Jsou projekty, které vynikají rozměry, svou skladbou anebo designově pokročilým provedením. Architekti ze studia Facha si k vymalování projektu z Brteve (u Lázní Bělohrad) zvolili mnohem skromnější paletu. A přesto je jejich „Krabice ve stodole“ nádherným obrazem architektury.
Pardubické Automatické mlýny představují fascinující kapitolu české architektury. Abychom plně pochopili výjimečnost tohoto projektu, musíme se podívat hluboko pod povrch – od původního Gočárova urbanistického záměru až po extrémně složité detaily rekonstrukce, které dělají z mlýnů evropský unikát.
Dělat si legraci z diktátora, který poslal na smrt miliony lidí, není vtipné. Zrovna tak ale uznáváme, že spády někdejšího ukřičeného kníratého vůdce z Německa by před veřejností neměly zůstat tajeny. Kdo ví, Hitler by možná ze svých světovládných ambicí slevil, kdyby mu bylo dopřáno to, po čem bažil nejvíc. Hrát si s vláčky.
Unikátní pravěké rondely v Hradci Králové stojí v cestě nové silnici. Město se chce a potřebuje rozvíjet. Lidé z celé republiky podepisují petici o zachování památky. Co má mít přednost – ochrana nenahraditelné historie, nebo rozvoj města?
Firefly Petunia (petúnie „světluška“) je bez nadsázky svatým grálem moderní botaniky a zahradního designu. Jde o vůbec první komerčně dostupnou, geneticky modifikovanou okrasnou rostlinu, která nepřetržitě a viditelně svítí vlastním světlem bez jakýchkoli chemických přísad či UV lamp. Zatímco dřívější pokusy o svítící flóru vyžadovaly speciální gely nebo zářily jen pod mikroskopem, Firefly Petunia představuje skutečný průlom, který si dnes lidé běžně dávají do truhlíků na terasách. Bohužel ale zatím pouze v USA, protože Evropa se striktně brání geneticky modifikovaným organismům (GMO). Dočkáme se „světlušky“ i u nás?
V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.
Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.
Umrtvující třicítky na teploměru brání lidem myslet a i pouhá představa dovolené se najednou jeví být jako příliš náročný úkon. Co se dá dělat? Třeba se jen tak válet? Casa Bersatu z Kostariky je tu přesně od toho. Je to dům, který po vás nechce nic. Snad jen abyste mohli odpočívat a dělat toho co nejméně.
Pokud plánujete zateplit dům, vyměnit okna nebo pořídit tepelné čerpadlo s pomocí státních peněz, čeká vás zásadní změna. Od června 2026 vstoupila v platnost nová pravidla Ministerstva životního prostředí, která zavádějí takzvaný renovační pas budovy jako povinnou vstupenku k dotačním penězům. Bez tohoto dokumentu už neschválí vaši žádost v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light ani nezískáte zvýhodněný úvěr na dílčí opravy.
Dnes už není potřeba natírat fasády ani převlékat vojáky za spokojené sedláky. Stačí postavit infrastrukturu pro projekt, který možná jednou vznikne. Maďarský kruhový objezd u Zalaegerszegu ukazuje, že princip Potěmkinových vesnic úplně nezmizel, jen se přizpůsobil 21. století.
V polabské chatové oblasti proslulé literární stopou Bohumila Hrabala, vyrostlo bydlení, které nabourává tradiční představy o venkovské architektuře. Kruhový rodinný dům od studia m2ai architekti organicky proplouvá mezi vzrostlými kmeny, aniž by narušil jediný strom. Díky vertikálnímu modřínovému obkladu a vnitřnímu prosklenému atriu nabízí dokonalou symbiózu luxusního designu a absolutního respektu k divoké přírodě.
Svět kolem nás je plný záhad. Takže je nemusíme ani moc pracně hledat, protože na nás často vykukují samy. I tam, kde bychom je nečekali. Například v architektuře venkovských domů, vystavěných na počátku 19. století v jižním Vermontu.
Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Téma vlastnictví vody ve studni bývá často předmětem sousedských sporů i nedorozumění. Právní realita v České republice je přitom jednoznačná: voda ve studni nepatří majiteli pozemku, na kterém se studna nachází. Podívejme se podrobně na to, jak český právní řád vlastnictví a užívání podzemní vody upravuje vaše práva a povinnosti.
Panelový kolos, který je nepřekonatelným bludištěm vchodů, dvorů a chaotických adres. To vypadá jako zaručená noční můra všech pošťáků, místo, kde doručovatelé zásilek raději dávají výpověď předem. Najdeme ji v Lucku. A tahle Velká ukrajinská zeď je velmi pravděpodobně tou nejdelší obývanou budovou světa.
Způsob, jakým pojišťovny v Česku posuzují riziko velké vody, prochází zásadní proměnou. Zatímco dříve stačilo, že váš dům stál v obecně definovaném „rizikovém čtverci“ na mapě, dnes pojišťovny přecházejí na mnohem detailnější bodový systém. Nové technologické modely dokážou hodnotit doslova každou nemovitost zvlášť podle její přesné GPS polohy.
Titulek předjímá, že právník Peterson to neměl v hlavě úplně v pořádku. Jestli tomu ale tak bylo doopravdy, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Některé počiny z jeho minulosti jej naopak usvědčují z velmi racionálního a často až vypočítavého myšlení. Konstrukce té nejvyšší věže z nevyztuženého betonu k nim ale nepatří.
Každý zahradník to zažil. Jeden den vysejete ředkvičky nebo zasadíte krásné sazenice košťálovin a o dva dny později najdete jen smutné zbytky listů, které vypadají, jako by skrz ně někdo střílel z brokovnice. Tento bleskový útok mají na svědomí dřepčíci – drobný, nenápadný hmyz, který dokáže během několika suchých a teplých dnů dohnat k šílenství i ty nejklidnější pěstitele.
Někdy i ty nejpodivnější úkazy regionální architektury mohou mít docela prosté vysvětlení a mohou sloužit jako velmi praktická ukázka stavební adaptace. Zrovna takhle to platí v případě ikonických „stupňovitých“ vápencových stříšek domů z Bermudského souostroví. Proč to, proboha, tak stavějí?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
