Převzetí nového bytu nebo domu je radostná chvíle, ale zároveň poslední moment, kdy máte developera nebo stavební firmu pevně v ruce. Co si zkontrolovat sami, co zapsat do předávacího protokolu, kdy se vyplatí inspektor nemovitostí a jak postupovat, když se vady objeví až po nastěhování?
Řidiči i chodci na ně v posledních letech narážejí stále častěji. Dva bílé čtverce, dotýkající se jedním rohem, vypadají na první pohled jako šifra, recese nebo nepochopené dopravní značení. Ve skutečnosti jde o klíčový geodetický prvek, bez něhož by nevznikly moderní digitální mapy s přesností na centimetry.
S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.
Podzim je tady. Takže už je čas konečně namotat hadice a odstavit je do kůlny k zazimování, stejně jako konve? Určitě ne. I když se to může zdát kontraintuitivní, i na podzim je na zahradě co zalévat. Vlastně si toho teď o vodu říká docela dost. Byť je tedy „útlum zálivky“ opravdu na programu, se zaléváním ještě zdaleka nekončíme.
Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.
Benátky se topí, Jakarta se propadá a Peking klesá kvůli tomu, že z jeho okolí mizí podzemní voda. Tři světové metropole, tři různé podoby stejného problému: půda pod městy přestává být spolehlivou oporou. Zatímco v Benátkách jde především o záchranu unikátního historického dědictví, v Jakartě a Pekingu jsou ve hře osudy desítek milionů lidí.
Mladý pár se přestěhoval z Portlandu do New Yorku, konkrétně do Brooklynu. Spolu s nimi dorazili také dva velcí psi a vybavení z celého domu. Slunný brooklynský loft se jim zalíbil na první pohled, brzy však bylo jasné, že mu chybějí dvě zásadní věci: samostatná ložnice a dostatek úložných prostor. Architekt Brandon Dean však našel řešení v jediném velkém prvku z březové překližky.
Pokud nejste milovníci dlouhých horkých koupelí nebo máte příliš malou koupelnu, pak je pro vás ideálním řešením sprchový kout, který vám poskytne dostatek pohodlí i během sprchování.
Tvrzení, že u nás nejsou žádné invazní druhy hub, rozhodně neplatí. Aktuálně se studuje invazní potenciál tuláka z Ameriky, hřibu štíhlotřenného. To je však jen mediálně nejvděčnější druh. Proč? Protože chutná, má klobouk a houbaři si ho nosí domů. Ekologicky nejdestruktivnější druhy hub jsou však téměř neviditelné mikroskopické organismy. Pojďme si je představit, začneme však přece jen nejpopulárnější z nich, právě novým hřibem v českých lesích.
Jiný kraj, jiný mrav. Co k tomu dodat víc? Snad jen to, že zatímco jinde by tomu říkali naprostý a bulvární kýč, v Rusku je to považováno za vrchol vybraného vkusu. A snad pro tento názorový kontrast se tato realitní nabídka dostala i na stránky magazínů po celém světě jako hodně špatný příklad toho, jak si zařídit bydlení.
Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.
Zatímco hobbymarketové letáky tlačí jaro jako jediný správný čas na osázení zahrady, zkušení zahradní architekti a trvalkáři dělají pravý opak: to nejcennější sázejí v září a říjnu. Klíčový proces se neodehrává na povrchu, odehrává se o dvacet centimetrů hlouběji. Půda má totiž na rozdíl od vzduchu obrovskou tepelnou setrvačnost.
Stovky pohádkových zámečků, které měly nabídnout luxusní bydlení klientům z Perského zálivu, dnes stojí opuštěné v turecké krajině. Projekt Burj Al Babas měl být městem snů, místo toho se proměnil v bizarní město duchů. Příběh jeho vzniku a krachu přitom ukazuje, jak snadno se může představa o luxusu změnit v architektonický kýč a velkolepý záměr v developerský propadák.
Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.
V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.
Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.
Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.
Zatímco většina běžných trvalek zvládne středoevropskou zimu bez sebemenšího zásahu, existuje početná skupina zahradních klenotů, které by bez cílené podzimní péče jaro nespatřily živé. Úhyn rostlin přitom málokdy způsobuje holomráz sám o sobě. Hlavními viníky bývají zimní přemokření těžké půdy, hniloba kořenového krčku pod mokrým sněhem, střídání mrazu s prudkým zimním sluncem nebo vymrzání mělce uložených hlíz.
Architekturu měst už z principu dotvářejí prvky, které jsou určeny lidem. I proto je počin německé fotografky a designérky Brigitte Schusterové hodný malé chvilky pozornosti. Přichází totiž se zajímavým „objevem“ ze Švýcarska. Potvrdila a zdokumentovala zde celou sérii prvků netradiční architektury, která lidem primárně neslouží. Žebříky pro kočky.
Také teď trávíte doma víc času a máte touhu něco změnit? Pusťte se do toho, nic nezvedne náladu víc, než změna. A pokud chcete své bydlení hodit do nadčasových barev, zkuste skloubit žlutou a šedou. To je kombinace, na kterou se můžete dívat i po letech.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
