České stavebnictví proti Evropě: v srpnu pokles o 1,4 %, EU roste o 2,6 %

Stavební produkce v srpnu 2026 v Česku meziročně klesla o 1,4 %, zatímco v Evropské unii podle Eurostatu vzrostla o 2,6 %. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a ze srovnání, které Eurostat zveřejnil 20. 10. 2026. Obraz ale není jednoznačný. Index výstavby budov, který porovnává objem s rokem 2021, dosáhl v Česku hodnoty 116, průměr EU jen 75,8. Výstavba se zároveň prodražuje: náklady na výstavbu bytových domů v Česku ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,0 %. V srpnu se začalo stavět 3 922 bytů, víc než v červenci. Česko tedy staví víc budov než v roce 2021, ale ztrácí tempo a výstavba se prodražuje.

Podle rychlé informace Českého statistického úřadu ze 7. 10. 2026 jde o meziroční změnu ve stálých cenách, očištěnou o vliv počtu pracovních dnů. V červenci 2026 produkce ještě meziročně rostla o 1,8 %. Proti červenci byla v srpnu nižší o 0,1 %, meziměsíční změnu přitom ČSÚ uvádí za trendcyklus. Srpnovým poklesem skončila řada meziročních růstů, která podle dat ČSÚ trvala od listopadu 2024, tedy 21 měsíců.

Podstatná je srovnávací základna. Loni v srpnu stavební produkce meziročně vzrostla o 15,5 %, letošní srovnání tak vychází z vysoké úrovně. Statistici pokles vysvětlují inženýrskými stavbami. „V srpnu se dařilo pozemnímu stavitelství, které meziročně vzrostlo o 5,9 %. V důsledku vysoké úrovně z loňského srpna klesly inženýrské stavby o 12,3 %,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

V srovnání Eurostatu je Česko 13. z 18 zemí EU s údajem, se stejnou hodnotou jako Nizozemsko. Nejvíc rostla produkce v Rumunsku (+39,0 %), Maďarsku (+22,0 %) a Finsku (+12,7 %), nejvíc klesla ve Francii (–7,8 %), na Slovensku (–4,9 %) a ve Španělsku (–4,3 %). Německo vykázalo růst o 10,5 %, Polsko o 4,4 % a Rakousko o 1,4 %. V eurozóně produkce vzrostla o 1,4 %. Pořadí zemí ukazuje graf.

Unijní průměr se během léta otočil: Eurostat opravil červencový údaj za EU z poklesu o 1,8 % na pokles o 1,6 %, v srpnu už EU rostla. Odlišná je i struktura. V EU výstavba budov meziročně klesla o 4,1 %, inženýrské stavby vzrostly o 2,8 % a specializované stavební činnosti o 2,9 %, v Česku podle ČSÚ rostlo pozemní stavitelství a klesaly inženýrské stavby. Měsíční data nedodávají všechny státy: Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Malta k tomu podle nařízení (EU) 2019/2152 nejsou povinny a údaje za Irsko jsou důvěrné. Chybějící hodnoty Eurostat pro souhrn EU odhaduje.

Podle Eurostatu dosáhl index produkce ve výstavbě budov v srpnu 2026 v Česku hodnoty 116, průměr EU 75,8 (2021 = 100). Česko je třetí z 16 zemí s údajem. Výše jsou jen Slovinsko (169) a Bulharsko (119), za Českem následují Dánsko (110), Portugalsko (103) a Slovensko (102). Pod úrovní roku 2021 jsou mimo jiné Rakousko (83,2), Polsko (80,7), Německo (77,2), Francie (52) a na konci žebříčku Nizozemsko (41,5). I tento žebříček najdete v grafu níže v textu.

Index je třeba číst přesně. Porovnává objem výstavby budov v dané zemi s jejím vlastním rokem 2021. Hodnota 116 znamená, že výstavba budov v Česku byla v srpnu nad úrovní roku 2021, kdežto průměr EU 75,8 leží pod ní. Neznamená to, že Česko v absolutních číslech staví víc než jiné státy nebo než Unie jako celek. Srovnává se vývoj v čase, nikoli velikost trhů.

