Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Na pultech zahradnictví stojí těsně vedle sebe, hrají podobnými odstíny růžové či fialové, případně bílou a nazelenalou. Na první pohled vypadají jako dvojčata, přesto jsou vřes obecný a vřesovec pleťový dva zcela odlišné druhy s jinými nároky, listy i dobou kvetení. Ve společném truhlíku mohou vytvořit dokonalý tandem od září až do jara, pokud víte, jak se o ně postarat a proč jejich největším zimním nepřítelem není třeskutý mráz, ale neviditelné sucho.
Dům je díky své poloze na parcele nepřehlédnutelný a proporcemi odhalený okolí ze všech stran. Co si přála početná rodina s odrostlejšími dětmi? Trochu víc soukromí. A jak toho architekti dosáhli? Nečekaně – větším, ne menším množstvím oken.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Terasa je nejvíc namáhaná plocha kolem domu: celé léto slunce, na podzim listí a vlhko, v zimě mráz, sníh a případně sůl. Hodina práce před první zimou prodlouží životnost dřeva i kompozitu o roky. Co udělat u dřevěné terasy, co u WPC a na co nezapomenout u dlažby a kovových konstrukcí?
Každý zahrádkář i pěstitel pokojovek pravidelně plní kompost nebo bioodpad zdánlivě nepotřebným materiálem. Odlámané bramborové klíčky, vyštipované zálistky rajčat, vzdušné kořeny monster či uschlé květy afrikánů však nepředstavují pouhý odpad. V pletivech těchto částí se koncentrují silné fytohormony, obranné alkaloidy, esenciální minerály a přírodní fungicidy či insekticidy. Při správném zpracování se z nich stávají účinné růstové stimulátory, ochranné postřiky, kořenová výživa nebo kypřidla půdy, čímž plnohodnotně nahradí drahé syntetické přípravky.
Obklad a dlažba vodu nezastaví. Spáry i lepidlo jsou nasákavé a bez hydroizolační vrstvy pod nimi si voda najde cestu do zdiva, k sousedům a k plísním. Jak se hydroizolace koupelny dělá dnes, kde musí být, jaký materiál vybrat a na co si při rekonstrukci pohlídat řemeslníky?
Katalogy zahradních center slibují idylické oázy klidu, harmonické bzučení včel, bohatě vykvetlé záhony a košíky přetékající dokonalou úrodou. Realita? Nekonečný souboj s rostlinami, které rostou všude kromě místa, kam jste je zasadili, zálivkovou fyzikou popírající logiku a stavebními materiály, jež se chovají jako svéprávné bytosti. Tady je řada nefiltrovaných pravd ze záhonů, skalek i dílen, o kterých vám v hobby marketu raději vůbec neřeknou.
Jsou informace, které nutně k životu nepotřebujete. Obohatí vás jenom tím, že jsou zajímavé. Následující text o dubajské Burj Khalifa, jednom z novodobých divů inženýrské praxe a stavitelství, je jich plný.
Černý roh u stropu, fleky kolem oken, plíseň za skříní. Většina z nás sáhne po spreji, plíseň zmizí – a za pár týdnů je zpátky. Podle Jakuba Pyšného, který se plísním a termoizolačním nátěrům věnuje v praxi, to dává smysl: přípravek plíseň zabije a vybělí, ale studené místo, na kterém se sráží vlhkost, neohřeje. V podcastu ČESKÉSTAVBY.cz jsme probrali, proč plíseň vzniká i v novostavbách, jak větrat, aby to mělo smysl, a jak postupovat, když už doma je.
Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Při koupi starší nemovitosti bývá zahrada často vnímána jako komplikace plná přerostlých křovin, náletů a zdánlivě dožívajících stromů. Prvotní nutkání povolat těžkou techniku (nebo si nějakou rovnou koupit) a začít na zelené louce je sice lákavé, ale připravuje majitele pozemku o to nejcennější, co penězi nelze koupit – vzrostlý ekosystém, mikroklima a nenapodobitelnou atmosféru již dříve někým založeného a udržovaného místa. Citlivá rekonstrukce staré zahrady je procesem postupného odkrývání vrstev, nikoli radikální destrukce. Pokud k prostoru přistoupíte s pokorou, získáte jedinečnou oázu, jejíž stín a kouzlo byste při založení nové zahrady budovali celá desetiletí.
Úsporná rekonstrukce nemusí znamenat kompromis v pohodlí ani nevýrazný interiér. Kompaktní mezonetový byt pro pár s dítětem ukazuje, jak výrazné proměny dosáhnout pomocí dvou hlavních materiálů, dobře navrženého nábytku a cílených zásahů do dispozice. Mořená březová překližka dodává místnostem teplý tón, zatímco nerezová ocel přináší střídmý kontrast. Výsledkem je bydlení, které propojuje rodinný život, práci z domova i dostatek úložných prostor.
Senioři, kteří zaplatili zálohu firmě, jež zmizela, a teď musí státu vracet dotaci za fotovoltaiku, kterou nikdy nedostali. Takové příběhy přinesly minulé dotační programy. Jak si dodavatele prověřit dřív, než mu cokoliv zaplatíte, radí energetický auditor Petr Kotek.
Představa samičky kudlanky, která s chladnokrevnou elegancí ukusuje hlavu svému milenci přímo během milostného aktu, patří k nejpopulárnějším klišé hmyzí říše. Stala se symbolem toxických vztahů, popkulturní metaforou i zdánlivou učebnicovou pravdou. Skutečnost v divoké přírodě je však podstatně střízlivější a pro samečky daleko nadějnější. Sexuální kanibalismus u kudlanek rozhodně není povinným rituálem každého páření, ale spíše nouzovým řešením z hladu a laboratorním nedorozuměním. Co stojí za představou sexuálního kanibalismu kudlanek a kdo je skutečný kanibal hmyzí říše?
Kolik místa potřebujete k bydlení? A kolik místa potřebuje město, aby se do něj vešel další dům, totiž právě ten váš? Jsou to dvě otázky, ale úzce spolu souvisí. A australští architekti ze studia Carter Williamson na ně mají jednu společnou odpověď.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Mnoho lidí odchází do lesa či do parku s pocitem, že slupka od banánu, nedojedená svačina nebo stará halloweenská dýně přírodě neublíží, protože jde přece o biologický materiál, který shnije. Realita je však mnohem temnější. Volně pohozený odpad, ať už organického původu, nebo z plastu, kovu či skla a jiných materiálů, představuje pro divokou zvěř smrtící past, která narušuje přirozené instinkty, způsobuje těžká poranění a často vede k pomalému umírání. Pochopení toho, jak konkrétní zbytky z našich domácností v trávě a podrostu působí, je prvním krokem k tomu, abychom z lesů přestali dělat nebezpečná smetiště.
Děti na zahradě v jednom kuse něco staví – domečky, úkryty, hnízda i hrady. Většinou si vystačí samy, tu a tam si vyžádají pomoc rodičů. Co se stane, když se rodiče do takové stavby pustí z gruntu, s architekty a profesionálními tesaři?
Než uvidíte první korunu z bezúročného úvěru, budete muset zaplatit za dokumenty. Kolik stojí renovační pas, k čemu je průkaz energetické náročnosti, kdy potřebujete projekt a co za vás zaplatí stát? Reálné ceny z praxe přinesl v podcastu energetický auditor Petr Kotek.
