Léto už je za dveřmi a s ním tropické dny, dovolené i čas, kdy se do větších oprav nikomu nechce. Právě teď je poslední vhodná chvíle zkontrolovat dům, techniku i zahradu a vyřešit drobnosti, které by se během prázdnin mohly nepříjemně připomenout.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Vlastnit garáž nebo vyhrazené parkovací stání začíná být ve větších českých městech opravdovým symbolem luxusu. Ceny těchto malých nemovitostí v posledních letech rostou raketovým tempem a často kopírují nebo dokonce překonávají tempo zdražování starších bytů. Při detailnějším pohledu na trh a statistiky dokonce zjistíme, že garáže se staly jedním ze segmentů s nejrychleji rostoucími cenami vůbec. Řidiči, kteří nedosáhnou na koupi vhodného způsobu ustájení svého oře, si musí sáhnout hluboko do kapsy i při placení nájmu.
Prosedíte celý den v práci za stolem? Anebo ho naopak prostojíte u pultu, montážní linky? Nebo spíš pobíháte mezi regály či jezdíte s kolečky? V těch otázkách není skrytá žádná provokace ani hloupé narážky na vaše pracovní zařazení. Jen popíchnutí k debatě, zda je pro vaše zdraví lepší pracovat vestoje či vsedě.
Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Na Mostecku začal neobvyklý experiment. Vědci tam vysazují ozdobnici obrovskou – rychle rostoucí travinu, která dokáže prospívat i v půdě poničené těžbou uhlí. Podle odborníků má navíc biomasa z této rostliny podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Ano, právě uhlí, které se zde těžilo a kvůli jehož těžbě se nyní provádějí rekultivace – tedy uhlí, které bylo důvodem bourání vesnic i přesunu vzácného kostela. Paradoxně by zde neúrodná území mohla obrůstat rostlina, která hřeje jako palivo získávané dříve na stejných místech ze země. Nové hnědé zlato severních Čech?
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Nová zelená úsporám pro rodinné domy v roce 2026 nabízí široké možnosti, ale také jednu zásadní změnu: běžným domácnostem pomáhá především zvýhodněným úvěrem, zatímco přímé dotace jsou určeny hlavně nízkopříjmovým domácnostem v programu NZÚ Light. Přehledně vysvětlujeme, kdo může žádat, na co lze peníze použít a jaké částky připadají v úvahu.
Zateplení fasády, výměna oken, oprava balkonů, tepelné čerpadlo, fotovoltaika, rekuperace, zelená střecha nebo využití šedé vody. Nová zelená úsporám 2026 nabízí společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům podporu pro rozsáhlé i dílčí renovace bytových domů. Na co konkrétně lze žádat a jak na to?
Po měsících nejistoty se znovu rozbíhá program Nová zelená úsporám. Pravidla jsou ale jiná než dřív. Běžné domácnosti už nemají čekat klasickou dotaci, ale bezúročný úvěr. Přímá finanční podpora zůstává hlavně pro nízkopříjmové a zranitelné domácnosti v programu NZÚ Light.
Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
