Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Skoro to připomíná začátek anekdoty: „Když se potká stavební firma, výrobce stavebních materiálů a architekt…“ Tentokrát to ale není vtip, protože rostoucí emise ve stavebnictví jsou docela vážné téma. A zmíněná trojice dala dohromady své expertní znalosti, aby na trh uvedli inovativní, emise snižující produkt.
Chladné bílé stěny, jednoduchý nábytek a sterilní neosobní design, to není nic pro majitele historického bytu z konce 19. století. Ti pro svůj nový domov zvolili teplé harmonické barvy, které spolu se stylovým nábytkem vytvořily neobvykle útulný a příjemný interiér. Ke spolupráci si přizvali už podruhé architekty z berlínského studia Innerhouse.
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.
Pokud byste chtěli v dnešní době hledat vyloženě typické znaky, které jsou spojujícími prvky typicky českých zahrad, pořádně byste se spálili. Pan Vladimír z Jablonce nad Nisou však při hledání inspirace pro svou zahradu okolo svého historického domu pokukoval i po sousedních zemích, ale respektoval místní prostředí, přírodu. A místní materiály, tedy hlavně kámen.
Žijeme ve fantastickém světě. Pokud máte peněz nazbyt, můžete si například objednat pozlacenou toaletu, která zpívá. Nebo se můžete vydat na výlet do vesmíru. Případně si můžete koupit kbelík se speciálním přípravkem, bio-aktivním bakteriálním substrátem, který zmírní nebo rovnou zamezí zabahnění vašeho zahradního jezírka. To všechno můžete mít. Je to ale opravdu nutné?
Pokud se u vás dostavila kombinace podmínek, bez které nelze alternativní formy bydlení akceptovat, pak pro vás bude kontejner skvělým řešením. Chce to romantickou duši, dobrodružnou povahu, nedostatek peněz na koupi parcely a stavbu domu, nenávist k bytům, obzvláště nájemním a hlavně místo, kde vám někdo dovolí kontejner postavit. Nyní by se skoro mohlo zdát, že jde o nouzové řešení pro lidi bez domova, ale opak je pravdou, kontejnery jsou módní trend. Jak pro současné chataření a chalupaření, tak trvalé bydlení. A tento trend již pronikl i do Česka.
Oblíbenou volbou bydlení v moderních městech jsou lofty, které představují jedinečný přístup k architektuře v rezidenční oblasti. Vznikají třeba i opětovným využitím průmyslových prostor a nabízejí otevřené, vzdušné uspořádání, které ostře kontrastuje s členěním tradičních bytů. Také loft, který jsme navštívili, vznikl přebudováním staré továrny na bytové jednotky a je krásným příkladem bravurně zvládnuté přeměny industriálního prostoru na velkolepý domov čtyřčlenné rodiny.
Břeclavsko se asi nedá počítat k regionům, kde by se to ekologickými stavbami na pohled jen hemžilo. A přesto i tady, ve vesnici Tvrdonice, narazíte na hodně zajímavý stavební počin. Je jím rodinný dům, který rovněž slouží jako velmi názorný objekt demonstrující stávající výhody modulárních dřevostaveb.
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Česká fotovoltaická asociace udělila první certifikaci první české firmě provádějící dronové inspekce solárních elektráren s využitím AI. Zprvu byly zpochybňovány velmi přesné a někdy až šokující výsledky nové technologie, jako kontroverzní byla označována i chybějící okamžitá verifikace technikem na místě inspekce, proto současný držitel první licence v ČR požádal o nezávislou certifikaci a měření.
Naprostá banalita, chtělo by se říct. Ale jestli jste se více než jednou pokoušeli oloupat, zbavit skořápky, vejce uvařená „natvrdo“, možná jste zjistili, že to někdy může být docela nervy napínající kumšt. Proč? Zatímco napoprvé to jde třeba hladce a bez námahy je vyloupnete, jindy se skořápka nepoddajně drží tuhého bílku, který trhá.
Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.
Ještě to není problém. Ale bude. Tak jako každý rok se totiž vosy velmi rychle rozmnoží a začnou vám komplikovat život. Pokud s tím něco neuděláte hned teď, na začátku sezóny.
Přístup na stavební pozemek? Chybí. Terén a sklon celé parcely? Děsivý. Kvůli svažitosti lokality prakticky nezastavitelný. Podloží? Dá se říct, že svou stálostí spíše podezřelé. A přece tu vyrostl dům, který fascinuje.
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?
Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.
Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.
