Nalezeno 382 dotazů

úpravy sousedova přístřešku na dřevo na hranici pozemku

Soused má postaven přístřešek na dřevo vysoký 2 m, z vlnitých azbestocementových desek na hranici pozemku, který si upravuje - rozšiřuje podle svého uvážení. Může pracovat s materiálem, který je nebezpečný bez souhlasu sousedů a jaké se vztahují na tyto práce nařízení?

Jan Krátký

Jelikož je azbest zdravotně závadný materiál a může negativně ovlivnit zdraví osob a životní prostředí, musí vlastník stavby, která…


osazení mříží na okna v domě v památkové zóně

Dobrý den, potřebuji vědět, zda mám ohlásit již zhotovené mříže na 2 oknech ze 3, byt je v suterénu a došlo k scéně, kterou vyvolal soused (řešeno Policii ČR), necítím se v bytě bezpečně. Byt je v mém osobním vlastnictví, součást pojišťovací smlouvy je i podmínka mříží. Údajně se i celý dům nachází v památkové zóně, na což mne ani původní majitel, ani realitní kancelář neupozornili a město samé mi ničím tuto skutečnost nedalo najevo. Jedná se o kovově mříže zhotovené na zakázku. Děkuji za radu

Jan Krátký

Osazení mříží do oken lze považovat za stavební úpravu, kterou se mění vzhled stavby. Ta by potom podléhala schválení stavebního…


zamítnutí záměru stavby RD v žádosti o územně plánovací informaci

Dobrý den, mám dotaz na uliční čáru. Podal jsem žádost o územně plánovací informaci, kde jsem předvedl záměr umístění novostavby RD. Stavební úřad můj záměr zamítl s odůvodněním, že dům nesplňuje uliční čáru. V ÚP uliční čára není definována, žádný regulační plán na danou lokalitu neexistuje. Zřejmě úředník vychází z okolní zástavby, kde je souvislá řada domů se stejnými odstupy od ulice. Má právo úředník takto rozhodnout? Já si myslím, že rozhodnutí není podloženo žádným zákonem, vyhláškou nebo územní či regulační plán. Mohu se proti územně plánovací informaci odvolat?

Jan Krátký

Na základě vydané územně plánovací informace stavební úřady poskytují, zjednodušeně řečeno, informace o možnosti realizace záměru na…


plánovaná zástavba na pozemcích na hranici se zastavěným územím obce

Dobrý den, vlastním parcelu katastru nemovitosti, která je tvořena šesti parcelami zjednodušené evidence. Protože nemáme v obci schválený územní plán, může se stavět pouze na pozemcích, které mají společnou hranici se zastavěným územím obce. Zajímá mě, jestli v tomto případě musí se zastavěným územím obce sousedit všechny parcely zjednodušené evidence nebo stačí, když sousedí parcela katastru nemovitosti jako celek?

Jan Krátký

Z dotazu nevyplývá podrobný popis situace v místě. Přesto se domnívám, že by pro posouzení mělo být dostatečné, že se zastavěným…


kolaudace chaty a její zápis do KN

Dobrý den, mám na vás dotaz: na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby v roce 1963 byla postavena chata cca 38 m2 na pronajatém pozemku. Jednalo se o dočasnou stavbu. V roce 1966 byl proveden zápis o kolaudaci MNV a přiděleno evidenční číslo. Bohužel nyní bylo zjištěno, že chata není v KN a na stavebním úřadě nám bylo řečeno, že zápis o kolaudaci není kolaudačním rozhodnutím, ale mělo být vydáno povolení k užívání stavby ONV. Jakým způsobem bychom mohli tuto chatu zapsat do katastru nemovitostí? Děkuji za odpověď.

