Hobby, bydlení, zahrada - ČESKÉSTAVBY.cz

Stavět dům v roce 2026, nebo raději čekat?

Stavební trh v roce 2026 znovu roste, hypotéky se stabilizovaly a ceny prací i materiálů dál mírně zdražují. Co to znamená pro lidi, kteří chtějí stavět rodinný dům?

Rekonstruovaná chata ve švýcarských Alpách nepůsobí nostalgicky. Původní charakter ale nezmizel

S chatou v Alpách, která vznikla před bezmála šedesáti lety, se dá nakládat různě. Můžete její kouzlo uchovat, anebo vylepšit. Architekti ze studia Marianne Tiegen se rozhodli pro to druhé. Původní charakter však nezmizel.

Víkendový dům se v Beskydech usadil do svahu. Nevyčnívá a vyčkává

Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.

Experiment z džungle řeší architekturou více než jenom jeden problém

Může se zdát, že spektrum problémů, u nichž architektura nabídne řešení, je omezené. V případě přírodní laboratoře Witoca, která se usadila v ekvádorském pralese, je ale benefitů dobré architektury až nečekaně mnoho.

Nezalévejte jahodníky přes listy, nejste déšť. Nechte listy a plody při zálivce suché

Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.

Andersonův kryt. Plechová bouda, která zachraňovala životy

Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.

Světový vynález. Rychlé a čisté skladování elektřiny v betonových koulích na dně moří

Obnovitelné zdroje energie, především ty elektrické, mívají jeden velký problém: skladování získané energie. Vyzkoušeli jsme už všechno možné, některá úložiště fungují, jiná se ukazují býti slepými uličkami, další jsou velmi drahá, velmi slibně však vypadá projekt StEnSea, který spočívá ve skladování elektřiny v obrovských betonových koulích na dně moří. A první výsledky projektu naznačují, že jde o řešení levné, čisté, s minimálním dopadem na životní prostředí a hlavně funkční. Proto do něj také investovaly peníze německá i americká vláda.

Rozšíření podkroví městského bytu ukázalo, že i malý byt může být velkorysým

Když slunce prosvítá střešními okny, podkrovní byt ožívá. Vysoké a vzdušné stropy umožňují vytvoření galerie. Záměrem přitom bylo proměnit tři místnosti ve čtyři. Tato rekonstrukce podkrovního prostoru ukazuje, že i malý byt pod střechou může nabídnout velkorysý pocit volnosti a svobody.

Světový vynález. Obrovské úspory může přinést nová ocel, která nekoroduje v mořské vodě

Při projektu „Super Steel“ vědci objevili novou ocel, u které je klíčem k vysoké odolnosti vůči korozi mangan – prvek, který korozi ocelových materiálů naopak zvyšuje. Proč se to děje, to zatím vědci z hongkongské univerzity, kteří objev učinili, nedovedou vysvětlit, byť už proběhly výzkumy na atomární úrovni. Nová ocel pojmenovaná SS-H2 ale může až čtyřicetkrát snížit náklady na získávání „zeleného vodíku“ z mořské vody. A předpokládají se i další možná uplatnění nového materiálu.

Kanadský nápad s tatami osvěžuje a přináší nové řešení pro malé byty a domy

Ne každou maličkostí, která na vás vyskočí na internetu, se hned musíte inspirovat. Ale někdy se prostě jiný pohled na věc hodí. Může vám pomoci odhalit možnosti, o nichž jste dosud neměli ani tušení, anebo vám nepřišly reálné. Zhruba tak lze uvést „projekt“ kanadských architektů Picnic Design Inc., který realizovali v Torontu.

Rádi se dotýkáme nebes. Jak dlouho rostou po světě výškové budovy a které vládly oblakům?

Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.

Ta budova se na vás opravdu pořád dívá. A mračí se!

Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.

Sauronovo oko předzvěstí bitvy o Středozem. Brno má svou vlastní černou díru

Nejenže se lidé bojí umělé superinteligence a kvantový počítač dokázal vrátit čas na zlomek vteřiny, ale uprostřed Středozemě oplývající mlékem, strdím, vínem a švestkami se nad městem zjevilo Sauronovo oko. Věž, která oko nese, se jmenuje AZ Tower, a se svými sto jedenácti metry je ideálním místem, odkud může Sauron postupně ovládnout svět. Předtím se však oko různě potulovalo městem a tvrdilo o sobě, že je modelem černé díry, takzvanou Singulónou. 6 metrů velkým exponátem, který dokazuje, že na Moravě mají úplně všechno. Už i černou díru. A Saurona.

Pomalu po dálnici anebo rovnou zůstat doma? Řešení se nabízí samo

Zpomalit na 120 km/h? Možná. Ale ještě efektivnější je vůbec nikam nejet. V době hrozící palivové krize se jako nejlogičtější řešení nabízí návrat k práci z domova, jenže Evropa se k němu stále odhodlává překvapivě váhavě.

Dvorecký most je otevřen, spojení z Podolí na Smíchov funguje, okolí se dokončuje

Dvorecký most čelil od samého počátku, kdy Ateliér 6 a inženýrská firma TUBES zvítězili se svým projektem v architektonicko-konstrukční soutěži, určitým kontroverzím. Některým Pražanům se nelíbilo, že přes něj nebudou jezdit osobní automobily, magistrátní cyklokomisi pro změnu vadily oddělené pruhy pro chodce a jízdní kola. Provoz chodců a cyklistů je na mostě nakonec smíšený, ale automobilové dopravě se most neotevře. Již po něm však jezdí tramvaje a autobusové linky. Navíc jedna z lamp na mostě osvítí podolské předmostí, nazvána byla lampou-rebelkou, na smíchovské straně vzniká pro změnu zahrada lamp. Proč?

Jak ochránit Brooklyn před velkou vodou? Nestavět hráze, ale městské pásmo života

Stoupající hladina moří nutí pobřežní města přehodnocovat svou budoucnost. Brooklyn v New Yorku není výjimkou. Ale místo tradičních hrází a norných stěn sem jistý architekt přichází se snivým návrhem, který s vodou nevede boj, nýbrž se jí zajímavým způsobem přizpůsobuje.

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.

Paneláky pro mrtvé. Vertikální hřbitovy jsou na vzestupu

Mrtví už dávno překonali živé. A začínají jim docházet i poslední metry půdy. Hřbitovy praskají ve švech a tradiční pohřbívání naráží na své limity. Budoucnost posledního odpočinku tak možná povede vzhůru.

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Osvěžení z horkého Houstonu. Mlžítka ve veřejném prostoru nemusí vypadat jako chemické sprchy

S nápady na horké léto se dá ještě chvilku počkat, jejich čas teprve přijde. Ovšem pokud jde o kreativní záměr australského architekta Jamese Tapscotta, s tím až do prázdnin čekat nevydržíme. Texaské město Houston totiž obohatil o nový prvek v podobě veřejné instalace, která nejen za vedra příjemně chladí, ale taky vypadá skvěle v noci.