Od 1. ledna 2027 musí soused v námitce proti stavbě uvést důvody i to, v jakém rozsahu se ho stavba dotýká, jinak k ní stavební úřad nepřihlédne. Novela stavebního zákona také zkracuje lhůtu pro námitky na 10 dnů, zavádí jednání o smíru a v zastavitelném území předpokládá, že stavba odpovídající okolní zástavbě práva sousedů neporušuje.
Když se po dlouhých zimních měsících probouzí příroda, jedním z prvních neklamných signálů nového života bývají zářivě žluté keře lemující soukromé zahrady, městské parky i silniční svahy. Lidově se této opadavé dřevině téměř univerzálně přezdívá „zlatý déšť“. Z botanického hlediska jde však o omyl, který mezi pěstiteli přetrvává celá desetiletí. Správný název tohoto oblíbeného posla jara je zlatice.
Po jasné mrazivé noci se střecha pokryje jíním jen tam, kam nedosáhne teplo z domu, takže tmavé pruhy a skvrny napoví, kde má zateplení slabiny. S ranním pohledem na střechu, vonnou tyčinkou a listem papíru zvládnete první kontrolu sami, termovize přijde na řadu, až když potřebujete nález upřesnit.
Současná bytová výstavba hledá cesty, jak spojit vysokou hustotu osídlení s ohleduplností k životnímu prostředí a skutečným komfortem obyvatel. Jasný směr letos ukázalo udílení ceny RIBA Stirling Prize 2026. Prestižní ocenění získal obytný soubor Lion Green Road na londýnském předměstí Coulsdon. Projekt, který pro místní samosprávu navrhly architektonické kanceláře Mary Duggan Architects a RUFF Architects, porotu oslovil tím, jak dokázal proměnit fádní asfaltovou plochu v organický obytný prostor fungující jako živá krajina.
Mosty obvykle slouží k překonávání řek, údolí nebo třeba silnic. V německém Magdeburgu však stojí stavba, která tuto zažitou představu obrací naruby. Po mostě zde totiž nejezdí automobily ani vlaky, ale plují lodě. Kanalbrücke Magdeburg, který převádí celý vodní kanál přes řeku Labe, patří k nejpozoruhodnějším vodohospodářským a dopravním stavbám v Evropě.
Říjen a listopad každoročně halí tuzemská města do pestrobarevných odstínů, které sice vytvářejí malebné kulisy, pro správce veřejných prostranství i samotné chodce však představují vysoce rizikové období. Zlatavý koberec se totiž po prvním dešti mění v mazlavou hmotu s vlastnostmi náledí, která přímo ohrožuje stabilitu kolemjdoucích a ochromuje odvodnění silnic. Údržba ulic v tomto čase neřeší pouze vizuální čistotu, ale především prevenci úrazů a ochranu funkčnosti městské infrastruktury. Zároveň vyžaduje citlivé rozlišení mezi rušnou pěší zónou a parkem; právě v něm má tlející organická hmota své nezastupitelné místo.
Česká příroda působí na první pohled vlídně a bezpečně. Na loukách, v lesích i podél vodních toků se však vyskytují zástupci flóry, jejichž biochemická výbava snese srovnání s nejtoxičtějšími exotickými druhy. Řada z těchto rostlin navíc disponuje květy či plody, které lákají k ochutnání, případně se na první pohled podobají běžné zelenině, ovoci nebo jedlým bylinám. Pro bezrizikový pohyb v terénu a ochranu zdraví je nezbytné tyto klíčové taxony jednoznačně identifikovat a porozumět mechanismu působení jejich toxinů.
Reflexní fólie odrazí jen tu malou část tepla, kterou radiátor sálá na zeď, a měření i výpočty jí přisuzují úsporu nanejvýš v jednotkách procent, hlavně u nezateplené obvodové zdi a u litinových či jednodeskových radiátorů. V zatepleném domě ušetří zlomek procenta, přitom může ubrat výkon tělesa o 12 až 15 %. Proto se vyplatí nejdřív zkontrolovat, jak radiátor stojí, co ho zakrývá a jak je nastavená hlavice.
Elektrická deka s příkonem 100 W spotřebuje za hodinu desetinu kilowatthodiny a při letošní ceně elektřiny stojí 66 haléřů, teplovzdušný ventilátor za stejnou dobu přes 13 korun. Britové z toho v energetické krizi udělali heslo „zahřejte člověka, ne dům“, má to ale meze: topení úplně vypnout nejde a stará nebo poškozená deka může začít hořet.
