Hobby

Zazimování zahradního jezírka: Kdy vypnout filtraci a jak zachránit ryby před udušením

Listopadový pokles teplot k bodu mrazu je pro majitele zahradních nádrží neúprosným signálem k akci. Zatímco hladina jezírka ještě působí klidným dojmem, pod vodou probíhají zásadní biologické změny. Chybný krok v tomto období může mít fatální následky: popraskané trubky, zničená křemíková skla UV lamp za desítky tisíc korun nebo jarní pohled na uhynulé koi kapry a jesetery. Zazimování jezírka není jen o mechanickém úklidu napadaného listí, ale o přesném načasování technologické odstávky a zajištění stabilního mikroklimatu, které rybám umožní přečkat mrazivé měsíce bez ztráty kyslíku a otravy tlejícími plyny.

Ježek venku za bílého dne? V listopadu je to varovný signál. Kdy volat záchrannou stanici

Ježek je noční tvor, a když v listopadu za světla leží nebo bloudí po zahradě, bývá podle záchranářů vysílený, nemocný nebo zraněný. Přesto radí nejdřív zavolat a poradit se, protože ne každý ježek za světla potřebuje odvoz do stanice a samotná váha o jeho osudu nerozhoduje.

Waterloo Bridge: Most, který Londýnu postavily ženy a nakonec na ně muži zapomněli

Betonovaly, svařovaly, obsluhovaly jeřáby. A nakonec postavily jeden z nejslavnějších londýnských mostů. Jenže když přišlo na slavnostní projevy, na ženy se jaksi zapomnělo. Příběh Waterloo Bridge je tak nejen připomínkou pozoruhodného stavitelského výkonu, ale i jedné poněkud trapné historické nespravedlnosti.

Dům s dvojitou cihlovou fasádou je nejluxusnější jeskyní v Hanoji

Města nás pohlcují. Nabízejí veškerý komfort velkých sídel, ale žádají si za to naše soukromí, anonymitu a vynucenou nahloučenost. Co s tím? Netradiční recept nabízí dům z Hanoje s dvojitou cihlovou kůží.

Zvonění na věčnost. Jak fungovaly válečné hřbitovy zvonů?

V Hamburku za druhé světové války vznikla neobvyklá pohřebiště. Ležely na nich tisíce kostelních zvonů svezených z Německa i okupované Evropy. Nacisté je zabavovali kvůli cennému bronzu, který potřebovali pro válečnou výrobu.

Dupání na půdě v noci: kuna, plch, nebo myš? Podle stop poznáte, kdo u vás zimuje

Listopadový dupot nad stropem má na svědomí spíš kuna skalní nebo myši než plch velký, protože plši touhle dobou už spí zimním spánkem pod zemí. Kdo u vás bydlí, poznáte podle trusu a stop, a vyplatí se to vědět: myši si můžete pochytat sami, kunu ani plcha chytat nesmíte.

Zeleninová zahrada naruby: Ozimé výsevy mrkve, petržele a salátu těsně před mrazy

Většina pěstitelů s příchodem listopadu uklidí rýče, vyčistí záhony a uloží zahradu k zimnímu spánku až do prvních březnových slunečních paprsků. Zahradnická sezóna však pro zkušené pěstitele podzimem nekončí, nýbrž začíná. Metoda podzimního, takzvaného ozimého výsevu vybraných druhů zeleniny staví tradiční jarní kalendář na hlavu. Semena vysetá těsně před trvalým zámrazem v půdě bezpečně přezimují, na jaře využijí veškerou vláhu z tajícího sněhu a vyklíčí v době, kdy jsou záhony po zimě ještě příliš rozblácené na jakoukoliv lidskou práci. Výsledkem je křehká sklizeň o tři až čtyři týdny dříve a porost v předstihu před suchem i škůdci.

