„Ma – prostor mezi – prostor pro pobyt – domov“, tak pojmenovali mladí architekti z ateliéru GELIEN (Tomáš Gelien, Ludmila Haluzíková a Tomáš Korch) svůj projekt, který se probojoval z celkových 1058 projektů ze 112 zemí světa mezi 30 nejlepších. Projekt českých architektů navíc získal uznání mezinárodní poroty soutěže NOT A HOTEL v čele s Bjarke Ingelsem a Sou Fujimotem. Čím je návrh výjimečný?
Čím je návrh českých architektů výjimečný?
Inspiroval se japonskou filosofií, konkrétně koncepty "Ma" (smysluplná prázdnota) a "Kintsugi" (umění zdůrazňující stopy času), které propojují dům s krajinou. Harmonie s přírodou je patrná již jen z toho, že dům vstává z terénu nikoli jako cizí objekt, ale jako jeho přirozené pokračování. Architektura zde byla navíc povýšena na zážitek. Světlo, vzduch a výhledy pronikají skrze meziprostory, které spojují interiér s okolím. Dům není uzavřený ani otevřený, leží mezi přírodou a lidskými potřebami. I porota soutěže NOT A HOTEL ocenila především citlivou práci s krajinou, koncept inspirovaný japonskou filosofií prostoru a promyšlenou architektonickou kompozici.
Koncept NOT A HOTEL
Japonská značka NOT A HOTEL vlastně přináší nové pohledy na současné bydlení. Jak její koncept shrnuje motto: „NOT A HOTEL není hotel. Je to způsob života.“ Projekt vytváří síť architektonicky výjimečných rezidencí navržených světovými architekty v unikátních lokalitách napříč Japonskem. Nejde tedy o tradiční hotelový model, ale o jednotlivé domy rozdělené do podílů, které si majitelé pořizují jako dlouhodobou investici. A v těchto domech pak lidé pobývají jako v apartmánech. Majitelé dílčích rezidencí navíc získávají možnost pobývat v mimořádných stavbách v rámci celé sítě, přitom vlastní podíl na hodnotě konkrétní nemovitosti.
Prostředník mezi člověkem a přírodou
Součástí konceptu NOT A HOTEL jsou také špičkové technologické služby propojené s tradiční japonskou pohostinností. Zakladatel značky Shinji Hamauzu řekl: „NOT A HOTEL nabízí výjimečné domovy navržené výjimečnými tvůrci na výjimečných místech. Naším cílem je vytvořit nový standard inspirativního života, který nemá ve světě obdoby.“ Architektura není v projektech NOT A HOTEL kulisou, nýbrž podstatou zážitku. Prostředníkem mezi člověkem a přírodou.
Dům rostoucí z krajiny
Soutěžním zadáním bylo navržení samostatné rezidence o ploše přibližně 300 metrů čtverečních v odlehlé přírodní lokalitě na úpatí hor a nad pobřežními útesy. Součástí domu měly být tři ložnice, garáže, venkovní bazén i lázeňská část. A český návrh s názvem „Ma – prostor mezi – prostor pro pobyt – domov“ vyšel přímo z charakteru krajiny, do které má být dům usazen. Nově plánovaná lokalita má vzniknout na ostrově Jakušima (60 km jižně od Kjúšú), který je zapsán na seznamu biosférických rezervací UNESCO.
Architekt Tomáš Gelien upřesnil záměr svého architektonického týmu: „Návrh vznikl přímo z krajiny, nikoli jako objekt vložený do ní, ale jako její pokračování. Začali jsme důkladnou analýzou terénu a charakteru ostrova. Spojili jsme linii blízkého pobřeží a siluetu hor v okolí. Tyto dvě křivky jsme překryli a jejich průnik se stal základní stopou domu. Z jejich napětí vychází tvar střechy i členění. Dům je lehce nadzvednutý nad terén, aby krajina mohla proudit pod ním i skrze něj. Naším cílem bylo, aby se harmonie s přírodou stala přirozenou součástí návrhu.“
Koncepce domu vychází ze 4 živlů, principu Ma a přístupu Kintsugi
Koncepce domu vychází z principů japonské architektury a z filosofie. Tedy ze čtyř základních živlů: země, vody, ohně, vzduchu. Kromě toho ji architekti doplnili o pojem Ma, což je významuplný prostor mezi věcmi. Ma označuje vědomě utvářený vztah mezi jednotlivými částmi domu. Tedy mezi interiérem a krajinou, člověkem a přírodou. Právě vzniklé meziprostory propojují interiér s přírodou, umožňují pronikání světla, proudění vzduchu a otevírají výhledy do okolí. Architektura tak hostům umožňuje intenzivně vnímat atmosféru ostrova Yakushima. Uslyší zvuk deště, vodu stékající ze zelené střechy, uvidí a ucítí mlhu, která zde střídavě zahaluje a odkrývá horizont.
Dalším inspiračním zdrojem byl přístup Kintsugi, což je tradiční japonské umění oprav. To zdůrazňuje spoje a stopy času namísto jejich skrývání. A právě tento motiv se promítá do kompozice domu i detailů interiéru, symbolicky vyjadřuje respekt k místu, materiálu i přirozenému stárnutí.
Navržen byl dům, který dokonale zapadl do divočiny, kterému však nechybí pohodlí a luxus, ale také klid, vyrovnanost, absence civilizačního ruchu. Z bujně porostlé zelené střechy stéká voda, která v podobě vodopádu čeří hladinu bazénu a pokračuje dál do okolních jezírek. Vzhled domu je až exoticky zenový, jeho původ však ryze český.
Výjimečný úspěch
O postupu návrhu mladých českých architektů mezi 30 nejlepších rozhodovala mezinárodně uznávaná porota v čele s dánským architektem Bjarke Ingels, japonskými architekty Sou Fujimoto, Masamichi Katayama a Shinji Hamauzu. Vítězný návrh získá možnost realizace své rezidence v rámci sítě NOT A HOTEL. Realizace tedy patří mezi méně než tři procenta projektů, které porota ocenila. A jelikož česká architektura není na světové scéně příliš často vidět, o to je naše gratulace větší.
GELIEN
Architektonický ateliér GELIEN vedou Tomáš Gelien a Ludmila Haluzíková. Specializují se na architekturu a urbanismus s důrazem na práci s krajinou a autentickými materiály. Jejich návrhy propojují citlivost k místu s velkorysostí prostoru a mají silný konceptuální přesah. Na projektu NOT A HOTEL spolupracoval také Tomáš Korch, architekt a ilustrátor.
Podobné principy, jaké využili při tvorbě návrhu do japonské chráněné krajiny, si architekti prý rádi brzy zopakují. Tvrdí, že v rámci soutěží v Čechách i na Slovensku pracují podobným způsobem, vždy se v projektech snaží mít přírodní linku.
Zdroj: GELIEN, ARCHIZOOM, NOT A HOTEL, novinky.cz
Kvíz: Jaké současné české architektonické počiny uspěly v nejvýznamnější evropské anketě?
Ceny Mies van der Rohe Award jsou udělovány od roku 1988 Evropskou komisí spolu s barcelonskou Nadací Mies van der Rohe. Například v roce 2024 zvítězil studijní pavilon v kampusu TU Braunschweig Gustav Düsing podle návrhu studia Max Hacke, v roce 2022 městský dům kingstonské univerzity od Grafton Architects. Z českých nominací se v historii ankety umístilo na shortlistu třiceti až čtyřiceti nejvýznamnějších staveb 7 počinů. Poznáte, jaké to jsou?


