Hobby, bydlení, zahrada - ČESKÉSTAVBY.cz

Rádi se dotýkáme nebes. Jak dlouho rostou po světě výškové budovy a které vládly oblakům?

Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.

Ta budova se na vás opravdu pořád dívá. A mračí se!

Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.

Sauronovo oko předzvěstí bitvy o Středozem. Brno má svou vlastní černou díru

Nejenže se lidé bojí umělé superinteligence a kvantový počítač dokázal vrátit čas na zlomek vteřiny, ale uprostřed Středozemě oplývající mlékem, strdím, vínem a švestkami se nad městem zjevilo Sauronovo oko. Věž, která oko nese, se jmenuje AZ Tower, a se svými sto jedenácti metry je ideálním místem, odkud může Sauron postupně ovládnout svět. Předtím se však oko různě potulovalo městem a tvrdilo o sobě, že je modelem černé díry, takzvanou Singulónou. 6 metrů velkým exponátem, který dokazuje, že na Moravě mají úplně všechno. Už i černou díru. A Saurona.

Pomalu po dálnici anebo rovnou zůstat doma? Řešení se nabízí samo

Zpomalit na 120 km/h? Možná. Ale ještě efektivnější je vůbec nikam nejet. V době hrozící palivové krize se jako nejlogičtější řešení nabízí návrat k práci z domova, jenže Evropa se k němu stále odhodlává překvapivě váhavě.

Dvorecký most je otevřen, spojení z Podolí na Smíchov funguje, okolí se dokončuje

Dvorecký most čelil od samého počátku, kdy Ateliér 6 a inženýrská firma TUBES zvítězili se svým projektem v architektonicko-konstrukční soutěži, určitým kontroverzím. Některým Pražanům se nelíbilo, že přes něj nebudou jezdit osobní automobily, magistrátní cyklokomisi pro změnu vadily oddělené pruhy pro chodce a jízdní kola. Provoz chodců a cyklistů je na mostě nakonec smíšený, ale automobilové dopravě se most neotevře. Již po něm však jezdí tramvaje a autobusové linky. Navíc jedna z lamp na mostě osvítí podolské předmostí, nazvána byla lampou-rebelkou, na smíchovské straně vzniká pro změnu zahrada lamp. Proč?

Jak ochránit Brooklyn před velkou vodou? Nestavět hráze, ale městské pásmo života

Stoupající hladina moří nutí pobřežní města přehodnocovat svou budoucnost. Brooklyn v New Yorku není výjimkou. Ale místo tradičních hrází a norných stěn sem jistý architekt přichází se snivým návrhem, který s vodou nevede boj, nýbrž se jí zajímavým způsobem přizpůsobuje.

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.

Paneláky pro mrtvé. Vertikální hřbitovy jsou na vzestupu

Mrtví už dávno překonali živé. A začínají jim docházet i poslední metry půdy. Hřbitovy praskají ve švech a tradiční pohřbívání naráží na své limity. Budoucnost posledního odpočinku tak možná povede vzhůru.

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Osvěžení z horkého Houstonu. Mlžítka ve veřejném prostoru nemusí vypadat jako chemické sprchy

S nápady na horké léto se dá ještě chvilku počkat, jejich čas teprve přijde. Ovšem pokud jde o kreativní záměr australského architekta Jamese Tapscotta, s tím až do prázdnin čekat nevydržíme. Texaské město Houston totiž obohatil o nový prvek v podobě veřejné instalace, která nejen za vedra příjemně chladí, ale taky vypadá skvěle v noci.

Nová obřadní síň v Přerově vsadila kromě prostoru a světla hlavně na akustiku

Když akustika rozhoduje, dokonce až tak pojali KT architekti rekonstrukci stávající přerovské obřadní smuteční síně. Architektura obřadních síní je vůbec velmi citlivou záležitostí, nesmí na sebe strhávat pozornost, protože o ni zde jde až v poslední řadě; přitom ale musí tvořit bezpečné místo pro silné emoce. Rekonstrukce smuteční síně na městském hřbitově v Přerově ale ukázala, že kromě materiálů a světla je důležitá právě i akustika. Teprve kvalitně akusticky řešený prostor zajišťuje srozumitelnost (řečníků i hudební) a s tím spojenou důstojnost obřadů.

