Hobby

Konec plynových kotlů v nedohlednu: Brusel zmírnil přísné plány a Češi u plynu zůstanou

Obavy ze skokového zákazu plynového vytápění po roce 2029 se rozplývají. Evropská komise přehodnotila původní radikální návrh ekodesignu, který mohl samostatné plynové kotle zcela vytlačit z trhu. Tyto technologie si v Česku nadále drží důležité postavení, přičemž tuzemské domácnosti při modernizacích spoléhají především na vysoce úsporné kondenzační jednotky. Zatímco stávající zástavba získává legislativní stabilitu, přísnější bezemisní pravidla se od roku 2030 zaměří hlavně na novostavby.

Černé ořechy mohou skrývat škůdce. Jediná chyba při úklidu ohrozí úrodu na roky dopředu

Místo čisté skořápky se objevuje lepkavá černá břečka, která barví prsty a pevně ulpívá na povrchu plodu. S tímto nepříjemným jevem se v posledních letech setkává stále více tuzemských pěstitelů. Viníkem bývá invazivní škůdce – vrtule ořechová. Drobná vrtulovitá muška dokáže způsobit rozsáhlé škody, avšak tu nejzávažnější chybu často udělají sami zahrádkáři už ve chvíli, kdy se snaží zahradu uklidit. Nesprávně zvolený postup likvidace zbytků totiž zajistí larvám bezpečný úkryt pro přezimování a zamoření půdy na několik sezón dopředu.

Chytrá lavička z Montrealu přináší stín i čistou energii

Potřeby lidí se mění. Pro mladou generaci je skoro nemyslitelné vydat se někam, kde není Wi-Fi a dostatečné pokrytí signálem. A za největší kvalitu veřejného prostoru často považují, že si mají kde dobít telefon. Některé věci ale naštěstí zůstávají stejné. Lidé jsou pořád ještě rádi, když si mohou při procházce rozpáleným městem sednout někam do stínu.

Stará okna nevyhazujte. Utěsnění sníží průvan až o 86 %, ukázal britský výzkum

Staré dřevěné okno po opravě a utěsnění propustilo v britské laboratoři o 86 % méně vzduchu než předtím a zatažený těžký závěs snížil únik tepla sklem a rámem o 41 %. U českých špaletových a kastlových oken je ale potřeba vědět, která křídla těsnit: vnitřní ano, vnější ne.

Zazimování zahradního jezírka: Kdy vypnout filtraci a jak zachránit ryby před udušením

Listopadový pokles teplot k bodu mrazu je pro majitele zahradních nádrží neúprosným signálem k akci. Zatímco hladina jezírka ještě působí klidným dojmem, pod vodou probíhají zásadní biologické změny. Chybný krok v tomto období může mít fatální následky: popraskané trubky, zničená křemíková skla UV lamp za desítky tisíc korun nebo jarní pohled na uhynulé koi kapry a jesetery. Zazimování jezírka není jen o mechanickém úklidu napadaného listí, ale o přesném načasování technologické odstávky a zajištění stabilního mikroklimatu, které rybám umožní přečkat mrazivé měsíce bez ztráty kyslíku a otravy tlejícími plyny.

Ježek venku za bílého dne? V listopadu je to varovný signál. Kdy volat záchrannou stanici

Ježek je noční tvor, a když v listopadu za světla leží nebo bloudí po zahradě, bývá podle záchranářů vysílený, nemocný nebo zraněný. Přesto radí nejdřív zavolat a poradit se, protože ne každý ježek za světla potřebuje odvoz do stanice a samotná váha o jeho osudu nerozhoduje.

Waterloo Bridge: Most, který Londýnu postavily ženy a nakonec na ně muži zapomněli

Betonovaly, svařovaly, obsluhovaly jeřáby. A nakonec postavily jeden z nejslavnějších londýnských mostů. Jenže když přišlo na slavnostní projevy, na ženy se jaksi zapomnělo. Příběh Waterloo Bridge je tak nejen připomínkou pozoruhodného stavitelského výkonu, ale i jedné poněkud trapné historické nespravedlnosti.

