Podzimní věnec je nejjednodušší dekorace, jakou si můžete vyrobit sami: materiál posbíráte na jedné procházce, korpus stojí pár korun a výsledek vydrží na dveřích až do adventu. Jak ho udělat tak, aby nevypadal jako hromada listí, co použít na základ a čím ho ozdobit?
Musíte dům renovovat celý najednou, nebo můžete postupovat po krocích? Nová zelená úsporám umožňuje obojí, ale s jinými limity a jinými pravidly. Kdy se vyplatí co a jak podat víc žádostí postupně, vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Podzim svádí k velkému úklidu zahrady a zahradnické nůžky už netrpělivě čekají na svou chvíli. Jenže právě teď mohou nadělat více škody než užitku. Okrasné trávy, některé keře, ovocné stromy i odkvetlé trvalky mají dobré důvody zůstat přes zimu nedotčené. Co na podzim rozhodně nestříhat?
Pěstování fíkovníku už dávno není výsadou pouze středomořských oblastí. Oteplování klimatu v posledních letech spolu s dostupností moderních mrazuvzdorných kultivarů umožnilo této subtropické dřevině zdomácnět i v českých podmínkách. Ačkoli fíkovník jako dekorativní keř poroste na chráněném místě poměrně snadno, získat sladké a plně vyzrálé plody vyžaduje pečlivou volbu odrůdy i dodržení základních agrotechnických pravidel. V oblastech, kde se tradičně daří vinné révě, broskvoním nebo meruňkám, má fíkovník ideální startovní pozici, uspět s ním však lze i ve vyšších polohách, pokud zvolíte správnou strategii.
Účty za elektřinu a topení umí pořádně zamávat rodinným rozpočtem a peníze přitom často utíkají kvůli drobnostem. Víte, co doma energii opravdu šetří a co je jen zažitý mýtus? Otestujte se v našem kvízu.
Zatímco většina víkendových houbařů balí s koncem teplých dnů košíky v domnění, že s ústupem pravých hřibů sezóna skončila, pro skutečné labužníky hostina teprve začíná. Hřibovité houby bývají na podzim často nasáklé vodou, blátivé a chuťově mdlé. Skutečný kulinářský vrchol pozdního roku totiž nepatří hnědým kloboukům, nýbrž pestré paletě lupenatých a dřevokazných druhů, které potřebují chladné noci a podzimní mlhy. Právě ty nabízejí pevnou, křupavou texturu, hluboké kořeněné aroma a schopnost pozvednout omáčky či nakládanou zeleninu do gastronomických výšin.
Vytápění tvoří v běžné české domácnosti největší položku výdajů za energie. Úspory ale nezačínají u výměny kotle za statisíce – většina domácností může snížit účet o desítky procent kombinací levných režimových opatření a rozumné údržby. Sestavili jsme přehled od nejjednodušších kroků po investice s dotací a u každého uvádíme, kolik zhruba přinese.
Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.
Podzim představuje pro pěstitele drobného ovoce klíčové období, kdy se rozhoduje o výnosu i vitalitě keřů pro celou nadcházející sezónu. Ačkoliv se po sklizni může zdát, že zahrada ukládá své síly k odpočinku, kořenový systém rostlin zůstává aktivní a nadzemní části potřebují cílený zásah podle biologických nároků konkrétního druhu. Zatímco některé dřeviny vyžadují radikální prosvětlovací řez a silné zásobení draslíkem, jiné nesmíte řezat dříve než v předjaří a vyžadují specifické pH půdy či ochranu před mrazivým větrem a holomrazy. Následující přehled mapuje podzimní péči o tradiční i teplomilnější druhy pěstovatelné v podmínkách České republiky.
Kompromisy, územní ústupky a racionální řešení. Zhruba tím lze vystihnout to, co se řadě zahradníků na podzim ze srdce tak příčí. Totiž představa, že by snad někde na jejich zahradě mělo existovat místo, kde by nebylo shrabané listí. Že by ho tam prostě jen tak nechali. Ale ono se někde to listí opravdu docela hodí.
