Hobby

Rekonstrukce Slunečních lázní v Luhačovicích. Oceňovaný skvost milovníka lidové kultury a dřeva

Sluneční lázně v Luhačovicích získaly za svou geniální rekonstrukci již více ocenění. Titul Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku, titul Stavba roku Zlínského kraje 2024, Hlavní cenu Lázeňská inspirace 2025 a nyní dokonce titul STAVBA ROKU 2025. Projekt obnovy Slunečních lázní i precizní péče o celou rekonstrukci přinesly ovoce. Nyní je však hlavně areál někdejších Slunečních lázní, postavených podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče, opět otevřen veřejnosti. A to je ovoce nejlahodnější. Především „chaloupka“ Vodoléčebného ústavu působí na první pohled jako ta perníková z pohádky, ale je převážně ze dřeva. A lidé ji milují.

Netradiční strategie bydlení. Jak se ještě dobrat střechy nad hlavou?

Tedy přesněji řečeno, jak se dostat ze stavu, kdy nebydlíte, do stavu, kdy už „bydlíte“? Kromě docela tradičních a zažitých řešení totiž existuje ještě docela dost nekonvenčních a netradičních přístupů. Fint. Které Česku nejsou úplně vlastní, ale nejspíš na ně, s prohlubující se bytovou krizí, brzy dojde.

Jak se bydlelo dřív? Představuje se slezský Familok, stavební model pro dělnické rodiny

Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.

České Stavby roku 2025 vyhlášeny, zvítězilo 15 výjimečných realizací. Které to jsou?

Upřímně, při sledování slavnostního galavečeru jsem se neubránil pocitu, že alespoň zvláštní ceny by měly být až na konci, po vyhlášení vítězů, a že by se měly „odbavit“ nějak rychleji. Ano, kdo miluje architekturu, vidí zajímavé stavby, jednu za druhou, ale jako celek pro mě vyznívá celý galavečer k nepřežití. Když se navíc sečtou všechny oceněné Stavby roku a počiny se zvláštním oceněním, dojdeme přesně k číslu 46, což je celkový počet všech nominovaných finalistů. Uf. Jako by nestačil večer nominační. Ale k faktům, osobní pocity nehrají žádnou roli.

Chcete vlastnit zámeček na Lipně s pozemky po rodu Swarzenbergů?

Původně šlo o součást statku, později byla budova využívána rodem Schwarzenbergů jako lovecký zámeček. Koncem 90. let 20. století vila chvíli sloužila jako pension s restaurací, ale teď jde do tuhého. Ve hře je boj o její existenci. V rámci projektu Stay Bohemia se totiž dobrovolnice snaží vilu zachránit a nabídnout ji na základě zprostředkovatelské smlouvy člověku, který jí vdechne nový život. Hrozí podle ní, že vila bude zbourána developerem a místo ní bude postaven nový rekreační rezort.

Inženýrský počin, který se zapsal do historie. Přesun sedmipatrové budovy za plného provozu

Sedm pater, v objemu staviva přibližně 11 000 tun. Zkrátka objekt, který byl k nepřehlédnutí. A jevil se být i k nepřesunutí. Jenže budovu telefonní společnosti se přesunout o pár desítek metrů podařilo. Bez výpadků provozu a přerušení spojení. Zhruba před sto lety. Jak je to možné?

Kvíz: Poznáte ikonické a slavné mosty české krajiny?

Kamenný, ocelový, betonový, dřevěný? Obecně je známo, že mosty jsou stavební prvky, které nám pomáhají překonávat různé překážky. Řeky, zátoky, potoky, přehrady, údolí. A také na našem území najdeme spoustu mostů postavených v různých stylech. Jenom silničních mostů je u nás cca 18 000, ovšem dalších více jak 18 000 mostů na místních komunikacích není centrálně evidováno. Ví se ale, že Ředitelství silnic a dálnic spravuje zhruba 5 000 mostů na dálnicích a silnicích I. třídy, zatímco kraje mají na starosti skoro 13 000 mostů na silnicích II. a III. třídy, z nichž bylo v roce 2020 označeno 2 862 ve špatném nebo havarijním stavu. S mosty je prostě potíž jako s jinými stavbami, stárnou. Ovšem ty nejslavnější a nejikoničtější bychom měli znát. Troufnete si na náš „mostový kvíz“?

