Potřebuje vaše prosperující metropole pracovní sílu, ale současně nemáte prostor ani chuť vpouštět si do centra špinavé křupany odkudsi z venkova? Zhruba tak nezaobaleně by se dal vystihnout jeden z motivů, které stojí za čtvrtí Farimagsgade v Kodani.
S jinými si ji nespletete. Její přítomnost v krajině je zrovna tak nenápadná, jako nepřehlédnutelná. Tmavá barva fasády vykresluje původní kontury objektu, venkovské stodoly. Takové, jako by tu stála odnepaměti, ale při bližším pohledu z té černavé hmoty vystupují rysy, které z ní činí neobvyklý dům.
Život je plný překvapení a každý den se člověk může naučit něco nového. Třeba to, proč by do dvířek od ledničky člověk neměl dávat máslo. I když právě tam je na ně uchystaná speciální přihrádka.
Kromě šesti nejlépe hodnocených staveb byl v anketě Česká cena za architekturu zvolen také hlavní vítěz. A jím se letos stal Dům pro Julii. Nejenže je to krásná a výjimečná stavba, ale také má velice silný příběh, proto zřejmě došlo k nevídanému. Odborná porota se shodla s veřejností. Ano, Dům pro Julii si zvolila za nejlepší český architektonický počin svým hlasováním jak veřejnost (letos mohli lidé hlasovat poprvé), tak odborní hodnotitelé, kteří osobně navštívili všech 25 finalistů.
Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.
Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.
Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.
Tak trochu zvláštní mobilheim, vlastně obdoba dřívějších maringotek kombinovaná se stylovým přívěsem, to je divoká Aranka, jejíž autor se nezalekl luxusního řešení vnitřního vybavení minimalizovaných obytných prostor ořechovým dřevem. Vlastně architekt svou první realizaci projektu Hideandseek přímo nazval Aranka z ořechového dřeva. Původně navrhl rovnou 3 objekty, postaven však byl zatím jeden, právě Aranka.
Mladí majitelé ve spolupráci s architekty proměnili malometrážní byt o rozloze pouhých 46 metrů čtverečních v překvapivě plnohodnotné a sofistikované bydlení. Díky důmyslně navrženým vestavným prvkům, multifunkčnímu nábytku a promyšlenému členění vznikl prostor, který splňuje vysoké nároky mladého páru, aniž by ustoupil z estetických ambicí.
Moderní domácnosti mají z hlediska hrozeb kybernetických útoků více slabých míst, než si myslíte. Například robotický vysavač a robotická sekačka připojené k internetu mohou odesílat citlivá data na nežádoucí místa. Obrovský problém však podle NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) představují čínské soláry. A jelikož více jak 90 % všech instalovaných zařízení pochází z Číny, hrozba je vysoká. Tato zařízení mohou být v určitých případech spravována na dálku přímo z území výrobce a mohou být prostředkem koordinovaných hromadných útoků nebo vzdálených povelů střídačů. Dokonce může dojít až k ohrožení stability celé distribuční sítě a blackoutu.
Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.
Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Vložíte do mikrovlnky pokrm, necháte ohřát, vyjmete a půlka jídla je studená a půlka horká. Tekuté pokrmy můžete promíchat a mikrovlnku ještě na chvíli zapnout, ale ostatní? Jak je takový rozdíl možný? Odpovědí jsou stojaté vlny, dají se však elegantně obejít. Jak?
Není to omyl, i když se většinou říká: „Pojedeme z kopce.“ O mostu mezi japonskými prefekturami Šimane a Tottori si ale lidé zvykli smýšlet jako o jedné velké klouzačce. I když tedy neprávem. K vizuální senzaci údajně nejstrmějšího mostu Asie totiž přispěla reklama.
Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.
