Hobby, bydlení, zahrada - ČESKÉSTAVBY.cz

Tichý jed ve spíži: Proč může plesnivý ořech vážně ohrozit zdraví a jak se chránit

Plesnivá jádra ořechů ve skořápkách představují v českých domácnostech jedno z nejvíce podceňovaných zdravotních rizik. Zatímco plesnivý krajíc chleba většina lidí bez váhání vyhodí do koše (přestože se stále najdou tací, kteří jej i sní), u ořechů přetrvává všeobecná benevolence. Lidé často špatnou část jednoduše odkrojí, napadená jádra zamíchají do těsta na bábovku nebo je použijí do vánočního cukroví v mylné víře, že trouba vše sterilizuje. Skutečnost je však alarmující. Plísně napadající ořechy totiž produkují vysoce toxické a chemicky odolné látky zvané mykotoxiny, které nelze zničit běžnou kuchyňskou úpravou ani omytím pod tekoucí vodou.

Z torza supermarketu sídlo vydavatele deskových her. V Hloubětíně ukázali, že bourat se nemusí

Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.

Přístavba, která roste s rodinou: londýnský dům se otevřel zahradě a sadu a počítá se změnami

Rozšíření a renovace jsou věčné téma, ale uchopit je lze různě. Klient britských architektů nechtěl jen víc metrů, chtěl zvýšit „adaptovatelnost“ domu – požadavek netradiční, ale praktický, protože nereaguje jen na přítomnost, ale i na budoucnost.

Na dvaceti metrech čtverečních se našlo místo i pro pohodlí. Gdaňský apartmán se inspiroval hotelem

Postel, jídelní kout, kuchyň, úložné prostory i koupelna na ploše pouhých 20 metrů čtverečních? Do apartmánu v polském Gdaňsku se všechno vešlo díky tomu, že designérka nepřistupovala k návrhu jako ke zmenšenému běžnému bytu. Zařídila ho jako prostor pro krátkodobé pobyty: praktické zázemí soustředila ke vstupu a hlavní pokoj věnovala pohodlí a odpočinku.

Zkraťte zálivku, přidejte světlo. Podzimní manuál pro spokojené pokojové rostliny

S příchodem podzimu a zkracujícími se dny dochází v interiérech k výrazné změně mikroklimatu. Pokles intenzity přirozeného světla v kombinaci se zahájením topné sezóny představuje pro většinu pokojových rostlin zátěžovou zkoušku, na kterou je třeba včas reagovat. Úspěšné přezimování spočívá především v přizpůsobení zálivky, ukončení výživy a vytvoření optimálních světelných i teplotních podmínek podle konkrétních fyziologických nároků jednotlivých druhů pokojových rostlin.

Dům na kraji Atlantiku nechává přírodu dělat svou práci. Duny chrání pobřeží i stavbu

Postavit si dům s výhledem na Atlantik zní jako nezbytná položka na seznamu splněných životních snů. Jenže na kanadských Magdaleniných ostrovech dostává taková romantika docela drsné obrysy reality. Jak zde stavět, bydlet a žít?

Škola v přírodě u Wuhanu: čínský dětský tábor inspirovaný severskými chatami

Vzpomínáte na svůj první letní tábor? Chatky vonící dřevem a plísní, stany s podsadou, první noc pod širákem. Časy se mění a s nimi nároky dětí i rodičů. Nová škola v přírodě z Číny ukazuje, jak může dětský tábor vypadat v budoucnu – a jak vypadá, když ho pro městské děti navrhnou architekti.

Dřevěné kapky jantaru: Proč se v Sopotech bydlí v prosklených krabičkách nalepených na fasádách

Co vám symbolizuje slovo Sopoty? Těm starším možná socialistické soutěže v popovém zpěvu; i místními jsou přitom Sopoty dosud vnímány – řečeno slovníkem mladých – jako místo ‚kalby‘. Ve svatém trojměstí Gdaňsk, Sopoty a Gdyně hrají Sopoty roli města lázeňského a kulturního, místa odpočinku a zábavy, zatímco Gdaňsk je symbolem pobaltské historie a poválečné novoměsto Gdyně především ohromným přístavem s několika funkcionalistickými skvosty, které přežily válečné hrůzy. Už když se v devatenáctém století sjížděla evropská smetánka na baltské pobřeží, chtěla dýchat léčivý mořský vzduch, ale rozhodně u toho nechtěla mrznout. Odpovědí stavitelů v polských Sopotech se staly půvabné dřevěné verandy a vyřezávané arkýře, které dodnes visí na zdejších vilách jako elegantní ptačí budky pro milovníky odpoledního čaje. A přistavují se nadále i k novostavbám, při velmi bohatém prosklení de facto můžeme hovořit i o přistavěných zimních zahradách, které mohou mít až tři podlaží. Tento styl je dokonce patrný i v moderní bytové výstavbě. Skutečně jsem při svých procházkách s fotoaparátem v ruce po přímořských uličkách Sopot nemohl tyto skvosty přehlédnout. Vlastně mne hned praštily do očí a objektivu. Nyní se při studiu materiálů dokonce dozvídám, že ony dřevěné stavbičky jsou dokonce jedním z největších architektonických zážitků, které polské pobřeží Baltu vůbec nabízí. Bingo!

Tohle nevytrhnete. Kam až sahají kořeny českých plevelů?

Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.

Vznešená vládkyně zahrad: Strastiplná i slavná pouť růže staletími

Od trnitého divocha na svazích starověké Asie až po dokonalý šlechtitelský klenot moderních parků, růže je živoucí kronikou lidské touhy po kráse. Její okvětní lístky voněly v ložnicích římských císařů, staly se němým svědkem krvavých britských válek o trůn a nakonec zažehly botanickou revoluci, která proměnila evropské zahrady v kvetoucí ráje.

