Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.
Na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů, čili zlepšení stavu krajiny a především její lepší schopnost zadržovat vodu posílá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 60 miliónů korun. Tato částka by měla pomoci v boji se suchem.
Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.
Hodně zjednodušeně lze rady pro zahrady v období sucha charakterizovat následujícím souvětím: Mulčujte, kde můžete, zadržujte vodu na svém pozemku, vytvářejte co nejvíce stínu, volte rostliny nenáročné na zálivku, sbírejte ze střech dešťovou vodu a sekačku nechte po většinu sezóny uskladněnou.
Svědí vás štípanec na ruce? Poškrábete se, a je to hned lepší. Přítomnost otravného bodajícího a pískajícího komára v pokoji to ale nevyřešilo, viďte? Se suchem v Čechách je to podobné. Nepomůže nám podrbání občasným deštěm, když bude krajina v současném stavu. Odpověď na problém se suchem totiž neleží v šedivých dešťových oblacích, ale dole pod nimi, v krajině, v půdě.
Strom na zahradě je investicí s více než stoprocentní návratností. Stín, čistý a chladnější vzduch, izolace hluku, estetika. Znáte to. Jenže každá investice potřebuje péči, alespoň minimální. A to v případě každého stromu, i toho dočista obyčejného, znamená zalévat. Jak a kdy?
Předpověď na léto nejspíš nepřekvapí, je plná nedeštivě-suchých dní a tropického horka. Psychicky se na tom můžeme připravovat už od zimy, ale stromy na našich zahradách a v sadech bychom mohli na vlnu veder připravit i fyzicky. Jak? Zavlažovacími vaky.
Máte pozemek, na kterém byste rádi vysázeli stromy, ale schází vám znalosti, čas či síly výsadbu uspořádat? Poradíme, co je potřeba při výsadbě na vlastním pozemku ohlídat a kde případně požádat o radu, finance či pomocnou ruku.
Zima je náročným obdobím pro všechna zvířata, žijící volně v přírodě. Výjimkou nejsou ani ptáci, kteří se pohybují v našich zahradách a okolí. Sníh a mráz pro ně představují ztížené podmínky pro hledání živočišné i rostlinné potravy. Proto bychom jim měli s krmením pomoci. Aby však naše pomoc byla skutečně účinná, je potřeba dávat ptákům takové krmení, které jim prospěje a neohrozí je na zdraví nebo životě.
Mysleli jste si, že zakládáte svou novou zahradu a nebo udržujete tu stávající právě kvůli rostlinám? Omyl! V každé zahradě je jich řádově méně než živočichů. A nemám nyní na mysli zrovna pejsky, kočičky a jiná domácí i užitková zvířata. Začněme těmi nejmenšími, tedy těmi, co vidíme pouze v mikroskopu, a kterých je nejvíce.
Nemusíme jen sypat do krmítek a lít čistou vodu do pítek ptákům, připravit ježkovi, plazům a jiným živočichům nějakou tu hromádku s listím, kameny a trouchnivějícím dřevem, přilákat můžeme na zahradu i tvory, jejichž dovádění rády pozorují nejen děti, ale i dospělí. Totiž veverky. A dokonce mohou přestat býti zcela plaché, na blízkost člověka si zvyknou. A nebo jim můžeme naopak nosit něco dobrého do míst, kde se vyskytují. Svátky vánoční jsou pro výlet za veverkami s dobrotami ideální.
S dobrými úmysly a ptačími krmítky je to podobné. Mají pomáhat, ale někdy spíše škodí. Výběr materiálu ptačího krmítka podléhá svobodné volbě, kreativitě se meze nekladou. Je ale třeba dávat pozor, abychom ptactvu neublížili.
Posledních několik let se hmyz postupně vytrácí z naší přírody a je k tomu hned několik důvodů. Jedním z nich je ztráta jejich přirozeného prostředí, obzvláště ve městech. Ztrácí prostor, kde by se mohli ukrýt a klást své larvy. Hmyz je přitom velmi důležitá součást potravního řetězce. Postavte pro ně hmyzí domeček a pomůžete tím i své zahradě. Přilákáte opylovače a poskytnete útočiště užitečnému hmyzu.
Nejedná se jen o pěknou dekoraci či počin pro ochranu naší fauny. Pokud hmyzu na zahradě postavíte hmyzí domeček, odmění se vám hned ve dvou směrech. Hoteloví hosté vaši zahradu opylují a zároveň ji ochrání před mšicemi a jinými škůdci.
Snadné to není. Jako každá změna k lepšímu je to vlastně docela pracné, a žádá si to vaši pozornost, účast a jistou disciplínu. Kočka je totiž šelmou a touha lovit k její pudové povaze prostě přirozeně patří. Změnit její chování příliš nelze, ale znemožnit jí lovit malé savce a ptáky možné je. Pokud budete chtít.
Láska ke kočkám nás nutí přehlížet, že tihle naši miláčci jsou jednou z největších hrozeb pro živou přírodu kolem nás. V Evropě ročně kočky zahubí víc ptáků, než kolik zvládnou dráty vysokého napětí, pesticidy hnané zemědělství, a střelci i pytláci dohromady.
Projekt designérského studia Roosegaarde dává dohromady dvě věci, které jsou pro Nizozemsko docela charakteristické. Jednak zájem o přírodu, její ochranu. A pak třeba odkaz malířských mistrů. A jedno i druhé, byť to působí docela vzdáleně, vytváří jeden velmi zajímavý projekt. Po kterém se můžete projet nebo projít.
Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.
Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.
Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.
