Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Při koupi starší nemovitosti bývá zahrada často vnímána jako komplikace plná přerostlých křovin, náletů a zdánlivě dožívajících stromů. Prvotní nutkání povolat těžkou techniku (nebo si nějakou rovnou koupit) a začít na zelené louce je sice lákavé, ale připravuje majitele pozemku o to nejcennější, co penězi nelze koupit – vzrostlý ekosystém, mikroklima a nenapodobitelnou atmosféru již dříve někým založeného a udržovaného místa. Citlivá rekonstrukce staré zahrady je procesem postupného odkrývání vrstev, nikoli radikální destrukce. Pokud k prostoru přistoupíte s pokorou, získáte jedinečnou oázu, jejíž stín a kouzlo byste při založení nové zahrady budovali celá desetiletí.
Úsporná rekonstrukce nemusí znamenat kompromis v pohodlí ani nevýrazný interiér. Kompaktní mezonetový byt pro pár s dítětem ukazuje, jak výrazné proměny dosáhnout pomocí dvou hlavních materiálů, dobře navrženého nábytku a cílených zásahů do dispozice. Mořená březová překližka dodává místnostem teplý tón, zatímco nerezová ocel přináší střídmý kontrast. Výsledkem je bydlení, které propojuje rodinný život, práci z domova i dostatek úložných prostor.
Senioři, kteří zaplatili zálohu firmě, jež zmizela, a teď musí státu vracet dotaci za fotovoltaiku, kterou nikdy nedostali. Takové příběhy přinesly minulé dotační programy. Jak si dodavatele prověřit dřív, než mu cokoliv zaplatíte, radí energetický auditor Petr Kotek.
Představa samičky kudlanky, která s chladnokrevnou elegancí ukusuje hlavu svému milenci přímo během milostného aktu, patří k nejpopulárnějším klišé hmyzí říše. Stala se symbolem toxických vztahů, popkulturní metaforou i zdánlivou učebnicovou pravdou. Skutečnost v divoké přírodě je však podstatně střízlivější a pro samečky daleko nadějnější. Sexuální kanibalismus u kudlanek rozhodně není povinným rituálem každého páření, ale spíše nouzovým řešením z hladu a laboratorním nedorozuměním. Co stojí za představou sexuálního kanibalismu kudlanek a kdo je skutečný kanibal hmyzí říše?
Kolik místa potřebujete k bydlení? A kolik místa potřebuje město, aby se do něj vešel další dům, totiž právě ten váš? Jsou to dvě otázky, ale úzce spolu souvisí. A australští architekti ze studia Carter Williamson na ně mají jednu společnou odpověď.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Mnoho lidí odchází do lesa či do parku s pocitem, že slupka od banánu, nedojedená svačina nebo stará halloweenská dýně přírodě neublíží, protože jde přece o biologický materiál, který shnije. Realita je však mnohem temnější. Volně pohozený odpad, ať už organického původu, nebo z plastu, kovu či skla a jiných materiálů, představuje pro divokou zvěř smrtící past, která narušuje přirozené instinkty, způsobuje těžká poranění a často vede k pomalému umírání. Pochopení toho, jak konkrétní zbytky z našich domácností v trávě a podrostu působí, je prvním krokem k tomu, abychom z lesů přestali dělat nebezpečná smetiště.
Děti na zahradě v jednom kuse něco staví – domečky, úkryty, hnízda i hrady. Většinou si vystačí samy, tu a tam si vyžádají pomoc rodičů. Co se stane, když se rodiče do takové stavby pustí z gruntu, s architekty a profesionálními tesaři?
Než uvidíte první korunu z bezúročného úvěru, budete muset zaplatit za dokumenty. Kolik stojí renovační pas, k čemu je průkaz energetické náročnosti, kdy potřebujete projekt a co za vás zaplatí stát? Reálné ceny z praxe přinesl v podcastu energetický auditor Petr Kotek.
Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.
