Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Útulnost je jedna z vlastností, kterou by měl mít každý byt či dům. Většina z nás chce přijít po náročném pracovním dni domů, zavřít dveře za rušným vnějším světem a užívat si klidu a pohody ve svém útulném, příjemném domově. Stejnou představu měla i Jessica, majitelka malého bytu v rušném srdci newyorské Upper East Side, který se díky ní stal majákem útulného minimalismu.
Původní historický objekt se stodolou měl tvar písmene L a uzavíral se klimatickým podmínkám místa. Na silně větrné parcele musel být chráněn především od západu. To si dům zachoval i po přestavbě. Vznikl však rekreační objekt, který velkoryse využívá bezrámové skleněné plochy, jimiž proudí do interiéru spousta světla, ale také poskytují nádherné výhledy do okolí. V interiéru se díky tomu v čase mění obrazy.
Co s rodinným domem, když už děti dospějí a vyletí z hnízda do světa? Usedlá domácnost, která byla po dlouhá léta „tak akorát“, je rázem až příliš rozměrná. Majitelé jedné takové nemovitosti si ale věděli rady. Rozdělili dům a vyčlenili z něj další samostatnou domácnost. Sdílí s ní část společných prostor, pronajímají ji.
Jihočeská obec Borová Lada ležící v srdci Šumavy se rozrostla o nový rodinný dům, který sice pracuje s motivy tradiční šumavské architektury, působí však velmi soudobě, moderně.
Při rozsáhlé rekonstrukci vlastní domácnosti se snažíte neopomenout žádný podstatný detail. Dá se ale odtušit, že na tajné dveře vedoucí do koupelny jste určitě zapomněli. Tenhle dům je má, a k tomu spoustu dalších mile hravých nedopatření.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Robert Todd Carroll, známý americký filozof a skeptik, shrnul to, co se na západě v některých případech stává z feng-šuej (Zdroj: Wikipedia): „Feng-šuej se stalo jedním z aspektů interiéru v západním světě a údajní mistři feng-šuej se dávají najmout za vysoké částky, aby říkali lidem, jako je Donald Trump, jakým způsobem mají být umístěny jeho dveře a další věci. Feng-šuej se také stalo jiným New Age, podvodem s poli "energie" metafyzických výrobků ... nabízených k prodeji, které vám pomohou zlepšit vaše zdraví, maximalizovat svůj potenciál a zajistit plnění některých filozofií koláčků štěstí.“ Tak pozor, abyste se nakonec místo tvorby feng-šuej zahrady nezačali chovat jako… dobyvatelé Ukrajiny, Kanady a Grónska.
Interiéry půdních bytů mají svá specifika. Prostory pod střechou často vyžadují důmyslné řešení osvětlení a přístupu přirozeného světla, stejně jako důkladně promyšlený půdorys, který využívá hluchých míst pod zkosenou střechou. Majitelé podkrovního bytu ve slovinském hlavním městě měli štěstí na architekty, kteří dokázali oboje zvládnout na jedničku. Výsledkem je zajímavý a pohodlný interiér s vysokou mírou inovace a kreativity.
Světlý monotónní interiér je oblíbený především u starších generací, mladí lidé ho pro své často první samostatné bydlení tolik nevyhledávají. Mladý pár z našeho článku je ale výjimkou. Co ho vedlo k tomu si zařídit svůj první společný domov téměř celý bílou barvou?
Největší zdroje nepořádku v každé domácnosti? Když si odmyslíte hrající si děti a zvířecí mazlíčky, tím nejpravděpodobnějším epicentrem neladu bude pravděpodobně kuchyně. Ta místnost působí trochu neuspořádaně vlastně pořád, i když se v ní zrovna nevaří. Jak se dá tento chronický problém kuchyní vyřešit?
Dům ZPK je hodně zvláštní případ. To ostatně připouštěli i architekti ze studia GoGo1122, kteří byli pověření jeho rekonstrukcí. Spíše tedy adaptivní proměnou, protože dům už pamatoval od svého vzniku pětasedmdesát let. A tím to vlastně celé začalo.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Má význam zachovávat za cenu nemalých výdajů obydlí, které by si zasloužilo zařazení do skanzenu? Anebo je příhodnější modernizace, zachování hodnotných rysů a ponechání domu k obývání?
Poustevna (neboli také eremitáž) je obydlím poustevníka, součástí poustevny přitom někdy bývala i kaple. Poustevny kdysi stávaly na odlehlých místech, v době, kdy poustevnictví bylo naprosto běžnou záležitostí. V té době se některé poustevny dokonce stávaly významnými poutními místy, která se později rozrostla o klášter, kostel a jinou podobnou stavbu. Původně si poustevníci stavěli tato jednoduchá obydlí sami, především v baroku pak poustevny byly cíleně budovány panstvem, šlo o romantickou módu. Poustevna, o které je ale tento článek, vznikla nyní. Proč? Inu, kvůli poustevnictví.
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
Postavení architektek v architektuře i společnosti, to bude hlavní téma 15. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury s podtitulem Ta architektura. Ta jako žena, architektka. A že jich není málo. Začalo to rokem 1921, kdy promovala první česká architektka Milady Petříková-Pavlíková.
Začíná to nenápadně, zpravidla návštěvou knihkupectví nebo prohlídkou regálů v antikvariátu. Ale než se nadějete, nemáte se pro knihy doma kam hnout. Jsou totiž všude a vy se nehodláte vzdát ani jediné z nich. Že vám to zní povědomě? V tom případě je nejspíš projekt od Mervyn Rodrigues Associates to pravé pro vás.
V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.