Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.
Tak trochu zvláštní mobilheim, vlastně obdoba dřívějších maringotek kombinovaná se stylovým přívěsem, to je divoká Aranka, jejíž autor se nezalekl luxusního řešení vnitřního vybavení minimalizovaných obytných prostor ořechovým dřevem. Vlastně architekt Martin Kožnar svou první realizaci projektu Hideandseek přímo nazval Aranka z ořechového dřeva. Původně totiž navrhl rovnou 3 objekty, postaven však byl zatím jeden, právě Aranka.
Mladí majitelé ve spolupráci s architekty proměnili malometrážní byt o rozloze pouhých 46 metrů čtverečních v překvapivě plnohodnotné a sofistikované bydlení. Díky důmyslně navrženým vestavným prvkům, multifunkčnímu nábytku a promyšlenému členění vznikl prostor, který splňuje vysoké nároky mladého páru, aniž by ustoupil z estetických ambicí.
Moderní domácnosti mají z hlediska hrozeb kybernetických útoků více slabých míst, než si myslíte. Například robotický vysavač a robotická sekačka připojené k internetu mohou odesílat citlivá data na nežádoucí místa. Obrovský problém však podle NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) představují čínské soláry. A jelikož více jak 90 % všech instalovaných zařízení pochází z Číny, hrozba je vysoká. Tato zařízení mohou být v určitých případech spravována na dálku přímo z území výrobce a mohou být prostředkem koordinovaných hromadných útoků nebo vzdálených povelů střídačů. Dokonce může dojít až k ohrožení stability celé distribuční sítě a blackoutu.
Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.
Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Vložíte do mikrovlnky pokrm, necháte ohřát, vyjmete a půlka jídla je studená a půlka horká. Tekuté pokrmy můžete promíchat a mikrovlnku ještě na chvíli zapnout, ale ostatní? Jak je takový rozdíl možný? Odpovědí jsou stojaté vlny, dají se však elegantně obejít. Jak?
Není to omyl, i když se většinou říká: „Pojedeme z kopce.“ O mostu mezi japonskými prefekturami Šimane a Tottori si ale lidé zvykli smýšlet jako o jedné velké klouzačce. I když tedy neprávem. K vizuální senzaci údajně nejstrmějšího mostu Asie totiž přispěla reklama.
Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Mladý pár si přál změnit zanedbaný byt v nájemním domě z 60. let v moderní, světlý a společenský domov. Chtěli odstranit nahromaděný nábytek, otevřít dispozici a vytvořit prostor, který bude esteticky svěží, ale současně útulný. Zásadních změn se dočkala nejen kuchyň a obývací část, ale i vstupní zóna a propojení jednotlivých místností. Výsledkem je harmonický interiér, který propojuje funkčnost, komfort a neotřelé barevné řešení.
Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?
Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.
A je to tady znova. S promarněnou šancí na digitalizaci stavebního řízení spojenou s podobně zpackanou novelou stavebního zákona se po nových parlamentních volbách kurz zase otáčí. Propad stavebnictví a klesající počet stavebních řízení mají ukázat na neschopnost předchozí vlády a nastolit staronový návrh řešení. Sloučení stavebních úřadů do jednoho centrálního superúřadu. PR obsah na toto téma se začíná množit a je podkládán statistikami, tabulkami a grafy z osvědčených zdrojů, nejlépe Českého statistického úřadu. Jaká je ale skutečnost? Veskrze česká.
Jak postavit nový domov, aniž by člověk přerušil pouto s minulostí? V Mesão Frio našla jedna rodina řešení: svůj dům nechala vyrůst přímo uvnitř ruiny, která kdysi patřila jejich předkům. Architekti tak vytvořili jedinečný projekt, kde se vzpomínka proměňuje v prostor k životu. A kde minulost není překážkou, ale základem nového začátku.
