V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.
Podzimní zahrada se v listopadu halí do sytých zlatavých a hnědých tónů, pro většinu majitelů pozemků to však znamená jediné: nekonečné hodiny s hráběmi v ruce. Zatímco jedna skupina zahrádkářů pohlíží na opadané listí a jehličí jako na obtížný odpad, který je nutné do posledního kousku spálit nebo odvézt do sběrného dvora, druhá v něm vidí cennou organickou hmotu a dar přírody. Pravda leží přesně uprostřed. Spadaná biomasa může fungovat jako bezkonkurenční hnojivo a zimní peřina pro půdní život, ale při nesprávném zacházení se snadno promění v líheň houbových patogenů, spolehlivého zabijáka pěstěného trávníku nebo nechtěný zdroj okyselení záhonů.
Pohodlně se natáhnout na lehátko a pozorovat město. Právě takové přání stálo na začátku návrhu dvoupokojového bytu v bratislavském rezidenčním projektu Sky Park. Majitel chtěl minimalistický, ale účelně zařízený interiér, ve kterém si bude moci vychutnávat panoramatický výhled. Autorky návrhu, architektky Kristína Poržoltová a Ivana Paľková ze studia KIVVI architects proto pracovaly s neutrálními barvami, světlým dřevem a nábytkem jednoduchých tvarů. Výsledkem je bydlení, jehož klidnou atmosféru oživuje několik pečlivě zvolených detailů.
Je libo mrkvičku, okurku nebo rajče? Žádný problém. Pokud vám nohy slouží a nemáte hluboko do kapsy, najdete je na pultech nejbližšího supermarketu. Prakticky bez ohledu na sezónu je pro vás vypěstují kdesi ve Španělsku a můžete si je dopřát kdykoliv. Lidé z osady Inukjuak, jednoho z nejizolovanějších obývaných míst na planetě Zemi, si to ovšem museli zařídit jinak.
Pamatujete, jak jste se ošívali a nevěřícně kroutili hlavou, když se z médií a politických kuloárů linuly knížecí rady, že při vysokých cenách energií se máme zkrátka lépe obléct a vytáhnout třeba ještě jeden pletený svetr navíc? Působilo to jako absurdní retro groteska z minulého století nebo naprosto odtržený výstřelek někoho, kdo v životě nezažil například průvan v paneláku a ledové stěny staré chalupy před zatopením. Jenže uběhlo pár let, kalendář ukazuje podzim 2026 a ze satirického memu se nenápadně stala běžná realita všedního dne. Dva svetry zvítězily na celé čáře a český národ v nich dnes večer usedá k televizi. Prokazuje to nejnovější průzkum společnosti epet.
Sypaný metr štípaného měkkého dřeva stojí v podzimních cenících od 1 300 Kč, tvrdé dřevo zhruba od 1 600 Kč a tuna certifikovaných pelet kolem 12 tisíc. Prošli jsme ceníky patnácti prodejců, přepočítali dřevo, pelety i brikety na korunu za kilowatthodinu a ukazujeme, kde se při nákupu nejčastěji přeplácí.
Představa, že z jednoho českého pole sklidíte dvě plnohodnotné úrody za jediný rok, ještě nedávno patřila do žánru sci-fi nebo do příruček o pěstování rýže někde ve vietnamské deltě. Jenže klimatická změna si řekla, že když už peče jih Moravy středomořským sluncem, nadělí mu i tamní agrotechnické tempo. Místní zemědělci tak pomalu zapomínají na tradiční letní dobu vegetačního klidu u vychlazeného vlašáku a po vymlácení první plodiny okamžitě startují secí stroje pro repete. Vítejte v české subtropické zóně, kde se pole točí na dvě směny a termín druhá sklizeň přestává zavánět původem ze slovníku experimentujících bláznů.
Vlny letních veder, dlouhá sucha střídaná přívalovými srážkami i vyčerpaná půda už dávno nejsou abstraktními hrozbami, ale každodenní realitou. Osmý ročník prestižní soutěže Adapterra Awards, pořádané Nadací Partnerství, ukázal, že česká krajina i města se dokážou na klimatické výkyvy adaptovat s neuvěřitelnou nápaditostí. Ze 71 přihlášených děl vybrala odborná porota 18 finalistů a slavnostní vyhlášení v Praze představilo projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro celou zemi.
Utěsněný dům po výměně oken a zateplení méně větrá a radon z podloží v něm zůstává déle: ve švýcarské studii ho u šedesáti domů po renovaci přibylo v průměru o 20 procent, v některých až osminásobně. Radon se vyplatí změřit před stavebními úpravami i po nich, stát nabízí i měření zdarma.
