Zatímco hobbymarketové letáky tlačí jaro jako jediný správný čas na osázení zahrady, zkušení zahradní architekti a trvalkáři dělají pravý opak: to nejcennější sázejí v září a říjnu. Klíčový proces se neodehrává na povrchu, odehrává se o dvacet centimetrů hlouběji. Půda má totiž na rozdíl od vzduchu obrovskou tepelnou setrvačnost.
Stovky pohádkových zámečků, které měly nabídnout luxusní bydlení klientům z Perského zálivu, dnes stojí opuštěné v turecké krajině. Projekt Burj Al Babas měl být městem snů, místo toho se proměnil v bizarní město duchů. Příběh jeho vzniku a krachu přitom ukazuje, jak snadno se může představa o luxusu změnit v architektonický kýč a velkolepý záměr v developerský propadák.
Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.
V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.
Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.
Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.
Zatímco většina běžných trvalek zvládne středoevropskou zimu bez sebemenšího zásahu, existuje početná skupina zahradních klenotů, které by bez cílené podzimní péče jaro nespatřily živé. Úhyn rostlin přitom málokdy způsobuje holomráz sám o sobě. Hlavními viníky bývají zimní přemokření těžké půdy, hniloba kořenového krčku pod mokrým sněhem, střídání mrazu s prudkým zimním sluncem nebo vymrzání mělce uložených hlíz.
Architekturu měst už z principu dotvářejí prvky, které jsou určeny lidem. I proto je počin německé fotografky a designérky Brigitte Schusterové hodný malé chvilky pozornosti. Přichází totiž se zajímavým „objevem“ ze Švýcarska. Potvrdila a zdokumentovala zde celou sérii prvků netradiční architektury, která lidem primárně neslouží. Žebříky pro kočky.
Také teď trávíte doma víc času a máte touhu něco změnit? Pusťte se do toho, nic nezvedne náladu víc, než změna. A pokud chcete své bydlení hodit do nadčasových barev, zkuste skloubit žlutou a šedou. To je kombinace, na kterou se můžete dívat i po letech.
Zlepšete si náladu a pusťte barvy do svého domova. Barvy mají velký vliv na naši náladu i momentální psychické rozpoložení, proto byste měli pro svůj interiér volit barvy, které jsou vám příjemné a hodí se k účelům dané místnosti. Nepodléhejte momentálním trendům, každou chvíli se mění.
Touha po neokoukaných tvarech, sytých barvách a nevšední architektuře rostlin už dávno nemusí končit u choulostivých exotů, které je nutné na podzim pracně stěhovat do zimních zahrad. Šlechtitelský pokrok a cílený sběr z horských oblastí světa přinášejí druhy, jež klamou tělem: vypadají jako z vlhkého subtropického pralesa nebo asijského chrámu, ale bez zaváhání snesou středoevropské mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů. Pojďme si některé z vlajkových lodí takové nabídky představit.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Mateřská škola v Lubně u Frýdlantu nad Ostravicí sloužila od padesátých let a už dávno nestačila – ani kapacitou, ani technickým stavem. Místo demolice ji město kompletně zrekonstruovalo a přistavělo novou třídu. Výsledkem je školka s dvojnásobnou kapacitou, tepelným čerpadlem, nádrží na dešťovou vodu a zahradou, kde se děti v horkých dnech schovávají pod stínicí plachty. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.
Odchod dospělých dětí může být začátkem úplně nové životní etapy. Majitelé střešního bytu v kanadském Montréalu se rozhodli, že svůj domov neopustí, ale přizpůsobí ho tomu, jak chtějí žít nyní. Původně členitý interiér proto prošel zásadní rekonstrukcí, která mu přinesla více světla, volnosti i osobitosti. Hlavní roli v něm hraje dubové dřevo, pečlivě vybraný nábytek, umělecká díla a klavírní křídlo, které se stalo skutečným srdcem bytu.
Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.
Co může být důmyslného na domě z hlíny? Třeba to, že vydrží staletí. A také to, že se dokáže přizpůsobit klimatu, pro které původně nebyl určen. Hliněné domy v saúdskoarabské vesnici Al Khalaf ukazují, že tradiční lidová architektura nemusí být primitivní ani neměnná.
Chata nebo chalupa se zařizuje jinak než byt. Přes zimu často promrzne, na jaře v ní bývá vlhko a většinu roku do ní nikdo nechodí. Venkovský styl proto není jen estetika - masivní dřevo, kamna a co nejméně věcí jsou tady především praktická volba. Poradíme, na co při zařizování myslet.
Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
