Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
Dobrý den, prosím o posouzení postupu stavebního úřadu ve věci stavby výměnku pro rodiče (cca 65m2). Dispozice pozemků a záměru: Naše pozemky na sebe těsně navazují v řadě (stejné LV): 1. st. p.č. 466 (zastavěná plocha s rodinným domem). 2. p.č. 5956 (zahrada – tvoří pouze 7 metrů široký pás mezi domem a další parcelou p.č.5957). 3. p.č. 5957 (trvalý travní porost – zde je plánován výměnek). Celková vzdálenost výměnku od rodinného domu bude cca 15 metrů a objekty budou propojeny chodníkem. Dle územního plánu je parcela č. 5957 v ploše, která umožňuje výstavbu. Problém s výkladem úřadu: Stavební úřad tvrdí, že výměnek lze postavit pouze na parcele p.č. 5956 (součást stavebního pozemku rodinného domu). Argumentují tím, že na parcele p.č. 5957 (travní porost) výměnek jako doplňkovou stavbu nelze povolit, přestože jsou všechny pozemky na jednom LV a tvoří jeden funkční i logický celek. Postavit výměnek na parcele st. p.č. 466 a p.č. 5956, je pro nás z prostorových důvodů nerealizovatelné. Dotazy: 1. Existuje zákonná opora pro tvrzení, že výměnek musí stát na stejné parcele jako hlavní dům, pokud sousední parcely v rámci jednoho LV tvoří prokazatelně jeden funkční celek (vzdálenost objektů pouze 15 m)? 2. Lze argumentovat tím, že 7metrový pás zahrady nezakládá faktickou odloučenost staveb? Předem děkuji za Vaše doporučení.
Fotky
Podívejte, měl jsem zde nedávno velice podobný případ. Hodnotil bych to stejně jako váš stavební úřad. Ocituji přílohu č. 2 odst. 1 q) stavebního zákona (snad trefím poslední verzi – jedná se vejminek – jednoduchá stavba):
„stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky a nejvýše s jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m…..“
Z této citace na vašem pozemku parc.č. 5957 umístit vejminek nejde. Ale zkusil bych jedno řešení. Ale nejde to bez ochoty spolupráce s vaším úřadem. Část louky parc.č. 5957 západně od „modré čáry“ je stejně s největší pravděpodobností využívána též jako zahrada. Takže tuto část pozemku by mělo jít sloučit s parcelou zahrady 5956. V tip je v tom, že geometrické plány jsou velice drahé a dopředu by muselo být potvrzeno, že to tak oddělit půjde a že to nakonec katastrální úřad zapíše. Samozřejmě změna kultury musí být umožněna i vašim územním plánem. Ale toto se dá dopředu snadno ověřit na vašem katastrálním úřadě a v textu vašeho územního plánu.. Pokud by takovéto sloučení bylo v pořádku, šel bych znova na stavební úřad a dopředu bych se zeptal, zda by s takovýmto sloučením souhlasili – musí k tomu vydat rozhodnutí o sloučení pozemků. Tímto krokem byste dostal plánovaný vejminek na pozemek rodinného domu.
Protože chápu, že každé oddělení a sloučení stojí veliké peníze, postavil jsem se k tomu následovně: projektová dokumentace domu obsahovala jako první krok oddělení louky se změnou kultury na zahradu a sloučením se zahradou, jako druhý krok výstavbu výminku – vše v jedné žádosti. Toto jsem takto následně přetlumočil do podmínek stavebního povolení a podmínil doložením ke kolaudaci – tedy až by se zaměřoval hotový vejminek, tak by se sloučily i ty pozemky a dostaly se do jedné parcely - zahrady. V případě, že by např. nějaký soused řízení totálně zablokoval a povolení by nešlo nakonec vydat, tak by stavebník alespoň nevyhodil tisíce za geometrický plán pro sloučení pozemků…
Postupoval jsem správně?
Ing. Bohumil Krejčí
vedoucí odboru
Odbor výstavby a územního plánování
MěÚ Jindřichův Hradec