Ježek je noční tvor, a když v listopadu za světla leží nebo bloudí po zahradě, bývá podle záchranářů vysílený, nemocný nebo zraněný. Přesto radí nejdřív zavolat a poradit se, protože ne každý ježek za světla potřebuje odvoz do stanice a samotná váha o jeho osudu nerozhoduje.
Betonovaly, svařovaly, obsluhovaly jeřáby. A nakonec postavily jeden z nejslavnějších londýnských mostů. Jenže když přišlo na slavnostní projevy, na ženy se jaksi zapomnělo. Příběh Waterloo Bridge je tak nejen připomínkou pozoruhodného stavitelského výkonu, ale i jedné poněkud trapné historické nespravedlnosti.
Města nás pohlcují. Nabízejí veškerý komfort velkých sídel, ale žádají si za to naše soukromí, anonymitu a vynucenou nahloučenost. Co s tím? Netradiční recept nabízí dům z Hanoje s dvojitou cihlovou kůží.
V Hamburku za druhé světové války vznikla neobvyklá pohřebiště. Ležely na nich tisíce kostelních zvonů svezených z Německa i okupované Evropy. Nacisté je zabavovali kvůli cennému bronzu, který potřebovali pro válečnou výrobu.
Listopadový dupot nad stropem má na svědomí spíš kuna skalní nebo myši než plch velký, protože plši touhle dobou už spí zimním spánkem pod zemí. Kdo u vás bydlí, poznáte podle trusu a stop, a vyplatí se to vědět: myši si můžete pochytat sami, kunu ani plcha chytat nesmíte.
Většina pěstitelů s příchodem listopadu uklidí rýče, vyčistí záhony a uloží zahradu k zimnímu spánku až do prvních březnových slunečních paprsků. Zahradnická sezóna však pro zkušené pěstitele podzimem nekončí, nýbrž začíná. Metoda podzimního, takzvaného ozimého výsevu vybraných druhů zeleniny staví tradiční jarní kalendář na hlavu. Semena vysetá těsně před trvalým zámrazem v půdě bezpečně přezimují, na jaře využijí veškerou vláhu z tajícího sněhu a vyklíčí v době, kdy jsou záhony po zimě ještě příliš rozblácené na jakoukoliv lidskou práci. Výsledkem je křehká sklizeň o tři až čtyři týdny dříve a porost v předstihu před suchem i škůdci.
Většinu prací na zazimování chaty zvládnete sami za jedno odpoledne, když postupujete v pevném pořadí od vody přes topení a komín až po okna a myši. U každého kroku najdete konkrétní úkony i to, co je lepší nechat topenáři nebo kominíkovi, a na konci čeká stručný checklist k uložení do telefonu.
O plísni nerozhoduje vlhkost uprostřed pokoje, ale vlhkost povrchu nejstudenějšího místa bytě. Jakmile v rohu, na špaletě nebo za skříní vystoupá vlhkost u povrchu na 70 až 80 %, začne růst, a proto je dobré držet v zimě vzduch kolem 45 až 55 %. Ukážeme, při jaké teplotě povrchu začínají potíže, jak vlhkost změřit, kolik minut větrat a kdy se s problémy s plísněmi raději svěřit odborníkovi.
V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.
Podzimní zahrada se v listopadu halí do sytých zlatavých a hnědých tónů, pro většinu majitelů pozemků to však znamená jediné: nekonečné hodiny s hráběmi v ruce. Zatímco jedna skupina zahrádkářů pohlíží na opadané listí a jehličí jako na obtížný odpad, který je nutné do posledního kousku spálit nebo odvézt do sběrného dvora, druhá v něm vidí cennou organickou hmotu a dar přírody. Pravda leží přesně uprostřed. Spadaná biomasa může fungovat jako bezkonkurenční hnojivo a zimní peřina pro půdní život, ale při nesprávném zacházení se snadno promění v líheň houbových patogenů, spolehlivého zabijáka pěstěného trávníku nebo nechtěný zdroj okyselení záhonů.
Pohodlně se natáhnout na lehátko a pozorovat město. Právě takové přání stálo na začátku návrhu dvoupokojového bytu v bratislavském rezidenčním projektu Sky Park. Majitel chtěl minimalistický, ale účelně zařízený interiér, ve kterém si bude moci vychutnávat panoramatický výhled. Autorky návrhu, architektky Kristína Poržoltová a Ivana Paľková ze studia KIVVI architects proto pracovaly s neutrálními barvami, světlým dřevem a nábytkem jednoduchých tvarů. Výsledkem je bydlení, jehož klidnou atmosféru oživuje několik pečlivě zvolených detailů.