Podle metodiky Eurostatu index přibližně vyjadřuje vývoj objemu produkce v odvětví, které se dělí na výstavbu budov, inženýrské stavby a specializované stavební činnosti podle klasifikace NACE Rev. 2. Údaj za budovy je očištěný o kalendářní vlivy, sezonně očištěný není. O cenách ani o počtu bytů nevypovídá, k tomu slouží další ukazatele.

Podle údajů Eurostatu o nákladech na výstavbu vzrostly v Česku náklady na výstavbu nových bytových domů ve 2. čtvrtletí 2026 meziročně o 4,0 %. V 1. čtvrtletí 2026 to bylo 2,3 % a ve 2. čtvrtletí 2025 2,2 %. Proti stejnému období loni je tempo vyšší o 1,8 procentního bodu.

Zrychlení vynikne proti předchozímu vývoji. Během celého roku 2025 se meziroční růst nákladů v Česku držel mezi 2,1 a 2,2 %, ve 3. čtvrtletí 2024 činil 0,9 %. Od historického maxima je současné tempo daleko: nejvyšší růst této řady od roku 2001 připadl na 2. čtvrtletí 2022 (24,1 %), nejnižší hodnota –1,3 % na 3. čtvrtletí 2009. Vývoj po čtvrtletích ukazuje graf.

Ukazatel popisuje náklady na výstavbu, nikoli ceny bytů. Pro investory a developery to znamená, že předpoklady růstu nákladů odvozené z roku 2025 už neodpovídají poslednímu změřenému čtvrtletí, což je relevantní pro rozpočty připravovaných i rozběhnutých projektů. Jak se tempo vyvine dál, data zatím neukazují. Ceny hotových nemovitostí jsou samostatné téma, mezinárodní srovnání přibližuje článek o tom, kde je metr čtvereční nejdražší.

Podle Českého statistického úřadu se v srpnu 2026 začalo stavět 3 922 bytů, v červenci 2 935. Letošní měsíční hodnoty se pohybují mezi 2 811 byty v lednu a 5 066 byty v dubnu. Měsíční vývoj ukazuje graf.

Počet zahájených bytů byl tedy v srpnu vyšší než v červenci, přestože celková stavební produkce meziročně klesla. „Počet zahájených bytů v srpnu dále rostl, a to jak v rodinných domech, kde patrně stavební úřady doháněly manko z července, tak v bytových domech, kde srpen navázal na vysoké růsty z předchozích měsíců,“ vysvětluje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Dokončených bytů bylo v srpnu podle ČSÚ 2 852, meziročně o 3,0 % méně. Širší kontext k rodinným domům nabízí náš text o tom, jaký byl dřívější propad výstavby rodinných domů a co k němu vedlo.

Srpnová data mají dvě roviny. Výstavba budov je v Česku vůči vlastnímu roku 2021 výrazně výš, než je průměr EU, a počet zahájených bytů byl v srpnu vyšší než v červenci. Celková stavební produkce ale po 21 měsících meziročního růstu klesla a růst nákladů na výstavbu bytových domů zrychlil. Jako příčinu poklesu uvádí ČSÚ vysokou loňskou úroveň inženýrských staveb (jiné vysvětlení zdroje nenabízejí).

Pro další vývoj jsou důležité i údaje o povolování. V srpnu vydaly úřady podle ČSÚ 5 684 stavebních povolení, meziročně o 1,4 % více, a podlahová plocha nově povolených budov vzrostla o 20,2 %. Povolení předcházejí zahájení staveb, proto má smysl je sledovat spolu s ostatními ukazateli.

V dalších měsících stojí za pozornost zejména:

• data ČSÚ o stavebnictví za září 2026, která úřad zveřejní 6. 11. 2026, včetně zahájených a dokončených bytů,
• srovnání Eurostatu za září 2026 ohlášené na 19. 11. 2026 a případné revize předchozích měsíců,
• další čtvrtletní údaj Eurostatu o nákladech na výstavbu bytových domů, který ukáže, zda zrychlení z 2. čtvrtletí pokračuje,
• vývoj indexu výstavby budov proti průměru EU.

Pro čtení dalších dat platí stejná opatrnost jako u srpnových čísel: meziroční změna produkce závisí na úrovni loňského roku, index výstavby budov srovnává každou zemi jen s jejím vlastním rokem 2021 a náklady na výstavbu nejsou totéž co ceny bytů.