Podzimem a poslední sklizní to skončit nemusí. Cibuli a česnek totiž můžeme pěstovat doma celoročně. Cibuloviny jsou totiž ve své prosté podstatě velmi nenáročné rostliny, a k jejich úspěšnému růstu pro váš užitek toho vlastně potřebují jen velmi málo. Což se o zrovna u cibule, kterou v kuchyni používáte velmi často, cení. Jak na to?
Cibule je kouzelná v tom, že je možné ji pěstovat na několik značně flexibilních způsobů. Třeba ze skrojků a zbytků, při kterých se doberete zelené natě. Na vitamíny výživnou nať pěstovat a seřezávat můžete také zasazením cibule do vody. Cibule se dají pěstovat v náhradním umělém substrátu, anebo bez substrátu, čistě hydroponicky. A pokud nefandíte náročným zákrokům, můžete si záhonek cibulí (a česneku) vytvořit doma s pomocí PET lahví či plastových kontejnerů. S hlínou, nebo bez. Cibule je prostě úžasná.
)
Hydroponická lekce? Hodí se pro inspiraci
Začneme od těžší, hydroponické varianty. K té budete potřebovat dostatek místa. Sice méně, než na záhonku, ale každá rostlina si o svůj prostor stejně řekne. Počítejte 12x12 centimetrů na jednu. Což přímo vybízí k tomu, abyste si pořídili celou plástev květníků s volným dnem, zasazených do větší nádrže nebo nádoby. V té totiž bude voda, která bude volně prostupovat až k cibulím. Pěstební prostor musí být přístupný ze všech stran, protože po naplnění se s ním bude jen nesnadno manipulovat.
Kde se v něm cibule vezmou? Vypěstovat si je můžete „od semínka“. Pokud pěstujete ze semen, určitě se do startu vyvarujte jakýchkoliv přídavků hnojiv a živin. Semena nabízí počínajícím rostlinkám ze startu vše potřebné. Vyzkoušet můžete i pěstování z malé sazečky. To je o poznání snazší. Nejprve si ji necháte na vlhkém podkladu v přiměřeně velkém sadbovači trochu naklíčit, aby pustily kořínky. A těmi je pak „zasadíte“ do květníků, boxů. Důležité je, aby do vody byly zanořeny cibule jen svými kořínky, a nedocházelo tak k měknutí a hnití.
)
S hnojivy přiměřeně
Zvláště ze začátku budou mít malé cibulky problém se stabilitou, bude zapotřebí je nějak zafixovat. Ne vždy se vyplatí je propíchat párátky, i když to také funguje. Naštěstí ne na dlouho. Poté co se ve vodním prostředí (anebo gelu, vlně, izolačním materiálu, keramické drti, kokosovém vlákně, bambusové drti) jejich kořeny rozrostou, už se o ně bát nemusíte. Stát budou dál pevně. Volba substrátu závisí na tvaru boxů, setů na podmisce, ve kterých jsou cibulky uchyceny. Někdy substrát opravdu není vůbec zapotřebí, je to jen inertní materiál.
Rozrůstající se malé cibulky je lepší zpočátku nechat trochu hladovět, a vůbec se k nim chovat macešsky. Vybuzuje je to k intenzivnějšímu hledání živin ve svém okolí, a tudíž k většímu rozrůstání stabilizujících kořínků. Teprve až s jejich výbavou pod hladinou budete spokojení, začněte jim přilepšovat. Čím? Pořád se budeme pohybovat v horizontu tří zásadních hnojiv (N,P,K), ale je třeba je dobře vyvážit. Dusík je do startu důležitý, ale bude-li ho příliš, budou cibule investovat převážně jen do růstu natě.
)
Teplota stačí pokojová, na světlo náročnější
S hnojením to nepřeháníme, stačí je dávkovat co tři týdny (kdy by mělo dojít k celkové výměně vody). Vody, která je předem dobře odstátá a určitě není chlorovaná. Vody, která má to správné pH. Ta totiž zásadně ovlivňuje schopnost kořínků vstřebávat kořínky a vyživovat celou rostlinu. Optimum se pohybuje v rozmezí 5,5 - 6,5. A teplota? Záleží na dosažitelných podmínkách, ale ideálně mezi 18-22°C. Což během zimy nejspíš v domácnosti mít budete.
