Přání ochránců přírody a památkářů, aby realizovaná obytná stavba nevypadala nově, se překvapivě sešlo s úspornými plány klienta. Ten pro konstrukci záměrně sháněl staviva a střešní krytinu z druhé ruky. A výsledek? Vydařil se báječně!
Skutečnou revolucí v betonářském a souvisejících oborech se může stát nový vynález, totiž přidání složek na bázi uhlíku. Beton tak vlastně vylepšíme nanouhlíkem a pak už jen stačí přivést elektrický proud malého napětí do celé vybetonované plochy. Náklady minimální, efekt obrovský. O to víc, že systém řídí meteostanice.
Někdy se vyplatí podívat přes plot nebo za hranice, a nasbírat tam trochu inspirace. V zahraničí se totiž učí zahradníci pěstovat a kuchaři využívat zeleninu, která je místně snadno dostupná, nenáročná na pěstování a přitom chutná. A některé exempláře by se uchytily i u nás.
Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.
Holub je možná zvíře inteligentní, ale chválit jeho zvířecí rozum nejspíš dlouho nebudete, pokud se s ním musíte dělit o životní prostor. Metod, které se používají k jejich hubení, plašení či odpuzování proto lidé vymysleli více. Zdaleka ne všechny se ale dají použít tam, kde jsou s holuby problémy.
Architekt Lukáš Janout přináší na svém instagramovém profilu Delniq bizáry vytvořené dělníky na stavbách i samouky, tedy svépomocné stavebníky, již delší dobu. Ne že by každý člověk neměl právo na svůj vkus a také na neobvyklá řešení. My však přinášíme nafocené bizardní realizace, které byly na profilu Delniq zveřejněné. Prostě něco pro otrlé. A rovnou ze světa výsostné čistoty a dokonalosti, koupelen.
Péče o pořádek v domácnosti se skládá z desítek stále se opakujících drobností. Je to stereotypní a poněkud ubíjející. Patří k nim i utírání prachu? Tedy akce, po které není ani pořádně vidět výsledek. Následující rady a doporučení vás sice úplně prachovky zbavit nedokáží, ale pomohou vám, abyste s ní nemuseli šermovat zase tak často.
Například komár tygrovaný k nám putuje hned po několika trasách. A na jihu Slovenska, konkrétně v Bratislavě, už prokazatelně dokázal i přezimovat. Špatnou zprávou je, že přenáší horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika, tedy nemoci, které si obvykle přivážíme jako suvenýr z tropů. Dovede ale zůstat na trvalo, nebo jde jen o výjimku?
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Nově stavěný most přes přehradu Orlík u obce Červená nad Vltavou má dutý železobetonový oblouk. A vůbec nejde o nic neobvyklého, naopak je tento častý jev nazýván DUŠÍ MOSTU. A právě tuto duši stavaři představili ve středu 10. dubna novinářům.
Bez vůně, vodově mdlá v chuti, s nevýraznou texturou, podezřele bledá. Vyhnaná chemií hnojiv a pesticidů. Zkrátka nic dobrého k jídlu ani pro vlastní zdraví. Zeleninu vypěstovanou intenzivním způsobem ve vertikálních farmách lidé rádi nemají. Tedy jen pokud znají její původ. Jinak jim chutná dobře, když právě nevědí, co zrovna jí.
Malý pokoj určitě neznamená menší starosti. Vhodně sestavit kompozici nábytku, zvolit ty správné barvy a chytře pracovat se světlem, to není nic snadného. Zvlášť když nechcete nevhodně zvoleným prvkem zabít útulnou atmosféru a potřebujete se vyhnout stísněnosti. Jak vytvořit v malém pokojíčku útulno a vyhnout se klaustrofobickým pocitům?
Listová zelenina ze zahrádky nemusí být jen pochoutka plná vitamínů. Spolu s ní se do kuchyně a na talíř mohou dostat také bakterie, které vás dokážou pořádně prohnat. Předejít se tomu dá docela snadno.
Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?
Ne každá rostlina pěstování bez substrátu, tedy jen ve vodě, docení. Ty následující si ale rozhodně nestěžují, pěstování ve vodě dokonce vítají, jsou na ně totiž dobře adaptovány. Pěstováním ve vodě si usnadníte jejich množení a úspěšný růst.
Vaše nová okna, tedy jejich zasklení, může již v blízké budoucnosti měnit své vlastnosti jako pověstný chameleon. Buďto půjde o normální průhledná okna (skla), nebo bude zasklení vašich oken blokovat infračervené záření, případně může být podle potřeby tónované. Při blokaci UV záření udrží okna uvnitř budovy chládek, v tónovaném režimu budou kontrolovat riziko oslnění a zároveň zachovají nerušený výhled ven. Dynamická okna pak již vlastně nebudou potřebovat stínicí prvky, přehřívání interiéru a oslnění zabráníme jen změnou vlastností skleněného materiálu.
Orsej jarní neboli babí pysk je bylina, která dříve léčila kurděje, bradavice a hemeroidy, později se však upustilo od její aplikace na pokožku, protože mohla způsobovat nepříjemné puchýřky. Nedoporučuje se dokonce ani trhat. Stejně tak se upustilo od konzumace, protože je prostě jedovatá. Od středověku se tato rostlina používal jako účinný prostředek pro zastavení krvácení, proto také fungovala pro svou svíravou schopnost právě na hemeroidy. V každém případě jde však o krásně kvetoucí bylinku s pohlednými vejčitými listy, ke které se ale musíme sklonit hodně nízko, stonky nemá vyšší jak 15 cm.
V lisabonské čtvrti Lapa domy přirůstaly na ulicích ve spěchu. S tím, jak se město rozrůstalo, narůstala i hodnota nemovitostí. Novostavby, které se vyplatilo kvůli prodeji postavit, se houfně vtlačovaly mezi již existující zástavbu.
Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.
Rekonstrukce starých domů mohou přinášet nejroztodivnější objevy. V Česku na vás například může vykouknout rákosový strop, anebo asbestové desky. Tedy nic potěšujícího, ale zase ani natolik překvapivého. Ovšem stovky žiletek nasypaných za obklady v koupelně? To už trochu vzbuzuje rozpaky.