Je libo mrkvičku, okurku nebo rajče? Žádný problém. Pokud vám nohy slouží a nemáte hluboko do kapsy, najdete je na pultech nejbližšího supermarketu. Prakticky bez ohledu na sezónu je pro vás vypěstují kdesi ve Španělsku a můžete si je dopřát kdykoliv. Lidé z osady Inukjuak, jednoho z nejizolovanějších obývaných míst na planetě Zemi, si to ovšem museli zařídit jinak.
Pamatujete, jak jste se ošívali a nevěřícně kroutili hlavou, když se z médií a politických kuloárů linuly knížecí rady, že při vysokých cenách energií se máme zkrátka lépe obléct a vytáhnout třeba ještě jeden pletený svetr navíc? Působilo to jako absurdní retro groteska z minulého století nebo naprosto odtržený výstřelek někoho, kdo v životě nezažil například průvan v paneláku a ledové stěny staré chalupy před zatopením. Jenže uběhlo pár let, kalendář ukazuje podzim 2026 a ze satirického memu se nenápadně stala běžná realita všedního dne. Dva svetry zvítězily na celé čáře a český národ v nich dnes večer usedá k televizi. Prokazuje to nejnovější průzkum společnosti epet.
Sypaný metr štípaného měkkého dřeva stojí v podzimních cenících od 1 300 Kč, tvrdé dřevo zhruba od 1 600 Kč a tuna certifikovaných pelet kolem 12 tisíc. Prošli jsme ceníky patnácti prodejců, přepočítali dřevo, pelety i brikety na korunu za kilowatthodinu a ukazujeme, kde se při nákupu nejčastěji přeplácí.
Představa, že z jednoho českého pole sklidíte dvě plnohodnotné úrody za jediný rok, ještě nedávno patřila do žánru sci-fi nebo do příruček o pěstování rýže někde ve vietnamské deltě. Jenže klimatická změna si řekla, že když už peče jih Moravy středomořským sluncem, nadělí mu i tamní agrotechnické tempo. Místní zemědělci tak pomalu zapomínají na tradiční letní dobu vegetačního klidu u vychlazeného vlašáku a po vymlácení první plodiny okamžitě startují secí stroje pro repete. Vítejte v české subtropické zóně, kde se pole točí na dvě směny a termín druhá sklizeň přestává zavánět původem ze slovníku experimentujících bláznů.
Vlny letních veder, dlouhá sucha střídaná přívalovými srážkami i vyčerpaná půda už dávno nejsou abstraktními hrozbami, ale každodenní realitou. Osmý ročník prestižní soutěže Adapterra Awards, pořádané Nadací Partnerství, ukázal, že česká krajina i města se dokážou na klimatické výkyvy adaptovat s neuvěřitelnou nápaditostí. Ze 71 přihlášených děl vybrala odborná porota 18 finalistů a slavnostní vyhlášení v Praze představilo projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro celou zemi.
Utěsněný dům po výměně oken a zateplení méně větrá a radon z podloží v něm zůstává déle: ve švýcarské studii ho u šedesáti domů po renovaci přibylo v průměru o 20 procent, v některých až osminásobně. Radon se vyplatí změřit před stavebními úpravami i po nich, stát nabízí i měření zdarma.
Dům číslo 86 byl po generace součástí obchodní tepny českokrumlovského Latránu. V jeho přízemí se prodávalo zboží, později zde fungovala prodejna Pramen i rodinný bufet Koptových. Na začátku 21. století však objekt zůstal opuštěný a postupně chátral. Nový život mu dala až rozsáhlá rekonstrukce zahájená v roce 2021, díky které vznikla za historickými zdmi Rezidence Latrán 86 se sedmi apartmány, konferenčním sálem, wellness a soukromou zahradou.
TikTok. To nejsou citoslovce zvuků pokažených hodin, ale jak sami dobře víte, název populární sociální sítě, která se v posledních letech stala doslova studnicí nejrůznějších zahradnických rad a vychytávek. Některé slibují rychlejší růst rostlin, jiné snadnou likvidaci škůdců nebo výrobu domácích hnojiv z běžných kuchyňských surovin. Opravdu všechny fungují?
Ne každá lidová architektura se dokáže udržet v éře moderního stavitelství. Třeba takový severoamerický dogtrot by se mohl zdát dobře sto let přežitým modelem bydlení. Jenže s určitou mírou inovace se mu teď podařilo prorazit až na daleký sever, do Ontaria.