Tokio má svůj inženýrský div světa. Jen ho ukrylo padesát metrů pod zem

Padesát metrů pod tokijskými ulicemi se rozkládá jeden z největších inženýrských projektů světa – podzemní systém G-can. Tento síťový komplex tunelů a komor, chrání metropoli před tajfuny a přívalovými dešti, které ji sužují několikrát do roka. Moderní Japonsko pod zemí skrývá monument, jenž by se svou velikostí i účelem vyrovnal starověkým divům.

Stometrový byt pro čtyřčlennou rodinu se stal harmonickým dialogem protikladů

Současné rekonstrukce bytů stále častěji ukazují, že kvalitní bydlení není jen otázkou metráže, ale především promyšlené práce s prostorem, světlem a emocemi. Zkušený architekt dokáže citlivě reagovat na každodenní potřeby rodiny a přitom vytvořit prostředí, které má osobitý charakter i estetickou hloubku. Důkazem toho je i byt v italském Turínu.

Nemoc z klimatizace a syndrom nemocných budov. Co s tím?

Jsou tu od toho, aby nám pomáhaly. Ale pokud se o ně zapomeneme postarat, začnou nám spíše škodit. Klimatizace upravující vzduch v interiérech mohou být velmi podstatnou příčinou vyšší nemocnosti. Počítají se k jedněm z hlavních viníků syndromu nemocných budov.

Jak fungují nizozemské zemělodě v Olstu? Inspirují široké okolí, dokonce i daleko za hranicemi

Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.

Nadčasová elegance v srdci Barcelony odráží vášeň majitelů pro umění

V horní části barcelonské čtvrti Sant Gervasi – Galvany, nedaleko rušné Avenidy Diagonal, se nachází půvabný apartmán o rozloze 160 m², jehož rekonstrukci a interiérový návrh realizovalo studio Mimouca Barcelona. Projekt představuje harmonické spojení klasických prvků s moderním pojetím a důrazem na světlo, prostor a kvalitní materiály. Klienty byli novomanželé z Madridu, kteří se rozhodli usadit v Barceloně a hledali domov odrážející jejich vášeň pro architekturu, umění a kulturu.

Bojíte se válečných hrozeb z východu? Zahradní bunkr do každé rodiny

Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.

Kletba vítězů a aukce nemovitostí. Ten, kdo v aukci zvítězí, se nemusí radovat dlouho

Aukce nemovitostí nejsou zase takovou novinkou, abychom je v Česku vůbec neznali. I u nás se odehrávají, a vlastně se stávají v poslední době stále populárnější formou prodeje. Protože umí, zvlášť v místech s vysokou poptávkou, zajistit nabízejícímu tu nejlepší cenu za nemovitost. A bez nějakého složitého dohadování. Ti, co pak v aukci zvítězí, se ovšem ze svého úspěchu nemusí radovat dlouho. Proč, to trochu naznačuje výzkum amerických ekonomů.

Na pražském Barrandově bude stát první český bytový dům s mokřadními střechami

Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.

Dům s kavárnou je projekt s duší, Kamenici nad Lipou opravdu sluší

Domy jako je tenhle nenajdete jen v Kamenici nad Lipou. Města a městečka nejen na Vysočině, ale na území celého Česka, jsou takových plná. Seřazené v řadové zástavbě, nevýrazné svou průměrností a nápadné snad jedině svým věkem. Širokými vraty průjezdu ještě připomínají dobu, kdy bylo běžné mít doma malé hospodářství. I takové domy se však mohou po rekonstrukci zásadně lišit od jiných.

Dvě generace v jednom domě mohou být problémem. Ale ve dvou domech na sousedních pozemcích?

Zhruba již před deseti lety se rodina z vesnice nedaleko jezera Rozkoš ve Východních Čechách stěhovala do svého nového domu. Postavili ho hned vedle pozemku s původním domkem babičky a od té doby stačí jenom otevřít branku a babičku navštívit. A naopak. Ukázalo se přitom, že dům není nikdy hotový, stejně jako není nikdy hotový vývoj rodiny.

Dům dvou tváří vznikal postupně a určitě stojí za všimnutí. Vlastně jsou to domy 2

Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.

Jak spolehlivě neodstranit bezdomovectví

Svět je plný inspirace. A proto nabízí i dostatek dobrých příkladů toho, jak se vlastně dá řešit bezdomovectví. Pro inspiraci se teď ale podíváme na opačnou stranu spektra, na ty příklady, které ve světě moc nefungují. A zkusíme pochopit, proč selhávají.

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.