Chtít slušné bydlení není extrémní přání. Mladý pár s dětmi si nežádal víc než tři ložnice, běžné zázemí a malý dvorek s posezením. Proti stála realita parcely: rohová pozice v uliční síti, okolní zástavba a pouhých 150 metrů čtverečních. Jak do tak ostře ohraničeného území vpravit svůj sen?
Výsadbou stromu péče teprve začíná. Nadace Partnerství otevírá další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy, která pomůže zajistit odborné ošetření mladých dřevin a zároveň vyškolit lidi, kteří se o ně v obcích a komunitách dlouhodobě starají. Mezi žadatele se rozdělí 850 tisíc korun, přičemž na jeden projekt lze získat 20 až 100 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys.
Zatímco ranní mlhy líně usedají do čerstvé trávy a pavučiny babího léta chytají kapky rosy, ve větvích stromů se odehrává tichý zázrak. Jablka chytají karmínový ruměnec, hrušky těžknou medovou sladkostí a zahrada začíná vonět tím nejlepším podzimním parfémem. Jenže vědět, kdy nastal ten pravý okamžik natáhnout ruku a plod utrhnout, je tak trochu alchymie. Utrhnete-li příliš brzy, skousnete trpkou kyselost; počkáte-li moc dlouho, zbyde vám úroda leda na rychlý mošt. O hodně se postará hmyz, zbytek dorazí hniloba. Pojďme se podívat, jak tento voňavý poklad očesat opatrně a uložit ho k odpočinku tak, aby vám křupavou radost dělal možná ještě až v únoru. To platí samozřejmě pouze pro jablka a ještě k tomu jenom u některých odrůd. Hrušky se sklízí výhradně ještě tvrdé, v nekonzumní zralosti, a nechávají se pak dozrávat na bedýnce. Po dozrání hrušek (obvykle ještě v podzimním čase) je nutná jejich velmi rychlá konzumace.
Peníze, které nemusíte vracet, dnes z Nové zelené úsporám dostanou jen domácnosti s nižšími příjmy. Kdo přesně to je, jaké podmínky musí splnit dům a jak se vyhnout pasti, do které se v minulých letech chytila řada seniorů? Vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
Podivíni, kteří zbožňují technická udělátka z 19. století? Kutilové, kterým nedají spát hračky užívané padouchy v Tajemném hradu v Karpatech? Anebo jen děti, které si rády hrají a nechybí jim fantazie? Tak pro ty je tenhle vynález zkázy jako dělaný.
Stojím na zahradě a dívám se na náš pětimetrový monument. Líska u zídky za ty roky vyrostla do úctyhodných rozměrů. Je hustá, zdravá, v předjaří krásně zdobená žlutými jehnědami. Když ale přijde podzim, košík na oříšky zůstává prázdný. Pár scvrklých nebo červavých kousků za celou sezónu se opravdu počítat nedá. Dlouho jsme si lámali hlavu, kde je chyba. Voda? Živiny? Špatný řez? Odpověď je přitom překvapivě prostá, i když z pohledu botaniky fascinující: naše líska je zkrátka osamělá.
Přímé dotace pro běžné domácnosti skončily, místo nich je tu úvěr až na 2 miliony korun, za který stát zaplatí úroky. Jak ho reálně získat, v jakém pořadí postupovat a co dělat, když banka řekne ne? Energetický auditor Petr Kotek to v našem podcastu rozebral do detailu.
Projekt, který přináší odpovědi. Tak by se také dal pojmenovat záměr, který pod italskými Alpami realizovali architekti z týmu RdN studio. Zmínku o Alpách ovšem neberte jako pozvánku do malebné roubenky. Tohle je docela jiný příběh. O rekonstrukci, která nachází řešení.
Broskvová, šalvějová, fialová, petrolejová i vínová. Interiér milánského bytu od studia Chromastudio ukazuje, jak může pestrá paleta sjednotit celý obytný prostor. Patnáct pečlivě sladěných odstínů tu vymezuje jednotlivé zóny, zvýrazňuje průchody a mění vnímání prostředí. Dřevěné parkety, mozaika, vestavěný nábytek a originální prosklená příčka vytvářejí domov, který působí osobitě, přitom však i přirozeně a útulně.
Konec léta a začátek podzimu představují pro trávník klíčové období, kdy se rozhoduje o jeho kondici na celý příští rok. Letní měsíce plné veder, intenzivního sešlapávání a sucha zanechávají v travním drnu spoušť v podobě holých míst, plsti a celkového vyčerpání. Právě přelom září a října nabízí optimální podmínky pro zásadní ozdravnou kúru: půda je stále vyhřátá ze slunečných dnů, noci přinášejí blahodárnou vláhu a ranní rosu a slunce již nemá ničivou sílu. Následující kroky vás provedou celým procesem důkladné podzimní regenerace od prvního sečení až po závěrečnou výživu.
Má smysl adaptovat městský byt, který vznikl bezmála před šedesáti lety? Architekt David Bilo o tom nepochybuje. Navíc mu zakázka na „oživení“ jednoho takového bytu v Coimbře dala příležitost navázat na dílo slavného portugalského architekta.
Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.
Na první pohled působí robustně. A možná až příliš drsně, seveřansky. Ale to vlastně k domu, který se skrývá uprostřed divoké přírody, patří. Rezidence Buckrail na břehu jezera Coeur d\'Alene v americkém Idahu ale ukazuje i to, že za drsnou fasádou z recyklovaného dřeva se nachází překvapivě citlivě propracovaný interiér.
Střešní zahrada bývá přílepek na stavbě, hezký bonus navíc. U rodinného domu v Tokiu se ale zeleň na střeše stala ústředním motivem celého projektu – a rodina se sedmi členy má uprostřed metropole 115 metrů čtverečních zahrady.
Možná jste si jich na stěnách domů, zídkách nebo v rozích verand všimli také. Dlouhé tenké nohy, drobné tělo a zdánlivý klid. Sekáči patří k běžnému koloritu konce léta a podzimu. V posledních letech se však v české přírodě i městech začíná prosazovat nový, exotický hráč. Jde o sekáče větvičkového (Dicranopalpus ramosus), který na sebe v tuzemsku strhává stále větší pozornost odborníků i veřejnosti. Ačkoliv pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí, pro biology a ekology jde o fascinující, ale i varovný fenomén. Noví sekáči se totiž šíří nebývale rychlým tempem.
Když se tady míč ocitne mimo hrací plochu, nebývá to klasický aut. Většinou to šplouchne a kopačák už vlny nesou pryč. Možná je to ale lepší, než když se daleký výkop obratem vrátí útočníkovi, protože se odrazil od hradní věže. Vítejte na Igrališti Batarija, nejslavnějším chorvatském fotbalovém hřišti. A díky internetu dnes možná i na jednom z nejslavnějších hřišť světa.
Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.
Domy na Azorech zpravidla nepatří k největším, ale tenhle mezi nimi opravdu vyniká. Projekt Mini Atalhada totiž vznikl přestavbou a rozšířením malého skladu a jeho zastavěná plocha činí pouhých třináct metrů čtverečních.
