V letošní České ceně za architekturu získala hlavní cenu rekonstrukce hradu Helfštýn, jedním z finalistů byla také rekonstrukce Komunitního Centra Židlochovice. V obou případech jde o projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Středověký hrad Helfštýn v Olomouckém kraji podpořil IROP částkou 52,9 mil. Kč, díky čemuž došlo k obnově torza hradu a citlivému vložení nových konstrukcí, které jsou nejen užitným, ale i estetickým prvkem.
„Z ceny, kterou získal hrad Helfštým, máme upřímnou radost, šlo totiž o dobře zpracovaný a posléze i realizovaný projekt. V programovém období IROP 2014 – 2020 jsme v oblasti kultury podpořili bezmála 300 projektů za 13,1 miliardy korun. Většina z nich byla zaměřena na obnovu a modernizaci nejen památek, ale také muzeí a knihoven. Čistě na památky pak šlo necelých 9 miliard korun pro 207 projektů,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Na hradě Helfštýn chyběly vyhovující podmínky pro uskladnění a zpřístupnění archeologických sbírek, které byly před realizací projektu uskladněny v nevyhovujících podmínkách v suterénu. Nové zázemí umožnilo zdvojnásobit počet vystavovaných exponátů. Návštěvníci tak mohou obdivovat vystavené sbírky zaměřené na umělecké kovářství, archeologii a různorodé předměty z 18. - 20. století. Na skleněných panelech se návštěvníci dozví vše podstatné z obecné i stavební historie paláce, část panelů se věnuje kovářské tradici, archeologii, nebo postupům záchrany zříceniny.
Více o soutěži zde: https://ceskacenazaarchitekturu.cz/
- Autoři: Miroslav Pospíšil, autorizovaný architekt
- Spoluautoři: Ing. arch. Martin Karlík
- Spolupracovníci: doc. Ing. Ladislav Klusáček CSc., Ing. Jan Lukáš, Ing. Pavel Fára, Milena Koblihová, Ing. Robert Randys, Ing. Lucie Rohelová, Ing. arch. Daria Johanesová, Ing. Adéla Tomečková
- Kancelář: atelier-r, atelier-r.cz, Tř. Spojenů 20, Olomouc
- Adresa: Týn nad Bečvou, Olomoucký kraj
Hrad Helfštýn je považován za druhý největší hrad v České republice, hned po Hradě pražském, a je jednou z nejnavštěvovanějších památek v kraji. Torzo renezančního paláce hradu bylo však v roce 2014 pro veřejnost uzavřeno. Odpadávající zdivo ohrožovalo bezpečnost návštěvníků a urychlovalo degradaci památky.
Vlastník objektu se rozhodl provést statické zajištění hradního paláce a současně i jeho zastřešení. Pokusy o zastřešení paláce zde byly již dříve, nesetkaly se však s pozitivním ohlasem odborníků z Ústavu památkové péče. Ten stanovil pravidla pro opravu stavby. Hlavní podmínkou bylo zachovat torzální charakter objektu a také, pokud má být palác zastřešen, pak pouze zčásti a bez navýšení objemu stavby. Nebylo tak možné, aby zastřešení vyčnívalo nad úroveň obvodového zdiva.
Naším cílem bylo najít nejen optimální způsob zastřešení paláce, ale chtěli jsme se pokusit i o přiblížení historického vývoje paláce návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních. Tento záměr vedl k myšlence vložení soudobých architektonických prvků do historické stavby a k propojení donedávna přístupného přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná.
Koncepce respektuje historický objekt a je vedena snahou o zachování jeho charakteru. Nové konstrukce se vkládají do již existujících otvorů palácového torza a jsou řešeny v soudobém designu. Díky tomu je srozumitelné, které části stavby jsou původní a které nové. Je také možné je z historického objektu v budoucnu odstranit. Pro zastřešení byly zvoleny skleněné střechy na ocelových nosnících. Pro konstrukce schodišť a lávek byl vybrán materiál Corten, který umožňuje řízenou korozi, jež se postupně stabilizuje. V přízemí paláce vede prohlídková trasa po chodníčcích z leštěného betonu.
V hradním paláci tak vznikla atraktivní prohlídková trasa, která návštěvníkům umožňuje se zajímavou formou seznámit nejen se samotnou stavbou paláce, ale také s okolím hradu díky novým vyhlídkám z úrovní zřícených stropů, z hradeb nebo dokonce z úrovně střechy. Výsledkem je také přiblížení moderní architektury široké veřejnosti.
Další ceny pro projekty IROP
V další architektonické soutěži Stavba roku uspěly také stavby, které byly podpořeny z IROP. Jedná se např. o modernizaci Severočeského muzea v Liberci, které získalo 2. místo, obnovu poutního areálu ve Staré Boleslavi (oceněno titulem), obnova Horního zámku Vimperk (Cena Národního památkového ústavu), Depozitář Slovenská strela v Kopřivnici (oceněno), obnova areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici (Cena Ministerstva kultury České republiky). Titul v této soutěži také získala rekonstrukce hradu Helfštýn. Mezi „nepamátkovými“ stavbami získala Cenu Ministerstva dopravy České republiky rekonstrukce mostu v Lysé nad Labem, která byla podpořena z výzvy IROP na silnice II. a III. třídy.
Podpora z IROP v oblasti kultury
Na období 2021-2027 připravil IROP na oblast kultury a cestovního ruchu 9,4 mld. korun. Podporovat se bude revitalizace a vybavení pro činnost památek přispívající k ochraně kulturního dědictví a revitalizace, odborná infrastruktura a vybavení pro činnost muzeí a knihoven. Novou oblastí podpory pak bude veřejná infrastruktura udržitelného cestovního ruchu. První výzvy na žádosti o podporu z IROP se plánují na jaro 2022.
