Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Nová zelená úsporám pro rodinné domy v roce 2026 nabízí široké možnosti, ale také jednu zásadní změnu: běžným domácnostem pomáhá především zvýhodněným úvěrem, zatímco přímé dotace jsou určeny hlavně nízkopříjmovým domácnostem v programu NZÚ Light. Přehledně vysvětlujeme, kdo může žádat, na co lze peníze použít a jaké částky připadají v úvahu.
Zateplení fasády, výměna oken, oprava balkonů, tepelné čerpadlo, fotovoltaika, rekuperace, zelená střecha nebo využití šedé vody. Nová zelená úsporám 2026 nabízí společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům podporu pro rozsáhlé i dílčí renovace bytových domů. Na co konkrétně lze žádat a jak na to?
Po měsících nejistoty se znovu rozbíhá program Nová zelená úsporám. Pravidla jsou ale jiná než dřív. Běžné domácnosti už nemají čekat klasickou dotaci, ale bezúročný úvěr. Přímá finanční podpora zůstává hlavně pro nízkopříjmové a zranitelné domácnosti v programu NZÚ Light.
Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.
Nějaký drážní domek se v nabídkách tuzemských realitních kanceláří občas objeví, ale rovnou celé nádraží? I takové akvizice jsou ve světě známé. Bydlení na nádraží může být velmi romantické, ale také se může stát adrenalinovou záležitostí. Třeba když si před koupí vysněného objektu neověříte jeho historii a pak se vám před domem neustále fotí turisté, protože se kdysi objevil na obalu desky kapely Oasis. Nebo se nádraží může stát opět byznysem, i když bez projíždějících vlaků. Stylové bydlení v dobových vagonech může přilákat spoustu takzvaných šotoušů. Anebo se jednoduše uvelebíte na zápraží a vyspíte se v luxusně zařízeném historickém vagonu, který je jenom váš. Přinášíme zajímavé nádražně-realitní příběhy.
Je vám horko? Možností, jak tento problém vyřešit, se nabízí spousta, jedna z nich ale předčí všechny ostatní. Schovejte se pod zem! V pražských Jinonicích stojí unikátní podzemní dům, který se ukryl do protihlukového valu u ulice Polívkova a který je téměř celý zasazen do země. V zimě zde není třeba příliš topit, v létě se díky tepelněizolačním vlastnostem zeminy přirozeně chladíte, respektive se podzemní místnosti nepřehřívají. I díky vyspělému systému větrání je uvnitř příjemné klima po celý rok, a přitom je energetická náročnost budovy nízká. Rodinný dům, který splynul s krajinou a zároveň chrání své obyvatele nejlepším možným způsobem, navrhli architekti Arnošt Navrátil a Petr Páv.
Vykročit z průměru, pokusit se projekt uchopit trochu jinak. Nejen s ohledem na své potřeby, ale i s pochopením toho, jak bude váš dům působit na své okolí. Tak přemýšlel majitel domu Treehouse. K prospěchu všech.
Ponuré prostředí vinných sklepů, které je prezentováno a vnímáno jako romantické přítmí s plísní na starých cihlových klenbách, vlhká podlaha i vzduch, všude pavučiny. Přesně na takový styl však v případě nově zrealizované vinotéky v Holešovicích podle návrhu designérky Jany Pařízkové zapomeňte. Moderní vinařství již dnes dbají na extrémní čistotu, nerezové tanky a řízené kvašení; stará romantika šla často ruku v ruce s technologickými vadami vína. A novému pojetí vinařského prostředí se musí logicky přizpůsobit i moderní vinotéky. Čistota, že by se dalo jíst z podlahy, spousta světla, čistý design a nápadité provedení i doplňky. To se dnes nosí ve vinotékách.
Sezóna článků, v jejichž titulku se zrcadlí něco jako „Jak ochladit byt bez klimatizace“ ještě pořádně nezačala. Ale přijde, nebojte se, tak jako každý rok. A možná proto jsme se rozhodli vyrazit trendu trochu naproti. Jen asi jinak, než by se čekalo. Porovnáním, jak moc vlastně všechny ty báječně chladicí metody, tipy a triky, fungují.
Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?
V Evropě byla kdysi tropických skleníků spousta, byť se pochopitelně s jasnou převahou nacházely hlavně v Anglii. Ovšem přes Atlantik na západ jich nikdy nebylo k vidění mnoho. Jen hrstka, a do dnešních dní nepřežily téměř žádné. Právě to činí palmový skleník v Ontariu tak mimořádným. A letos se tento unikátní skleník konečně dočkal citlivé rekonstrukce.
Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
Stavební trh v roce 2026 znovu roste, hypotéky se stabilizovaly a ceny prací i materiálů dál mírně zdražují. Co to znamená pro lidi, kteří chtějí stavět rodinný dům?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
