Hlavní důvod, proč nás zajímají mrakodrapy, je už tak nějak vepsaný do jejich názvu. Dotýkají se mraků, jsou to prostě neuvěřitelně vysoké budovy. Manhattanský Steinway mezi nimi ale vyniká trochu jinak. Je totiž tím nejužším, nejtenčím mrakodrapem na světě.
Ne že by byl nějak skromný nebo svou výškou nedostatečný. S čtyřiaosmdesáti patry a celkovou výškou 435 metrů se v soupisce nejvyšších obytných budov světa rozhodně neztratí. Můžeme jej chápat jako třetí nejvyšší budovu v New Yorku (tady jej o prvenství připravilo One World Trade Center s výškou 541 metrů a Central Park Tower vysoký 472 metrů), nebo jako čtvrtou nejvyšší budovu Spojených států amerických.
Anebo jako devětadvacátou nejvyšší budovu na celém světě.
)
)
Přesto z režimu „hry na nejvyššího“ osobitým způsobem vybočuje. A vyniká. Super-vysoký rezidenční mrakodrap, usazený na adrese 111 West 57th Street v newyorském Manhattanu - též známý jako Steinway Tower - je totiž tím nejužším mrakodrapem světa. Když pomineme šestnáct pater v jeho základu, která vznikla v roce 1925 jako původní stavba takzvané Steinway Building, zůstává tu víc než dost k obdivování. Zbytek této gravitaci a zdravý rozum popírající obytné jehly, jež byla přistavěna mezi lety 2013 – 2022.
)
Co přesně máme na mysli? To, že nosná a vznosná část, sahající do výše 435 metrů, na šířku nepřesahuje 18 metrů. Dá se to vyjádřit i poměrem šířky k výšce, 24:1. To je míra „štíhlosti“, která se u obytných budov zpravidla nevyskytuje, i u do výšek se táhnoucích mrakodrapů je zcela výjimečná. Unikátní. Což je asi to, co měli projektanti ze studia SHoP Architects na mysli, když se do tohoto nevšedního díla pustili.
Když to urychlíme, stavba čtyřiaosmdesátipatrové věže byla započata v roce 2013, náklady lehce přesáhly dvě miliardy dolarů a budova s ??celkem šedesátkou obytných apartmánů začala své první obyvatele vítat v dubnu 2022. Stavby se tenkrát zhostily firmy JDS Development, Property Markets Group a Spruce Capital Partners.
Úplně hotovo tehdy ještě nebylo, další dvě léta se „opravoval podklad“, ona šestnáctipatrová základna původní Steinway Building, jejíž dávní majitelé si udělali ve světě jméno výrobou klavíru a pian. Nedá se ale říct, že by pokračující konstrukční práce nájemníkům nějak vadily.
)
)
V případě věže Steinway totiž není ani tak důležité bydlet uvnitř, jako nechat o sobě vědět, že uvnitř nějaký ten apartmán máte. Je to bydlení pro smetánku. Nikoliv pro tuctové milionáře, jako spíš pro netuctové miliardáře.
Vůbec nejlevnější garsonka uvnitř by vás stála 161 milionů korun. A pokud jde o rozměrnější byty, například o typický třípokojový apartmán, pod 600 milionů se tu v korunách nedostanete. Tohle bydlení sice vypadá lákavě, ale řešením bytové krize nebude. Doma, ani ve Státech. A to už raději nezmiňujeme „top“ nabídku v podobě luxusního penthouse bytu v nejvyšších patrech Steinway. Za ten by našinec musel dát 1,4 miliardy korun.
Což se určitě nestane, protože byt už je dávno prodaný. A to přesně v rozmařilém duchu této nemovitosti. Koupil jej totiž zahraniční kupec, který si byt jen prohlédl ve virtuální nabídce, aniž by bydlení kdy navštívil. Z hlediska reprezentace není totiž důležité bydlet tu, ale mít tu byt.
)
)
Ten penthouse apartmán, alespoň podle toho, co se tvrdí, nabízí rozlohu 662 metrů čtverečních a je propojený oválným schodištěm. Má také čtyři ložnice, pět koupelen, stropy vysoké čtyři metry a samozřejmě také soukromý výtah. Protože když už obýváte něco takového, nechcete se cestou do svého bytu mačkat s chudáky, kteří mají na účtu jen pár desítek milionů.
Jinak má samozřejmě super-vysoký mrakodrap Steinway všechny možné kvality a servis, jak se sluší a patří. Recepce, vrátnice, ostraha. Pětadvacetimetrový bazén v přízemí. Garáže. Fitness centra s dvojitou výškou, soukromé obchody i soukromé jídelny. Ovšem ani veškerý luxus, kýč a okázalost na jednom místě nedokáží zastřít to, že se nájemníci přímo do bydlení uvnitř nehrnou.
Život s hlavou v oblacích má totiž i svou malou nevýhodu, a fyzika je neporazitelná. Rozměry věže Steinway jí totiž činí velmi náchylnou ke kymácení při silném větru. A to, vzhledem k výšce stavby, se děje spíše pravidelně, než nahodile. Odchylka výkyvu přitom činí 90 centimetrů. Ne dost na to, aby hrozilo zhroucení. Ale už dost na to, abyste v nejvyšších patrech pociťovali nevolnost, ne nepodobnou mořské nemoci.
Zdroj: Wikipedia.org, shoparc.com, parametric-architecture.com
