Do čeho chytat a jak využít dešťovou vodu

Do čeho chytat a jak využít dešťovou vodu

Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.

Jak získat z dešťové vody pitnou

Jak získat z dešťové vody pitnou

Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.

Požehnaný déšť

Požehnaný déšť

Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně; jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: „Mělo by zapršet.“

Jak čistit dešťovou vodu sbíranou z okapů a zpevněných ploch?

Jak čistit dešťovou vodu sbíranou z okapů a zpevněných ploch?

Když už ne jímku na dešťovou, pak alespoň sudy či tisícilitrové barely, má dnes již snad každý majitel rodinného domu se zahradou. U novostaveb jde dokonce o povinnou záležitost. Ovšem různí se nároky na kvalitu této vody při jejím využívání. Jak dešťovou vodu čistit?

Kolik vám ušetří nádrž na dešťovou vodu a jak ji vybrat

Kolik vám ušetří nádrž na dešťovou vodu a jak ji vybrat

Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.

Baljenac. Chorvatský ostrov, který připomíná otisk prstu

Baljenac. Chorvatský ostrov, který připomíná otisk prstu

V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.

Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů

Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů

Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Tokio má svůj inženýrský div světa. Jen ho ukrylo padesát metrů pod zem

Tokio má svůj inženýrský div světa. Jen ho ukrylo padesát metrů pod zem

Padesát metrů pod tokijskými ulicemi se rozkládá jeden z největších inženýrských projektů světa – podzemní systém G-can. Tento síťový komplex tunelů a komor, chrání metropoli před tajfuny a přívalovými dešti, které ji sužují několikrát do roka. Moderní Japonsko pod zemí skrývá monument, jenž by se svou velikostí i účelem vyrovnal starověkým divům.

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.

Letošní léto zdá se mi poněkud šťastným. Výjimka z lekce klimatické krize potvrzuje pravidlo

Letošní léto zdá se mi poněkud šťastným. Výjimka z lekce klimatické krize potvrzuje pravidlo

Léto skeptiků klimatické krize? Nebo požehnané počasí pro normální lidi s pamětí? Letošní červenec nadělal novodobému klimatickému náboženství v „argumentologii“ pořádný nepořádek. Nelze v tuzemských médiích varovat před extrémními teplotami a změnou klimatu a tak se argumentace zaměřila na prohlášení ve stylu „výjimka potvrzuje pravidlo, klima se opravdu otepluje“, „je to jen zdání“, „vedra zase přijdou“ a dokonce „snad zase změna počasí přinese tropické teploty“. Počasí si jednoduše řečeno dělá, co chce, na politiku nekouká. Ani na zelenou, ani na červenou, žlutou, modrou, oranžovou, černou, hnědou a jinou. A pro každého, kdo vedra nesnáší, je současné počasí kýženým Vančurovým Rozmarným létem.