Pět kroků k zazimování chaty, než udeří mráz: jak předejít prasklému potrubí

Většinu prací na zazimování chaty zvládnete sami za jedno odpoledne, když postupujete v pevném pořadí od vody přes topení a komín až po okna a myši. U každého kroku najdete konkrétní úkony i to, co je lepší nechat topenáři nebo kominíkovi, a na konci čeká stručný checklist k uložení do telefonu.

Orosená okna a černé rohy: Jaká má být vlhkost v bytě, aby se netvořila plíseň

O plísni nerozhoduje vlhkost uprostřed pokoje, ale vlhkost povrchu nejstudenějšího místa bytě. Jakmile v rohu, na špaletě nebo za skříní vystoupá vlhkost u povrchu na 70 až 80 %, začne růst, a proto je dobré držet v zimě vzduch kolem 45 až 55 %. Ukážeme, při jaké teplotě povrchu začínají potíže, jak vlhkost změřit, kolik minut větrat a kdy se s problémy s plísněmi raději svěřit odborníkovi.

Stanice na mrazivé Antarktidě jako výzva pro architekty

V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.

Co s hromadami listí? Jsou zlatým pokladem pro půdu, nebo zbytečným zdrojem nebezpečných chorob?

Podzimní zahrada se v listopadu halí do sytých zlatavých a hnědých tónů, pro většinu majitelů pozemků to však znamená jediné: nekonečné hodiny s hráběmi v ruce. Zatímco jedna skupina zahrádkářů pohlíží na opadané listí a jehličí jako na obtížný odpad, který je nutné do posledního kousku spálit nebo odvézt do sběrného dvora, druhá v něm vidí cennou organickou hmotu a dar přírody. Pravda leží přesně uprostřed. Spadaná biomasa může fungovat jako bezkonkurenční hnojivo a zimní peřina pro půdní život, ale při nesprávném zacházení se snadno promění v líheň houbových patogenů, spolehlivého zabijáka pěstěného trávníku nebo nechtěný zdroj okyselení záhonů.

Byt v bratislavském Sky Parku spojuje světlé dřevo, jemné textury a modré akcenty s krásnými výhledy

Pohodlně se natáhnout na lehátko a pozorovat město. Právě takové přání stálo na začátku návrhu dvoupokojového bytu v bratislavském rezidenčním projektu Sky Park. Majitel chtěl minimalistický, ale účelně zařízený interiér, ve kterém si bude moci vychutnávat panoramatický výhled. Autorky návrhu, architektky Kristína Poržoltová a Ivana Paľková ze studia KIVVI architects proto pracovaly s neutrálními barvami, světlým dřevem a nábytkem jednoduchých tvarů. Výsledkem je bydlení, jehož klidnou atmosféru oživuje několik pečlivě zvolených detailů.

Skleník na nejizolovanějším místě severského světa

Je libo mrkvičku, okurku nebo rajče? Žádný problém. Pokud vám nohy slouží a nemáte hluboko do kapsy, najdete je na pultech nejbližšího supermarketu. Prakticky bez ohledu na sezónu je pro vás vypěstují kdesi ve Španělsku a můžete si je dopřát kdykoliv. Lidé z osady Inukjuak, jednoho z nejizolovanějších obývaných míst na planetě Zemi, si to ovšem museli zařídit jinak.

Od posměšků k pleteným ponožkám: Proč jsme se smáli dvěma svetrům, a dnes v nich sedíme u televize?

Pamatujete, jak jste se ošívali a nevěřícně kroutili hlavou, když se z médií a politických kuloárů linuly knížecí rady, že při vysokých cenách energií se máme zkrátka lépe obléct a vytáhnout třeba ještě jeden pletený svetr navíc? Působilo to jako absurdní retro groteska z minulého století nebo naprosto odtržený výstřelek někoho, kdo v životě nezažil například průvan v paneláku a ledové stěny staré chalupy před zatopením. Jenže uběhlo pár let, kalendář ukazuje podzim 2026 a ze satirického memu se nenápadně stala běžná realita všedního dne. Dva svetry zvítězily na celé čáře a český národ v nich dnes večer usedá k televizi. Prokazuje to nejnovější průzkum společnosti epet.

