V exkluzivním švýcarském středisku Svatý Mořic (St. Moritz) vyrostla rezidenční stavba, která na první pohled připomíná mimozemské plavidlo či obří dřevěný zámek organicky položený na horském svahu. Vzhledem k počtu oken může někoho i napadnout, že by mohlo jít o ubytovací zařízení. Projekt Chesa Futura, dokončený v roce 2004 pod vedením britského architekta Normana Fostera, propojuje nejmodernější digitální parametrické navrhování s hlubokou úctou k tradičnímu švýcarskému stavitelství. Název, který v překladu z rétorománštiny znamená „Dům budoucnosti“, dokonale vystihuje dialog mezi staletými horskými postupy a vizionářským pojetím architektury 21. století. A využití budovy? Privátní rezidenční objekt s deseti docela luxusními bytovými jednotkami.
Architektonický koncept a umístění ve svahu
Budova se nachází na strmém jižním svahu údolí Engadin a bezprostředně reaguje na specifický terén i přísné místní stavební regulace. Aby Foster nenarušil nezastavěné louky v okolí, umístil objekt přímo do volné proluky v městské zástavbě. Místo klasické masivní stavby, která by zablokovala výhled ze sousedních pozemků a silnice, navrhl kompaktní organický tvar připomínající fazoli či zaoblenou bublinu.
Celá obytná část je vyzdvižena nad terén na osmi ocelových sloupech, což vychází z historické alpské tradice zvedání sýpek a dřevostaveb nad zem. Tímto řešením architekt zamezil kontaktu dřevěné konstrukce s vysokou sněhovou pokrývkou a vlhkostí během dlouhých zim a zároveň zajistil, že i byty v nejnižším podlaží mají nerušený panoramatický výhled na jezero a okolní alpské štíty. V podzemní betonové části je skryto technické zázemí a parkování, takže okolní svah zůstává opticky volný.
Tradiční modřínový šindel v digitálním věku
Nejvýraznějším vizuálním prvkem Chesa Futura je její fasádní plášť, který tvoří zhruba čtvrt milionu ručně štípaných modřínových šindelů. Dřevo pochází z modřínů vytěžených v zimě ve stejné nadmořské výšce, v jaké stavba stojí. Těžilo se v době, kdy kmeny neobsahují mízu a materiál je tvarově nejstabilnější. Šindele byly kladeny ručně na dřevěný rošt, jehož složitou geometrii přesně vymodeloval specializovaný počítačový software.
Modřínové dřevo nebylo chemicky lakováno ani impregnováno. Vlivem horského slunce, větru a sněhu přirozeně stárne a mění svou barvu ze zlatavě medové na stříbrošedou, čímž stavba dokonale splynula s okolní přírodou i historickými dřevěnými chalupami údolí Engadin. Dřevěná skořepina funguje jako samoobnovující se ochranný obal s odhadovanou životností přes osmdesát let.
Klimatická odpovědnost a vnitřní uspořádání
Pod organickou fasádou se ukrývá vysoce sofistikovaná konstrukce z lepených dřevěných nosníků a prefabrikovaných panelů, které umožnily přesné vytvarování dvojitě zakřivených stěn. V interiéru se nachází celkem deset luxusních apartmánů rozdělených do tří nadzemních podlaží. Dispozice budovy plně reflektuje pohyb slunce i tepelné ztráty v drsném horském klimatu.
Severní strana stavby je silně izolovaná, má menší okenní otvory a soustředí ložnice a obslužné prostory, čímž minimalizuje tepelné úniky do chladného horského masivu. Jižní průčelí se naopak otevírá velkorysým prosklením a hluboce zapuštěnými terasami, které stíní interiér před prudkým letním sluncem, ale v zimních měsících umožňují pasivní solární zisky a nabízejí dechberoucí pohledy do údolí.
Chesa Futura zůstává v celosvětovém měřítku jedním z nejvlivnějších příkladů udržitelné architektury. Dokazuje, že špičkové technologie nemusí znamenat odcizení od přírody, ale mohou sloužit jako nástroj k obnově a zdokonalení tradičních stavebních řemesel.
Dispoziční řešení interiérů a reálné využití
Chesa Futura slouží výhradně jako privátní rezidenční objekt, v němž se nachází celkem deset luxusních bytových jednotek, přičemž samotné horní patro si jako své soukromé útočiště ponechal architekt Norman Foster se svou rodinou. Vnitřní uspořádání budovy se muselo vyrovnat s výrazným organickým zakřivením obvodových stěn, což si vyžádalo výrobu většiny nábytku, vestavěných skříní i obkladů na míru z vysoce kvalitního světlého dřeva. Centrální komunikační jádro zajišťuje přístup k jednotlivým apartmánům z podzemního vstupu a garáží, zatímco obytné prostory uvnitř bytů jsou koncipovány jako otevřené velkorysé zóny s plynulým přechodem mezi kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem. Vzhledem k přísnému zaměření na soukromí majitelů zůstává celý interiér veřejnosti nepřístupný, a budova tak v praxi funguje jako tichá, uzavřená enkláva klidu a komfortu uprostřed rušného alpského letoviska.
Zdroj: Foster + Partners; Fantoni, D. Das Chesa Futura Appartmenthaus in St. Moritz; Architecture Highlights: Chesa Futura by Norman Foster; Chesa Futura: Vernacular Innovation in the Swiss Alps


