Jak se na jaře správně postarat o probouzející se skalku
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Rádi byste měli na svém záhumenku prostornou zahradu, ale do cesty se vám staví zdi? Vytváříte svou oázu zeleně a radosti ve městě, jenže nemáte dost místa? Jak to zařídit, aby se vaše mini-zahrada zdála být větší? Poradíme vám se základními principy.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Nejčastější rybou v zahradních jezírkách je koi kapr, chovat zde však lze například i karase, líny, jesetery a další druhy ryb. Ryby budou vodu čistit od komářích larev, jezírko však především oživí, učiní atraktivnějším, stane se místem častého pozorování rybího života. Vlastně bude jakýmsi větším akváriem v zahradě. Musíme ale především zajistit, aby se zde rybám opravdu dařilo.
V současné situaci bychom se pod tlakem ze strachu z onemocnění koronavirem neměli uzavírat do sebe a měli bychom naopak dělat věci, které máme rádi. K nim výlety do přírody určitě patří a pokud nejsme zrovna v karanténě, ani nám návštěvy přírody nikdo nezakazuje. Představy mnohých lidí o podobě současného nouzového stavu jsou často na hranici "zákazu vycházení", to ale není pravda, nic takového nikdo nevyhlásil a ani to není v plánu. Co zde však musíme dodržovat, jak nás skutečně omezuje vyhlášení nouzového stavu a jak by měla zafungovat obyčejná lidská ohleduplnost?
Sasanky kvetou jemnými, drobnými kvítky, nejčastěji bílými. V přírodě jich najdeme na jaře v některých lokalitách doslova záplavu, proč bychom je ale nemohli mít také v zahradě? Vždyť právě i sasanky patří k zasloužilým symbolům jara. Vysadit si však můžeme i druhy, které kvetou v létě a na podzim.
Heptakodium (Heptacodium miconioides) je pro zahrady a parky opravdu výjimečnou dřevinou pocházející z Číny. Říká se jí též podzimní šeřík anebo sedmý syn a to pro její nezvyklý způsob kvetení. Prvních šest kvítků totiž najdeme okolo poupěte, což je vlastně sedmý květ (syn). Nakonec v latině znamená hepta sedm. A ze sedmého květu vykvétá dalších šest kvítků se sedmým uprostřed a tak dále. A to až do podzimních mrazíků.
Přelom 15. a 16. století byl po dlouhé době časem, který začínal přát chytrým lidem. Jedním z nich byl alchymista a pionýr medicíny, přezdívaný Paracelsus. Když už nic jiného, zůstala nám tu po něm památná věta, že: „Jed od léku odlišuje pouze podávané množství.“
Pohledy na pozemky ve vlastnictví lidí se zásadně různí. Od brunátné poznámky horkem omráčeného manžela evidentně vášnivé zahrádkářky nakupující v zahradnictví, že by vše nejradši zabetonoval a byl by klid, až po lidi, co by nejraději svou zahradu ani neoplocovali (a mnozí to i dělají) a nechali ji pozvolně splynout s okolní přírodou. Posviťme si na pozemky, parcely, zahrádky a sady tak trochu filosoficky. Prostě několika úvahami, které jsou vzdáleně inspirovány autory, na jejichž díla již nelze uplatňovat autorská práva.
Jak pěstovat v zahradě pomněnky, kam je vysadit, jak rychle se nám budou po zahradě šířit a v jakých barvách než modrých můžeme obdivovat jejich nadpozemsky drobné kvítky?
Zahradní sezóna se blíží. Navíc, pokud právě nemrzne, již nyní je dobré dávat vodu dřevinám a trvalkám, přece jen zima byla na vláhu skoupá. Jak ale zahradu zalévat opravdu správně, citlivě, šetrně a přitom dostatečně?
Zima je ideálním obdobím pro promýšlení a plánování zahrady. A je již jedno, zda chceme realizovat zahradu novou, upravit či doplnit tu stávající a zda to chceme provést rychle a nebo v postupných rocích. Některé zahrady jsou budovány roky a vůbec to není na škodu.
Pravda, je to běh na delší trať s nejistým výsledkem a vyžaduje dostatečně velký pozemek, nejlépe s vyloženě mokrým koutem, ale ta nádhera, které pak dosáhnete. Chcete mít v zahradě například masožravé rostliny? Nesplnitelný sen? Možná realita.
Stín v zahradách je žádoucí, za horka kýžený a vyloženě vyhledávaný, i mnohým rostlinám se daří nejlépe ve stínu. Stín pomáhá udržet vodu, snižuje odpar a nám samým umožňuje odpočívat, aniž bychom se museli péct na slunci. A to samé platí i pro mnohé druhy rostlin. Jak naplánovat stinnou zahradu?
Plánujete založení nové zahrady okolo novostavby a nebo vás čeká rekonstrukce a úpravy zahrady staré, třeba tradiční venkovské u vaší chalupy? Jaká jsou pro a proti navrhování zahrad svépomocí a využití služeb zahradního architekta?
Žížaly studoval a obdivoval již Charles Darwin a zjistil o nich neuvěřitelné věci. Nejdelší zdokumentovaná žížala měřila téměř 7 metrů, existují i žížaly světélkující. Žížaly vůbec nejsou synonymem nudného světa pod povrchem půdy, ale opravdu „těžkého undergroundu“, který formuje svět.
Pokud plánujete stavbu nového domu, určitě budete řešit také problém s odpady, tedy s odpadní vodou. A stejný problém řeší i chataři a chalupáři. Řešením je připojení k veřejné kanalizaci, jímka, žumpa či septik, domovní čistírna odpadních vod, ale také kořenová čistička. Oč jde a jak vlastně funguje?
Na začátku realizace zahrady stojí návrh, plán, nejlépe pak profesionálně vypracovaný projekt. Kdy ale začít v současné době se samotnou realizací? Dříve se zahrady realizovaly postupně v závislosti na počasí a konkrétních agrotechnických a jiných lhůtách. Současné možnosti však nabízí možnosti realizací zahrad prakticky po celý rok.
Koupací jezírko to v žádném případě nebude, ale vybudovat si svépomocí jezírko malé, dostatečně funkční, které zásadně zlepší mikroklima v té části zahrady, kde bude sloužit, není nereálný sen. Vystačíte si přitom s částkou do deseti tisíc korun při rozumné volbě plochy jezírka. Jak na to?
Květinové louky mizí z přírody a s nimi i hmyzí společenství, a že je úbytek hmyzu doslova alarmující. Přitom si může každý s nás vytvořit ve své zahradě alespoň kousek květinové louky.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?