Dům číslo 86 byl po generace součástí obchodní tepny českokrumlovského Latránu. V jeho přízemí se prodávalo zboží, později zde fungovala prodejna Pramen i rodinný bufet Koptových. Na začátku 21. století však objekt zůstal opuštěný a postupně chátral. Nový život mu dala až rozsáhlá rekonstrukce zahájená v roce 2021, díky které vznikla za historickými zdmi Rezidence Latrán 86 se sedmi apartmány, konferenčním sálem, wellness a soukromou zahradou.
TikTok. To nejsou citoslovce zvuků pokažených hodin, ale jak sami dobře víte, název populární sociální sítě, která se v posledních letech stala doslova studnicí nejrůznějších zahradnických rad a vychytávek. Některé slibují rychlejší růst rostlin, jiné snadnou likvidaci škůdců nebo výrobu domácích hnojiv z běžných kuchyňských surovin. Opravdu všechny fungují?
Ne každá lidová architektura se dokáže udržet v éře moderního stavitelství. Třeba takový severoamerický dogtrot by se mohl zdát dobře sto let přežitým modelem bydlení. Jenže s určitou mírou inovace se mu teď podařilo prorazit až na daleký sever, do Ontaria.
Zda tepelné čerpadlo vzduch-voda skončí sousedským sporem, rozhoduje hlavně místo, kam se postaví jeho venkovní část, protože hluk se posuzuje až u sousedovy fasády, ne u přístroje. Návod shrnuje, jaké limity platí ve dne a v noci, kam jednotku nedávat, co pomůže u čerpadla, které už stojí, a jak postupovat, když přijde stížnost.
Podle Eurostatu dávalo v roce 2025 přes 40 % disponibilního příjmu na bydlení 8,2 % obyvatel Česka. V roce 2021 to bylo 6,2 %, vrchol přišel v roce 2024 s 9,2 %.
Za slabým tahem bývá zanesený nebo poškozený průduch, nedostatek vzduchu v utěsněném domě, podtlak od digestoře, teplé počasí nebo komín, který neodpovídá spotřebiči. Poradíme, jak problém poznat a změřit, co zvládnete sami a proč má komínový ventilátor přijít na řadu až jako poslední krok.
Když se rodina rozroste, často nezbývá než hledat větší bydlení. Tak už je to zkrátka zavedené. Ale co když se do většího stěhovat prostě nechcete? V kanadském Torontu se rozhodli tento problém vyřešit jinak.
V exkluzivním švýcarském středisku Svatý Mořic (St. Moritz) vyrostla rezidenční stavba, která na první pohled připomíná mimozemské plavidlo či obří dřevěný zámek organicky položený na horském svahu. Vzhledem k počtu oken může někoho i napadnout, že by mohlo jít o ubytovací zařízení. Projekt Chesa Futura, dokončený v roce 2004 pod vedením britského architekta Normana Fostera, propojuje nejmodernější digitální parametrické navrhování s hlubokou úctou k tradičnímu švýcarskému stavitelství. Název, který v překladu z rétorománštiny znamená „Dům budoucnosti“, dokonale vystihuje dialog mezi staletými horskými postupy a vizionářským pojetím architektury 21. století. A využití budovy? Privátní rezidenční objekt s deseti docela luxusními bytovými jednotkami.
Když u kondenzačního kotle stáhnete teplotu vody do radiátorů z 80 na 60 °C, začne chladnější vratná voda srážet páru ze spalin a kotel spálí méně plynu: v britské laboratoři změřili úsporu za vytápění plynem 12 %, v přepočtu na celou domácnost je to asi 9 %. Dům se pak vytápí zhruba o čtvrt hodiny déle. V Česku je však třeba myslet navíc i na mrazy, staré radiátory a teplou vodu v zásobníku.
Hromádky hlíny v trávníku nemusí znamenat pohromu, záleží hlavně na tom, kdo je vyhrabal. Tvar kopečku, místo, kde začíná chodba, a jednoduchá zkouška s lopatkou prozradí, jestli hrabe užitečný krtek, nebo hryzec či hraboš polní, kteří ohlodávají kořeny a okusují porost.
Po pohledu na dům z vesničky Muros před rekonstrukcí by měl člověk chuť zamířit kamkoli, hlavně rychle pryč. Po rekonstrukci se mu odtud nebude chtít. Tak velká je to změna.