Pořídili si fotovoltaiku a tepelné čerpadlo. Jenže dodavatel zkrachoval. Co teď?

Mnoho domácností má fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, ale po krachu dodavatele zůstalo bez servisu. Co hrozí, jak postupovat a jak vybírat nástupnickou servisní firmu? A jak se zachovat, pokud před pořízením FVE nebo TČ teprve stojíte?

Nenápadný dům, nečekané řešení: rekonstrukce rodinného domu v Křenovicích překvapí

Na první pohled obyčejný dům v běžné vesnické zástavbě. Rekonstrukce od studia ika.architekti ale ukazuje, jak lze tradiční formu citlivě proměnit v současné bydlení s osobitým výrazem. Výsledkem je dům, který zůstává navenek nenápadný, zatímco uvnitř překvapí nečekaným prostorovým řešením.

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Hrátky s prostorem a námořní inspirací v loftu nad přístavem

Italské studio Llabb proměnilo dva oddělené byty v jedinečný dvoupodlažní domov, který propojuje výhledy na janovský přístav s hravou architekturou, námořními motivy a osobitým uměleckým rukopisem majitelů. Výsledkem je prostor, který je stejně funkční jako inspirativní.

Bytová věž Tower 15 se inspirovala lodní dopravou. Balkony vypadají jako zavěšené lodní kontejnery

Na portugalském pobřeží vyrostla nová bytová věž, jejíž fasáda se inspirovala rytmem lodních kontejnerů, které jsou v námořních přístavech světa všudypřítomné. Kubické balkony obytné budovy připomínající zavěšené kontejnery otevírají výhledy k oceánu a na zeleň, přitom vytvářejí příjemný stín. V obytné věži pojmenované Tower 15 najdete malé garsonky, rodinné byty i několik vícepodlažních penthousů. Budova stojí v Leça da Palmeira, čtvrti města Matosinhos nedaleko Porta.

Tak trochu jiný hotel. U Barcelony přestavěli starou usedlost, aby nenarušili krajinu

Podpořit cestovní ruch tím, že otevřete nový hotel? To nutně nemusí znamenat, že hned budete vydávat stavební povolení pro novostavbu. Přestavět již existující objekt má větší smysl. Ekonomicky i z hlediska zachování krajinného rázu. Proč? Protože si dva miliony obyvatel Barcelony váží každého kousku zeleně a přírody kolem sebe.

Z pivovaru varna umění. Port 1560 novým kulturním centrem na českokrumlovské náplavce

Areál bývalého eggenberského pivovaru byl přetvořen na českokrumlovské kulturní centrum Port 1560. Z "pivovarny varna umění". Pivo se zde ještě vaří pod značkou Historický pivovar Český Krumlov, oproti dřívějším dobám však jde jen o malý městský soukromý pivovar, který zabírá pouze nepatrnou část někdejších pivovarnických prostor. Projekt Port 1560 oživil historický komplex, přitom zachoval jeho architektonické dědictví a zároveň ho přetvořil pro kulturní a vzdělávací účely. Přispívá k ekonomické a kulturní vitalitě Českého Krumlova, města ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ale je možné, že za jeho vznikem stojí i velmi nezvyklé entity.

Letní apartmán s charakterem. Tak dopadla hravá rekonstrukce historického prostoru na Maltě

Citlivý přístup k rekonstrukci historických interiérů může i na malém prostoru vytvořit výjimečný zážitek z bydlení. Projekt letního apartmánu v maltském městě Cospicua ukazuje, jak propojit autenticitu tradiční architektury s moderním komfortem a jak navrhnout útulné letní zázemí pro manželský pár ve středním věku.

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.