Dlouho mělo elektrické vytápění nálepku drahého a neekologického způsobu, jak si doma přitopit. Jenže doba se mění – stejně jako energetické trendy, ceny i technologie. V nové epizodě podcastu ČESKÉSTAVBY.cz jsme si na to posvítili s Miroslavem Petrem, specialistou na elektrické topné systémy.
Areál o rozloze téměř 38 tisíc metrů čtverečních je na prodej včetně architektonické rozvojové studie lokality. Ta počítá i s komorní „Osadou“ se 74 byty a muzeem s minipivovarem a restaurací.
Holešovice patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pražské čtvrti. Dříve průmyslová oblast s bohatou přístavní historií dnes představuje moderní rezidenční a kulturní zónu, která přitahuje mladé lidi toužící po originálním bydlení. V jednom z místních bytů žije mladý gentleman, jehož interiér dokonale propojuje odkaz industriální minulosti s požadavky současného moderního života.
Lesní školka téměř v centru města. Právě s takovým zadáním se museli vypořádat architektky a architekti z ateliérů Terra Florida a Jasná. Nová dřevěná realizace školky navíc pronikla mezi 25 finalistů z 271 přihlášených do soutěže Česká cena za architekturu 2025. Výsledky budou vyhlášeny 13. listopadu. Uspěje právě lesní – pardon – parková školka na Žižkově v dohledu zdejší televizní věže?
Park na Žlutém kopci láká v Brně k návštěvě sám o sobě. Příjemné prostředí pro chvíle klidu, výhled na Špilberk a historické centrum moravské metropole. Jenže největší bohatství lokality se ukrývá pod zemí. Působivá podzemní architektura vodojemů, které po vyčerpání vody a sanaci působí jako starověké chrámy, byla zachována, byť byla původním záměrem demolice. Vnitřní úpravy vedoucí k otevření unikátních prostor veřejnosti provedl ateliér David Prudík architekti a realizace nyní soutěží o Českou cenu za architekturu.
Zachovat venkovskou identitu rekonstruovaného domu, který stojí na malé vesnici? To je vcelku pochopitelné přání. Ale přání „umírněné“ přestavby naráží na realitu, když zjistíte, že ta nemovitost dříve sloužila jako bydlení pro vypasené vepříky. To už se architekti musí opravdu snažit.
Vypadá to jako „náš“ novodobý problém. Ale ve skutečnosti není na bytové krizi nic pozoruhodného. Přicházela a odcházela v průběhu staletí opakovaně. A řešení, která se na ni hledala, také nebyla zrovna originální. Bytová krize byla problémem už ve starém Římě.
Jak říkají sami autoři projektu, Chalektru vznikl s láskou k horám a přírodě. A nyní má šanci stát se Stavbou roku 2025. Nový rekreační dům vyrostl nad Blatnem u Chomutova na jedinečném místě, tak trochu schovaný u cesty v remízku. Vyrostl v krajině, kde remízky protínají horské louky a rozdělují je vrstevnicově na jednotlivé pruhy. A právě toho autoři projektu maximálně využili.
Pokud máte dostatek času a trpělivosti, můžete se o vytvoření placatého stromového díla pokusit. Je to pracné, ale vyplácí se například tam, kde chcete ušetřit místo v zahradě anebo pokud toužíte pěstovat druhy dřevin, které špatně snáší chlad. Jak vznikl výraz espalier?
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
Hned na druhé fotografii článku vidíte jeden z mnoha možných pohledů na původní stavbu z 80. let 20. století, která už dávno dosloužila. Někoho by napadlo budovu úplně zbourat, investor se ale rozhodl pro jiné řešení. Zachoval v maximální možné míře půdorys původního hotelu i sloh a některé konstrukční prvky. Původních 32 hotelových pokojů však nechal proměnit na 11 apartmánů a 6 hotelových pokojů s vlastní kuchyňkou. Apartmány přitom disponují obytnými plochami od 113 do 155 metrů čtverečních. Na obyvatele také čeká široké zázemí včetně krytého bazénu. Objekt byl navíc nominován do finálového kola soutěže Stavba roku 2025. Líbí se vám?
Návod na podzimní výsadbu cibulek je prostý. Ne všude vám ale prozradí i to, jak cibulky udržet v zemi až do zimy, tedy vlastně do jara. Vyhrabat je ven na světlo totiž zkouší kdekdo na vaší zahradě. Mnohé jsou chutné. Velice.
Pokud někdy zabloudíte trochu dál na západ od Plzně a budete-li se procházet předměstími evropských městeček, nejspíš to zaznamenáte sami na vlastní oči. Co přesně? Takové to „velké nic“ většiny předzahrádek u rodinných domů. Zjevně nejsou dělané tak, aby měly čím překvapit. A má to svůj důvod.
Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.
Do konfliktu s opylovači se nemusíte dostat jen tím, že na své zahradě stříkáte insekticidy. Nelibost užitečných tvorů můžete způsobit i tím, že jim nabídnete desítky, stovky pestrobarevných květů. Ovšem šlechtiteli předem upravených pro větší krásu, nikoliv pro užitek opylovačů.
Volby jsou skoro za dveřmi a jedním z témat, které na vás vyskakuje div ne i z ledničky, je bytová krize a její řešení. V nejrůznějších konotacích k nám zaznívá z pravého i levého spektra, až to připomíná ozvěnu v rokli. A ne, přiznáváme předem, že ani v tomto článku recept na bytovou krizi nenaleznete.
„Měl jsem pocit, že jsem v normálním patře. Viděl jsem stromy, oblohu… a přitom jsem byl 2 metry pod zemí,“ popisuje host našeho podcastu Radomír Kučera efekt moderních systémů pro rozvod denního světla v budovách. Přirozené světlo dnes můžete mít v chodbách, koupelnách i ve sklepě. Jak na to? O tom jsme si povídali v nové epizodě Podcastu ČESKÉSTAVBY.cz.
Odborně se tomu jevu říká pareidolie. Což zní trochu jako něco mezi smrtelnou exotickou nemocí a názvem nějaké pikantní sexuální úchylky. Ve skutečnosti je to ale věc docela obyčejná, dokazující nám hlavně to, že nepozbýváme fantazii a máme v sobě sílu bezbřehé představivosti. Jak se to projevuje?
Obchodní dům Máj, který stojí od roku 1975 na rohu Spálené ulice a Národní třídy, byl postaven na místě bývalého Šlikova paláce. Navrhli jej architekti z libereckého ateliéru SIAL Miroslav Masák, John Eisler a Martin Rajniš v částečně brutalistním slohu, respektive odborníci hovoří o stavbě pozdně funkcionalistické s prvky brutalismu a high-tech architektury. Po několika desetiletích však budova zestárla a přestala vyhovovat současným nárokům. Jelikož ale jde od roku 2007 o chráněnou kulturní památku ČR, rekonstrukce musela proběhnout citlivě.
Nové sídlo ČSOB v Hradci Králové realizovala stavební společnost SYNER. A právě tento zajímavý architektonický počin se probojovalo do užší nominace 33. ročníku prestižní soutěže Stavba roku 2025. Proklouzl totiž mezi 46 nejlepších staveb z celkových 130 přihlášených a realizovaných na území ČR, které se o titul pokusily zabojovat. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 4. listopadu v Praze. Jak dopadne právě nové sídlo banky?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