Dům s dvojitou cihlovou fasádou je nejluxusnější jeskyní v Hanoji

Města nás pohlcují. Nabízejí veškerý komfort velkých sídel, ale žádají si za to naše soukromí, anonymitu a vynucenou nahloučenost. Co s tím? Netradiční recept nabízí dům z Hanoje s dvojitou cihlovou kůží.

Zvonění na věčnost. Jak fungovaly válečné hřbitovy zvonů?

V Hamburku za druhé světové války vznikla neobvyklá pohřebiště. Ležely na nich tisíce kostelních zvonů svezených z Německa i okupované Evropy. Nacisté je zabavovali kvůli cennému bronzu, který potřebovali pro válečnou výrobu.

Dupání na půdě v noci: kuna, plch, nebo myš? Podle stop poznáte, kdo u vás zimuje

Listopadový dupot nad stropem má na svědomí spíš kuna skalní nebo myši než plch velký, protože plši touhle dobou už spí zimním spánkem pod zemí. Kdo u vás bydlí, poznáte podle trusu a stop, a vyplatí se to vědět: myši si můžete pochytat sami, kunu ani plcha chytat nesmíte.

Zeleninová zahrada naruby: Ozimé výsevy mrkve, petržele a salátu těsně před mrazy

Většina pěstitelů s příchodem listopadu uklidí rýče, vyčistí záhony a uloží zahradu k zimnímu spánku až do prvních březnových slunečních paprsků. Zahradnická sezóna však pro zkušené pěstitele podzimem nekončí, nýbrž začíná. Metoda podzimního, takzvaného ozimého výsevu vybraných druhů zeleniny staví tradiční jarní kalendář na hlavu. Semena vysetá těsně před trvalým zámrazem v půdě bezpečně přezimují, na jaře využijí veškerou vláhu z tajícího sněhu a vyklíčí v době, kdy jsou záhony po zimě ještě příliš rozblácené na jakoukoliv lidskou práci. Výsledkem je křehká sklizeň o tři až čtyři týdny dříve a porost v předstihu před suchem i škůdci.

Pět kroků k zazimování chaty, než udeří mráz: jak předejít prasklému potrubí

Většinu prací na zazimování chaty zvládnete sami za jedno odpoledne, když postupujete v pevném pořadí od vody přes topení a komín až po okna a myši. U každého kroku najdete konkrétní úkony i to, co je lepší nechat topenáři nebo kominíkovi, a na konci čeká stručný checklist k uložení do telefonu.

Orosená okna a černé rohy: Jaká má být vlhkost v bytě, aby se netvořila plíseň

O plísni nerozhoduje vlhkost uprostřed pokoje, ale vlhkost povrchu nejstudenějšího místa bytě. Jakmile v rohu, na špaletě nebo za skříní vystoupá vlhkost u povrchu na 70 až 80 %, začne růst, a proto je dobré držet v zimě vzduch kolem 45 až 55 %. Ukážeme, při jaké teplotě povrchu začínají potíže, jak vlhkost změřit, kolik minut větrat a kdy se s problémy s plísněmi raději svěřit odborníkovi.

Stanice na mrazivé Antarktidě jako výzva pro architekty

V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.

Co s hromadami listí? Jsou zlatým pokladem pro půdu, nebo zbytečným zdrojem nebezpečných chorob?

Podzimní zahrada se v listopadu halí do sytých zlatavých a hnědých tónů, pro většinu majitelů pozemků to však znamená jediné: nekonečné hodiny s hráběmi v ruce. Zatímco jedna skupina zahrádkářů pohlíží na opadané listí a jehličí jako na obtížný odpad, který je nutné do posledního kousku spálit nebo odvézt do sběrného dvora, druhá v něm vidí cennou organickou hmotu a dar přírody. Pravda leží přesně uprostřed. Spadaná biomasa může fungovat jako bezkonkurenční hnojivo a zimní peřina pro půdní život, ale při nesprávném zacházení se snadno promění v líheň houbových patogenů, spolehlivého zabijáka pěstěného trávníku nebo nechtěný zdroj okyselení záhonů.

