Motýli patří k nejkrásnějším návštěvníkům zahrad a luk, ale ne každý si hned vybaví, kdo je babočka, bělásek nebo otakárek. Někteří k nám přilétají z daleka, jiní přezimují na půdách či ve sklepích a další začínají život nenápadně jako housenky na kopřivách nebo zelí. Otestujte si, jak dobře znáte nejběžnější české motýly.
Vypadá jako pevnost z postapokalyptického světa, ale stojí uprostřed Manhattanu. Mrakodrap bez jediného okna byl navržen tak, aby fungoval i po jaderném útoku, a dodnes živí řadu teorií o tajných operacích zpravodajských služeb. Jen málokterá budova budí tolik emocí jako „Třiatřicítka“ na newyorské Thomas Street.
Když se řekne kapradina, většině z nás se vybaví šero hlubokého lesa, vůně vlhké kyselé hlíny a pohádky o svatojánské noci. Tato starobylá rostlina, která pamatuje ještě dinosaury, však není jen ozdobou stinných koutů. Naše babičky moc dobře věděly, že kapradí má obrovskou sílu. Dokáže uklidnit mysl, přivolat do domu pohodu, a dokonce pomoci při nejrůznějších tělesných neduzích.
Jak proměnit tmavé kancelářské prostory ve vzdušný a příjemný byt? Portugalské studio Alarquitectos ukázalo, že klíčem může být chytré dispoziční řešení, dostatek denního světla a odvážná práce s barvami. Výsledkem je moderní byt v Lisabonu, který spojuje minimalistický design, přírodní materiály, i hravou barevnost.
Kde se dříve hledalo zlato, tam se dnes simulují podmínky pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nahlédněte do více než osmikilometrového podzemního labyrintu u obce Čelina nedaleko Slapské přehrady, který se stal celosvětově ceněným vědeckým trenažérem a laboratoří pod záštitou ČVUT. Bývalá průzkumná štola z 80. let se totiž proměnila v unikátní podzemní laboratoř Josef, která pod hlavičkou univerzity funguje jako klíčové pracoviště pro podzemní stavitelství a jadernou bezpečnost v ČR. Provádí se zde i výcvik záchranných složek. Především však využití stabilního horninového masivu v nadloží o mocnosti kolem 100 metrů umožňuje Centru experimentální geotechniky FSv ČVUT provádět reálné in situ experimenty i výzkum inženýrských bariér.
Abychom zase neschytali bídu za to, že si z Ruska pořád jen nehezky utahujeme, věnujeme tento článek architektonickému prvku, který tamní obytné stavby proslavil po celém světě. V podstatě spoluvytvořil jejich osobitost, identitu. Do módy vešel v 18. století a v trendu se udržel dodnes. Fortočky totiž fungují na ruské poměry docela chytře.
Nová fasáda dům krásně „oblékne“ a sousedé hned vidí, že jste investovali do rekonstrukce. Fyzikální zákony se ale o estetiku nezajímají. Odborníci i energetičtí auditoři se shodují na jedné zásadní věci: pokud chcete snížit účty za vytápění co nejrychleji a s nejnižšími vstupními náklady, musíte začít nahoře. U starších rodinných domů totiž právě střechou a nezateplenými stropy uniká až 40 % tepla.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je klenotem pozdního léta. Když většina ostatních keřů pomalu odkvétá, ibišek se teprve probouzí k životu a zaplavuje zahradu květy v odstínech bílé, růžové, rudé, fialové i modré. Aby ale keř ukázal svůj plný potenciál a nevyčerpal se, potřebuje správné podmínky a vaši asistenci.
Pokud jej někde cestou na jih do zahraničí spatříte, jeho silueta vám z paměti nevyvane. Stejně jako ten protivný klepotavý zvuk. Není divu, že tahle konstrukce plaší špačky. Dělá to dobře už hezkých pár staletí.
Zahradničení už dávno není jen o tom, jakou barvu muškátů zvolit do truhlíku na okno. Z kdysi poklidného koníčku se stalo ideologické bojiště, na kterém se střetávají dva radikálně odlišné světy: tradiční touha po absolutní kontrole a estetické dokonalosti stojí proti sílícímu volání po ekologické odpovědnosti a spolupráci s přírodou. Kde končí osobní vkus a začíná ekologický hazard? Představujeme devět nejžhavějších témat, nad kterými se dnes dokážou do krve pohádat i ti nejlepší sousedé.
Lesklé stěny, výrazné barvy, organické tvary a hravé detaily: Moderní pařížský byt inspirovaný estetikou 60. a 70. let ukazuje, že interiér může být nejen místem k bydlení, ale také uměleckým dílem. Odvážné kombinace materiálů, světla a barev vytvářejí jedinečný prostor plný energie, který bourá zažité představy o současném bydlení.
Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...
Návodů na to, jak se zbavit krtka, na internetu najdete víc než receptů na palačinky. Jenže na rozdíl od přípravy palačinek celá ta snaha o „zbavení se krtka“ smysl moc nedává. Krtek někde žít musí. A pokud si vybral zrovna vaši zahradu, je to ve skutečnosti spíš příjemný bonus než zásadní komplikace. Proč?
České stavební řízení prochází další velkou transformací. Současná vláda sází na vytvoření jediné státní stavební správy, striktní lhůty a rušení samostatných stanovisek. Cíl je jasný: dostat Česko z chvostu žebříčků v rychlosti povolování staveb. Cenou za toto zrychlení je však řada ústupků a systémových změn, které vyvolávají ostrý odpor napříč společností. Podívejte se na pokus o rozbor hlavních sporných bodů, o nichž se aktuálně vedou nejsilnější debaty.
Letní čtyřicítky stahovaly mysl k jednoduchým cílům. Nalézt stinné a příjemně chladné útočiště před úmornými vedry. Exotický projekt butikového horského resortu na úpatí čínské hory E-mej-šan by vám v takovou chvíli mohl docela přijít vhod.
Méně metrů, méně věcí, méně dluhů. Filozofie, která v posledních letech rezonuje napříč západním světem, zapustila kořeny i v České republice. Jak zaznělo například v podcastu Ve vatě na Seznam Zprávách, z fenoménu tzv. „tiny houses“ a mobilních domů se stává víc než jen víkendová kratochvíle pro dobrodruhy. Pro čím dál větší skupinu lidí představují alternativní formu stálého bydlení. Jaká ale takové řešení přináší úskalí?
K čemu jsou v bytě dobré stěny? Zní to jako otázka položená proti všední samozřejmosti. Odpovědět na ni ovšem lze i nečekaně, totiž záporem. Tam, kde je třeba vytvořit plynulý prostor organizovaný jediným centrálním nábytkovým blokem, jsou spíše na překážku. A proto se jich byt v Dejvicích ochotně zbavil.
Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.
Nestandardní. Už z principu, protože jde o projekt polyfunkční. Dnes slouží jako ubytování, rodinné zázemí i řemeslný výčep. Ale též proto, že jde o projekt s přesahem. Ten dům v Žatci lze totiž chápat i jako kroniku jedné rodiny.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