Jan Krátký

Katastrální úřad dokončenou stavbu do katastru nemovitostí zapíše na základě žádosti. Jejím podkladem je m. j. i doklad o uvedení stavby…


vyhotovení revize elektro v rekonstruovaném RD

Po rekonstrukci RD je elektroinstalace - silnoproud dokončena tak, že je zkompletován hlavní rozvaděč - instalovány zásuvky, vypínače, ventilátory a místo definitivních svítidel objímky se žárovkami. Dodavatel tvrdí, že nemůže provést výchozí revizi, neboť nejsou zapojeny kuchyňské spotřebiče. Zajímá mě, zda je jeho tvrzení v souladu s normou? Děkuji.

Jan Krátký

Písemný doklad o revizi elektroinstalace obsahuje popis revidovaného zařízení. V tomto popisu je uveden předmět revize, přesná specifikace…


udržovací práce řadového RD ve spoluvlastnictví

Dobrý den, vlastním polovinu RD v řadové zástavbě. Dům je starý a ze zdi padá omítka na zahradu souseda, který mi za to hrozí žalobou. Tento dům obývá majitel druhé poloviny domu, s kterým i přes veškerou snahu se nelze domluvit na opravě poškozené omítky. Na podnět stavebního úřadu jsem podal vysvětlení a upozornil, že druhý majitel nemá žádný zájem na řešení situace. Dle vyjádření poškozený podal na mě a spoluvlastníka žalobu. Má vůbec na to právo, když stavební úřad nedal rozhodnutí o nějakém opatření na stavbě? Nechci kvůli 20000,- Kč a hloupému spoluvlastníkovi běhat po soudech. Děkuji za odpověď

Jan Krátký

Zabránit sousedovi v podání žaloby z titulu náhrady škody nelze. Záleží na příslušném soudu, jak předmět žaloby posoudí a jak…


odstupové vzdálenosti staveb a výsadby dřevin od hranice pozemku

Jak daleko od hranice plotu může soused stavět nebo sadit stromy?

Jan Krátký

Odstupové vzdálenosti staveb od sousedních staveb a pozemků upravuje ve svém ustanovení § 25 vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných…


povolení

Na stránkách www.ceskestavby.cz jsem četl Vaše odpovědi týkající se mobilnosti "zařízení". Zmíněno bylo: "o „mobilní“ zařízení by se jednalo pouze v případě, pokud by tyto byly opatřeny nápravami s koly a ojemi a bylo by je možné po vlastní ose přemisťovat..." Protože stavební úřad se mnou v současné době vede spor o to, je-li „Mobilheim“ mobilní nebo není (já tvrdím, že ano, mj. protože odpovídá normě EN 1647, SÚ tvrdí, že ne, protože není způsobilý pro provoz na pozemních komunikacích - nemá technicky průkaz), rád bych se Vás zeptal, čerpáte-li svou odpověď z nějakeho předpisu, normy nebo používáte-li "selský rozum", se kterým, bohužel, u stavebního úřadu neobstojím? Děkuji za každý podnět.

Jan Krátký

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo v roce 2010 ve 2. čísle „Stavební správní praxe“ (kterou vydává pro orgány územního…


