Mnoho bytových domů řeší, jak dál s vytápěním. Ceny energií, nejistota do budoucna i tlak na úspory nutí SVJ a bytová družstva přemýšlet o alternativách. Jednou z nich jsou tepelná čerpadla. Jenže kolem nich se točí spousta otázek: Vyplatí se i ve starším domě? Nebudou hlučná? Zvládnou mrazy? A je lepší technologii vlastnit, nebo jen odebírat teplo jako službu? Mluvili jsme o tom v podcastu a známe odpovědi.
Evropa chce šetřit energii, snižovat závislost na dovozu a stavět úspornější budovy. Jenže při hodnocení jejich energetické náročnosti často pracuje s údaji, které mají k realitě stejně daleko jako průměrná hloubka řeky k bezpečnému brodění. O skutečném chování budov rozhodují detaily, zatímco výpočty stále stojí na tabulkách, odhadech a průměrných hodnotách.
Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.
V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
Přestály záplavy, zemětřesení i lidské konflikty a stále stojí. Jaké příběhy ukrývají nejstarší mostní stavby světa a proč dodnes budí obdiv architektů i cestovatelů?
„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“
Ve starém Egyptě nebyly daně vnímány jako nutné zlo, ale spravedlivý odraz vůle bohů. Jejich výše se odvíjela od úrodnosti půdy, kterou určovaly záplavy Nilu. Klíčovou roli v tomto systému sehrávaly nilometry, důmyslná zařízení, jež pomáhala proměnit přírodní cykly ve férový daňový model.
Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.
Myslíte si, že s červnem už sezóna výsevů končí? Právě naopak. Do záhonů stále můžeme vysévat saláty, kopr, rukolu, čekanku, hrách, fazole, mrkev i zeleninu pro podzimní a zimní sklizeň. A na své si přijdou také milovníci květin – čas je ještě na některé letničky i dvouletky.
Léto už je za dveřmi a s ním tropické dny, dovolené i čas, kdy se do větších oprav nikomu nechce. Právě teď je poslední vhodná chvíle zkontrolovat dům, techniku i zahradu a vyřešit drobnosti, které by se během prázdnin mohly nepříjemně připomenout.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Vlastnit garáž nebo vyhrazené parkovací stání začíná být ve větších českých městech opravdovým symbolem luxusu. Ceny těchto malých nemovitostí v posledních letech rostou raketovým tempem a často kopírují nebo dokonce překonávají tempo zdražování starších bytů. Při detailnějším pohledu na trh a statistiky dokonce zjistíme, že garáže se staly jedním ze segmentů s nejrychleji rostoucími cenami vůbec. Řidiči, kteří nedosáhnou na koupi vhodného způsobu ustájení svého oře, si musí sáhnout hluboko do kapsy i při placení nájmu.
Prosedíte celý den v práci za stolem? Anebo ho naopak prostojíte u pultu, montážní linky? Nebo spíš pobíháte mezi regály či jezdíte s kolečky? V těch otázkách není skrytá žádná provokace ani hloupé narážky na vaše pracovní zařazení. Jen popíchnutí k debatě, zda je pro vaše zdraví lepší pracovat vestoje či vsedě.
Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Na Mostecku začal neobvyklý experiment. Vědci tam vysazují ozdobnici obrovskou – rychle rostoucí travinu, která dokáže prospívat i v půdě poničené těžbou uhlí. Podle odborníků má navíc biomasa z této rostliny podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Ano, právě uhlí, které se zde těžilo a kvůli jehož těžbě se nyní provádějí rekultivace – tedy uhlí, které bylo důvodem bourání vesnic i přesunu vzácného kostela. Paradoxně by zde neúrodná území mohla obrůstat rostlina, která hřeje jako palivo získávané dříve na stejných místech ze země. Nové hnědé zlato severních Čech?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