Chtít slušné bydlení není extrémní přání. Mladý pár s dětmi si nežádal víc než tři ložnice, běžné zázemí a malý dvorek s posezením. Proti stála realita parcely: rohová pozice v uliční síti, okolní zástavba a pouhých 150 metrů čtverečních. Jak do tak ostře ohraničeného území vpravit svůj sen?
Výsadbou stromu péče teprve začíná. Nadace Partnerství otevírá další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy, která pomůže zajistit odborné ošetření mladých dřevin a zároveň vyškolit lidi, kteří se o ně v obcích a komunitách dlouhodobě starají. Mezi žadatele se rozdělí 850 tisíc korun, přičemž na jeden projekt lze získat 20 až 100 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys.
Zatímco ranní mlhy líně usedají do čerstvé trávy a pavučiny babího léta chytají kapky rosy, ve větvích stromů se odehrává tichý zázrak. Jablka chytají karmínový ruměnec, hrušky těžknou medovou sladkostí a zahrada začíná vonět tím nejlepším podzimním parfémem. Jenže vědět, kdy nastal ten pravý okamžik natáhnout ruku a plod utrhnout, je tak trochu alchymie. Utrhnete-li příliš brzy, skousnete trpkou kyselost; počkáte-li moc dlouho, zbyde vám úroda leda na rychlý mošt. O hodně se postará hmyz, zbytek dorazí hniloba. Pojďme se podívat, jak tento voňavý poklad očesat opatrně a uložit ho k odpočinku tak, aby vám křupavou radost dělal možná ještě až v únoru. To platí samozřejmě pouze pro jablka a ještě k tomu jenom u některých odrůd. Hrušky se sklízí výhradně ještě tvrdé, v nekonzumní zralosti, a nechávají se pak dozrávat na bedýnce. Po dozrání hrušek (obvykle ještě v podzimním čase) je nutná jejich velmi rychlá konzumace.
Peníze, které nemusíte vracet, dnes z Nové zelené úsporám dostanou jen domácnosti s nižšími příjmy. Kdo přesně to je, jaké podmínky musí splnit dům a jak se vyhnout pasti, do které se v minulých letech chytila řada seniorů? Vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
Podivíni, kteří zbožňují technická udělátka z 19. století? Kutilové, kterým nedají spát hračky užívané padouchy v Tajemném hradu v Karpatech? Anebo jen děti, které si rády hrají a nechybí jim fantazie? Tak pro ty je tenhle vynález zkázy jako dělaný.
Stojím na zahradě a dívám se na náš pětimetrový monument. Líska u zídky za ty roky vyrostla do úctyhodných rozměrů. Je hustá, zdravá, v předjaří krásně zdobená žlutými jehnědami. Když ale přijde podzim, košík na oříšky zůstává prázdný. Pár scvrklých nebo červavých kousků za celou sezónu se opravdu počítat nedá. Dlouho jsme si lámali hlavu, kde je chyba. Voda? Živiny? Špatný řez? Odpověď je přitom překvapivě prostá, i když z pohledu botaniky fascinující: naše líska je zkrátka osamělá.
Přímé dotace pro běžné domácnosti skončily, místo nich je tu úvěr až na 2 miliony korun, za který stát zaplatí úroky. Jak ho reálně získat, v jakém pořadí postupovat a co dělat, když banka řekne ne? Energetický auditor Petr Kotek to v našem podcastu rozebral do detailu.
Projekt, který přináší odpovědi. Tak by se také dal pojmenovat záměr, který pod italskými Alpami realizovali architekti z týmu RdN studio. Zmínku o Alpách ovšem neberte jako pozvánku do malebné roubenky. Tohle je docela jiný příběh. O rekonstrukci, která nachází řešení.
