Dnes to celé bude jen o obývacích pokojích. A o tom, jak nevhodné uspořádání obývacího pokoje může před potenciálními zájemci o koupi nemovitosti shodit cenu, nebo dokonce překazit celý prodej. Tedy pokud naopak vy sami nechcete prodej své nemovitosti překazit úmyslně.
Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.
To místo vypadá jako vystřižené z příběhů spisovatele Tolkiena. Nejenom neuvěřitelně vypadající vyprahlou krajinou, plnou skalních věží a útesů. Ale především svou architekturou. Tou neviděnou, skrytou pod zemí. Připomíná důmyslně vytesaná města trpaslíků a zároveň i sluje skřetů.
Řecké architektonické studio Point Supreme proměnilo bývalý sklad v polosuterénu typického athénského bytového domu v neobvyklý jednopokojový byt. Projekt pracuje se surovým betonem, tlumeným světlem a teplými materiály tak, aby podpořil atmosféru „magické jeskyně“, která reaguje nejen na charakter prostoru, ale i na klima a životní styl v Athénách.
Anglické hrabství Somerset známe spíše jako scénickou kulisu poněkud ospalého detektivního seriálu s komisařem Barnabym. Projekt londýnských kumštýřů ale názorně ukazuje, že se region umí proslavit jinak, než jenom scénáři s vraždami. Stylovou architekturou, která moderním způsobem navazuje na minulost.
Evropské bankovky zdobí mosty, které dlouhá léta existovaly jen na papíře. Záměrně. Měly symbolizovat propojení Evropy, aniž by zvýhodňovaly členské země. Jenže v roce 2011 se našel někdo, kdo se rozhodl tuhle rovnováhu narušit. A mosty na bankovkách rovnou ukradl!
Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.
Lovecký zámeček Dřevíč, který získal jako pozůstalost po Karlu Schwarzenbergovi Robert Schmiedlehner, je na prodej. Zámeček umístěný v křivoklátských lesích nabízí celkovou plochu 852 metrů čtverečních, více jak 25 hektarů pozemků, kapli svatého Huberta, altán s jezírkem, kaštanovou alej a pavilon skrytý v lesích. To vše je nyní k mání údajně za 65 milionů korun, ale bez movitého majetku. Ten musel být předán do sbírek zámku Orlík. Obrazy, listiny, insignie a další rodinné památky zde tedy již nemají být.
Na rozhraní vinice a národního parku Podyjí je nyní možné si užít odpočinek v přírodě s romantickým výhledem na Znojmo díky dvěma minimalistickým kabinám. Úsporný design chatek respektující okolní přírodu snoubí krásu dřeva, kamene, kovu a skla. A panoramatický výhled na Znojmo? Úchvatný. Právě to však architekti z MA Studio, kteří kabiny navrhovali, chytře využili.
Je to dům? Je to hrad? Jen vnější podoba stavení Mas Cadalt takové otázky přirozeně vyvolává. Protože masivní kamenný štít a pevné zdivo té představě opevnění nahrávají. Ale ne, středověká tvrz to není. Jen si se stavebním přístupem „Můj dům, můj hrad“ tento projekt pohrává trochu víc, než bývá běžné.
Češi „krmí“ energetické giganty více než před energetickou krizí, alespoň to tvrdí analýza společnosti bezDodavatele. Podle ní elektřina sice na velkoobchodním trhu zlevnila a tento pokles se promítl i do cen zákazníkům, přesto však Češi platí velkým distributorům spoustu peněz nevíc. Proč? Obchodní přirážka (čili marže) činí v případě dominantních dodavatelů elektřiny na trhu v průměru více jak 500 Kč za každou MWh. Pokud domácnost ročně spotřebuje 10 MWh, činí to v součtu více než 5000 korun. Analýza proto nedoporučuje upisování se konkrétnímu dodavateli fixací na více let, natož udržovat staré smlouvy na dobu neurčitou.
O tom, že skrze školy předáváme budoucím generacím vzdělání, nějaké to hlubší poselství a možná pár traumat, a oni si je pak životem nesou dál, moc pochyb není. A právě v tom kontextu je zajímavý projekt australských architektů, který vyrostl v „divočině“ Langwarrin South, ve Victorii. Školní budova nebyla navržena jen jako „instituce“, ale jako širší součást poselství pro mladou generaci.
Jde o projekt řekněme malý tím, co by bylo k jeho naplnění třeba udělat. Protože, když to položíme opravdu hodně naplacato, stačilo by jenom nezapnout v noci světlo. Nerozsvěcet, nechat zhasnuto. Což by, když to domyslíte v reálných obrysech, bylo ve skutečnosti extrémně náročných počinem.
Je to snaha převyprávět historii a trochu jinak si ji připomenout. Přestože stáda ovcí se už na hřebenech hor nepasou a nehlídají je bačové, jistá romantika se s tím odloučeným pobytem a dobrovolnou izolací v přírodě přeci jen pojí. Pomáhá s tím zajímavě uchopená architektura.
Konzumní Vánoce jsou tradičně nejškodlivějším obdobím roku pro životní prostředí. A kromě objemu domácího odpadu zvýšeného podle vyjádření Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) až o průměrných 25 % (toto číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší, pozn. red.) jsou především všudypřítomné mikroplasty nebezpečím, které se volně šíří do našeho okolí a přírody, a které dokonce i nevědomě pojídáme a dýcháme. Posbírat se to dá těžko. Co radí vědkyně na slovo vzaté?
Na mapě Spojených států byste Vernal v Utahu snadno přehlédli. Nenápadné město bez velkých památek, řeklo by se. Přesto ukrývá jednu z nejbizarnějších stavebních historek v amerických dějinách.
Nový archeologický objev v Pompejích odhalil dosud neznámý postup výroby římského betonu. Vědci popisují techniku „horkého mixu“, která vysvětluje jeho pozoruhodnou trvanlivost i samoopravné schopnosti.
Jen pro případ, že by zima za nic nestála, vám představíme jeden povedený projekt zimní rodinné chaty. Nachází se u Pottonu v kanadském Quebec. V končinách, kde o sníh od podzimu do pozdního jara rozhodně nouzi nemají.
Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.
Možná si někdo z vás vzpomene na vtipný aprílový žert na idnes.cz z roku 2011. Tématem bylo zateplení chrámu svatého Víta včetně velmi realistických vizualizací „zateplováků“ na fasádách. Tehdy začínalo po ekonomické krizi 2008 evropské zateplovací šílenství a autoři vtípku zacílili na nedotknutelné. Posvátný chrám na Hradčanech oblečený do fasádního polystyrenu jako starý „páprda“ nazutý do kýčovitých bačkor. Prý ale jde snížit spotřebu energií u historických budov i bez zateplení obálky, alespoň to nyní tvrdí studie členů CZGBC.
