Zdědili jsme starou dřevěnou stodolu s plechovou střechou v dezolátním stavu. Je umístěna dle katastru na naší "zastavěné ploše a nádvoří", rozměr cca 120 m2. Střecha už je uprostřed propadlá a červotoč taky zapracoval, tedy některé sloupy drží silou vůle a řetězů, prkenné stěny zčásti zmizely, je velmi poškozená. Není tam ani jedna cihlová zeď. Dvěma "stěnami" sousedí stodola s obecním pozemkem cca metr od cesty.
Potřebujeme někde ukládat nářadí a stroje pro zahradu a ideální se nám jeví koupit plechovou boudu o velikosti cca 60 m2 (tedy polovina původní plochy). Rádi bychom zůstali na původním půdorysu u cesty, část stodoly směrem dovnitř pozemku bychom odstranili. Není tam žádná ekozátěž, podlaha je ušlapaný mlat.
Jak situaci vyřešit co nejrychleji a pokud možno s co nejmenším papírováním?
Dá se považovat plechová náhrada části stodoly za opravu či rekonstrukci?
Uvažovali jsme i o 2 plechových boudách po 25m2, kde není nutní povolení, ale to by znamenalo, že nesmí být propojené a asi tam musí být nějaký rozestup. Ale v tom případě bychom museli být 2 m od hranice pozemku, což je škoda.
(Ono je taky možné, že když to rychle nevyřešíme, spadne to samo.)
Díky za rychlou odpověď .-)
JB

Odpověď Tak obecně platí, že udržovací práce nepotřebují z hlediska stavebního zákona žádné povolení, ohlášení ….. Ale co jsou to udržovací práce? To jsou všechny možné opravy, výměna krytiny, výměna oplechování, výměna instalací oprava omítek a podlah….. Ale důležité je, jakmile je třeba zasáhnout do nosné konstrukce, tak už to potřebuje řádnou projektovou dokumentaci. A stavební úřad pak sdělí přesné podmínky, kdy se musí jít do stavebního řízení a kdy postačí jen ohlášení (projektová dokumentace je téměř totožná). Základní rozlišení je u staveb (ne rodinných domů) podobných té vaší 70 m2 a 5 m výšky – větší a vyšší stavby podléhají stavebnímu povolení. Přesně je to v § 104 stavebního zákona 183/2006 Sb. v platném znění.

Jinak i demolice vyžaduje u stavebního úřadu ohlášení odstranění stavby a tudíž i jednoduchou projektovou dokumentaci (tam se řeší technologický postup rozebírání stavby – tedy bezpečnost práce a hlavně nakládání s odpady). Následné budování nového skladu (třeba plechového) se ale musí posuzovat jako novostavba, tedy musí se i znova umístit a úřad musí zkoumat odstupy od hranic pozemků a podobně. Nicméně vžitá představa, že nemůžete jít se stavbou blíž, než na 2 m od hranice pozemků, není úplně pravda. Z této vzdálenosti lze udělit výjimku, ale sám poplatek za tuto výjimku stojí 5 000,- Kč a mimo jiné musí s touto výjimkou souhlasit především soused.

No, tedy z vašeho pohledu nic moc….

Ale udělal bych jinou věc – zašel bych na stavební úřad a zkusil bych se dohodnout. Jestli je stav takový jak to popisujete, mohli by k tomu přistoupit tak, že vám okamžitě nařídí zabezpečovací práce, to znamená prakticky obnovu narušených konstrukcí. Ale na ten úřad bych už šel s vybraným projektantem, abyste mohli říct, máme odborníka s kulatým razítkem, ten nám i vám návrh zabezpečovacích prací předloží…. Rozhodně bych to „načerno“ neprovedl a na ten úřad zašel a jak říkám raději po „O“, aby úředníci byli v klidu a ochotni rychle pomoci…

Krejčí
Městský úřad Jindřichův Hradec - Odbor výstavby a územního plánování