Coby „První opera v druhém největším městě Jižní Koreje“ se projekt má jednou stát určující kulturní památkou a rozšiřovat svůj význam daleko za hranice jeviště. Projekt, který v Pusanu realizují architekti ze studia Snøhetta, je předurčen k tomu, aby se stal unikátem.
Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.
Japonskou zahradu si zpravidla představujeme jako hluboce meditativní prostor. A přijde nám, že na takovém místě by jakýkoliv zvuk působil až nepatřičně, buřičsky. Jenže to je omyl. Japonská zahradní architektura pracuje se zvukem, a to docela záměrně. Bez něj by nebyla kompletní.
Pro běžného zahradníka končí sezóna jahod ve chvíli, kdy zbaští poslední sladký plod. Pro zahradního stratéga je však srpen nejdůležitějším měsícem celého jahodového cyklu. Právě teď, v pozdním létě, se totiž hraje o to, kolik misek naplníte příští rok. Jak je to možné?
Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.
Hluboké bzučení, téměř černé tělo a křídla s fialovým leskem mohou vyvolat obavy. Drvodělka patří k největším evropským včelám, přesto není agresivní. V zahradě hledá květy a suché mrtvé dřevo, do něhož samice vyhlodává chodbu pro potomstvo.
Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).
Vadí vám výmoly na silnici? Nejste spokojeni s chybějícím kruhovým objezdem za vsí? Zkrátka, nelíbí se vám kvalita dopravní infrastruktury ve vašem okolí? Nestěžujte si a raději se ostatním staňte vzorem. Svépomocí. Alespoň tak to v posledních dekádách řešila socialistická Čína. Dobře to dokládá i tunel Guoliang.
Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.
Nesprávně se tomu říká Syndrom Bullerbyho. Jako kdyby snad existoval nějaký profesor toho jména. Ale pokud jste znalí kdysi tolik populární dětské literatury, v omyl tu neupadnete. Jde o Syndrom Bullerbynu. Tedy švédské obce, kterou proslavily knihy spisovatelky Astrid Lindgrenové.
Tradiční zahradní design se dlouho soustředil na barvy a velikost květů jako na hlavní parametry. Styl, který proslavil Piet Oudolf, však barvu staví až na druhé místo. Nejdůležitější je životní cyklus, tvar, textura a vytrvalost. V srpnu, kdy vrcholí horké léto, tento přístup exceluje: záhony nepůsobí zvadle, ale naopak monumentálně a dynamicky. A to díky těm nejvytrvalejším trvalkám.
Který z mrakodrapů světa je momentálně nejvyšší? Čerstvá informace zastarává strašně rychle, protože stavební vývoj jde kupředu neuvěřitelným tempem. Včerejší rekordy mizí a nahrazují je nové. Šampion ovšem existuje i na opačném konci spektra a je stabilní už dlouho. V texaském Wichita Falls se tím nejmenším mrakodrapem světa chlubí už 107 let.
Nový Bor je po celém světě známý jako srdce českého sklářství. Od roku 2019 se však město pyšní dalším unikátem, který přitahuje pozornost nejen milovníků designu, ale i předních světových architektů. Sídlo společnosti Lasvit, navržené studiem OV-A, představuje mistrovskou ukázku toho, jak lze citlivě propojit tradiční lidovou architekturu s odvážnými moderními materiály. Výsledkem je areál, který získal hlavní ocenění v soutěži Česká cena za architekturu a nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.
Není to nějaký zásadní rekord, průlomová statistika anebo světový unikát. Za zmínku to ale určitě stojí. Při cestě do Polska totiž můžete narazit na vesnici, jejíž průjezd se vám víc než trochu protáhne. Hlavní ulice Sułoszowa měří devět kilometrů.
Léto dokáže změnit tvář během několika desítek minut, v horách je to ještě rychlejší. To, co začíná jako líné, horké odpoledne na lehátku, může skončit dramatickým zážitkem, kdy se zahrada promění v arénu přírodních živlů nebo nečekaných krizových situací. Když se nebe zatáhne olověnou šedí, vzduchem proletí první jiskra od grilu nebo ze střechy kůlny zazní zlověstné bzučení, končí veškerá bezstarostnost. V takových chvílích rozhoduje chladná hlava a blesková, správně mířená reakce. Jak zabránit katastrofám?
Jak se může stát, že historická farma skončí doslova uprostřed dálnice? Stott Hall v severní Anglii už desítky let obklopují jízdní pruhy frekventované M62. Nejde však o výsledek tvrdohlavosti majitelů, ale o nečekanou shodu okolností, kterou nakonec určila samotná krajina.
Představte si zahradu ne jako statický obraz zamrzlý v čase, ale jako živého člena domácnosti. Zahradu, která nemá definitivní, neměnnou podobu, ale dýchá, mění se a vyvíjí přesně podle toho, jak se mění životní rytmus lidské smečky za jejími okny. Zahradu, která nenosí masku dokonalé a nedotknutelné výstavní síně, ale raději funguje jako živé rodinné album.
Nepříjemný zápach, zakalená voda nebo drahé opravy. To všechno může být důsledek několika chyb, kterých se dopouští řada majitelů domovních čistíren odpadních vod. Zjistěte, co bakteriím ve vaší ČOV nejvíce škodí a jak mikroorganismy udržet v dobré kondici, aby vaše ČOV fungovala dobře.
Mít dobré sousedy je k nezaplacení, ale mít za plotem vášnivého zahrádkáře vyžaduje specifickou sadu diplomatických dovedností. Pro člověka, který na svém pozemku tráví každou volnou chvíli, totiž záhonky nepředstavují jen zdroj obživy, ale posvátné území plné krve, potu a drahého kompostu. Jako správný zahradní stratég musíte vědět, že plot sice definuje hranici na mapě, ale mír na ní určuje každodenní ohleduplnost. Historie nás totiž učí, že i ty nejkrvavější konflikty často vznikly z drobných hraničních incidentů. Pokud se chcete vyhnout tiché opotřebovávací válce, která začíná ledovými pohledy a končí naschvály, vyhněte se následujícím pěti hlavním hříchům.
Na první pohled připomínají sršeň a vosu, ve skutečnosti však patří mezi neškodné mouchy. Pestřenka sršňová a pestřenka vosí jsou mistryně převleku. Ukážeme, jak je rozeznat a proč jejich larvy vyrůstají přímo ve vosích hnízdech.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