Při podzimním úklidu záhonů nebo kontrole dřevěného plotu můžete narazit na útvar, který připomíná trochu zaschlou stavební pěnu, miniaturní vosí hnízdo či hliněný zámotek. Než ale sáhnete po špachtli, zadržte. Narazili jste na ootéku – geniální schránku, která dokazuje, že se ve vašem okolí usadil fascinující a vysoce užitečný predátor: kudlanka nábožná. Je to živočich, který se na našem území nevyskytuje v přírodě příliš dlouho, a u něhož nebyla pozorována invaznost.
Podzim je tu a s ním i pošmourné deštivé počasí, sychravá rána a dopolední mlhy, které utne až časnější příchod večerního šera. Hříchy léta jsou rázem zapomenuty a slunce v domácnosti se znovu stává vítaným jevem. Že z vás ještě letní vedra úplně nevyvanula? Dejte tomu pár dní. A pak teprve naplno oceníte zimní zahradu u newyorského domu.
Levandule patří k nejoblíbenějším stálicím našich zahrad, balkonů i bylinkových záhonů. Její nezaměnitelné aroma, stříbřité listy a záplava modrofialových květů evokují prosluněnou atmosféru Provence. Aby však tento polokeř zůstal vitální, hustý a bohatě kvetl každé léto, vyžaduje, abychom správně porozuměli jeho nárokům. Zásadní roli hraje především přelom léta a podzimu, kdy se rozhoduje o tom, jak rostlina přestojí chladné měsíce a zda na jaře úspěšně obnoví svůj růst. Pokud vezmete do ruky zahradní nůžky a začnete bezhlavě řezat, je všechno špatně.
Podzimní věnec je nejjednodušší dekorace, jakou si můžete vyrobit sami: materiál posbíráte na jedné procházce, korpus stojí pár korun a výsledek vydrží na dveřích až do adventu. Jak ho udělat tak, aby nevypadal jako hromada listí, co použít na základ a čím ho ozdobit?
Musíte dům renovovat celý najednou, nebo můžete postupovat po krocích? Nová zelená úsporám umožňuje obojí, ale s jinými limity a jinými pravidly. Kdy se vyplatí co a jak podat víc žádostí postupně, vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Podzim svádí k velkému úklidu zahrady a zahradnické nůžky už netrpělivě čekají na svou chvíli. Jenže právě teď mohou nadělat více škody než užitku. Okrasné trávy, některé keře, ovocné stromy i odkvetlé trvalky mají dobré důvody zůstat přes zimu nedotčené. Co na podzim rozhodně nestříhat?
Pěstování fíkovníku už dávno není výsadou pouze středomořských oblastí. Oteplování klimatu v posledních letech spolu s dostupností moderních mrazuvzdorných kultivarů umožnilo této subtropické dřevině zdomácnět i v českých podmínkách. Ačkoli fíkovník jako dekorativní keř poroste na chráněném místě poměrně snadno, získat sladké a plně vyzrálé plody vyžaduje pečlivou volbu odrůdy i dodržení základních agrotechnických pravidel. V oblastech, kde se tradičně daří vinné révě, broskvoním nebo meruňkám, má fíkovník ideální startovní pozici, uspět s ním však lze i ve vyšších polohách, pokud zvolíte správnou strategii.
Účty za elektřinu a topení umí pořádně zamávat rodinným rozpočtem a peníze přitom často utíkají kvůli drobnostem. Víte, co doma energii opravdu šetří a co je jen zažitý mýtus? Otestujte se v našem kvízu.
Zatímco většina víkendových houbařů balí s koncem teplých dnů košíky v domnění, že s ústupem pravých hřibů sezóna skončila, pro skutečné labužníky hostina teprve začíná. Hřibovité houby bývají na podzim často nasáklé vodou, blátivé a chuťově mdlé. Skutečný kulinářský vrchol pozdního roku totiž nepatří hnědým kloboukům, nýbrž pestré paletě lupenatých a dřevokazných druhů, které potřebují chladné noci a podzimní mlhy. Právě ty nabízejí pevnou, křupavou texturu, hluboké kořeněné aroma a schopnost pozvednout omáčky či nakládanou zeleninu do gastronomických výšin.
