Byt o výměře 50 metrů čtverečních může být útulným místem pro život, ale bude v něm těsno. Jak z toho ven? Architekti si v amsterdamském bytě pohráli s plánem místností a úsporným řešením úložných prostor – a předtím si ho postavili z kostek v měřítku 1:1.
Stačí jediný nákup v hobby marketu nebo zahradnictví a na zahradu si můžete zavléci nenápadného, ale vysoce invazního predátora. Jihoamerická ploštěnka Obama nungara se masivně šíří Evropou v substrátech okrasných rostlin, likviduje užitečné žížaly a po rozseknutí dokáže znovu dorůst. Vědci proto bijí na poplach a radí, jak nezvaného hosta včas odhalit a zlikvidovat.
Místo věčného spočinutí, klidu a tichého rozjímání. Zhruba to si se hřbitovy spojujeme. Jenže hřbitov na floridském Key West se tomu dost vymyká. I když navenek vypadá jako jiné hřbitovy, tady se živí návštěvníci při chůzi mezi náhrobky často neubrání silně nepietním výbuchům smíchu. Co za tím stojí?
Z mořského dna, které stavbaři vytěžili pro tunel pod průlivem Fehmarnbelt, vzniklo u dánského přístavu Rodbyhavn asi 300 hektarů nové pevniny a první kus nové pobřežní přírody se už otevřel lidem. Pod hladinou mezitím leží první čtyři betonové díly tunelu, který bude díky délce 18 kilometrů zdaleka nejdelším ponořeným tunelem na světě.
Finský Pornainen nedaleko Helsinek vytápí od června 2025 hlavně obří tepelná baterie, která levnou elektřinu ukládá jako žár do 2 000 tun drceného kamene. Po prvním roce provozu hlásí její výrobce i místní dodavatel tepla pokles emisí sítě dálkového vytápění o 70 %, žádný spálený topný olej a o 60 % méně dřevní štěpky.
Masivní korpusy sahající od podlahy ke stropu, neustálý boj o ramínka a ložnice, která místo oázy klidu připomíná skladiště textilu. Většina lidí při zařizování domova automaticky sáhne po klasické šatní skříni, aniž by spočítala své reálné prostorové potřeby či zvážila alternativy. Správné dimenzování úložných prostor však zásadně ovlivňuje nejen životnost oděvů, ale především kvalitu spánku a psychickou pohodu v místnosti určené k odpočinku.
Vládní plány na posílení ochrany občanů a firem před prudkým zdražováním energií představují důležitou záchrannou síť, samy o sobě však hlubší problém neřeší. Krátkodobé krizové kompenzace sice zmírní okamžitý finanční šok, ale skutečnou a trvalou imunitu přináší především snižování energetické náročnosti budov. Zatímco tržní cenu elektřiny či plynu stát ani spotřebitel plně neovlivní, objem spotřebované energie ovlivnit lze. Trvale přitom fungují pouze zateplení a renovace.
Papírová neboli šedá rybenka, invazní příbuzná běžné rybenky z koupelen, se v Česku šíří od roku 2017 a na rozdíl od ní vydrží i v suchém vytápěném bytě. Poškozuje knihy, tapety a fotky, v Národní galerii okusovala lepidlo na rubu obrazů a podle českých i německých odborníků jí šíření usnadňují kartonové krabice a zásilkový obchod.
Českou politickou scénu i vodohospodářský sektor rozvířil návrh na skokové zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Sazba, která se v tuzemsku nepohnula celé čtvrtstoletí, má u pitné vody pro obyvatele vzrůst z nynějších 2 na 7 korun za metr krychlový, což představuje nárůst o 250 procent. Zatímco vodohospodáři a hydrogeologové hovoří o nezbytné záchraně kriticky vyčerpaných zásob a narovnání trhu, opozice, hejtmani i průmysl kritizují způsob, jakým se změna prosazuje. Úprava se totiž do legislativy dostala formou poslaneckého přílepku, jímž si státní rozpočet v předstihu naplánoval příjmy v řádu miliard za cenu odebrání stamilionů korun přímo z krajských rozpočtů.
Stromky, které si samovolně vyraší tam, kde je nikdo nesázel? Tak to jistě bude nějaký nepěkný dřevitý plevel, pajasan nebo škumpa, že? Ale kdepak. Scenérie z metropole se sedmi a půl miliony obyvatel vyprávějí trochu jiný případ. Stromy vyrůstající přímo ze zdí se skoro dají považovat za jeden ze symbolů Hongkongu.