Pečlivě vyhrabaný trávník a větve zbavené posledních jablek jsou v mnoha očích vizitkou dokonalého hospodáře. Z pohledu zahradní ekologie však taková sterilní úprava představuje pro krajinu zbytečnou ochuzovací kúru. Ponechání přiměřeného podílu plodů v korunách jabloní či hrušní není projevem zanedbanosti, nýbrž cílenou investicí do přirozené rovnováhy, vitality půdy a biologické ochrany budoucí úrody.
Byt o výměře 50 metrů čtverečních může být útulným místem pro život, ale bude v něm těsno. Jak z toho ven? Architekti si v amsterdamském bytě pohráli s plánem místností a úsporným řešením úložných prostor – a předtím si ho postavili z kostek v měřítku 1:1.
Stačí jediný nákup v hobby marketu nebo zahradnictví a na zahradu si můžete zavléci nenápadného, ale vysoce invazního predátora. Jihoamerická ploštěnka Obama nungara se masivně šíří Evropou v substrátech okrasných rostlin, likviduje užitečné žížaly a po rozseknutí dokáže znovu dorůst. Vědci proto bijí na poplach a radí, jak nezvaného hosta včas odhalit a zlikvidovat.
Místo věčného spočinutí, klidu a tichého rozjímání. Zhruba to si se hřbitovy spojujeme. Jenže hřbitov na floridském Key West se tomu dost vymyká. I když navenek vypadá jako jiné hřbitovy, tady se živí návštěvníci při chůzi mezi náhrobky často neubrání silně nepietním výbuchům smíchu. Co za tím stojí?
Z mořského dna, které stavbaři vytěžili pro tunel pod průlivem Fehmarnbelt, vzniklo u dánského přístavu Rodbyhavn asi 300 hektarů nové pevniny a první kus nové pobřežní přírody se už otevřel lidem. Pod hladinou mezitím leží první čtyři betonové díly tunelu, který bude díky délce 18 kilometrů zdaleka nejdelším ponořeným tunelem na světě.
Finský Pornainen nedaleko Helsinek vytápí od června 2025 hlavně obří tepelná baterie, která levnou elektřinu ukládá jako žár do 2 000 tun drceného kamene. Po prvním roce provozu hlásí její výrobce i místní dodavatel tepla pokles emisí sítě dálkového vytápění o 70 %, žádný spálený topný olej a o 60 % méně dřevní štěpky.
Masivní korpusy sahající od podlahy ke stropu, neustálý boj o ramínka a ložnice, která místo oázy klidu připomíná skladiště textilu. Většina lidí při zařizování domova automaticky sáhne po klasické šatní skříni, aniž by spočítala své reálné prostorové potřeby či zvážila alternativy. Správné dimenzování úložných prostor však zásadně ovlivňuje nejen životnost oděvů, ale především kvalitu spánku a psychickou pohodu v místnosti určené k odpočinku.
Vládní plány na posílení ochrany občanů a firem před prudkým zdražováním energií představují důležitou záchrannou síť, samy o sobě však hlubší problém neřeší. Krátkodobé krizové kompenzace sice zmírní okamžitý finanční šok, ale skutečnou a trvalou imunitu přináší především snižování energetické náročnosti budov. Zatímco tržní cenu elektřiny či plynu stát ani spotřebitel plně neovlivní, objem spotřebované energie ovlivnit lze. Trvale přitom fungují pouze zateplení a renovace.
Papírová neboli šedá rybenka, invazní příbuzná běžné rybenky z koupelen, se v Česku šíří od roku 2017 a na rozdíl od ní vydrží i v suchém vytápěném bytě. Poškozuje knihy, tapety a fotky, v Národní galerii okusovala lepidlo na rubu obrazů a podle českých i německých odborníků jí šíření usnadňují kartonové krabice a zásilkový obchod.
Českou politickou scénu i vodohospodářský sektor rozvířil návrh na skokové zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Sazba, která se v tuzemsku nepohnula celé čtvrtstoletí, má u pitné vody pro obyvatele vzrůst z nynějších 2 na 7 korun za metr krychlový, což představuje nárůst o 250 procent. Zatímco vodohospodáři a hydrogeologové hovoří o nezbytné záchraně kriticky vyčerpaných zásob a narovnání trhu, opozice, hejtmani i průmysl kritizují způsob, jakým se změna prosazuje. Úprava se totiž do legislativy dostala formou poslaneckého přílepku, jímž si státní rozpočet v předstihu naplánoval příjmy v řádu miliard za cenu odebrání stamilionů korun přímo z krajských rozpočtů.
Stromky, které si samovolně vyraší tam, kde je nikdo nesázel? Tak to jistě bude nějaký nepěkný dřevitý plevel, pajasan nebo škumpa, že? Ale kdepak. Scenérie z metropole se sedmi a půl miliony obyvatel vyprávějí trochu jiný případ. Stromy vyrůstající přímo ze zdí se skoro dají považovat za jeden ze symbolů Hongkongu.
