K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Ten uklidňující pohled na hladinu jezírka, nad níž své letecké umění předvádí vážky. Možnost sledovat ptactvo, probírající si peří a čepýřící se ve vodě. Anebo křehká a čistá krása leknínových květů, dokreslující obrazy z království ticha, kde se modrá hladina setkává se zelenými listy. Zkrátka nádhera.
Jenže co naplat, opravdového leknínového jezírka ani hladiny poseté stulíky se nejspíš nedočkáte, když za domem nemáte horské jezírko, tůň či křišťálovou studánku. Vlastně, když nemáte ani tu zahradu, a vaše oáza klidu je rozměry omezena na jednu lodžii, balkon, je to docela ztracený boj. Nebo ne?
)
)
Právě pro takové případy, kdy vám chybí zázemí prostoru a té nádhery se vzdát přeci jen nechcete, jsou tu domácké projekty mini-tůněk. Úžasná ukázka tvořivé fantazie, kterými si můžete udělat radost a dopřát si vážky, lekníny, stulíky i radostně poskakující ptactvo. Je k tomu zapotřebí jen málo.
Úplně si vystačíte se starým desetilitrovým kbelíkem, širším lavorem nebo vyšším plastovým boxem. Jen jej, zvnějšku, trochu vylepšíte, aby jako lavor nebo plastový kbelík nevypadaly. Stačí k tomu nějaké okruží z rákosové rohože, kterou ovinete po jejich obvodu. A dál?
Dovnitř můžete vložit jednu vrstvu neprodyšné folie. Ale u nádob, které drží a neprotékají, to zapotřebí ani není. Dalším krokem je vytvoření členitého dna. Vypomoci si můžete betonovou tvárnicí, dřevěným polínkem. Slouží jako podklad pro přírodní aranžmá. Kamínky, štěrk, kterými vytvarujete klesající profil dna.
Vylepšit to můžete i kousky nad hladinu vystupující souše. S trochou síťové drenáže a štěrku to není problém. Pak už jen doplníte vodu – necháte ji alespoň půl dne odstát – a pak doplníte květiny. Vzplývavé, vodní, vlhkomilné. Každou na své místo.
Chybět by samozřejmě neměl Nymphaea, leknín žlutý. Ten bude rád za hlubší část vaší domácí tůňky. V zamokřené kamenité souši ostrůvku by se naopak mohlo líbit Ranunculus flammula, pryskyřníku plaménku.
)
)
Naprosto nenáročný a vděčný je hvězdoš kalužní (Callitriche stagnalis). A narůžovělé kvítky šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) jen doplní přírodní kompozici. Experimentovat můžete s ostřicemi, rákosinami. Travinami vysazovanými na volno, v trsech. Anebo v průtočných květináčích a košíčcích, které zamaskujete oblázky.
Napoprvé to určitě nepřehánějte, budou stačit dva tři druhy. Až když se osvědčí, můžete přejít ke komplikovanějším kompozicím. Jinak je ale starostí pomálu. Údržba je prakticky nulová, zvlášť, jestli vám vodu do téhle kapesní domácí tůňky doplňuje déšť. Jinak nemusíte řešit nic.
Bylo to skoro bez námahy, a přece jste na minimální ploše vytvořili kouzelné jezírko, vlastní oázu klidu. Vejde se i na balkon, a pořád je kolem ní živo. Láká totiž žíznivý hmyz i ptactvo. Je to geniálně jednoduché, a přitom doslova osvěžující.
Nemusí vás trápit, kam se starým kbelíkem. A nemusíte ani řešit, jak vytvořit pítko pro ptáky na zahradě. Protože pro ně máte tuhle exkluzivní mini-tůňku. Váš vlastní střípek zeleno-modrého ráje.
Zdroj: Gardenersweorld.com, wwt.org.uk, wildlifetrust.org
