Do čeho chytat a jak využít dešťovou vodu

Do čeho chytat a jak využít dešťovou vodu

Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.

Jak získat z dešťové vody pitnou

Jak získat z dešťové vody pitnou

Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.

Požehnaný déšť

Požehnaný déšť

Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně; jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: „Mělo by zapršet.“

Malá a velká dešťovka, to není téma o žížalách, ale dotacích na sběr dešťové vody

Malá a velká dešťovka, to není téma o žížalách, ale dotacích na sběr dešťové vody

Svádět dešťovou vodu někam, kde ji zachytím a uschovám pro pozdější využití je v současné době prakticky již nezbytné. Míst, kde by bylo možné vodou plýtvat, rychle ubývá. Boj se suchem je již dnes tématem číslo 1, které zastiňuje i koronavirovou pandemii. A lze předpokládat, že se ani v příštích letech trend nezmění. Jak získat na shromažďování dešťové vody dotaci?

Jak čistit dešťovou vodu sbíranou z okapů a zpevněných ploch?

Jak čistit dešťovou vodu sbíranou z okapů a zpevněných ploch?

Když už ne jímku na dešťovou, pak alespoň sudy či tisícilitrové barely, má dnes již snad každý majitel rodinného domu se zahradou. U novostaveb jde dokonce o povinnou záležitost. Ovšem různí se nároky na kvalitu této vody při jejím využívání. Jak dešťovou vodu čistit?

Hospodařte s dešťovou vodou opravdu smysluplně, využijte maximum

Hospodařte s dešťovou vodou opravdu smysluplně, využijte maximum

Déšť nad zlato místo soli, alespoň pro zahrady to skutečně platí. Soli jsou zde navíc vrcholně nežádoucí, zasolená půda je neúrodná a jen obtížně se solí v půdě zbavujeme. Zatímco dešťová voda představuje ten nejlepší možný zdroj vody pro zalévání zahrady. A chutná opravdu všem rostlinám. Beze zbytku.

Kolik vám ušetří nádrž na dešťovou vodu a jak ji vybrat

Kolik vám ušetří nádrž na dešťovou vodu a jak ji vybrat

Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Tokio má svůj inženýrský div světa. Jen ho ukrylo padesát metrů pod zem

Tokio má svůj inženýrský div světa. Jen ho ukrylo padesát metrů pod zem

Padesát metrů pod tokijskými ulicemi se rozkládá jeden z největších inženýrských projektů světa – podzemní systém G-can. Tento síťový komplex tunelů a komor, chrání metropoli před tajfuny a přívalovými dešti, které ji sužují několikrát do roka. Moderní Japonsko pod zemí skrývá monument, jenž by se svou velikostí i účelem vyrovnal starověkým divům.

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.

Letošní léto zdá se mi poněkud šťastným. Výjimka z lekce klimatické krize potvrzuje pravidlo

Letošní léto zdá se mi poněkud šťastným. Výjimka z lekce klimatické krize potvrzuje pravidlo

Léto skeptiků klimatické krize? Nebo požehnané počasí pro normální lidi s pamětí? Letošní červenec nadělal novodobému klimatickému náboženství v „argumentologii“ pořádný nepořádek. Nelze v tuzemských médiích varovat před extrémními teplotami a změnou klimatu a tak se argumentace zaměřila na prohlášení ve stylu „výjimka potvrzuje pravidlo, klima se opravdu otepluje“, „je to jen zdání“, „vedra zase přijdou“ a dokonce „snad zase změna počasí přinese tropické teploty“. Počasí si jednoduše řečeno dělá, co chce, na politiku nekouká. Ani na zelenou, ani na červenou, žlutou, modrou, oranžovou, černou, hnědou a jinou. A pro každého, kdo vedra nesnáší, je současné počasí kýženým Vančurovým Rozmarným létem.

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.