Obavy ze skokového zákazu plynového vytápění po roce 2029 se rozplývají. Evropská komise přehodnotila původní radikální návrh ekodesignu, který mohl samostatné plynové kotle zcela vytlačit z trhu. Tyto technologie si v Česku nadále drží důležité postavení, přičemž tuzemské domácnosti při modernizacích spoléhají především na vysoce úsporné kondenzační jednotky. Zatímco stávající zástavba získává legislativní stabilitu, přísnější bezemisní pravidla se od roku 2030 zaměří hlavně na novostavby.
Místo čisté skořápky se objevuje lepkavá černá břečka, která barví prsty a pevně ulpívá na povrchu plodu. S tímto nepříjemným jevem se v posledních letech setkává stále více tuzemských pěstitelů. Viníkem bývá invazivní škůdce – vrtule ořechová. Drobná vrtulovitá muška dokáže způsobit rozsáhlé škody, avšak tu nejzávažnější chybu často udělají sami zahrádkáři už ve chvíli, kdy se snaží zahradu uklidit. Nesprávně zvolený postup likvidace zbytků totiž zajistí larvám bezpečný úkryt pro přezimování a zamoření půdy na několik sezón dopředu.
Potřeby lidí se mění. Pro mladou generaci je skoro nemyslitelné vydat se někam, kde není Wi-Fi a dostatečné pokrytí signálem. A za největší kvalitu veřejného prostoru často považují, že si mají kde dobít telefon. Některé věci ale naštěstí zůstávají stejné. Lidé jsou pořád ještě rádi, když si mohou při procházce rozpáleným městem sednout někam do stínu.
Staré dřevěné okno po opravě a utěsnění propustilo v britské laboratoři o 86 % méně vzduchu než předtím a zatažený těžký závěs snížil únik tepla sklem a rámem o 41 %. U českých špaletových a kastlových oken je ale potřeba vědět, která křídla těsnit: vnitřní ano, vnější ne.
Listopadový pokles teplot k bodu mrazu je pro majitele zahradních nádrží neúprosným signálem k akci. Zatímco hladina jezírka ještě působí klidným dojmem, pod vodou probíhají zásadní biologické změny. Chybný krok v tomto období může mít fatální následky: popraskané trubky, zničená křemíková skla UV lamp za desítky tisíc korun nebo jarní pohled na uhynulé koi kapry a jesetery. Zazimování jezírka není jen o mechanickém úklidu napadaného listí, ale o přesném načasování technologické odstávky a zajištění stabilního mikroklimatu, které rybám umožní přečkat mrazivé měsíce bez ztráty kyslíku a otravy tlejícími plyny.
Ježek je noční tvor, a když v listopadu za světla leží nebo bloudí po zahradě, bývá podle záchranářů vysílený, nemocný nebo zraněný. Přesto radí nejdřív zavolat a poradit se, protože ne každý ježek za světla potřebuje odvoz do stanice a samotná váha o jeho osudu nerozhoduje.
Betonovaly, svařovaly, obsluhovaly jeřáby. A nakonec postavily jeden z nejslavnějších londýnských mostů. Jenže když přišlo na slavnostní projevy, na ženy se jaksi zapomnělo. Příběh Waterloo Bridge je tak nejen připomínkou pozoruhodného stavitelského výkonu, ale i jedné poněkud trapné historické nespravedlnosti.
Města nás pohlcují. Nabízejí veškerý komfort velkých sídel, ale žádají si za to naše soukromí, anonymitu a vynucenou nahloučenost. Co s tím? Netradiční recept nabízí dům z Hanoje s dvojitou cihlovou kůží.
V Hamburku za druhé světové války vznikla neobvyklá pohřebiště. Ležely na nich tisíce kostelních zvonů svezených z Německa i okupované Evropy. Nacisté je zabavovali kvůli cennému bronzu, který potřebovali pro válečnou výrobu.
Listopadový dupot nad stropem má na svědomí spíš kuna skalní nebo myši než plch velký, protože plši touhle dobou už spí zimním spánkem pod zemí. Kdo u vás bydlí, poznáte podle trusu a stop, a vyplatí se to vědět: myši si můžete pochytat sami, kunu ani plcha chytat nesmíte.
