Když jdou dobré konexe a dobré nápady takříkajíc ruku v ruce, není nemožné skoro nic. Své o tom věděl i Robert Paxton McCulloch. Podnikatel, který se do americké historie v minulém století zapsal hned natřikrát. Prodejem motorových pil, založením městečka Lake Havasu. A též koupí londýnského mostu a jeho převozem do Arizony.
Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.
Za beton, který je pevnější, odolnější a rychleji tvrdnoucí. A taky za ochranu životního prostředí, které je devastováno neudržitelnou těžbou lithia pro udržitelné technologie. Objev jihoaustralských inženýrů má ve světě, který hladoví po lithiu, opravdu velký potenciál.
Bez povodní se to letos zatím na našem území obešlo, zásoby sněhu na horách se tenčí, nové srážky jsou minimální, voda v mnoha přehradách stále chybí. Velká voda se nekoná, vlastně ani ta malá. Když se ale povodně někde objeví, vždy se řeší to samé. Totiž sanace budov, zahrad a celých větších území, ale také hlavně statika domů (resp. obecněji staveb), kolem kterých a kterými voda prošla. Které typy budov a jiných staveb mají větší šanci, že povodně ustojí?
Na poměry toho, co se dá očekávat od italského Piemontu, je osada Viganella docela průměrná a normám dostačující. Sídlo se dvěma stovkami obyvatel, které je součástí širšího správního celku obce Borgomezzavalle, má obchody, poštu, kostel, zastupitelství i školku. Co jí ale chybí, je sluneční světlo. A proto tu denní osvětlení zdejší návsi zajišťuje obří zrcadlo.
Není divu, že se početné čínské etnikum začalo propisovat do americké architektury nejen ve vyhlášených „čínských čtvrtích“. Důkazem je Dragon Springs ve státě New York, kde právě ožívá krása a velkolepost architektury z období dynastie Tchang. A vůbec nejde jenom o jakýchsi „pár stylových baráčků ze dřeva“. A jenom o stavby.
Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.
Jaro letos na pozvánku nečekalo. Otestujte se, jestli poznáte jeho první květinové posly, na které můžete narazit na zahradě i při procházkách probouzející se přírodou.
Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.
Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?
Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?
Během pandemie se děly velké věci. A ne všechny se dají označit za tragické. Pro rodinu z Ghentu se například covidové časy pojily s pozitivní změnou. Výzvy po sociální izolaci a nejistotě byly tou poslední kapkou, která je přiměla změnit adresu. Z města se přestěhovali na venkov a pustili se do rekonstrukce.
Slovo „sociální“ bývalo někdejším šéfem jedné české politické strany zakazováno. Nevíme, jestli se za něj tehdy dávaly prsty zlotřilců do palečnice, nebo se pohlavkovalo a fackovalo plácačkou na mouchy, ale soudě podle myšlenkových deformací některých osob se používaly tresty mnohem drakoničtější. O to více asi překvapí, že na západ od nás, přímo v historickém srdci městečka Augsburg, funguje model sociálního bydlení pojmenovaný Fuggerei již 500 let. Dodnes. Za drobné a modlitbu. Jak se to mohlo stát?
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?
V panorama Madridu vypadají jako jeden zdvojený omyl, ale vznikly jako technická senzace své doby. Torres de Colón se stavěly jinak než téměř všechny ostatní výškové budovy. A právě tahle stavební zvláštnost dělá z neoblíbených dvojčat architektonickou raritu.
Asociace výrobců minerální izolace se s předstihem vyjádřila k plánovanému prohlášení vlády o změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle dostupných informací asociace uvádí, že se program má zaměřit místo dotací na poskytování výhodných dlouhodobých půjček. Alespoň to by mělo být podle tiskové zprávy AVMI oznámeno dnes odpoledne.
Mikrobyty jsou stále častější odpovědí na rostoucí ceny bydlení ve velkých městech. I extrémně malý prostor však může nabídnout komfortní a funkční život, pokud je navržen chytře a s důrazem na minimalismus. Příkladem je byt navržený architektem Szymonem Hanczarem ve Vratislavi, který dokazuje, že i pouhých několik metrů čtverečních může stačit na plnohodnotné bydlení. Díky promyšlenému využití prostoru, multifunkčnímu nábytku a světlému interiéru vznikl domov, který je praktický, estetický a překvapivě útulný.
U nových oken už dávno nejde jen o počet komor a hezký rám. Mnohem důležitější je, jak spolu fungují profil, zasklení, orientace domu, stínění i samotná montáž. Právě tady se rozhoduje, zda budou okna dobře izolovat, tlumit hluk, nepřehřívat interiér a zároveň vydrží dlouhé roky bez kompromisů. A pak jsou tu i řešení, která ještě nedávno působila jako sci-fi. Třeba skla a fólie, která se mění podle světla nebo na povel zajistí soukromí. Luxus dnes totiž neznamená pozlátko, ale skutečný komfort.
Francouzský pošťák Ferdinand Cheval byl vlastně současníkem slavného katalánského architekta Antoni Gaudího. Oba vycházeli z jiných podmínek, ubírali se jinými směry a přesto je možné postavit jejich díla vedle sebe. Naivní architekturu a tu, která se vlastně stává svou nekonvenčností svým způsobem také naivní. Ve svém okolí za života vnímaný blázen Cheval byl vystaven na obdivná světla ramp díky slavným a uznávaným osobnostem (Breton, Picasso, Tinguely, Ernst, Hundertwasser). Jak se to vlastně stalo?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
