Léto vyvrcholilo, rtuť v teploměrech stoupá k prasknutí a vaše zahrada už nepřipomíná idylickou oázu klidu, ale spíše bitevní pole s vysokým rizikem spontánního chaosu. Plevel získal vlastní vědomí, úroda vás začíná otevřeně terorizovat a trávník vyhlásil stávku. Nebojte se, zahradní generále. Máme pro vás taktický plán, jak z této letní defenzívy odejít se ctí, plným břichem a zachovaným duševním zdravím.
Země neomezených balkonů a doslova zázraků, kde se i 1+kk může svépomocně změnit na vzdušné 3+1 s výhledem. I takové umí být Rusko. Že nevěříte? Publikované fotografie vás přesvědčí.
Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.
Na první pohled výhodná koupě: dvoupodlažní byt s výhledem na Volhu, dvě koupelny, mramorové schodiště a cena, za kterou byste v Česku pořídili sotva chatu v zahrádkářské kolonii. Stačí se ale podívat na fotografie a nadšení rychle vystřídá úžas. Leopardí motivy, zrcadla a lesk posouvají tento ruský interiér do kategorie, na kterou se nezapomíná.
Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.
O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.
Na strmém severním svahu nad Černošicemi s úchvatným výhledem do údolí řeky Berounky, na kopce Českého krasu a v dálce i na siluetu Prahy vznikla stavba, která posouvá hranice rezidenční architektury v Česku. Vila Sidonius, navržená renomovaným ateliérem Stempel & Tesař architekti, představuje nekompromisní inženýrský i estetický experiment, který ze zdánlivě „neobyvatelného“ pozemku vytěžil maximum.
Může být byt o velikosti pouhých 25 metrů čtverečních pohodlným místem pro každodenní život? Londýnský mikrobyt ukazuje, že ano. Díky chytrému využití prostoru, promyšlenému nábytku na míru a světlým přírodním materiálům vznikl interiér, který nepůsobí stísněně, ale překvapivě vzdušně a klidně. Důkaz, že dobrý návrh dokáže nahradit i chybějící metry čtvereční.
Pokud vám v těchto letních dnech zahradu zdobí husté, opojně vonící hrozny květů obsypané desítkami barevných křídel, nejspíš máte co do činění s komulí Davidovou (Buddleja davidii), lidově známou jako motýlí keř. Tento opadavý keř pocházející z horských oblastí Číny se stal absolutním hitem moderních zahrad. A není se co divit – málokterá rostlina dokáže přilákat do zahrady tak živou kulisu motýlích křídel mnoha druhů.
Motýli patří k nejkrásnějším návštěvníkům zahrad a luk, ale ne každý si hned vybaví, kdo je babočka, bělásek nebo otakárek. Někteří k nám přilétají z daleka, jiní přezimují na půdách či ve sklepích a další začínají život nenápadně jako housenky na kopřivách nebo zelí. Otestujte si, jak dobře znáte nejběžnější české motýly.
Vypadá jako pevnost z postapokalyptického světa, ale stojí uprostřed Manhattanu. Mrakodrap bez jediného okna byl navržen tak, aby fungoval i po jaderném útoku, a dodnes živí řadu teorií o tajných operacích zpravodajských služeb. Jen málokterá budova budí tolik emocí jako „Třiatřicítka“ na newyorské Thomas Street.
Když se řekne kapradina, většině z nás se vybaví šero hlubokého lesa, vůně vlhké kyselé hlíny a pohádky o svatojánské noci. Tato starobylá rostlina, která pamatuje ještě dinosaury, však není jen ozdobou stinných koutů. Naše babičky moc dobře věděly, že kapradí má obrovskou sílu. Dokáže uklidnit mysl, přivolat do domu pohodu, a dokonce pomoci při nejrůznějších tělesných neduzích.
Jak proměnit tmavé kancelářské prostory ve vzdušný a příjemný byt? Portugalské studio Alarquitectos ukázalo, že klíčem může být chytré dispoziční řešení, dostatek denního světla a odvážná práce s barvami. Výsledkem je moderní byt v Lisabonu, který spojuje minimalistický design, přírodní materiály, i hravou barevnost.
Kde se dříve hledalo zlato, tam se dnes simulují podmínky pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nahlédněte do více než osmikilometrového podzemního labyrintu u obce Čelina nedaleko Slapské přehrady, který se stal celosvětově ceněným vědeckým trenažérem a laboratoří pod záštitou ČVUT. Bývalá průzkumná štola z 80. let se totiž proměnila v unikátní podzemní laboratoř Josef, která pod hlavičkou univerzity funguje jako klíčové pracoviště pro podzemní stavitelství a jadernou bezpečnost v ČR. Provádí se zde i výcvik záchranných složek. Především však využití stabilního horninového masivu v nadloží o mocnosti kolem 100 metrů umožňuje Centru experimentální geotechniky FSv ČVUT provádět reálné in situ experimenty i výzkum inženýrských bariér.
Abychom zase neschytali bídu za to, že si z Ruska pořád jen nehezky utahujeme, věnujeme tento článek architektonickému prvku, který tamní obytné stavby proslavil po celém světě. V podstatě spoluvytvořil jejich osobitost, identitu. Do módy vešel v 18. století a v trendu se udržel dodnes. Fortočky totiž fungují na ruské poměry docela chytře.
Nová fasáda dům krásně „oblékne“ a sousedé hned vidí, že jste investovali do rekonstrukce. Fyzikální zákony se ale o estetiku nezajímají. Odborníci i energetičtí auditoři se shodují na jedné zásadní věci: pokud chcete snížit účty za vytápění co nejrychleji a s nejnižšími vstupními náklady, musíte začít nahoře. U starších rodinných domů totiž právě střechou a nezateplenými stropy uniká až 40 % tepla.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je klenotem pozdního léta. Když většina ostatních keřů pomalu odkvétá, ibišek se teprve probouzí k životu a zaplavuje zahradu květy v odstínech bílé, růžové, rudé, fialové i modré. Aby ale keř ukázal svůj plný potenciál a nevyčerpal se, potřebuje správné podmínky a vaši asistenci.
Pokud jej někde cestou na jih do zahraničí spatříte, jeho silueta vám z paměti nevyvane. Stejně jako ten protivný klepotavý zvuk. Není divu, že tahle konstrukce plaší špačky. Dělá to dobře už hezkých pár staletí.
Zahradničení už dávno není jen o tom, jakou barvu muškátů zvolit do truhlíku na okno. Z kdysi poklidného koníčku se stalo ideologické bojiště, na kterém se střetávají dva radikálně odlišné světy: tradiční touha po absolutní kontrole a estetické dokonalosti stojí proti sílícímu volání po ekologické odpovědnosti a spolupráci s přírodou. Kde končí osobní vkus a začíná ekologický hazard? Představujeme devět nejžhavějších témat, nad kterými se dnes dokážou do krve pohádat i ti nejlepší sousedé.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