Byt v bratislavském Sky Parku spojuje světlé dřevo, jemné textury a modré akcenty s krásnými výhledy

Pohodlně se natáhnout na lehátko a pozorovat město. Právě takové přání stálo na začátku návrhu dvoupokojového bytu v bratislavském rezidenčním projektu Sky Park. Majitel chtěl minimalistický, ale účelně zařízený interiér, ve kterém si bude moci vychutnávat panoramatický výhled. Autorky návrhu, architektky Kristína Poržoltová a Ivana Paľková ze studia KIVVI architects proto pracovaly s neutrálními barvami, světlým dřevem a nábytkem jednoduchých tvarů. Výsledkem je bydlení, jehož klidnou atmosféru oživuje několik pečlivě zvolených detailů.

Skleník na nejizolovanějším místě severského světa

Je libo mrkvičku, okurku nebo rajče? Žádný problém. Pokud vám nohy slouží a nemáte hluboko do kapsy, najdete je na pultech nejbližšího supermarketu. Prakticky bez ohledu na sezónu je pro vás vypěstují kdesi ve Španělsku a můžete si je dopřát kdykoliv. Lidé z osady Inukjuak, jednoho z nejizolovanějších obývaných míst na planetě Zemi, si to ovšem museli zařídit jinak.

Od posměšků k pleteným ponožkám: Proč jsme se smáli dvěma svetrům, a dnes v nich sedíme u televize?

Pamatujete, jak jste se ošívali a nevěřícně kroutili hlavou, když se z médií a politických kuloárů linuly knížecí rady, že při vysokých cenách energií se máme zkrátka lépe obléct a vytáhnout třeba ještě jeden pletený svetr navíc? Působilo to jako absurdní retro groteska z minulého století nebo naprosto odtržený výstřelek někoho, kdo v životě nezažil například průvan v paneláku a ledové stěny staré chalupy před zatopením. Jenže uběhlo pár let, kalendář ukazuje podzim 2026 a ze satirického memu se nenápadně stala běžná realita všedního dne. Dva svetry zvítězily na celé čáře a český národ v nich dnes večer usedá k televizi. Prokazuje to nejnovější průzkum společnosti epet.

Metr dřeva od 1 300 Kč, pelety od 12 200 Kč za tunu. Ceny paliv na zimu 2026/27

Sypaný metr štípaného měkkého dřeva stojí v podzimních cenících od 1 300 Kč, tvrdé dřevo zhruba od 1 600 Kč a tuna certifikovaných pelet kolem 12 tisíc. Prošli jsme ceníky patnácti prodejců, přepočítali dřevo, pelety i brikety na korunu za kilowatthodinu a ukazujeme, kde se při nákupu nejčastěji přeplácí.

Kombajny na dvě směny: Jižní Morava zavádí zemědělský double a traktory nestíhají chladnout

Představa, že z jednoho českého pole sklidíte dvě plnohodnotné úrody za jediný rok, ještě nedávno patřila do žánru sci-fi nebo do příruček o pěstování rýže někde ve vietnamské deltě. Jenže klimatická změna si řekla, že když už peče jih Moravy středomořským sluncem, nadělí mu i tamní agrotechnické tempo. Místní zemědělci tak pomalu zapomínají na tradiční letní dobu vegetačního klidu u vychlazeného vlašáku a po vymlácení první plodiny okamžitě startují secí stroje pro repete. Vítejte v české subtropické zóně, kde se pole točí na dvě směny a termín druhá sklizeň přestává zavánět původem ze slovníku experimentujících bláznů.