Metr dřeva od 1 300 Kč, pelety od 12 200 Kč za tunu. Ceny paliv na zimu 2026/27

Sypaný metr štípaného měkkého dřeva stojí v podzimních cenících od 1 300 Kč, tvrdé dřevo zhruba od 1 600 Kč a tuna certifikovaných pelet kolem 12 tisíc. Prošli jsme ceníky patnácti prodejců, přepočítali dřevo, pelety i brikety na korunu za kilowatthodinu a ukazujeme, kde se při nákupu nejčastěji přeplácí.

Kombajny na dvě směny: Jižní Morava zavádí zemědělský double a traktory nestíhají chladnout

Představa, že z jednoho českého pole sklidíte dvě plnohodnotné úrody za jediný rok, ještě nedávno patřila do žánru sci-fi nebo do příruček o pěstování rýže někde ve vietnamské deltě. Jenže klimatická změna si řekla, že když už peče jih Moravy středomořským sluncem, nadělí mu i tamní agrotechnické tempo. Místní zemědělci tak pomalu zapomínají na tradiční letní dobu vegetačního klidu u vychlazeného vlašáku a po vymlácení první plodiny okamžitě startují secí stroje pro repete. Vítejte v české subtropické zóně, kde se pole točí na dvě směny a termín druhá sklizeň přestává zavánět původem ze slovníku experimentujících bláznů.

Proměna Česka v praxi: Tůně místo polopouště, oázy u škol i záchranáři v pasivních domech

Vlny letních veder, dlouhá sucha střídaná přívalovými srážkami i vyčerpaná půda už dávno nejsou abstraktními hrozbami, ale každodenní realitou. Osmý ročník prestižní soutěže Adapterra Awards, pořádané Nadací Partnerství, ukázal, že česká krajina i města se dokážou na klimatické výkyvy adaptovat s neuvěřitelnou nápaditostí. Ze 71 přihlášených děl vybrala odborná porota 18 finalistů a slavnostní vyhlášení v Praze představilo projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro celou zemi.

Nová okna, víc radonu. Po zateplení naměřili Švýcaři v domech v průměru o pětinu víc

Utěsněný dům po výměně oken a zateplení méně větrá a radon z podloží v něm zůstává déle: ve švýcarské studii ho u šedesáti domů po renovaci přibylo v průměru o 20 procent, v některých až osminásobně. Radon se vyplatí změřit před stavebními úpravami i po nich, stát nabízí i měření zdarma.

Od kupeckých skladů k noblesnímu činžovnímu domu: Chátrající dům na krumlovském Latráně znovu ožil

Dům číslo 86 byl po generace součástí obchodní tepny českokrumlovského Latránu. V jeho přízemí se prodávalo zboží, později zde fungovala prodejna Pramen i rodinný bufet Koptových. Na začátku 21. století však objekt zůstal opuštěný a postupně chátral. Nový život mu dala až rozsáhlá rekonstrukce zahájená v roce 2021, díky které vznikla za historickými zdmi Rezidence Latrán 86 se sedmi apartmány, konferenčním sálem, wellness a soukromou zahradou.

Ocet na plevel, káva do záhonů a Mozart pro rostliny. Odborníci prověřili virální zahradnické rady

TikTok. To nejsou citoslovce zvuků pokažených hodin, ale jak sami dobře víte, název populární sociální sítě, která se v posledních letech stala doslova studnicí nejrůznějších zahradnických rad a vychytávek. Některé slibují rychlejší růst rostlin, jiné snadnou likvidaci škůdců nebo výrobu domácích hnojiv z běžných kuchyňských surovin. Opravdu všechny fungují?