výměna okna ve štítě RD na hranici pozemku

Dobrý den, již tři roky si dopisuji se stavebním úřadem (za tu dobu jsem nastřádal celý šanon písemností) a rád bych toto naše dopisování již ukončil, proto doufám, že mi poradíte, jak dál postupovat v tomto až úsměvném případu. Předem děkuji. V roce 2006 jsem koupil rodinný domek, který byl k používání před vnitřní rekonstrukcí. V roce 2007 jsem rekonstruoval koupelnu a zde jsem vyměnil větší dřevěné okno (60 x 80 cm) za okno plastové (40 x 60 cm) - bez oznámení městskému či žádosti stavebnímu úřadu, a to za fyzické pomoci souseda. Okno je v obvodové zdi na hranici pozemku se sousedem. Sousedská pomoc se ale po roce změnila jako mávnutím proutku na nevraživost a tudíž soused během 5/2008 „přátelsky“ upozornil stavební úřad na osazení nového okna do obvodové zdi. Stavební úřad v 6/2008 udělal prohlídku a na základě prohlídky zahájil 11/2008 řízení o nařízení odstranění stavby a zároveň mě vyzval k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby (se specifikací co musí žádost obsahovat). Na konci roku 12/2008 jsem se na stavební úřad konečně dostal osobně a seznámil se se skutečností, proti které jsem oponoval současně dostupnou dokumentací (z MěÚ, na které bylo dokonce ještě starší okno větších rozměrů (120 x160 cm), ale která nebyla podle současného zákona v pořádku) a tím, že se nejedná o osazení nového okna, ale o výměnu. Na základě informací a výzvy stavebního úřadu jsem nechal vyhotovit pasport RD a podal si žádost, abych mohl pasport dodat stavebnímu úřadu až na jaře 2009, kvůli zachycení plynofikace a kanalizace do pasportu. Vzhledem ke skutečnostem jsem nepodával žádost o dodatečné povolení stavby. I přes tuto žádost stavební úřad v 3/2009 vydal rozhodnutí o odstranění stavby a o uložení pokuty za přestupek. Po odvolání ke Krajskému stavebnímu úřadu 3/2009 v 5/2009 Krajský úřad zruší rozhodnutí a vrací jí zpět na okresní úřad. V 7/2009 mi přišlo odložení o uložení pokuty za přestupek a 10/2009 přišla informace o znovu zahájení řízení a ohledání místa. V 11/2009 mě stavební úřad opět vyzývá k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby. Do odvolání jsem uvedl, že jsem pasport stavebnímu úřadu doložil, bez žádosti o povolení stavby (jelikož jsem byl stále přesvědčen o výměně okna a ne o osazení nového okna). V 2/2010 přišlo opět rozhodnutí o odstranění stavby, proti kterému jsem se odvolal 3/2010 se stejným důvodem a s příslibem (i přes přesvědčení, že se nejedná o nově osazené okno, ale o výměnu) stavebnímu úřadu o doplnění dokumentace (pasportu) o žádost, technickou zprávu, požárně bezpečnostní řešení, souhlas MěÚ, atd. a doufal, že dodatečné povolení stavby je v tuto chvíli formalitou. V 8/2010 Krajský stavební úřad opět zrušil rozhodnutí o odstranění stavby k novému projednání. V 9/2010 byla dodána potřebná dokumentace a žádost na stavební úřad. V 2/2011 bylo stavebním úřadem přerušeno řízení kvůli podání žádosti o dodatečné povolení stavby (což už opravdu vypadalo jako formalita). V 3/2011 mě stavební úřad vyzval k doplnění předložené žádosti (výkres řez přes okno a technickou dokumentaci okna od výrobce). V 4/2011 byla dokumentace podle potřeb doplněna. V tu dobu jsem již uvažoval o prodeji nemovitosti, což se nakonec uskutečnilo 8/2011. V 9/2011 přišlo rozhodnutí o zamítnutí dodatečného povolení stavby, bohužel s časových důvodů jsem nestihl v řádném termínu podat odvolání a tudíž mi Krajský úřad potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Otázka je, co teď mohu očekávat od úřadů? V tuto chvíli je přerušeno původní řízení o odstranění stavby - očekávám, že úřad na základě mého pozdního odvolání na Krajský úřad a jeho zamítnutí, opět vydá nařízení o odstranění stavby. Může stavební úřad dále pokračovat v řízení, i když nemovitost nevlastním? Je možné celé řízení napadnout na základě těchto a výše popsaných informací? V 9/2010 jsem žádal stavební úřad o navrácení potvrzené pasparty stavby - bez zpětné vazby. Lhůty / odpovědi stavebního úřadu dle mého názoru neodpovídají zákonu. Vynaložené náklady na dodatečné povolení stavby a pasport, který po mě stavební úřad vyžadoval (cca 30 tis. Kč).

Jan Krátký

Nejprve shrnu, co jste na stavbě realizoval a co je tedy předmětem řízení o odstranění stavby a řízení o jejím dodatečném povolení.…