoda nebyla. V něm sovětská mentalita zabíjela již dlouho před válkou.
V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.
Momentálně tomu nic nenasvědčuje, ale léto jednou skutečně přijde. A pak? Pak bude Dům moře na chorvatském pobřeží připraven. Třeba zrovna pro vás. A architekti ze Studio Bressan si dali opravdu záležet na tom, aby dovolená zde patřila k nevšedním zážitkům.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
V kanadském Vancouveru navrhla společnost Imu Chan Architecture dům pro klienty s velmi specifickým zadáním. Chtěli kompaktní bydlení pro sebe a pro své kočky. Místa ovšem bylo na stavební parcele jen minimum. A tak tu vzniklo obydlí o rozloze 65 metrů čtverečních.
Jaké materiály snáší horkou vodu z vaření nejhůře? Obzvláště hodně prochladlá keramika nesnáší teplotní šoky, prasknout může hned. Pokud tedy máte keramické umyvadlo, nebo dokonce dřez, horká voda do nich nepatří, stejně jako do keramické toaletní mísy. Horkou vodou také trpí smaltované dřezy, odpadní potrubí z PVC a různá těsnění. Dejte si dobrý pozor, aby si třeba voda z právě uvařených brambor nevyžádala novou keramickou záchodovou mísu, nebo dřez.
Když jdou dobré konexe a dobré nápady takříkajíc ruku v ruce, není nemožné skoro nic. Své o tom věděl i Robert Paxton McCulloch. Podnikatel, který se do americké historie v minulém století zapsal hned natřikrát. Prodejem motorových pil, založením městečka Lake Havasu. A též koupí londýnského mostu a jeho převozem do Arizony.
Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.
Za beton, který je pevnější, odolnější a rychleji tvrdnoucí. A taky za ochranu životního prostředí, které je devastováno neudržitelnou těžbou lithia pro udržitelné technologie. Objev jihoaustralských inženýrů má ve světě, který hladoví po lithiu, opravdu velký potenciál.
Bez povodní se to letos zatím na našem území obešlo, zásoby sněhu na horách se tenčí, nové srážky jsou minimální, voda v mnoha přehradách stále chybí. Velká voda se nekoná, vlastně ani ta malá. Když se ale povodně někde objeví, vždy se řeší to samé. Totiž sanace budov, zahrad a celých větších území, ale také hlavně statika domů (resp. obecněji staveb), kolem kterých a kterými voda prošla. Které typy budov a jiných staveb mají větší šanci, že povodně ustojí?
Na poměry toho, co se dá očekávat od italského Piemontu, je osada Viganella docela průměrná a normám dostačující. Sídlo se dvěma stovkami obyvatel, které je součástí širšího správního celku obce Borgomezzavalle, má obchody, poštu, kostel, zastupitelství i školku. Co jí ale chybí, je sluneční světlo. A proto tu denní osvětlení zdejší návsi zajišťuje obří zrcadlo.
Není divu, že se početné čínské etnikum začalo propisovat do americké architektury nejen ve vyhlášených „čínských čtvrtích“. Důkazem je Dragon Springs ve státě New York, kde právě ožívá krása a velkolepost architektury z období dynastie Tchang. A vůbec nejde jenom o jakýchsi „pár stylových baráčků ze dřeva“. A jenom o stavby.
Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