Téma, které bublá a kvasí. Co je vlastně při zakládání kvasu opravdu nezbytné a co už je navíc?

Naši dědové nasypali zralé ovoce do sudu a zbytek práce nechali na přírodě. O tom, že jejich pálenka chutnala dobře, pochyb není. Dnes bychom ale podle některých návodů potřebovali k dosažení téhož výsledku celou laboratoř. Co je při zakládání kvasu opravdu nezbytné, co může pomoci ? A co už je jen moderní alchymie navíc?

Když technologie pomáhají zlodějům: Skrytá rizika chytré domácnosti

Chytrá zařízení pronikla do našich domovů hlavně pod příslibem vyššího komfortu, úspor energie a bezpečí. Samozřejmě se bez nich nemohou obejít na každém kroku mnozí hračičkové a techničtí fandové, o profesionálech v oboru nemluvě. Moderní domácnost dnes běžně spoléhá na robotické vysavače s laserovou navigací, chytré zásuvky měřící spotřebu, automatické roboty pro stříhání trávníku, motorizované rolety i dálkově ovládané zámky dveří. Každý takový přístroj však generuje nepřetržitý tok dat a otevírá další komunikační kanál do soukromého prostoru. Pokud tato zařízení nejsou dostatečně zabezpečena, přestávají sloužit obyvatelům domu a stávají se tichým pomocníkem organizovaného zločinu. Opomenout nelze ani fakt, že vaše data mohou archivovat například tajné služby nějaké vzdálené země. Když se ale vrátíme k fyzicky reálným lupičům v naší možné blízkosti, klasické tipování domů podle plné poštovní schránky ustupuje do pozadí – moderní zloděj sleduje digitální stopu.

Sklizňová není konzumní. Kdy se pustit do sběru hrušek? Teď, nebo až nastane správný čas

Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.

Méně známé a zapomenuté druhy drobného ovoce, které obohatí každou zahradu

Jahody, maliny, rybíz a angrešt, možná ještě ostružiny, tvoří pevnou kostru většiny tuzemských zahrad, alespoň co se drobného ovoce týká. Ačkoliv jde o osvědčené stálice, současní zahrádkáři se často zbytečně ochuzují o druhy, které dříve patřily k běžnému inventáři našich předků, nebo o plodiny, jež k nám doputovaly z drsných severských a horských biotopů z jiných koutů světa. Tyto méně známé keře a polokeře přinášejí do zahrad nejen výraznou chuťovou rozmanitost a vysokou nutriční hodnotu, ale především výjimečnou odolnost – zpravidla netrpí běžnými chorobami, nepotřebují chemickou ochranu a bez úhony snášejí i extrémní holomrazy.

Přizpůsobila se svahu i tropickým vedrům. Casa Lua se zkrátka uměla prosadit

Přijmout, co je nevyhnutelné. Ať už jde o horko nebo svažitý terén, tato rodinná rezidence se s obojím vyrovnává po svém. Z toho, co by se zdálo být komplikací, pak umí udělat svou přednost.

TLP House v Tijuaně: dům, který zvládá čtyřicítky ve stínu bez klimatizace

Baja California je ráj surfařů, ve vnitrozemí ale vyprahlá poušť, kde letní teploty šplhají ke čtyřicítkám ve stínu. Bez klimatizace se tu bydlí těžko – a její provoz bydlení prodražuje. Rodinný dům TLP House od studia T38 ukazuje, jak vedro zvládnout hlavně architekturou: rozdělením do tří hranolů, orientací a betonem.

Digitální model planety, vesmírný štít i revoluce v logopedii: Nápad roku 2026 zná vítěze

Česká startupová scéna definitivně překonala kutilské začátky a profiluje se jako lídr v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Devatenáctý ročník prestižní soutěže Nápad roku přilákal 189 začínajících projektů, v nichž rezonovala témata pokročilého strojového učení, decentralizovaného zdravotnictví, biotechnologií a vesmírného inženýrství. Absolutním vítězem se stala společnost PangeAI s modelem propojujícím geoprostorová data s autonomními AI agenty. Finálová sestava však ukázala, že špičkové inovace s globálními ambicemi vznikají napříč celým spektrem naší současné ekonomiky.

Staré kameny, nová střecha. Dům v Orca pracuje i s konopím

Starý kamenný dům v portugalské Orce dostal nový život. Přestavba a rozšíření mu přidaly prostor, výhled do zeleně i komfort. Projekt od architektů ze studia dbA tím názorně dokládá, že není třeba zdánlivě neužitečné staré domy bourat, abyste se dobrali moderního bydlení.

Louka jako živý skanzen: Proč je kvetoucí trávník víc technickou památkou než dílem přírody

Představa laika o typické středoevropské louce je idylická: divoká příroda, kde vedle sebe v harmonii kvetou kopretiny, zvonky a šalvěje. Pohled moderní botaniky a krajinné ekologie je však podstatně pragmatičtější. Drtivá většina středoevropských luk představuje antropogenní polopřirozený ekosystém. Z biologického hlediska jde o dlouhodobě udržovanou technickou památku, která bez specifického agrotechnického zásahu člověka nevyhnutelně zaniká.

Kde končí střecha, kde začínají zdi? Nenápadná stavba z Londýna ukazuje sílu jednoduchosti

Na první pohled může působit nenápadně, přesto v sobě rodinný dům v Epsomu v hrabství Surrey, na jihozápadním okraji Londýna, ukrývá řadu chytrých architektonických řešení. Jeho autoři místo výrazného solitéru navrhli stavbu, která přirozeně reaguje na okolní zástavbu, využívá tradiční materiál a současně nabízí uvnitř překvapivě velkorysý prostor.