Hrozí zákaz plynových kotlů? Co udělají s cenou plynu emisní povolenky? A kdy dává nový kondenzační kotel větší smysl než tepelné čerpadlo? Bohdan Růžička, který se profesně věnuje plynovým kotlům i tepelným čerpadlům, v podcastu ČESKÉSTAVBY.cz prošel tři modelové situace a poradil, na co si dát při výměně kotle pozor.
Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Fádní, obyčejný a nenápadný. Takový byl a navenek zůstal rodinný dům, který v dublinských uličkách snadno přehlédnete. Za vysokou zdí se ale odehrála přelomová změna: přízemí přišlo o dvě stěny a otevřelo se zahradě. Dům se rozrostl, zmodernizoval a vyspěl.
Chryzantémy mají v evropském i celosvětovém květinářském obchodu výjimečné postavení a jejich tradice sahá od posvátných asijských zahrad až po naše dušičkové zvyky. Důvod, proč jsme jim tak bezvýhradně propadli, tkví v jejich neuvěřitelné vytrvalosti, odolnosti vůči sychravému počasí a schopnosti rozzářit zahradu v době, kdy většina ostatních rostlin rezignuje. Skutečným klenotem moderní scény se pak stávají pomponkovité chryzantémy. Jejich dokonale kulatá, hustě vrstvená květenství připomínají roztomilé bambulky a vnášejí do podzimního aranžování svěží hravost i novou estetiku, které propadnete na první pohled.
Devět z deseti Čechů přiznává, že zemědělství nerozumí, přesto k němu chová silný pozitivní vztah. Právě tuto propast mezi laickým vnímáním a realitou moderního hospodaření chce zaplnit nová aliance investorů Orbis Terra. Sdružuje pět významných zemědělských skupin, které dohromady zaměstnávají přes dva tisíce lidí. Jejich cílem je posunout veřejnou i politickou debatu od dohadů o tom, komu jaká dotace prospěje, k věcnému hodnocení dopadů na půdu, krajinu a technologický rozvoj.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Přistálo to u nás na zahradě docela rychle: podomácku splácnutý kurník, pletivem obalená hliníková konstrukce (vlastně voliéra) a po trávníku si začaly vykračovat opeřené chvastounky různého zbarvení i vzrůstu. Donutilo mě to se trochu zahloubat, co to vlastně ten dědek pořídil. Výběr správného plemene slepic totiž určuje nejen počet vajec v košíku, ale i celkovou náročnost chovu, spotřebu krmiva a míru soužití se zbytkem zahrady. Zjistil jsem, že na českém trhu dnes narazíte jak na průmyslově vyšlechtěné nosnice hnané na maximální výkon, tak na pestrou paletu tradičních selských i čistokrevných plemen pro běžný dvůr. Každá skupina přináší odlišné vlastnosti v temperamentu, odolnosti vůči klimatu i schopnosti létat přes plot. Následující přehled detailně představuje nejčastěji chovaná plemena u nás, jejich reálnou užitkovost a specifické nároky.
Komín a kotel hlídají dva různé předpisy s odlišnými lhůtami: komín v běžném rodinném domě se kontroluje jednou ročně, kotel na pevná paliva potřebuje kontrolu technického stavu nejpozději do 36 měsíců od té minulé. Článek nabízí přehlednou tabulku, vysvětluje rozdíl mezi čištěním, kontrolou a revizí, shrnuje aktuální pravidla pro staré kotle a přidává seznam úkonů před prvním zatopením.
Prestižní anketa Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, oslavila své 25. výročí mimořádným ročníkem. Místo tradičního hledání nového favorita se organizátoři rozhodli ohlédnout do historie a uspořádat souboj dosavadních vítězů. V napínavém hlasování, do kterého se zapojilo 13 stromových velikánů z celé České republiky, vybojoval titul Strom čtvrtstoletí čtyřsetletý dub z aleje ve Skaličce v Olomouckém kraji.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
Přírodní barvířství představuje fascinující průsečík botaniky, řemesla a alchymie. Než průmyslová revoluce v druhé polovině devatenáctého století přinesla syntetický anilin, spočíval veškerý barevný svět lidstva v rostlinných pigmentech, zeminách a minerálech. Středoevropská flóra přitom nabízí mimořádně pestrou paletu látek schopných trvale obarvit vlnu, len, konopí či kůži; stačilo pouze porozumět zákonitostem jejich sklizně a chemického zpracování.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Sázavská Huť František, industriální památka s více než stoletou tradicí, vstupuje do zcela nové etapy své existence. Citlivě zrekonstruovaný komplex někdejší slavné sklářské hutě nově nabízí všestranné zázemí pro konference, odborná školení, prestižní galavečery, networkingová setkání i neformální společenské akce. Spojení syrové historické architektury s moderní technikou a promyšlenou variabilitou oslovuje společnosti, které hledají neokoukanou alternativu ke sterilním hotelovým sálům a touží po místě s autentickým lidským příběhem.
Podzimní zahrady často nabízejí pohledy na větve obtěžkané zapomenutými plody a trávníky pokryté tlející úrodou. Zatímco moderní zahradničení dlouho velelo vyčistit každý centimetr čtvereční, ekologický přístup vrací do hry přirozený koloběh živin a potravní nabídku pro živočichy. Ponechání části ovoce svému osudu však představuje tenkou hranici mezi podporou biodiverzity a vytvořením nebezpečného infekčního ložiska, které může zdecimovat úrodu v následujícím roce.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
S plevelem jsme bojovali celou sezónu. A teď, když už na záhoncích dohromady nic nepěstujeme, by se mohlo zdát, že konečně můžeme povolit. To je ale chyba. Začátek podzimu je tím nejlepším obdobím, kdy se do plevelů pořádně pustit. Co uděláte teď, totiž může rozhodnout o tom, jak budou vaše záhony vypadat příští jaro.
Opuštěná malířská dílna v centru Budapešti dostala novou podobu, aniž by přišla o své kouzlo. Na ploše pouhých 50 metrů čtverečních vzniklo příjemné zázemí pro práci, odpočinek i příležitostné přespání. Původní okna a litinové radiátory tu doplňuje starý nábytek z Karpat, průmyslové vybavení a světlá podlaha, která celý interiér sjednocuje.
Kap, kap, kap... a z peněženky mizí desítky tisíc. Myslíte si, že to, co spadne z nebe na vaši střechu, si můžete pustit kamkoli – třeba k sousedovi na anglický trávník nebo volně na obecní chodník? Omyl. Stačí jedna prudká letní bouřka, nevhodně vytočené koleno okapové roury a z banální kapky se stane drahá sousedská válka, v níž úřady rozdávají mastné pokuty.
Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Na pultech zahradnictví stojí těsně vedle sebe, hrají podobnými odstíny růžové či fialové, případně bílou a nazelenalou. Na první pohled vypadají jako dvojčata, přesto jsou vřes obecný a vřesovec pleťový dva zcela odlišné druhy s jinými nároky, listy i dobou kvetení. Ve společném truhlíku mohou vytvořit dokonalý tandem od září až do jara, pokud víte, jak se o ně postarat a proč jejich největším zimním nepřítelem není třeskutý mráz, ale neviditelné sucho.
