Záhada neplodícího obra: Proč velká líska potřebuje parťáka a jak to vyřešit i na malém prostoru
Stojím na zahradě a dívám se na náš pětimetrový monument. Líska u zídky za ty roky vyrostla do úctyhodných rozměrů. Je hustá, zdravá, v předjaří krásně zdobená žlutými jehnědami. Když ale přijde podzim, košík na oříšky zůstává prázdný. Pár scvrklých nebo červavých kousků za celou sezónu se opravdu počítat nedá. Dlouho jsme si lámali hlavu, kde je chyba. Voda? Živiny? Špatný řez? Odpověď je přitom překvapivě prostá, i když z pohledu botaniky fascinující: naše líska je zkrátka osamělá.