Chcete po zimě oživit okrasný záhon a zároveň hledáte univerzální medicínu? Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky

Třapatka nachová (Echinacea purpurea), jinak též rudbekie či indiánská icahpe, je úžasnou léčivou rostlinou, jako přírodní antibiotikum zabíjí bakterie a viry, pomáhá s alergiemi a posiluje imunitu. Nádherně však také kvete a láká motýly.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Tato vytrvalá až 1 metr vysoká rostlina má přímo a drsně chlupatou lodyhu, na jejímž vrcholu najdeme květní úbor, a ze které rostou řapíkaté listy, které jsou kopinatě vejčité, též drsnatě chlupaté a na okrajích pilovité. Květní úbory jsou složené z jazykových, nachových květů okrajových a z trubkovitých hnědých květů, které jsou umístěné na květním lůžku. Střední květy jsou pichlavé. Rostliny kvetou dlouho – od července do září. Latinské jméno rostliny bylo odvozené z řeckého slova echinos, což znamená ježek. Třapatka nachová pochází ze Severní Ameriky, ale rozšířila se především pro své léčivé účinky doslova po celém světě. O léčebných účincích rostliny se dozvěděl od prérijních indiánů obchodník s léky Joseph Meyer a přivezl ji do Evropy. Indiáni říkali této rostlině icahpe.

Známo je dnes 9 odrůd rudbekie, nejrozšířenější je však Echinacea purpurea, nejčastěji též narazíme právě na její semena. Tvar květu je šiškovitý a s bodlinami, barva světle fialová. Rostlině se též říká indiánská šiška a právě u druhu Echinacea purpurea nejsnáze využijeme nať, listy, květy i kořeny. V medicíně byla tato rostlina využívána již před 200 lety, získávaly se z ní silice, ß-sitosterol, mastné kyseliny (palmitová a lonolová), fenolické látky (kys. kávová, echinaakosid) a polysacharidy. Nedávno se přišlo na to, že lze z rostliny získat i protinádorovou substanci pentadecadienu. Tedy žádná bylinka kořenářek a bylinkářek, ale rovnou uznávaná medicína.
Třapatka nachová se tedy používá jako podpůrná léčba při nemocech z nachlazení a infekcích dýchacích a močových cest, přičemž dovede stimulovat imunitní systém. Používá se také na špatně se hojící rány a zánětlivá kožní onemocnění. Severoameričtí indiáni ji používali při rýmě a bolestech v krku, hadím uštknutí, hojení ran, zánětech, pohlavních i kožních potížích. A léčili s ní i své koně.

Například při nachlazení a chřipce lze vykopat kousek kořínku, důkladně jej omýt a žvýkat. Až na několik minut přitom ztratíte schopnost rozpoznávat svými ústy chutě, čistá voda chutná jako slaná apod. Kdo nevyzkoušel, neuvěří. Žvýkat též lze část pichlavého středu květu a výsledek bude podobný. Z rostliny se však též připravují sirupy, nálevy, šťávy a tinktury. Nejcennější je přitom čerstvá šťáva, kterou získáváme z čerstvé nati i s listy. Získávají se ale také extrakty z kořenů. Čerstvou šťávu nejlépe uchováme v lihu, použijeme např. 60% líh. Tinkturu připravíme namočením rostliny do lihu, dětem však připravíme čaj ze sušené rostliny, který má také svůj účinek.
Balení semen třepatky nachové zpravidla obsahuje cca 100 velkých semen, která bychom měli vysít již v březnu do studeného pařeniště a nebo v bytě za oknem. Ven rostliny přesadíme až bude tepleji. Třapatka pokvete až druhým rokem, načež zůstane jako trvalka na záhonu dlouhé roky. Rostlina je to velmi nenáročná, nevyžaduje prakticky žádnou péči, snese i velké sucho, potřebuje jen sluneční paprsky a dobře propustnou půdu.

Ideální je výsadba třapatky ve větších skupinách, načež se můžeme těšit na záplavu motýlích křídel, ale i včely. Kromě základních odrůd jsou též pěstovány kultivary specifických barev a růstu. Polohu vybíráme slunnou, půdu propustnou a s nižším obsahem živin. Stanoviště může být i sušší. Rostlinu množíme semeny, dělením trsů, ale i kořenovými a osními řízky.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org