Horší už je to se světlem. Cibule v hydroponickém zápřahu potřebují kolem 12 hodin denního světla, což není vždy úplně reálné. Hodí se jim proto přisvicovat. Pokud tuto možnost nemáte, nezoufejte. Cibule porostou (pokud jste je tedy nezavřeli do tmavé skříně), jen o něco pomaleji. A do skříně je opravdu nezavírejte, protože budou potřebovat dýchat. A to nejen nad hladinou, ale i pod ní. Bublátko z akvária instalované do podmisky zajistí, že živiny v roztoku budou cirkulovat.
První sklizeň za tři měsíce
Výsledek? V optimálních podmínkách doroste cibule ve vodě sklizňové velikosti za 80-90 dnů. V případě, že jste začali od semínka, si počkáte o něco déle. Tedy zhruba 100-120 dní. Potěší, že chuťový rozdíl – i co do pálivosti – je oproti cibulím vypěstovaným v zemi nulový. A zhruba po první ochutnávce začne mnoho nesmělých experimentátorů přemýšlet nad tím, že by u hydroponického pěstování cibulí zůstalo.
Přeci jen, nabízí úrodu konstantně, bez okopávání a zápasu s plevely. Je to velmi čistý a elegantní způsob, jak se dopracovat k výtečné úrodě. Vyšší náročnost hydroponického pěstování v zásadě osvětluje principy, které platí u jednodušších variant. Zanoření cibule kořínky do vody, ale nikoliv hlouběji; ideální pH vody, rozumné a vyvážené hnojení, to platí i u ostatních postupů.
)
Nepotřebujete hydroponickou farmu, stačí zužitkovat plastový odpad
Ten nejjednodušší funguje v seříznutých PET lahvích, naplněných vodou, do kterých „zasadíte“ kořínky malou cibulku. Anebo cibuli velkou, koupenou, bez natě. Anebo seříznutou vršek cibule (který obyčejně odkrajujete během loupání). Případně, můžete zužitkovat malé nádobky a flakónky naplněné vodou, tak, aby na nich cibule mohla stát a dovnitř se zatáhly jen kořínky.
Ve všech případech začnou kořínky brzy pracovat, rostlinu vyživovat a cibule začne zvětšovat svůj objem, až do konzumní zralosti. Žádá si jen trochu živin, denní světlo (umístění na okenním parapetu postačí)m vzdušné prostředí s nekolísající teplotou. Variací je pochopitelně celá řada – pěstování cibule na podložce z plata od vajec, v košíčku s vodou, To celé jde ale ještě o něco snáz. Pěstovat cibuli můžete v zimě doma, a nepotřebujete k tomu ani moc místa. Jak na to?
)
Je libo čerstvou cibulku po celý rok?
Potřebovat budete průhledný kontejner anebo jinou objemnější plastovou nádobu. Ta se stane vaší miniaturní zahradou, celým cibulovým záhonkem. Jen do jejího obvodu, v různých výškových úrovních, vyříznete pravidelné otvory (přibližně centimetrové). A pak začnete „sadit“ cibule. Vlastně, nemusíte se omezit jen na klasickou bílou cibuli – můžete vyzkoušet i šalotku nebo třeba česnek.
Tak, aby svými svrchními částmi vykukovaly ven, a kořínky směřovaly dovnitř nádoby. Vrstvy přitom prokládáte hlínou a průběžně navlhčujete rosítkem. Po dohotovení to vypadá trochu podivně, jako nepovedená stlačená mozaika ze substrátu a cibulí. Jenže to funguje. Cibule se brzo začnou rozrůstat, a svou zelenou nať budou vyhánět jediným volným směrem, vytvořenými otvory. Tehdy se z oné nádoby stane sloup plný zeleně. Chutné a vitamíny našlapané zeleně.
Nať můžete průběžně sestříhávat, a ve finále pak můžete sklidit i slušně rozrostlou cibuli. Klidně i v prosinci. S domácím pěstováním cibule takhle vystačíte třeba celý rok.
)
)
)
